Na neveřejném zasedání Sankčního výboru Rady bezpečnosti OSN v Dauhá koncem minulého roku přiznal Tálibán, že nejméně polovina vybavení je nyní „nezvěstná“. Zdroje z výboru potvrdily, že u půl milionu položek není známo, kde se nachází.

Podle zprávy OSN z února mají ke zbraním získaným Tálibánem přístup skupiny napojené na Ál-Káidu, včetně Tehríku Tálibán Pákistán, Islámského hnutí Uzbekistánu, Východoturkestánského islámského hnutí a jemenského hnutí Ansarullah. Tyto zbraně nakupují také na černém trhu.

Mluvčí vlády Tálibánu Hamdulláh Fitrat pro BBC uvedl, že zbraně jsou bezpečně uloženy a tvrzení o jejich ztrátě či pašování důrazně odmítl.

Zpráva OSN z roku 2023 uvádí, že Tálibán umožnil místním velitelům ponechat si 20 % ukořistěných amerických zbraní. Černý trh s výzbrojí nadále vzkvétá. Zbraně se podle BBC běžně darují mezi veliteli a bojovníky k upevnění moci. Bývalý novinář z Kandaháru serveru řekl, že po převzetí moci Tálibánem fungoval po dobu jednoho roku otevřený trh se zbraněmi, který se později přesunul na aplikaci WhatsApp. Tam obchodují bohatí jednotlivci a místní velitelé s americkými zbraněmi, převážně těmi, které zůstaly po silách podporovaných USA.

Americký Úřad pro dohled nad rekonstrukcí Afghánistánu (Sigar) eviduje menší počet zbraní, než uvádějí zdroje BBC, přičemž ve zprávě z roku 2022 přiznává, že neměl přístup k přesným údajům. Důvodem byly odlišné zdroje financování a dodávek výzbroje v rámci různých amerických institucí. Sigar rovněž upozornil na dlouhodobé problémy s evidencí vybavení ze strany amerického ministerstva obrany.

Složitější techniku neumí Tálibán ovládat

Bývalý prezident USA Donald Trump opakovaně prohlašuje, že chce americké zbraně z Afghánistánu získat zpět, a tvrdí, že v zemi zůstalo vybavení v hodnotě 85 miliard dolarů (necelých 1,9 bilionu korun). Tento údaj je však podle BBC sporný, protože část těchto prostředků šla také na výcvik a mzdy. Afghánistán se navíc neobjevil mezi 25 největšími vývozci zbraní podle údajů Stockholmského mezinárodního institutu pro výzkum míru.

Na Trumpova slova reagoval mluvčí Tálibánu Zabihulláh Mudžáhid s tím, že zbraně byly ukořistěny od předchozí vlády a budou použity k obraně země. Tálibán pravidelně předvádí americké zbraně na místech jako bývalá základna Bagrám a prezentuje je jako symbol vítězství a legitimity.

Americké ministerstvo obrany po stažení v roce 2021 tvrdilo, že zanechané vybavení bylo znefunkčněno. I přesto si Tálibán z těchto zbraní vybudoval podle BBC schopnou armádu, která má převahu nad skupinami jako je Národní fronta odporu nebo Islámský stát provincie Chorásán (místní pobočka Islámského státu).

Zdroje z bývalé afghánské vlády uvedly, že v kandahárských skladech stále leží „stovky“ nepoužitých vozidel Humvee, obrněnců MRAP a vrtulníků Black Hawk. Ačkoli Tálibán tato zařízení využívá v propagandě, chybí mu odborníci a technické zázemí pro jejich provoz. Většina složitější techniky tak zůstává nefunkční, zatímco s jednodušší výzbrojí, jako jsou Humvee a ruční zbraně, Tálibán operuje běžně.

John Sopko, bývalý šéf Sigar, se domnívá, že jakýkoli pokus o navrácení výzbroje by byl zbytečný, protože náklady by převýšily hodnotu vybavení. Budoucí kroky USA jsou podle BBC zatím nejasné, zatímco šíření zbraní a jejich dostupnost pro militantní skupiny zůstávají nevyřešeným problémem.