Premiéři České republiky, Slovenska a Rakouska jsou proti ilegální migraci a nechtějí, aby se opakoval rok 2015, kdy do Evropy proudily davy uprchlíků. Novinářům to po jednání v Lednici na Břeclavsku řekli premiéři Andrej Babiš (ANO), Eduard Heger a rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vyjádřili se k situaci v Afghánistánu, kde se po odchodu spojeneckých vojáků dostalo k moci radikální hnutí Tálibán.
Islamistické hnuti Tálibán dnes představilo oficiální Afghánskou vládu, v jejímž čele stojí Muhammad Hasan Achund. Hnutí se snaží mezinárodní prostředí přesvědčit, že bude pracovat pro všechny Afghánce. V prohlášení duchovního vůdce Tálibánu mulla Hajbatulláha Achúndzáda byla však vláda vyzvána, aby dodržovala islámská pravidla a právo šária. Podle informací Newsweeku nebo například anglického Telegraphu, to bude znamenat i návrat drakonických trestů, například sekání rukou.
Pouhý pohled na potyčky na běloruských hranicích jim bude stačit k tomu, aby pochopili, jak unikátně je Evropa vydíratelná přísunem živých lidí. Problém s naší odmítavou pozicí je hlavně ten, že neodpovídá realitě. Velmi podobně se kdysi arabské státy rozhodly předstírat samy sobě, že neexistuje žádný Izrael... velmi podobně se dodnes tváříme, že Krym je Ukrajina.
Hnutí Tálibán oznámilo, že dobylo celou provincii Pandžšír, která byla posledním místem protitálibánského odporu v Afghánistánu. Na sociálních sítích se objevily fotografie, na nichž bojovníci Tálibánu stojí před branami sídla guvernéra ve správním středisku provincie, napsala v pondělí agentura Reuters. Vůdce opozičních sil Ahmad Masúd na Twitteru podle Reuters napsal, že je v bezpečí.
Mnohé nasvědčuje tomu, že Německo směřuje k navázání diplomatických vztahů s novými vůdci Afghánistánu, s islamistickým Tálibánem. Spolkový ministr zahraničí Heiko Maas tento týden řekl, že za určité politické a bezpečnostní situace by Německo otevřelo v Kábulu znovu velvyslanectví. Jednání mezi německými diplomaty a Tálibánem probíhá v Kataru. Nyní láká Němce zpět do Kábulu i mluvčí Tálibánu Zabíhulláh Mudžáhid.
Americké úřady rozjely vyšetřování případů takzvaných „dětských nevěst“ mezi Afghánci, kteří byli evakuováni z kábulského letiště během několika posledních týdnů a nacházejí se nyní pod dohledem Američanů. Podle informací ze zahraničních médií docházelo kromě jiného i k vynuceným sňatkům přímo před letištěm, kde se nezletilé dívky měly vdávat proto, aby sobě a svým rodinám zajistily místo v letadle.
Z Afghánistánu nepřestávají přicházet zvěsti o násilnostech bojovníků Tálibánu, který zemi před časem ovládl. Zatím naposledy hnutí potlačilo páteční demonstraci před prezidentským palácem v metropoli Kábul, kde se několik desítek žen hlásilo za svá práva. Informovaly o tom agentury Reuters nebo AP. Podle zpráv na Twitteru mají být po zásahu Tálibů zraněné alespoň dvě ženy, bojovníci měli použít biče.
Česko uctilo památku padlých vojáků a oficiálně se rozloučilo s misí v Afghánistánu. Na pietní akci na pražském Vítkově dorazili téměř všichni představitelé státu včetně premiéra Andreje Babiše. Chyběl však vrchní velitel ozbrojených sil prezident Miloš Zeman. Podle jeho mluvčího Jiřího Ovčáčka to bylo proto, že s ukončením mise v Afghánistánu nesouhlasí. „O úctě k padlým vojákům a o úctě k jejich hrdinství nelze u pana prezidenta ani vteřinu pochybovat.
Úterní projev prezidenta Bidena rozhodně byl z těch, které stojí za to zaznamenat. A které ne snad vejdou do dějin, ale určitě budou pro ty, kdo se zajímají o zahraniční politiku, úhelným kamenem, k němuž se budou vracet po léta. Srovnal či resetoval, abychom použili módní slovo, mezeru, která se po léta rozšiřovala mezi rétorikou a realitou americké zahraniční politiky.
Dva dny po oficiálním ukončení evakuací z Afghánistánu se radikální hnutí Tálibán projíždělo v ulicích jihoafghánského města Kandahár se svou novou výbavou obrněných vozidel a zabavených zbraní, které zde po sobě zanechaly jak afghánská, tak americká armáda. Z víceúčelových vozidel Humvee a obrněných SUV na vojenské přehlídce mávali tálibánští bojovníci bílými vlajkami hnutí.
Válka v Afghánistánu skončila. To bylo hlavní sdělení světových médií v pondělí večer, když Američané ohlásili, že poslední jejich letadlo opustilo kábulské letiště a poprvé po téměř dvaceti letech se v zemi nenachází žádné americké jednotky.
Spojené státy mají v Afghánistánu nového spojence. Je jím Tálibán. Jde jen o mírnou nadsázku. Evakuaci USA a spojenců z NATO z Kábulu nejde označit za žádný velký úspěch. Celou operaci doprovázel chaos, mlžení ze strany Bidenovy administrativy a zjevná nekompetence. Jenže pokud by Američané nespolupracovali přímo s Tálibánem, mohlo to celé být ještě horší.
Z Afghánistánu v noci odletěli poslední američtí vojáci. Agentuře Reuters to potvrdil generál Frank McKenzie, který velí americkým silám na Blízkém východě, v Perském zálivu a severní Africe. Na palubě posledního amerického letadla, které odstartovalo z kábulského mezinárodního letiště, byl podle něj také americký chargé d‘affaires Ross Wilson. USA už dříve oznámily, že z Afghánistánu, kde jejich vojáci spolu se spojenci působili po dvě desetiletí, odejdou do 31. srpna.
Do německého Ramsteinu, na největší americkou vojenskou základnu mimo území Spojených států, bylo od začátku evakuací z letiště v Kábulu převezeno 23 000 afghánských spolupracovníků spojeneckých vojsk a jejich rodinných příslušníků. Přibližně 15 000 z nich v současné době dál čeká na americkém vojenském letišti na další cestu, uvedla v pondělí agentura DPA s odvoláním na základnu. Spojené státy už ze základny vypravily 38 letů, na jejichž palubě k novým domovům v USA odletělo přes 8 000 evakuovaných.
Kábulské letiště se dnes stalo terčem raketového útoku; střely zlikvidoval protiraketový systém a evakuace pokračují, informovala agentura Reuters s odvoláním na amerického představitele, hovořícího pod podmínkou anonymity. Z jeho slov nebylo zřejmé, zda se podařilo sestřelit všechny rakety. Nicméně podle tohoto zdroje se první hlášení nezmiňují o případných amerických ztrátách.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken čelí v poslední době kritice kvůli stažení amerických vojsk z Afghánistánu, které dokonce vyústilo v bombový útok na kábulské letiště a smrt 13 amerických vojáků. Dva republikánští kongresmani představili ústavní žalobu na ministra. Blinken podle republikánů neposkytl prezidentu Bidenovi potřebné rady a také neinformoval Kongres ani americké občany o možném nebezpečí.
Hlavním městem Afghánistánu Kábulem otřásl v neděli další výbuch. Podle BBC zasáhla raketa dům v blízkosti letiště. Podle agentury Reuters šlo o útok bezpilotního letounu americké armády proti džihádistovi, který se chtěl odpálit na letišti. Agentura TASS uvedla, že si výbuch rakety vyžádal dva mrtvé a tři zraněné. Agentura AP s odvoláním na šéfa afghánské policie napsala, že raketa zabila jedno dítě.
Skupina válečných vůdců v Afghánistánu, mezi nimiž je i velitel uzbeckých milicí Abdul Rašíd Dóstum a prominentní tádžický vůdce Atta Muhammad Núr, je připravena jednat s Tálibánem o budoucí vládě Afghánistánu. Agentuře Reuters to řekl Núrův syn Chálid. Islamistické hnutí Tálibán získalo v polovině srpna pod kontrolu prakticky celý Afghánistán a tvrdí, že je připraveno do vlády přizvat zástupce různých stran.
Pád Kábulu a chaotické stažení západních vojsk z Afghánistánu je dějinnou událostí, o které se bude vyučovat na vysokých školách a o níž budou napsány tlusté knihy. Zatím se Západ snaží zorientovat a pochopit, jak se vlastně stalo, že banda vousatých fundamentalistů porazila nejmocnější alianci na světě. Z České republiky asi málokdo strávil v Afghánistánu tolik času jako Václav Pecha. V zemi se účastnil nejrůznějších projektů.
Úder amerického bezpilotního letounu, při němž ve východním Afghánistánu zemřeli dva členové teroristické organizace Islámský stát-Chorásán, nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. V prohlášení Biden dále uvedl, že jej armádní představitelé varovali, že v příštích 24 až 36 hodinách může na letišti v Kábulu přijít další teroristický útok. Informovaly o tom světové agentury.
Armáda Spojených států zahájila stahování z kábulského letiště, kde v uplynulých dvou týdnech pokračovala evakuace cizinců i Afghánců prchajících před radikálním islamistickým hnutím Tálibán. Oznámil to dnes mluvčí Pentagonu John Kirby. Nejmenovaný americký činitel současně agentuře Reuters řekl, že počet amerických vojáků na letišti se snížil na méně než 4000 z původních 5800.
Poměrně výrazný kariérní zvrat si zažil někdejší afghánský politik Sjed Ahmad Šah Sadát. Ve svých téměř padesáti letech uprchl z vlasti už před rokem, tedy ještě než se radikální hnutí Tálibán dostalo aktuálně v Afghánistánu znovu k moci. Nový život tak bývalý šéf resortu komunikace a technologií začal v německém Lipsku, kde nyní pro službu Lieferando rozváží na kole pizzu za patnáct eur na hodinu, píše například deník Bild.
Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu podnikly útok na údajného "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na atentát, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na dnešek Pentagon. Prohlášení neuvádí, zda se zabitý muž přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.
Prezident Biden zažívá trpké chvíle. Na jeho obhajobu lze říci, že provádí krok – stažení se z Afghánistánu –, který má podporu veřejnosti, ovšem není na něm nic radostného a nikdo si nemohl představovat, že bude probíhat naprosto hladce. K tíži mu jde to, že akce probíhá dost nekompetentně, a to nejen v posledních dnech.
Pokušení tepat prezidenta Bidena za chaotické stažení z Afghánistánu je velké. Ale je otázka, jak si tím pomůžeme. Můžeme zaznamenávat hrozivé momenty zachycené kamerami a čisté lži o situaci v Kábulu z úst prezidenta a jeho podřízených. Můžeme konstatovat, že prezident, jehož devízou v kampani vůči Donaldu Trumpovi měla být lidskost a empatie, se dnes prezentuje spíš jako sociopat. Můžeme zaznamenat neslýchané výroky zaskočených evropských spojenců, s nimiž se administrativa o konci nejdelší mise NATO neobtěžovala komunikovat.
Čtvrteční sebevražedné útoky u kábulského letiště se ukazují daleko tragičtější než se původně jevily. Dosud si totiž vyžádaly nejméně 170 obětí z řad afghánských civilistů, uvedla stanice CBS News s odvoláním na nejmenovaného afghánského činitele. Úřady zatím novou bilanci nepotvrdily. Agentura AP předtím informovala, že počet mrtvých dosáhl 108. Při atentátech podle ní přišlo o život 95 Afghánců a také 13 amerických vojáků. Zraněných jsou na dvě stovky.
Po nejtragičtějším útoku na americké vojáky za posledních deset let slíbil prezident Joe Biden tvrdou odplatu, ale stahování z Afghánistánu tímto útokem ovlivněno nebude. Některé Evropské státy však už evakuační mise ukončily. Turecko dnes začalo jednat s Talibánem o jeho budoucnosti v zemi. Píše New York Post či The Telegraph. Po útoku, který ve čtvrtek zabil okolo sta lidí a 13 amerických mariňáků, se Biden dočkal tvrdé kritiky.
Dvě exploze, které podle prvních informací byly s velkou pravděpodobností sebevražedným útokem, si dnes v okolí letiště v Kábulu vyžádaly zatím neupřesněný počet obětí a mnoho zraněných. Stanice BBC s odkazem na svůj zdroj ze zdravotních kruhů informovala o nejméně 60 obětech a 140 raněných. Podle Pentagonu při útoku zemřeli američtí vojáci.
Hnutí Tálibán znovu zakáže v Afghánistánu hudbu, protože ji považuje za neislámskou. Bude se ale snažit lidi spíš přesvědčit, aby zákaz dodržovali, než že by se je pokoušel k tomu donutit. Uvedl to mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid ve středečním rozhovoru s americkým listem The New York Times. Znamená to návrat k jednomu z přísných nařízení, která platila za vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001. Hnutí Tálibán se tento měsíc vrátilo v Afghánistánu k moci, snaží se ale vystupovat umírněněji.
Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie. Canberra upozornila na "velkou hrozbu teroristického útoku", náměstek britského ministerstva obrany sdělil, že riziko útoku je vážné a bezprostřední.
