Tag: Tchaj-wan

Články k tagu

Čína koketuje s nebezpečím, prohlásil Biden. USA jsou ochotny vojensky bránit Tchaj-wan

Spojené státy by byly ochotny vojensky zasáhnout v případě útoku na ostrov Tchaj-wan, který si Čína nárokuje jako součást svého území. Na tiskové konferenci v Tokiu to uvedl americký prezident Joe Biden. Podle zahraničních zpravodajských agentur dodal, že Čína si zahrává s ohněm. Agentura AP hovoří o jednom z nejsilnějších vyjádření podpory Tchaj-wanu z posledních desetiletí. Biden jej učinil při společné tiskové konferenci po jednání s japonským premiérem Fumiem Kišidou.

Čas budovat, anebo odejít do důchodu

Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.

Co ruská válka znamená pro Asii?

Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.

Čína trestá Litvu. Kvůli Tchaj-wanu zastavila dovoz hovězího, mléčných výrobků a piva

Čína přestala nakupovat hovězí maso, mléčné výrobky a pivo z Litvy. S odvoláním na litevské úřady to uvedl server BBC. Mezi oběma zeměmi se tak prohlubuje spor kvůli vztahům Litvy s Tchaj-wanem. Čínská celní zpráva podle úřadů ve Vilniusu pozastavila vývoz s odkazem na „nedostatečnou dokumentaci“. Žádné další podrobnosti nejsou k dispozici. Tento krok ale přišel poté, co Litva umožnila Tchaj-wanu otevřít v zemi oficiální zastoupení.

Washington prodá Tchaj-wanu zbraně za 2 miliardy. Vylepší protiraketovou obranu

Americké ministerstvo zahraničí schválilo prodej zbraní Tchaj-wanu za 100 milionů dolarů (přibližně 2,1 miliardy korun), aby ostrovní země mohla vylepšit svůj systém protiraketové obrany Patriot. Informovala o tom dnes americká vláda. Obchod ještě musí potvrdit Kongres USA. Demokratický Tchaj-wan, který se v roce 1949 oddělil od pevninské Číny, považuje Peking za odpadlickou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat.

Jsme připraveni na čínské bojové umění?

Ještě než současná dvojkoalice vyhrála volby, byl jejím zástupcem v ústavních funkcích Miloš Vystrčil, předseda Senátu. A ten si vytvořil image mimo jiné hlavně svou cestou na Tchaj-wan a podporou této ostrovní země, jež podle komunistické Číny patří jí. Teď je tedy u moci v zahraničněpolitickém smyslu „Vystrčilova vláda“ a solidarita s Tchaj-wanem může být její erbovní politikou – aspoň to máme právo očekávat. A dost možná se právě na ní ukáže, jak je vláda připravena.

Číně se nelíbí tchajwanská návštěva v Česku. Vyjadřuje „velkou nespokojenost“:

Čínské velvyslanectví v Praze opět zkritizovalo návštěvu tchajwanské podnikatelské delegace v České republice, vyjádřilo nesouhlas s navazováním styků s tamními představiteli. Tchajwanská podnikatelská delegace vedená dvěma tamními ministry v sobotu zahájila svou čtyřdenní návštěvu Prahy. V pondělí podepsali zástupci Česka a Tchaj-wanu pět nových memorand, která mají rozšířit jejich spolupráci v internetové bezpečnosti, ve vesmírném průmyslu, ve vývoji technologií katalyzátorů nebo v přesném strojírenství.

Do Prahy míří podnikatelská delegace z Tchaj-wanu. Čína pohrozila odvetnými opatřeními

Tchajwanská podnikatelská delegace vedená dvěma tamními ministry v sobotu zahájí svou čtyřdenní návštěvu Prahy. Tchajwanské firmy budou v České republice hledat příležitosti pro spolupráci v technologických oblastech, turismu či bankovnictví. Na misi naváže 27. října návštěva tchajwanského ministra zahraničí Josepha Wua, který by se měl setkat s předsedou Senátu ČR Milošem Vystrčilem (ODS).

Utajovaná mise amerických vojáků na Tchaj-wanu. Cvičí místní armádu

Spojené státy mají na Tchaj-wanu nejméně rok malou skupinu vojáků a mariňáků, kteří v zemi vycvičují místní armádu. Na území, které si nárokuje Čínská lidová republika, je vyslal již bývalý prezident Donald Trump, ví se o nich ale až nyní. Čína přitom na možnost přítomnosti amerických vojáků v Tchaj-wanu v minulosti reagovala silně odmítavě. Informaci jako první přinesl deník Wall Street Journal.Na ostrovním státě má operovat přes dvacet příslušníků speciálních jednotek a neznámý počet mariňáků.

Nejdříve nálety, teď projev. Čínský prezident slíbil sjednocení s Tchaj-wanem

Prosazování nezávislosti Tchaj-wanu je největší překážkou "znovusjednocení" Číny, tento proces ale "rozhodně bude dokonán". I s tímto vzkazem dnes vystoupil čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti 110. výročí revoluce, která vedla ke svržení poslední císařské dynastie. Informovala o tom agentura Reuters, která podotýká, že prezident v projevu přímo nezmínil použití síly vůči Tchaj-peji.

Čína v sobotu znovu podnikla cvičný letecký útok na Tchaj-wan

Čína vyslala dva dny po sobě dosud největší množství bojových letounů do vzdušné obranné zóny Tchaj-wanu. Po pátečních 38 strojích v sobotu narušilo tchajwanský vzdušný prostor celkem 39 letadel, která přiletěla ve dvou vlnách. Podle zahraničních médií o tom dnes informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Vedení ostrova již dříve počínání Pekingu odsoudilo. Čína, která považuje Tchaj-wan za svou vzbouřenou provincii, se k manévrům dosud nevyjádřila.

Čína provokuje invazi na Tchaj-wan. Do jeho vzdušného prostoru vletělo 38 letounů

Tchaj-wan hlásí dosud největší narušení svého vzdušné obranné zóny ze strany čínského letectva. Ve dvou vlnách do ní v pátek, na výročí založení komunistické Čínské lidové republiky, proniklo dohromady 38 letounů. Informovala o tom agentura Reuters. Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrvů, které ovládá Tchaj-wan.

Sto let nejvražednější politické strany

Nejvražednější politická strana na světě včera oslavila 100 let existence. Čínský prezident Si Ťin-pching při příležitosti výročí založení Čínské komunistické strany pronesl projev na náměstí Nebeského klidu před 70 tisíci lidmi. Při té příležitosti prohlásil, že Čína již nedovolí, aby byla šikanována. Zároveň naznačil, že se chystá šikanovat ostatní.

Komunisté v Číně slaví 100 let: Hlavy nepřátel budou zkrvavené po nárazu na socialistickou jednotu

Čína velkolepě slaví sté výročí komunistické strany. Na pekingském Náměstí nebeského klidu plného 70 000 oslavujících lidí prezident Si Ťin-pching mimo jiné prohlásil, že se Čína nenechá šikanovat ostatními zeměmi. Pokud by se snažily ohrozit velkolepost Číny, narazí prý na silnou jednotu lidu a jejich víru v socialismus. Prezident Si v projevu také prohlásil, že má v plánu sjednocení s Tchaj-wanem a navrácení Hong Kongu pod plnou čínskou nadvládu. Jediná cesta k prosperující zemi a pospolitosti vede podle čínského prezidenta přes socialismus.

Čína s Tchaj-wanem jsou na pokraji války, míní pekingský think tank

Napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem vzrostlo na tu míru, že pravděpodobnost ozbrojeného konfliktu mezi těmito dvěma státy je na „historickém maximu“, myslí si Pekingem podporovaný think tank The China Cross-Strait Academy. Na škále od mínus 10 do 10 se letos nachází na hodnotě 7,21, citoval uskupení server South China Morning Post. Think tank vydal ve středu své hlášení o vzájemných vztazích asijských zemí. Jeho výzkumníci se zaměřili na vojenskou sílu obou stran, vzájemný obchod, názor veřejnosti nebo podporu spojenců a dospěli k tomu, že jsou „na pokraji války“.

VIDEO: Na Tchaj-wanu vykolejil vlak v tunelu, mrtvých jsou desítky

Nejméně 41 lidí přišlo o život, když v tunelu na východě Tchaj-wanu vykolejil vlak. Informuje o tom agentura AFP s odvoláním na místní hasiče. Zhruba 70 lidí při nehodě utrpělo zranění. Jde o nejhorší železniční neštěstí, které se na tomto ostrově jižně od Číny stalo minimálně za 40 let, upozornila agentura Reuters. Kolem 70 cestujících zůstalo ve vlakové soupravě uvězněných.

Nespokojená Evropa protestuje, poslušná Asie má covidu minimum

Vlády celé řady zemí se snaží bojovat s druhou vlnou pandemie koronaviru skrze tvrdá opatření a omezení. Tyto kroky se ale ne vždy setkaly s pochopením ze strany občanů. Během podzimu vyšlo do evropských ulic na protest proti nošení roušek, zavírání restauraci a vládním restrikcím několikatisícové davy. Situace v asijských regionech je přitom diametrálně odlišná – některé tamější vlády roušky pouze doporučují, lidé je ale nemají problém nosit na denní bázi. Protestů souvisejícími s opatřeními proti šíření covidu-19 zažila Asie minimum.

Narovnávám páteř s rouškou na obličeji

Ještě počátkem letošního roku byl Miloš Vystrčil poměrně neznámý senátor z Vysočiny. Pak zemřel předseda horní komory Jaroslav Kubera, ODS uhájila místo pro svého člověka – a Vystrčil tak po Kuberovi s místem zdědil i plánovanou cestu na Tchaj-wan. Na tlak z čínské ambasády a ze strany zbytku nejvyšších ústavních činitelů reagoval nový předseda Senátu rozhodnutím cestu uskutečnit. Při svých vystoupeních na ostrově koncem srpna hojně evokoval dědictví roku 1989, hodnotu státní suverenity a nezávislosti a obecně svobodu, potřebu nebát se. Zrodil se nový lídr pravého středu? ODS naznačuje, že tu zraje příští kandidát na prezidenta. Současně vzniká otázka, jestli cenné hodnoty, o nichž předseda Senátu hovořil na Tchaj-wanu, nelze zastupovat i blíž než u pobřeží Číny.

Politici u Zemana cizelovali postoj k Číně. Vystrčila přijmou zpět, zlepší-li své chování

Česko beze změny provádí politiku jedné Číny, i když má zájem o prohloubení ekonomických či kulturních vztahů s Tchaj-wanem. Uvedli to ve společném prohlášení nejvyšší ústavní činitelé v čele s prezidentem Milošem Zemanem. Za zásah do diplomatických styků s Pekingem to nepovažují. Předseda Senátu Miloš Vystrčil se schůzky neúčastnil, protože ho prezident Zeman nepozval. Předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček však řekl, že by prezident mohl v budoucnu Vystrčila opět zvát začít. Závisí to prý na Vystrčilově dalším chování.

Linky od Tchajwanu vyrobí milion roušek týdně. Češi ale pořád neví, co s nimi

Pět linek na výrobu roušek, které darovala českému Senátu tchajwanská firma Autoland Technology vyrobí za jediný den milion roušek. Senátoři nyní společně s tchajwanskou stranou a ministerstvem průmyslu a obchodu řeší, kam výrobní zařízení umístí. Linky by senátoři rádi svěřili některé z firem se sídlem v České republice, na jejich umístění plánují vypsat výběrové řízení. Deníku Echo24 to řekl předseda senátního zdravotnického výboru Lumír Kantor (za KDU-ČSL).

„Je to silná káva.“ Fiala kritizuje Zemanovo vyloučení Vystrčila od stolu

Za velkou chybu označil předseda ODS Petr Fiala rozhodnutí prezidenta Miloše Zemana nezvat na schůzky nejvyšších ústavních činitelů k zahraniční politice předsedu Senátu Miloše Vystrčila (ODS). Podobně se vyjádřil šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Podle Fialy tím Zeman škodí politické kultuře. Naopak předseda KSČM Vojtěch Filip míní, že prezident postupuje správně.

„Já mám páteř rovnou,“ zkritizoval Babiš Vystrčilův projev na Tchaj-wanu

Prezident Miloš Zeman podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) třikrát veřejně lhal, když kritizoval jeho cestu na Tchaj-wan. V televizi Prima dnes Vystrčil řekl, že ostatní ústavní činitelé mu zvažovanou návštěvu při poradě na Pražském hradě sice nedoporučili, ale nehlasovali o ní, jak o tom předtím v televizním rozhovoru mluvil Zeman. Premiér Andrej Babiš (ANO) Vystrčila obvinil, že dělá zahraniční politiku TOP 09 a kritizoval jeho tchajwanský projev.

Vystrčilovo odhalení pravé čínské tváře

Slovy „jsem Tchajwanec“, kterými předseda Senátu Miloš Vystrčil zakončil svůj projev v tchajwanském parlamentu, probudil svého vnitřního Johna F. Kennedyho. Byla by to vlastně případná tečka za českým tchajwanským dobrodružstvím, které od začátku bylo více o symbolech než o nějakých reálných výsledcích.