Tag: Emmanuel Macron

Články k tagu

Zelenskyj kritizuje Macrona: Jako prostředník selhal, stranil Putinovi

Francouzský prezident Emmanuel Macron coby prostředník v jednáních o ukončení ruské invaze na Ukrajině selhal. V rozhovoru s italským televizním kanálem RAI 1 to podle ukrajinského webu Jevropejska pravda řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský lídr také kritizoval, že Macron se ve snaze najít způsob, jak by si ruský prezident Vladimir Putin mohl zachovat při vycouvání z konfliktu důstojnost, pokusil Ukrajinu přimět k ústupkům ohledně její územní celistvosti.

Putin naléhal na Macrona, ať Západ ukončí pomoc Ukrajině. Prý tím ukončí „zvěrstva“

Ohrožení globální potravinové bezpečnosti vyvolaly především západní protiruské sankce, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin svému francouzskému protějšku Emmanuelu Macronovi. V telefonickém rozhovoru Putin podle Kremlu také ujistil, že Moskva zůstává otevřena dialogu, přestože Ukrajina, na kterou Rusko na konci února zaútočilo, není připravena k vážnému jednání, uvedla agentura TASS. Putin podle agentury AFP také zdůraznil, že Západ musí zastavit dodávky zbraní Ukrajině.

Důchodci proti populismu

Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.

Macron znovu. Nejsilnější figura krizové Evropy

Emmanuel Macron se v neděli stal nejúspěšnějším politikem páté republiky. Jako vůbec první prezident obhájil v přímé volbě mandát poté, co s vládou své vlastní strany nesl odpovědnost za všechno, co se za těch pět let ve Francii dělo. Nešlo se na nikoho vymluvit. Na rozdíl od svých předchůdců – socialisty Francoise Mitterranda a republikána Jacquesa Chiraca, kteří uhájili druhé mandáty, nezažil kohabitaci, tedy konstelaci, kdy prezident vládne s opozičním kabinetem vzešlým z následných parlamentních voleb.

Macronovy ambice po znovuzvolení. Evropu může přebudovat na velmoc

Emmanuel Macron je v současnosti nejmocnějším evropským politikem. Francouzský prezident získal nový volební mandát a v příštích pěti letech se s jeho pomocí pokusí proměnit nejen Francii, ale i Evropu, píše list Financial Times. Pokud Macron skutečně uspěje, stane se v jeho druhém a posledním funkčním období Evropská unie významnou geopolitickou mocností, která se vyrovná Číně a USA. Cíl utvořit evropskou supervelmoc se může zdát vzdálený, dokonce iluzorní. Okolnosti se ale sešly tak, že Macron má největší šanci tuto vizi prosadit.

Zeman pogratuloval Macronovi ke znovuzvolení. Ocenil jeho aktivity vůči Rusku

Prezident Miloš Zeman v pondělní gratulaci Emmanuelovi Macronovi podpořil aktivity znovuzvoleného prezidenta Francie směrem k Rusku a jeho prezidentovi Vladimiru Putinovi. Vybídl k diplomatickému úsilí o ukončení bojů na Ukrajině. V přání, které zveřejnil Hrad, Zeman uvedl, že druhý mandát získal Macron ve velmi neklidné době ovlivněné ruskou agresí na Ukrajině. "Je zřejmé, že na Ukrajině se bojuje i o naši svobodu a budoucnost.

Vítězí ten, kdo vadí nejméně. Chameleon Macron

Večírek na pařížských Martových polích před eiffelovkou se snažil alespoň na pár hodin přehlušit rozpačitou a pesimistickou atmosféru, v níž si včera Francouzi zvolili staronového prezidenta. Byly to defenzivní volby. Emmanuel Macron zvítězil nikoli proto, že by do něj vkládala většina lidí naději, jak dá zemi nový směr a energii, jako tomu bylo v roce 2017. Vyhrál, protože byl ten, kdo nakonec většině Francouzů připadal jako nejmenší zlo. Tak mu buď dali hlas, hodili do urny bílý lístek, nebo rovnou zůstali doma.

Macron byl podruhé zvolen prezidentem Francie

Emmanuel Macron byl znovuzvolen francouzským prezidentem. Ukazují na to projekce francouzských médií zveřejněné dnes večer po uzavření volebních místností v druhém kole voleb, které Macronovi přisuzují poměrně přesvědčivé vítězství s asi 58 procenty hlasů. Jeho krajně pravicová soupeřka Marine Le Penová získá kolem 42 procent.Volby nicméně provázela na francouzské poměry malá volební účast, k urnám zřejmě dorazilo jen těsně přes 70 procent voličů, což je nejméně od roku 1969.

Macron nebo Le Penová? Francie volí prezidenta. Macron situaci přirovnal k USA v roce 2016, dorazí i Okamura

Ve Francii se dnes koná druhé kolo prezidentských voleb, z prvního kola postoupil současný centristický prezident Emmanuel Macron a pravicová politička Marine Le Penová. Poslední průzkumy favorizují Macrona s náskokem 10 až 12 procentních bodů. Oba tábory se ale shodují, že souboj bude těsný a že nic není rozhodnuto. Největší názorové rozpory mezi oběma kandidáty panují v navrhovaných řešeních klesající kupní síly Francouzů, ohledně věku odchodu do důchodu či v mograci.

„Hlupák, ztrácí nervy, chová se nevhodně.“ Le Penová zasvětila poslední mítink Macronovi

Poslední předvolební vystoupení krajně pravicové kandidátky na prezidentku Francie Marine Le Penové se podle agentury AFP točilo především kolem kritiky současné hlavy státu Emmanuela Macrona. Le Penová se do něj opřela na úvod mítinku ve francouzském Arrasu, když ho po středečním televizním duelu opakovaně označila za „povýšeného“ a „bezmezně arogantního“. „Prezident by se takto chovat neměl,“ prohlásila kandidátka Národního sdružení (RN).

VIDEO: Jste závislá na Putinovi, obvinil Macron v televizním duelu Le Penovou

Dlouho očekávaná debata finalistů francouzských prezidentských voleb rychle přerostla v konfrontaci kvůli ruské invazi na Ukrajinu. Současný prezident Emmanuel Macron obvinil svou soupeřku Marine Le Penovou, že její zájmy jsou spjaty s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Oba kandidáti se ve středu také střetli ohledně postojů k Evropské unii, migraci nebo ekologii. „Myslím, že jste byla jedním z prvních evropských politiků, kteří v roce 2014 uznali výsledek anexe Krymu," řekl Macron.

Ve Francii rozhoduje strach z pádu životní úrovně

Je to paradox. Francouze zajímá na prezidentských volbách úplně něco jiného než Evropu. Bojí se pádu životní úrovně a podle toho volí. Ten strach vynesl do druhého kola proti současnému prezidentovi Emmanuelu Macronovi vůdkyni Národního shromáždění Marine Le Penovou. Žena, která je především ze zahraničního pohledu už roky vnímána jako protimigrační radikálka a nacionalistka slaví postup s rekordním výsledkem své kariéry 23,4 procenta tím, že ze sebe dokázala udělat ochránkyni kupní síly.

Macron bez zájmu Francouzů míří k druhému vítězství

Pokud se nepřihodí nic mimořádného, Emmanuel Macron se za dva týdny stane podruhé prezidentem Francie. Po dlouhé době úřadující hlava státu obhájí svůj mandát. Naposledy se to podařilo republikánovi Jacquesi Chiracovi před dvaceti lety. Další dva prezidenti, republikán Nicolas Sarkozy a socialista Francois Hollande, mandáty nedokázali obhájit. V repríze souboje z minulých voleb se Macron utká s kandidátkou Národní fronty Marine Le Penovou. A podle průzkumů by ji měl porazit s přehledem s náskokem 53 versus 47 procent.

Macron poráží Le Penovou o 5 procent. Odhady oba posunují do druhého kola

Šéf Elysejského paláce Emmanuel Macron v prvním kole prezidentských voleb porazil rivalku Marine Le Penovou a společně s ní postupuje do kola druhého, ukazují projekce zveřejněné francouzskými médii po uzavření volebních místností. Macrona podle odhadů agentur Ifop, Opinionway nebo Ipsos volilo o čtyři až šest procent více hlasujících než Le Penovou. Část poražených kandidátů vyhlásila pro druhé kolo volby podporu Macronovi. Projekce jsou založené i na sečtených hlasech.

Ve Francii začínají prezidentské volby. Macron se střetne s Le Penovou

Do prvního kola prezidentských voleb ve Francii zbývá několik hodin a to znamená, že v zemi se skoro 50 miliony právoplatných voličů se rozhostilo předvolební ticho, během něhož kandidáti už nemohou vést kampaň. Přerušení předvolebních agitací ovšem rozhodně neznamená klid, vzhledem ke skutečnosti, že volby už podle průzkumů nemají jasného favorita, jímž byla dlouho stávající hlava státu Emmanuel Macron. Poslední sondáže nasvědčují jeho těsnému souboji se stálicí krajní pravice Marine Le Penovou.

Francouzský volební víkend: Macron při invazi bodoval, nejspíš postoupí s Le Penovou

Po pandemii covidu-19 se hlavním tématem ve Francii před prezidentskými volbami 10. a 24. dubna (druhé kolo) stala rusko-ukrajinská válka a s ní spojené výdaje na armádu, dále zahraniční politika, uprchlíci i nezávislost na poli energetiky. Ruská invaze na Ukrajinu také posílila pozici současného prezidenta Emmanuela Macrona, jehož někteří protikandidáti v minulosti stranili Vladimiru Putinovi. Kampani dominovala i témata poklesu kupní síly, minimální mzdy, vzdělávání a zdravotní péče.

„Krajně pravicový antisemita“ Za Macronova slova si Varšava předvolala velvyslance

Polské ministerstvo zahraničí si v pátek předvolalo francouzského velvyslance ve Varšavě. Úřad tak učinil kvůli výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který obvinil polského premiéra Mateuzse Morawieckého z krajně pravicového antisemitismu. S odvoláním na polské úřady to uvedla agentura AFP. Macron se v rozhovoru s deníkem Le Parisien opřel do šéfa polské vlády kvůli tomu, že v nadcházejících prezidentských volbách údajně podporuje Marine Le Penovou.

„Pan Macron bude rád, když postoupí.“ Mélenchon dohání před volbami své soupeře

Čtyři dny před francouzskými prezidentskými volbami se radikálně levicový kandidát Jean-Luc Mélenchon v předvolebních průzkumech dotahuje na vedoucí dvojici Emmanuela Macrona a Marine Le Penovou. Lídr hnutí Nepodrobená Francie (LFI) v úterý večer vystoupil před svými stoupenci na setkání v Lille, v 11 dalších městech se na pódiu objevil ve formě hologramu. Mélenchon vyzval k mnohem ambicióznější klimatické politice, prezidenta Macrona obvinil z nečinnosti.

Putin si znovu telefonoval se Scholzem, má si volat i s Macronem

Německý kancléř Olaf Scholz v pátek ruského prezidenta Vladimira Putina v telefonátu opět vyzval k příměří na Ukrajině. Putin během téměř hodinového hovoru obvinil Ukrajinu z toho, že se snaží brzdit mírové rozhovory. Informuje o tom agentura Reuters. V pátek by měl Putin mluvit také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, oznámil Kreml.

Macron chce být znovu prezidentem. Kandidaturu oznámil v dopise občanům

Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek večer oficiálně potvrdil svůj záměr kandidovat v dubnových prezidentských volbách. Své rozhodnutí oznámil formou dopisu občanům, který souběžně zveřejnilo několik médií. V poměrně rozsáhlém textu žádá Francouze o důvěru, píše také o významu silné ekonomiky, školství i o aktuální válce na Ukrajině.

Macronova diplomatická prohra. Putin mu kývl na summit, potom vydal rozkaz armádě

Summit mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem není v plánu. Uvedl to Bílý dům. Setkání obou státníků bude podle něj možné, až Rusko sníží napětí na Ukrajině. Tím ztroskotaly snahy francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který se vrcholnou schůzku snažil zařídit. Ochota setkat se s Putinem se v Bílém domě rychle vytratila. „V tuto chvíli to určitě není v plánu,“ uvedla podle agentury Reuters mluvčí Bílého domu Jen Psakiová.

Macron dojednal schůzku Putina s Bidenem. Prezidenti Ruska a USA „v zásadě souhlasí“

Prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Joe Biden v zásadě souhlasili se summitem ohledně stoupajícího napětí na ukrajinsko-ruských hranicích. Oznámil to v noci na dnešek Elysejský palác poté, co francouzský státník Emmanuel Macron v neděli pozdě večer telefonicky hovořil s oběma prezidenty, s Putinem už podruhé v jednom dni. Schůze na nejvyšší úrovni se nebude konat v případě ruské invaze na Ukrajinu, píše se v prohlášení.

Macron mluvil 105 minut s Putinem. Smír má nastat pod dohledem Německa a Francie

Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.

Raději dlouhý stůl než PCR test. Macron nechtěl poskytnout Rusku svoje DNA

Prezident Francie Emmanuel Macron si odmítl nechat v Rusku udělat PCR test na covid-19, protože nechtěl, aby mělo Rusko vzorek jeho DNA. Z toho důvodu museli mít oba státníci od sebe v pondělí na jednání ohledně situace na Ukrajině značné rozestupy, nad kterými se podivovala některá světová média. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na dva nezávislé zdroje z Macronova okolí. Snímky extrémně dlouhého stolu, u kterého jednání Macrona s Putinem probíhalo, obletěly svět.

Francouzské volby vyhraje Macron, predikují průzkumy. Le Penová by byla druhá

Pokud by se prezidentské volby ve Franci konaly již teď, v čele státu by opět stanul nynější prezident Emmanuel Macron. Druhá by v obou kolech podle průzkumu společnosti Harris Interactive pro ekonomický server Challenges skončila krajně pravicová politička Marine Le Penová. Macron Le Penovou porazil už ve volbách před pěti lety. Macron by v prvním kole voleb získal podle průzkumu 24 procent hlasů, z druhého místa by s ním se 17 procenty do druhého kola postoupila Le Penová.

Putin nezná punk. Kreml vysvětloval, kde se vzal výrok o Ukrajině a krasavici

Ruský prezident Vladimir Putin svým ostrým jazykem vyvolal kontroverze, když s odkazem na dodržování minských mírových dohod s Ukrajinou vzkázal svému protějšku: „Líbí, nelíbí, přetrp to, má krasavice.“ Podle Putina se ukrajinskému prezidentovi Volodymyrovi Zelenskému „nelíbí ani jediný bod minských dohod“. Ruská média poté spekulovala, zda tím prezident neodkazoval na sadistickou píseň. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova však šlo jen o to, že závazky se musí plnit.

Emmanuel „Chamberlain“ Macron

Krize ohledně Ukrajiny nepolevuje. Státníci pendlují mezi hlavními městy ve zběsilé snaze najít diplomatické řešení. Tento týden se o průlom pokusil francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí jednal s Vladimirem Putinem, včera se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Ukrajinu Macronovo diplomatické úsilí není zrovna dobrá zpráva. Macron má před volbami a vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem by byl příjemný bonus do volební kampaně.

Macron po jednání se Scholzem a Dudou: Máme povinnost chránit mír a stabilitu v Evropě

Ruský útok na Ukrajinu by měl dalekosáhlé politické, hospodářské a geostrategické důsledky. Na úterním setkání v Berlíně s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem a hlavou polského státu Andrzejem Dudou to prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Dodal, že cílem řešení nynější krize u ukrajinských hranic je zabránit válce v Evropě. Na tom, že prioritou je zabránit válce, se shodli také Duda s Macronem.

Krize kolem Ukrajiny může trvat měsíce, varoval Macron po setkání se Zelenským

Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude.

Macron v Moskvě: bez doprovodu, bez podání ruky a s tykáním od Putina

Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“