Ukrajinské letectvo dnes oznámilo sestřelení dalšího ruského stíhacího bombardéru Su-34. Podle Kyjeva přišlo Rusko v sobotu o tři jiné bojové letouny. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů. „Dnes kolem 6.00 se další Su-34 ‚úspěšně vrátil‘ na základnu,“ napsal na Telegramu velitel ukrajinského letectva Mykola Oleščuk v ironicky laděném příspěvku, v němž shrnul výsledky práce ukrajinské protivzdušné obrany z noci na dnešek.
Ukrajinské jednotky se po měsících bojů stáhly z Avdijivky v Doněcké oblasti, aby nebyly obklíčeny, uvedl v sobotu po půlnoci na facebooku hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Informují o tom agentury DPA a Reuters, podle níž je to největší změna na frontě od května 2023, kdy Rusové po dlouhých krvavých bojích dobyli Bachmut. Agentura ji dává do souvislosti i s nedostatkem munice, kterému Ukrajina čelí kvůli "váhavé" vojenské pomoci Západu. Situaci na bojišti popsal důstojník z elitní 3. útočné brigády Maksym Žorin: "Nepřítel nepočítá své mrtvé a upřímně řečeno ani my ne.“
Ukrajina potřebuje doplnit početní stavy válkou vyčerpaných vojáků. S výměnou náčelníka generálního štábu tak přichází po dvou letech války také nevyhnutelné zpřísnění mobilizačního zákona, které parlamentu v lednu předložila vláda. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského má armáda mobilizovat dalších 450 až 500 tisíc lidí.
Ukrajinská protivzdušná obrana ve čtvrtečních ranních hodinách odrážela další ruské raketové útoky na Kyjev a další ukrajinská města. S odkazem na oficiální představitele o tom informuje agentura Reuters. Zprávy o obětech nejsou hlášeny. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko vyzval obyvatele hlavního města, aby zůstali v krytech. Podle svědků agentury Reuters se v různých částech města ozývaly výbuchy.
Polská policie vyšetřuje okolnosti incidentu, kdy protestující polští zemědělci v neděli u hraničního přechodu s Ukrajinou v Dorohusku zastavili několik ukrajinských nákladních aut a vysypali z nich na vozovku obilí. V pondělí o tom podle agentury PAP informovala Ewa Czyžová z policie v Chelmu. Polští rolníci blokádami některých hraničních přechodů s Ukrajinou protestují proti dovozu levnějšího zboží ze sousední země, která se už téměř dva roky brání ruské ozbrojené agresi.
Při pokusech o dobytí ukrajinské Avdijivky ztratili Rusové údajně téměř celou mechanizovanou divizi, konkrétně 214 tanků, což je desetina jejich tanků, které v současnosti bojují na území Ukrajiny. Píše to v neděli ukrajinská agentura Unian s odkazem na magazín Forbes s tím, že Ukrajinci při obraně města přišli o 18 tanků. Obrovské ztráty Ruska k 11. únoru 2024 popisuje Forbes s odkazem na data analytiků z otevřených zdrojů.
Pokud by se po pokračujících ruských útocích a ekonomických problémech Ukrajina zhroutila, německá vláda předpokládá, že východoevropskou zemi opustí dalších zhruba deset milionů lidí. V rámci tohoto scénáře by naprostá většina uprchlíků zamířila do západní Evropy, jednou z cílových zemí by bylo Německo. List Welt am Sonntag se o těchto analýzách dozvěděl z bezpečnostních kruhů a od zasvěcených poslanců.
Německý kancléř Olaf Scholz a americký senátor Chris Coons pobavili internet. Politiky totiž spojuje velká vzájemná podoba a i oni sami o sobě mluví jako o dvojnících. Scholz do Washingtonu zamířil na setkání s prezidentem Joe Bidenem v Bílém domě, předtím se ale setkal i s americkými senátory. Účelem jeho návštěvy bylo zejména jednání o dění na Ukrajině a na Blízkém východě.
Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,8 bilionu Kč) použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg.
Podle prezidenta Vladimira Putina nejnovější ruské zbraně "zjevně překonávají" cokoli, co má k dispozici Západ. Vládce Kremlu svůj pohled na stav vojenského průmyslu ve své zemi odhalil v průběhu setkání se zaměstnanci zbrojovek v západoruské Tule. Ruský prezident si pochvaloval vývoj, kterým prošli ruští výrobci zbraní od začátku "speciální vojenské operace", jak jeho režim nazývá invazi na Ukrajinu z února 2022. Prohlásil, že ruské zbrojovky "vykazují velmi dobré tempo i kvalitu práce".
Ministerskou rozepři spustila debata nad umístěním předsedy hnutí ANO Andreje Babiše i dalších členů hnutí na seznam „bakterií ruského světa“. Tam je zařadil ukrajinský server Texty, který zveřejnil soupis podle serveru proruských osobností či organizací. Zatímco ministryně obrany Jana Černochová (ODS) zařazení politiků hnutí ANO na seznam jasně odsoudila, ministr průmyslu Jozef Síkela (STAN) tvrdí, že hnutí dopřává ruskému vůdci Vladimiru Putinovi „pomoc, na kterou vsází“ a napadá Karla Řehku.
Česká vláda se snaží přesvědčit členské státy Evropské unie, aby společně zafinancovaly nákupy dělostřeleckých granátů od mimoevropských zemí a výrobců, přičemž takto získaný materiál by byl následně poskytnut Ukrajině jako vojenská pomoc. Píše to web Politico. Evropští zbrojaři totiž nejsou schopni dostatečně rychle navyšovat výrobní kapacity a již nyní je zřejmé, že členské státy EU nedokáží vůči napadené zemi naplnit své proklamované závazky.
Ukrajina kritizuje německou veřejnoprávní televizi ZDF za její nedávné zpravodajství z jihoukrajinského města Mariupol, které okupuje Rusko. Zpravodaj stanice popsal z místa „velké množství destrukce“ a zároveň řekl, že „město funguje“. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko novináře obvinil z „překrucování reality“. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu a další média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj údajně musel stáhnout své hrozby, že odvolá vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného. Generál nejprve sám odmítl rezignovat. Potom prezident Zelenskyj údajně narazil u potenciálních náhradníků, kteří odmítli převzít pozici Zalužného.
Prezidenti a premiéři členských zemí Evropské unie jednomyslně schválili balík finanční pomoci Ukrajině ve výši 50 miliard eur na další čtyři roky, oznámil předseda Evropské rady Charles Michel. Zpráva přišla jen několik minut poté, co v Bruselu začal mimořádný summit EU o této otázce. Do poslední chvíle přitom nebylo jasné, zda maďarský premiér Viktor Orbán odvolá veto z prosincové vrcholné schůzky.
Evropská komise (EK) navrhla opatření na částečné omezení dovozu zemědělských produktů z Ukrajiny a větší flexibilitu u pravidel týkajících se nevyužité půdy. Navrhuje také prodloužit pozastavení dovozních cel na ukrajinský vývoz o další rok, respektive do června 2025. Komise to dnes uvedla v tiskové zprávě. Řada zemí EU v čele s Francií se v poslední době potýká s protesty svých zemědělců a podle agentury Reuters má komise teď snahu rozzlobené farmáře uklidnit.
Francouzská policie dnes zatkla 18 lidí, kteří se při zemědělských protestech pokusili zablokovat pařížský velkoobchodní trh s potravinami v Rungis. Agentuře AFP to potvrdil policejní zdroj. Ministr vnitra Gérald Darmanin varoval, že zatímco protesty farmářů na dálnicích budou tolerovány, policie nedovolí, aby blokovali letiště nebo tržiště Rungis, kde obchody, supermarkety a restaurace z Francie i odjinud nakupují čerstvé potraviny.
Předsedové vlád pěti zemí EU, včetně českého premiéra Petra Fialy, v otevřeném dopise vyzvali k další podpoře Ukrajiny, která se už skoro dva roky brání ruské ozbrojené agresi. Evropa by se podle nich neměla vzdát a měla by ještě zdvojnásobit své společné úsilí, zejména pokud jde o vojenskou pomoc Kyjevu.
Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace. Jeho cílem je zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi, informoval Reuters. Původní návrh změn pravidel mobilizace parlament počátkem ledna vrátil vládě k přepracování poté, co vyvolal pobouření veřejnosti. Zákonodárci a analytici uváděli, že některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika.
Odvolání nejvyššího ukrajinského generála, velitele ozbrojených sil, Valerije Zalužného proběhne, ale až poté, co opadne mediální zájem spojený s dlouhodobými spekulacemi souvisejícími s nejasností jeho osudu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí Zalužnému nabídl novou funkci, ten jí ale podle čtyř osob obeznámených s jednáním odmítl.
Představitelé ukrajinských médií si stěžují, že svoboda tisku v zemi upadá. Se svými obavami se svěřili tento týden velvyslancům zemí G7 v Kyjevě. Média, pokud zveřejní zprávy, které se nehodí úřadům, jsou podle nich vystavena sérii kampaní, která je má diskreditovat. Akce mají být podporovány anonymními provládními telegramovými kanály. O setkání píše například list Ukrajinská pravda.
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 000 etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai, informovala dnes agentura Reuters. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Ruská federace kvůli probíhající válce na Ukrajině mohutně investuje do svého zbrojního průmyslu. V zájmu zvýšení produkce vojenského materiálu Rusové konvertují i civilní infrastrukturu, včetně pekáren, škol a nákupních center. Západním zemím, na jejichž materiální pomoci je ukrajinská obrana životně závislá, se přitom nedaří držet krok. Rusko podle některých zdrojů, které oslovil britský deník The Telegraph, vynakládá až 40 procent svého HDP na válku na Ukrajině.
Ukrajina přichází s novým ambiciozním projektem nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat zavedení nových podvodních dronů v boji na Černém moři. Novinka ve výbavě by měla udrežet nebo lépe ještě zvýšit náskok Ukrajiny před Ruskem, neboť Rusové začali rychle zdokonalovat své námořnictvo. O projektu informují Naval News. Ukrajina přichází s novým projektem podvodních dronů nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat první robotické námořnictvo.
EU hrozí Maďarsku, že použije "jadernou možnost", která by zabránila maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi, potažmo Maďarsku, hlasovat v unii. Situace by měla nastat pokud, Maďarsko vyjádří nesouhlas s pomocí Ukrajině ve výši 50 miliard eur (1 238 732 314 500 Kč). Evropští diplomaté doposud jednání Viktora Orbána přecházeli, nyní však připustili možnost udělení nejzávažnější politické sankce Budapešti v zájmu Ukrajiny. Tvrdí to web Politico.
Prezident Volodymyr Zelenskyj může přijít o podporu v ukrajinském parlamentu, Nejvyšší radě. Ukrajinská parlamentní jednota se ztrácí, varoval v pátek předseda parlamentního klubu Zelenského hnutí Sluha národa Davyd Arachamija. Řada poslanců totiž rezignuje na své mandáty, někteří údajně ze zdravotních důvodů, a Sluha lidu bude těžko prosazovat vládní politiku. V současné době není v Nejvyšší radě Ukrajiny jednota, bylo to před rokem a půl
EU se nechystá prodloužit dohodu, kterou uzavřela s Ruskem ohledně tranzitu plynu přes Ukrajinu. Podle unijních představitelů i ty země, které jsou na ruském plynu nejvíce závislé, budou schopné svou poptávku nasytit z alternativních zdrojů. Dohoda o využívání ukrajinského tranzitního plynovodu vyprší na konci letošního roku. Nicméně i zde existuje možná klička. Podle anonymních zdrojů, které cituje Bloomberg, Evropská komise vypracovala analýzu potenciálních scénářů, které v důsledku ukončení tranzitu nastanou.
Ruský prezident Vladimir Putin vyslal USA nepřímé signály, že je ochoten jednat o ukončení války na Ukrajině, napsala dnes agentura Bloomberg s odvoláním na dvě nejmenované osoby blízké Kremlu. Podle těchto zdrojů Putin tímto způsobem testuje, zda by USA byly ochotny o ukončení války na Ukrajině jednat. Američtí představitelé ale agentuře řekli, že si takovýchto signálů vědomi nejsou.
Zpronevěra 222 milionů hřiven (cca 134 mil. Kč), škody ve výši 1,4 miliardy hřiven (cca 0.84 mld. Kč), omezení obranyschopnosti země a ohrožení života a zdraví příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. To jsou závěry vyšetřování obviněných vysokých úředníků ukrajinského ministerstva obrany, které vedl Státní úřad pro vyšetřování, a o kterém informovala agentura Unian. Úřad pro vyšetřování nyní dokončil vyšetřování bývalých úředníků ministerstva, kteří nakoupili nekvalitní výstroj pro armádu.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na Telegramu. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv USA na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO.
