Tag: NATO

Články k tagu

Zelenskyj představil svůj plán vítězství. Stěžejním bodem je okamžitá pozvánka do NATO

Ukrajinský plán vítězství má pět bodů a tři tajné dodatky, řekl dnes v ukrajinském parlamentu prezident Volodymyr Zelenskyj, jehož citoval server RBK-Ukrajina. První bod je podle webu geopolitický, druhý a třetí vojenský, čtvrtý se týká ekonomiky a pátý je bezpečnostní. Prvním bodem je pozvání do NATO, uvedl Zelenskyj podle Reuters a serveru Ukrajinska pravda. Prezident zároveň prohlásil, že pokud by se takzvaný plán vítězství podařilo realizovat, bylo by možné válku ukončit nejpozději v příštím roce.

Rusko bude do roku 2030 připraveno k útoku na Západ, varuje šéf německé tajné služby

Německé bezpečnostní složky upozorňují na rostoucí hrozbu, kterou představuje Rusko pro západní svět, a zvláště pro Německo. Podle prezidenta Spolkové zpravodajské služby (BND), Bruna Kahla, může Rusko již brzy zahájit přímý vojenský útok na NATO. „Nejpozději do konce této dekády budou ruské síly schopny provést útok na NATO,“ varoval Kahl během slyšení před parlamentním kontrolním výborem Spolkového sněmu, jak cituje Bild.de.

Na pražskou bezpečnostní konferenci zaútočili hackeři

Na účastníky konference Prague Defence Summit míří phishingová kampaň, cílem je zřejmě sběr zpravodajsky významných informací. V pondělí na to upozornil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Na konferenci se v listopadu sejdou vysocí vládní představitelé, představitelé obrany či zástupci obranného průmyslu. Phisingovou kampaň cílící na účastníky summitu našli bezpečnostní výzkumníci platformy Hunt.io.

Stoltenberg: Kdyby NATO poslalo Ukrajině zbraně v roce 2014, zabránilo by ruské invazi

Podle končícího generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga mohla Aliance invazi na Ukrajinu zabránit, případně ji výrazně ztížit, v případě, že by Ukrajinu více podpořila už při ruské anexi Krymu v roce 2014. Uvedl to v bilančním rozhovoru pro Politico. V něm také varoval, že Evropa musí jednat se Spojenými státy, ať už v Bílém domě bude Trump či Harrisová.

Ukrajina jako Západní Německo? První obrysy konce ukrajinského konfliktu podle Stoltenberga

V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.

Budeme přesvědčovat členy o nezbytnosti sestřelovat ruské rakety a drony, řekl nový šéf NATO v Kyjevě

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance na svou první oficiální cestu. Podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj vyjádřil naději, že západní spojenci Kyjeva změní svůj postoj k ochraně ukrajinského nebe, a jako příklad uvedl pomoc Izraeli.

Změna v čele NATO. Novým šéfem je bývalý nizozemský premiér Mark Rutte

Novým generálním tajemníkem NATO se stal bývalý nizozemský premiér Mark Rutte. Nahradil Nora Jense Stoltenberga, který byl ve funkci deset let. Stoltenberg mu během slavnostního zasedání Severoatlantické rady symbolicky předal slavnostní kladívko, které šéf NATO používá při zahájení jednání. Severoatlantická rada je nejvyšším orgánem aliance. S Ruttem si následně vyměnili místo v čele jednacího stolu. Nový generální tajemník během úvodního proslovu zopakoval své priority.

„Situace nám neumožňuje politickou korektnost.“ Pavel před Vojenským výborem NATO

Svět už není založen na soupeření Západu a Východu, ale stále více na soupeření demokracie s různými druhy autokracie. Prezident Petr Pavel to v sobotu řekl v projevu při zahájení zasedání Vojenského výboru Severoatlantické aliance (NATO) v Praze. "Zatímco my stojíme za hodnotami demokracie, osobní svobody, vlády práva, lidských práv, tyto hodnoty jsou zpochybňovány našimi oponenty. Nikoli pouze těmi tradičními, jako je Rusko, ale také Čínou, Severní Koreou či Íránem," řekl prezident.

„NATO s námi povede přímou válku,“ hrozí Rusko v OSN. Ve hře je konec omezení pro rakety Kyjeva

Severoatlantická aliance "povede přímou válku s Ruskem", umožní-li Západ Ukrajině útočit svými dalekonosnými zbraněmi na ruské území. V pátek na jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil ruský velvyslanec při OSN Vasilij Něbenzja. Podle něj by spojenci Kyjeva neměli zapomínat, že Rusko je jadernou mocností, a měli by "myslet na následky". Výhrůžky Moskvy přišly v době, kdy se očekává jednání o ukrajinských raketách v Bílém domě.

Putin: Útoky dalekonosnými zbraněmi v ruském týlu zapojí NATO do války

Pokud Západ povolí Ukrajině útočit dalekonosnými zbraněmi na cíle hluboko na ruském území, bude to znamenat, že země Severoatlantické aliance jsou ve válce s Ruskem. Dnes to podle agentury TASS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Kyjev už měsíce naléhá zejména na Spojené státy, aby zrušily omezení týkající se použití amerických zbraní poskytnutých Ukrajincům.

Piloti NATO by mohli bojovat na ukrajinských F-16. Hovořil o tom Zelenskyj se senátorem Grahamem

Jelikož Ukrajina nemá dostatek pilotů vycvičených pro americká letadla F-16, která postupně dostává ze západních zemí, mohli by na nich bojovat proti Rusům vysloužilí američtí piloti. Měli o tom spolu hovořit ukrajinských prezident Volodymyr Zelenskyj a americký republikánský senátor Lindsey Graham na právě probíhajícím ekonomickém Ambrosetti Forum u italského Komského jezera. Tvrdí to italský deník La Repubblica.

Varšava má ústavní povinnost sestřelovat ruské střely mířící na Polsko, říká ministr Sikorski

Polsko má sestřelovat ruské střely nad Ukrajinou, pokud míří směrem do Polska. Podle polského ministra zahraniční Radoslawa Sikorského je to ústavní povinnost Polska a má tak činit pro ochranu vlastních obyvatel. Ministr zahraničí to uvedl v rozhovoru pro Financial Times poté, co Polsko zaznamenalo několik narušení svého vzdušného prostoru. Postoj Sikorského je ale v protikladu s pozicí Severoatlantické aliance, která se obává rizika konfrontace s Ruskem.

Chorvati půjdou na vojnu. Návrat povinné služby zvažuje i Německo a Srbsko

Chorvatsko se od nového roku vrátí k povinné vojenské službě. A nejsou sami. K povinné vojně se postupně vracejí i další země. Zjišťují, že profesionální armáda nemusí v případě konfliktu velkého rozsahu stačit. Naposledy se od letoška k povinné službě v armádě vrátilo Lotyšsko. Stejný krok zvažuje v souvislosti s aktuální bezpečnostní situací v Evropě po švédském vzoru také Německo. Debaty o probíhají i ve Francii nebo Srbsku. Služba v chorvatské armádě potrvá dva měsíce, řekl ministr obrany Ivan Anušić.

Blokové myšlení Petra Pavla

Prezident Petr Pavel se na Novinkách.cz přihlásil k názoru, že Ukrajina by měla být v NATO i za cenu rozdělení země. Říká se tomu adenauerovský scénář a odborné kruhy, které ho vyznávají, mají zrovna v České republice silné zastoupení v oficiálních strukturách: prezidentův zahraničněpolitický poradce Petr Kolář, národněbezpečnostní poradce premiéra Tomáš Pojar, Alexandr Vondra – a k tomu další lidé jako jejich ozvěny. Nevím o jiné zemi, v níž by přání rozšířit NATO o několik set kilometrů na východ i za cenu rozdělení Ukrajiny bylo tak skvěle zastoupeno.

Do NATO by mohla vstoupit i Ukrajina, která nebude kontrolovat celé území, prohlásil prezident Pavel

Vstup Ukrajiny do NATO nemusí být podmíněný tím, že bude země čelící ruské agresi kontrolovat celé své území, řekl prezident Petr Pavel v rozhovoru pro Novinky.cz a Právo. Poukázal na poválečný vstup západního Německa do Severoatlantické aliance. Lídři zemí NATO na červencovém summitu ve Washingtonu slíbili Ukrajině nezvratnou cestu do aliance a dlouhodobou vojenskou pomoc, přímou pozvánku do NATO ale země nedostala.

Putinův poradce obvinil NATO a Západ z přímého zapojení do plánování operace v Kurské oblasti

Do plánování ukrajinského útoku na ruskou Kurskou oblast byl přímo zapojen Západ a Severoatlantická aliance. Alespoň podle bývalého tajemníka ruské bezpečnostní rady Nikolaje Patruševa. Ten NATO a Západ obvinil v rozhovoru s listem Izvestija. Prohlášení Spojených států o tom, že se na ukrajinském vpádu na ruské území nijak nepodílely, nejsou podle Patruševa pravdivá. "Operace v Kurské oblasti byla plánovaná také za účasti NATO a západních tajných služeb," řekl někdejší tajemník ruské bezpečnostní rady.

Slavnostní přehlídka Tálibánu. Ukořistěnou výzbroj předvedl na základně, kde působili Češi

Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO

Ruský letoun nad Baltem způsobil zmatek. Stíhačky NATO musely do vzduchu

Ruský průzkumný letoun v pátek večer vletěl do mezinárodního vzdušného prostoru nad Baltským mořem, aniž by kontaktoval řízení letového provozu, čímž způsobil zmatek. Letouny německého a švédského letectva, stejně jako letecká policie NATO v Pobaltí musely vzlétnout a letoun Iljušin Il-20M, který se pohyboval ve vzdušném prostoru u ostrova Rujána "bez letového plánu a kontaktu s civilním řízením letového provozu", doprovodit. Na sociální síti X to potvrdilo německé letectvo.

Na Slovensku přistály s dvouletým zpožděním dvě objednané stíhačky F-16, první nové stroje po skoro 30 letech

Na letecké základně Kuchyňa u Malacek na západním Slovensku dnes přistály první dvě stíhačky F-16 pro slovenské ozbrojené síly. Bratislava v roce 2018 objednala 14 strojů. Učinila tak vláda, kterou jako premiér vedl nynější prezident Peter Pellegrini. Jde o první nové stíhačky po téměř 30 letech, upozorňují slovenská média. Přílet letounů vysílaly slovenské televize RTVS a TA 3 v přímém přenosu. Piloti nejprve kroužili nad letištěm.

Posilování armády a nové zákony. Král Karel III. v parlamentu přednesl projev

Kabinet Keira Starmera se hodlá zaměřit na překonání krize růstu životních nákladů a podporu britské ekonomiky. Legislativní program nové labouristické vlády dnes zákonodárcům tradičně představil král Karel III., podle kterého bude vláda také mimo jiné usilovat o vedoucí úlohu při zajištění jasné cesty Ukrajiny ke členství v NATO nebo posilování životaschopné armády, včetně schopností jaderného odstrašení. Labouristé na začátku července jasně zvítězili ve volbách a po 14 letech ukončili vládu Konzervativní strany.

FOTO: Deset ukrajinských ministrů jedná v Praze s českou vládou

Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi a současně myslí na její rekonstrukci, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu úterního druhého společného zasedání české a ukrajinské vlády. Zmínil i podporu Ukrajiny v přístupových jednáních k Evropské unii a Severoatlantické alianci. Na zasedání vlád přijelo do Prahy deset ukrajinských ministrů.

Pavel v USA řešil možné zdroje dodávek ropy a plynu s energetickými firmami

Český prezident Petr Pavel se v americkém Houstonu v pátek setkal se zástupci energetických společností. Diskutovali o možnostech alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů, řekl novinářům na místě. "Chtěli jsme s nimi prodiskutovat otázky, které souvisí s naší energetickou bezpečností, s možnostmi alternativních zdrojů dodávek ropy a plynu z neruských zdrojů," řekl Pavel. Česká delegace jednala například se zástupci firem Chevron nebo ExxonMobil.

Bidenův stav ohrožuje NATO

Projednou hlavním tématem summitu NATO nebyla Ukrajina. Tedy, oficiálně samozřejmě byla a mezi nejdůležitější závěry setkání patří příslib pokračující dlouhodobé pomoci Kyjevu od Severoatlantické aliance. Média ale nejvíce zajímal zdravotní stav amerického prezidenta Joea Bidena. Od katastrofální debaty, kdy celý svět mohl v přímém přenosu sledovat jeho mentální úpadek, se jednalo o první příležitost pro Bidena projevit se v prostředí, které nemá zcela pod kontrolou. Cílem jeho týmu bylo ukázat, že jeho selhání v debatě bylo jen jednorázovým výpadkem. Výsledek je přinejlepším rozpačitý. Svět obletěla dvě významná přeřeknutí.

Prezident Pavel věří, že Zelenskyj je se summitem spokojen

Prezident Petr Pavel věří, že jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj je spokojen s výsledky summitu Severoatlantické aliance, který se tento týden uskutečnil ve Washingtonu. Řekl to dnes v debatě v texaském Houstonu. Ukrajina sice nedostala přímou pozvánku do aliance, získala ale přísliby konkrétní podpory z hlediska vojenského materiálu i řadu bilaterálních dohod. Pavel čeká posun v řešení válečného konfliktu na Ukrajině na přelomu roku.

Pavel: Podpora Ukrajiny na summitu NATO byla téměř jednotná

Až na jednu výjimku se všechny státy na summitu Severoatlantické aliance (NATO) jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát to, co potřebuje k obraně. Na dnešní závěrečné tiskové konferenci po jednání lídru členských států aliance to řekl český prezident Petr Pavel. Na síti X poté konkretizoval, že k další podpoře napadené země se zavázaly všechny státy s výjimkou Maďarska. Politici se podle hlavy státu bavili o tom, jak lze konkrétně Ukrajině pomoci čelit ruské agresi.

Biden představil Zelenského na summitu NATO jako prezidenta Putina

Americký prezident Joe Biden omylem představil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského jako „prezidenta Putina“. Posílil tím obavy o jeho duševní zdraví, které ohrožuje jeho prezidentskou kampaň. Biden se tohoto přeřeku – již dalšího v řadě – dopustil během slavnostního podpisu smlouvy se Zelenským v závěrečný den summitu NATO ve Washingtonu. Stalo se tak pouhou hodinu před Bidenovou ostře sledovanou tiskovou konferencí, která měla být zlomová pro jeho kampaň.

USA slíbily Ukrajině dalších 225 milionů dolarů, NATO na příští rok 40 miliard eur

Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Summitu NATO se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který oznámený americký balík pomoci ocenil.

NATO spustilo provoz nové americké protiraketové základny v Polsku

Severoatlantická aliance během summitu ve Washingtonu oznámila, že nová americká protiraketová základna v severopolském Redzikowu zahájila tento týden po letech příprav provoz. Znamená to dokončení systému Aegis Ashore, který zahrnuje základny pro odhalování a eliminaci balistických raket umístěné v Rumunsku, severním Polsku, radarový systém v Turecku a americké torpédoborce ve Španělsku.

Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet střely s dlouhým doletem

Francie, Německo, Itálie a Polsko budou společně vyvíjet řízené střely s doletem nad 500 kilometrů. S odkazem na společné prohlášení ministrů obrany těchto zemí na okraj summitu NATO to uvedl Reuters. Cílem iniciativy je podle ní doplnit evropské zbrojní arzenály, neboť ruské válečné tažení na Ukrajině odhalilo nedostatečné zásoby. Ministři obrany Francie, Německa a Polska už na sklonku června oznámili, že chtějí spojit síly při nákupech přesných zbraní s delším dosahem.