Prezident Petr Pavel rozhodl o zastavení trestního stíhání čtyř českých vojáků v případu násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. Pražský hrad to ve středu uvedl ve svém tiskovém prohlášení, rozhodnutí kontrasignoval premiér Petr Fiala. Afghánec v roce 2018 na vojenské základně zastřelil příslušníka Armády ČR a další dva české vojáky vážně zranil.
Předseda Motoristů sobě Petr Macinka vyzval prezidenta Petra Pavla, aby zastavil trestní stíhání čtveřice obžalovaných příslušníků českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. ČTK o tom ve čtvrtek informovala mluvčí Motoristů Barbora Šťastná. Podle Macinky vojáci jednali v mimořádně vypjatých bojových podmínkách a milost by byla projevem pochopení i úcty k jejich službě.
Státní zastupitelství podalo obžalobu na čtyři příslušníky českých speciálních sil kvůli násilné smrti afghánského zajatce, který zemřel po výslechu. Informaci webu iRozhlas.cz potvrdila mluvčí Krajského soudu v Brně Klára Belkovová. Před svým zadržením Afghánec zabil českého vojáka a dva zranil. Právě krajský soud by se měl kauzou zabývat, a to ve speciálním režimu. Nebude proto podávat žádné další informace, uvedla Belkovová.
Zbraně, které Američané zanechali v Afghánistánu, jsou nyní v rukou militantních skupin. Informuje o tom server BBC s odkazem na své zdroje. Jednat se má o zhruba půl milionu zbraní a vojenská vozidla. OSN se domnívá, že část z těch zbraní mají nyní v držení představiteli odnoží teroristické skupiny Ál-Kaida. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa bylo v Afghánistánu zanecháno vybavení v hodnotě 85 miliard dolarů.
Německé úřady zahájily vyšetřování několika afghánských občanů, kteří ve středu večer přiletěli z Pákistánu na letiště v Lipsku. Informuje o tom německý deník Bild. Podle Bildu byli všichni z 138 Afghánců, kteří byli kvůli hrozbě ze strany Talibanu považováni za zvláště ohrožené, před odletem v Islámábádu opakovaně prověřováni místními bezpečnostními složkami. Přesto německá spolková policie po jejich příletu zahájila několik vyšetřovacích řízení kvůli padělaným dokumentům.
Ve středu má na letišti v Lipsku opět přistát letadlo s 162 Afghánci na palubě. Mezi pasažéry, kteří mají být údajně ohroženi hnutím Tálibán, se však nachází pouze pět takzvaných místních sil – tedy Afghánců, kteří do převzetí moci Tálibánem v roce 2021 spolupracovali s Bundeswehrem a německými úřady – a jejich 19 rodinných příslušníků, píše deník Bild. Zbytek tvoří další osoby, které byly zařazeny do humanitárního programu.
Ve čtvrtek čeká Německo přistání dalšího letadla s afghánskými uprchlíky. Podle informací deníku Bild letoun přiveze přibližně 200 osob, které jsou považovány za zvláště ohrožené. Jedná se o druhý charterový let v tomto měsíci, který přiváží lidi z Afghánistánu do Německa. Tentokrát mělo letadlo přistát na letišti Langenhagen v Hannoveru. Tento letištní komplex ve spolkové zemi Dolní Sasko disponuje speciálním terminálem D, který se obvykle využívá pro soukromé akce a není určen pro běžný cestovní provoz.
V německém městě Schönebeck poblíž Magdeburgu (Sasko-Anhaltsko) došlo k incidentu, při kterém speciální jednotky zemského kriminálního úřadu zastřelily 26letého Afghánce. Ten předtím v ranních hodinách kolem 4:30 ohrožoval nožem stejně starého Němce a následně i zasahující policisty. Informoval o tom například deník Bild. Důvody útoku nejsou zatím známé. Když speciální jednotky dorazily,
Muž z Afghánistánu, který automobilem najel do davu lidí v centru Mnichova, během útoku vzýval Alláha. K automobilovému masakru na demonstraci odborového svazu Verdi, došlo nedaleko mnichovského hlavního nádraží. Zraněných je 28 lidí, dva z nich jsou v kritickém stavu. Policisté muže zastavili pomocí střelby a poté ho zadrželi. Podle videa útočník během zatýkání hlasitě vykřikoval vyznání islámské víry slovy „Není Boha kromě Alláha.“
Německo zažívá další šok poté, co 24letý Afghánec, žadatel o azyl a recidivista v Mnichově najel autem do demonstrujících odborářů. Desítky lidí byly zraněny, německá média informují i o jedné mrtvé ženě. Znepokojení vyjádřili nejen politici, kteří se na místo útoku dostavili.
Veřejné vyšetřování v Británii se zabývá závažnými obviněními vůči speciálním jednotkám SAS, které podle svědků měly vykonávat „cílenou politiku“ poprav afghánských civilistů, a to včetně dětí. Podle vojáka z konkurenční jednotky, známého pod kódovým označením N1799, měla jednotka UKSF1 mezi lety 2010 a 2013 provádět „nezákonnou“ politiku zaměřenou na likvidaci všech mužů vojenského věku, a to i těch mladších 16 let, kteří nepředstavovali žádnou hrozbu.
Sovětská armáda vtrhla do Afghánistánu 27. prosince 1979 ve snaze udržet spřátelený režim v této pro ní strategické zemi. Moskva původně počítala jen s několikatýdenní operací, akce ale nakonec vyústila v devět let trvající krvavou válku, v níž na jedné straně stály sovětské okupační jednotky a afghánská vládní vojska, a na druhé mudžáhidové, podporovaní Pákistánem a USA. Sovětské vojenské dobrodružství skončilo v roce 1989 odsunem sovětských vojsk.
Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová ve čtvrtek v parlamentu obhajovala svůj postup při hektickém stahování spojeneckých vojáků z Afghánistánu v srpnu 2021. Vyšetřovacímu výboru řekla, že se německé vojáky podařilo evakuovat podle plánu. Vojenskou operaci v Afghánistánu, kterou USA a jeho spojenci, včetně Německa či Česka, zahájili po teroristických útocích z 11. září 2001, označila exkancléřka i při zpětném pohledu za správnou.
Armáda stáhla z výcvikové mise v Keni tři české příslušníky speciálních sil, kteří byli před časem obviněni kvůli smrti afghánského zajatce. Učinila tak po kritice ministryně obrany Jany Černochové (ODS) na úterním branném výboru Sněmovny, kde vyšlo najevo, že mezi deseti českými vojáky v Keni jsou i tři zmínění obvinění vojáci. Uvedl to dnes deník Právo. Náčelník generálního štábu Karel Řehka na sněmovním výboru uvedl, že o vyslání obviněných do Keni, kde vojáci připravují místní studenty na nebezpečné operace, nevěděl.
Vojenská policie navrhla obžalovat čtyři české příslušníky prostějovských speciálních sil, po jejichž výslechu zemřel afghánský zajatec. Dva viní z vydírání a neuposlechnutí rozkazu, dva z porušení povinnosti strážní služby a neposkytnutí pomoci. Afghánec před svým zadržením zabil českého vojáka a dva zranil. Příslušník afghánských ozbrojených sil Chán zastřelil na podzim 2018 českého psovoda Tomáše Procházku na afghánské základně Šindánd v provincii Herát.
Austrálie zbavila vysoké velitele vojenských vyznamenání kvůli válečným zločinům, které pod jejich velením podle vyšetřovatelů spáchali vojáci během misí v Afghánistánu. Informoval o tom zpravodajský server BBC News. Ministr obrany Richard Marles v parlamentu prohlásil, že velitelé přijdou o medaile za zásluhy, jak doporučilo průlomové vyšetřování známé jako Breretonova zpráva.
Německo se vrací k deportacím do Afghanistánu. Spolková vláda znovu obnovila vyhošťování, které v roce 2021 bylo přerušeno kvůli radikálním islamistům z Tálibánu, kteří se opět chopili moci v zemi. Berlín tajně jednal s Kábulem skrze katarské prostředníky kolem dvou měsíců. Německo bude deportovat afghánské občany, kteří byli v jejich zemi odsouzeni a nemají tak právo k pobytu. První letadlo Boeing 787 s 28 deportovanými odstartovalo v pátek časně ráno z Lipska a každý deportovaný dostal tisíc eur "na ruku", píše německý deník Spiegel.
V německých městech se usadili islamisté z Afghánistánu, kteří se na internetových sociálních sítích vůbec netají radikální ideologií. V reportáži to uvádí televize RTL. Německé policejní odbory DPolG k tomu uvedly, že země ztratila kontrolu nad hranicemi, kterou musí získat zpět.
Předák německé opozice a šéf konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz požaduje stopku pro přijímání běženců z Afghánistánu a Sýrie. Podle deníku Die Welt se se svými požadavky obrátil na kancléře Scholze. O spolupráci by lídři vládní koalice a opozice měli jednat v úterý. Místopředseda frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu Jens Spahn pak vyzval k uzavření hranic pro nelegální migraci. Opozice své požadavky zdůvodňuje mimo jiné teroristickým útokem v západoněmeckém Solingenu, kde v pátek mladý Syřan zabil nožem tři lidi.
Německé ministerstvo vnitra zvažuje vyplacení "cestovného" Afgháncům, kteří se z Německa vrátí do své domoviny. Pro německý Bild to uvedla mluvčí ministerstva vnitra. Má se jednat o jeden z kroků, jak zrychlit deportace a zároveň zpřísnit migrační politiku, zvláště poté, co v červnu migrant z Afghánistánu zavraždil na náměstí v Mannheimu německého policistu. Právě v reakci na útok slíbil kancléř Olaf Scholz deportace i do ne bezpečných zemí jako je Sýrie či Afghánistán v případě těžkých zločinů.
Afghánské vládní hnutí Tálibán po třech letech u moci zavádí ještě striktnější islámské zákony. Podle nového ediktu nesmí ženy na veřejnosti zpívat či nahlas předčítat, musí být také například kompletně zahalené a pohybovat se pouze v přítomnosti mužských příbuzných. Nový zákoník tento týden představilo ministerstvo pro propagaci ctností a prevenci neřesti. Informuje například CNN či Newsweek. Islamistické hnutí Talibán zavedlo velmi přísné zákony vycházející z islámského práva šaría.
Tisíce afghánských uprchlíků v Německu údajně odlétají na „dovolenou“ do své rodné země. Německý deník Bild přišel se skandálním zjištěním, že žadatelé o azyl z Afghánistánu jezdí do své rodné země za rodinou a přáteli na „krátké dovolené“, přestože žádají o ochranný status ve Spolkové republice. Cesty zařizují hamburské cestovní kanceláře napojené na Írán. Žadatelé o azyl pocházející z Afghánistánu často hledají ochranu v Německu a argumentují tím, že v jejich rodné zemi zuří válka a hrozí tam nebezpečí.
Afghánské teroristické huntí Tálibán ve středu oslavilo 3. výročí od svého návratu k moci v Afghánistánu. Oslavy zahrnující velkolepou vojenskou přehlídku probíhaly na letecké základně Bagrám. Ta dříve byla vojenskou baštou USA, na které působilo ještě před čtyřmi lety i mnoho českých vojáků v rámci zahraničních misí, někteří zde i padli. Jak píše mimo jiné online verze amerického týdeníku Newsweek, přehlídka zahrnovala představení vojenské techniky, kterou po sobě zanechaly síly USA a NATO
Ruský prezident Vladimir Putin bere vážně návrhy amerického exprezidenta Donalda Trumpa ohledně ukončení války na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci v Astaně. Podotkl však, že jejich konkrétní obsah nezná. "Skutečnost, že pan Trump jako prezidentský kandidát říká, že je připraven a ochoten zastavit válku na Ukrajině, bereme zcela vážně," řekl Putin. Dodal, že je "klíčovou otázkou", co Trumpovy návrhy obsahují. "Ale nepochybuji o tom, že to myslí vážně, a to podporujeme," uvedl.
Německý kancléř Olaf Scholz se prozatím se zemskými premiéry nedohodl na přesunu azylových řízení do třetích zemí. Po čtvrtečním jednání ale řekl, že do příští společné schůzky s představiteli spolkových zemí vzniknou konkrétní návrhy toho, jak by taková řízení mohla vypadat. Shoda naopak panuje na zrychlení deportací neúspěšných žadatelů o azyl a také na tom, aby bylo možné do vlasti posílat i Afghánce a Syřany. Čtvrteční schůzka dala zelenou předplacené kartě pro žadatele o azyl,
Na Petrohradské ekonomické fórum (SPIEF), které se v těchto dnech ve druhém největším ruském městě koná, dorazili i zástupci afghánského hnutí Tálibán. Pozvání islamistické organizace na akci, která se koná každoročně od roku 1997 a nad níž drží záštitu prezident Vladimir Putin, je dalším znamením, že Rusové jsou připraveni s Tálibánem navázat oficiální diplomatické vztahy.
Režim Tálibánu znovu v Afghánistánu zavedl veřejné bičování a kamenování žen, které se dopustily cizoložství. Nový kurz v Kábulu tak pohřbívá poslední záblesk svobody, který ženy po americké invazi roce 2001 získaly. Píše o tom dnes italský deník Il Giornale.
Útok v Rusku, při němž útočníci v koncertním sále na okraji Moskvy v pátek zabili nejméně 154 lidí a mnoho dalších zranili, je součástí války zuřící mezi Islámským státem a zeměmi bojujícími proti islámu. V dnešním prohlášení na internetu to podle agentury Reuters uvedla tato teroristická organizace, která se ke střelbě přihlásila už v pátek. Západní zpravodajské služby se v zásadě shodují, že za útokem stojí afghánská odnož Islámského státu - Islámský stát-Chorásán (ISIS-K). Moskevský útok představuje její první výrazný export teroru mimo domácí region.
Počet obětí silného zemětřesení na západě Afghánistánu vzrostl na 320, uvedla dnes agentura AP s odvoláním na OSN. Místní úřady dříve uvedly, že otřesy si vyžádaly nejméně 14 mrtvých a téměř osm desítek zraněných. Připouštěly však, že počet obětí se může zvýšit, protože pod troskami domů mohou být další těla. Agentura DPA napsala, že úřady se obávají stovek mrtvých v postižených obcích, z nichž některé byly zcela zničeny.
Mezi Tálibánem a Íránem vypukly v sobotu u města Zabol v Balúčistánu těžké ozbrojené střety, na hranici jsou hlášeni mrtví a zranění. Prudce tak eskalovalo napětí mezi oběma zeměmi ohledně sporu o práva na vodu. Podle některých zdrojů Tálibán využívá amerických zbraní a dobyl íránské pohraniční postavení. Podle videí na sociálních sítích přesouvá Afghánistán těžké zbraně na hranice s Íránem. Dokonce Tálibán údajně pohrozil dobytím Teheránu.
