Poměrně výrazný kariérní zvrat si zažil někdejší afghánský politik Sjed Ahmad Šah Sadát. Ve svých téměř padesáti letech uprchl z vlasti už před rokem, tedy ještě než se radikální hnutí Tálibán dostalo aktuálně v Afghánistánu znovu k moci. Nový život tak bývalý šéf resortu komunikace a technologií začal v německém Lipsku, kde nyní pro službu Lieferando rozváží na kole pizzu za patnáct eur na hodinu, píše například deník Bild.
Spojené státy dnes na východě Afghánistánu s pomocí bezpilotního letounu podnikly útok na údajného "plánovače" organizace Islámský stát-Chorásán. Podle agentury DPA jde o reakci na atentát, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval v noci na dnešek Pentagon. Prohlášení neuvádí, zda se zabitý muž přímo podílel na čtvrtečním útoku u bran letiště.
Prezident Biden zažívá trpké chvíle. Na jeho obhajobu lze říci, že provádí krok – stažení se z Afghánistánu –, který má podporu veřejnosti, ovšem není na něm nic radostného a nikdo si nemohl představovat, že bude probíhat naprosto hladce. K tíži mu jde to, že akce probíhá dost nekompetentně, a to nejen v posledních dnech.
Pokušení tepat prezidenta Bidena za chaotické stažení z Afghánistánu je velké. Ale je otázka, jak si tím pomůžeme. Můžeme zaznamenávat hrozivé momenty zachycené kamerami a čisté lži o situaci v Kábulu z úst prezidenta a jeho podřízených. Můžeme konstatovat, že prezident, jehož devízou v kampani vůči Donaldu Trumpovi měla být lidskost a empatie, se dnes prezentuje spíš jako sociopat. Můžeme zaznamenat neslýchané výroky zaskočených evropských spojenců, s nimiž se administrativa o konci nejdelší mise NATO neobtěžovala komunikovat.
Čtvrteční sebevražedné útoky u kábulského letiště se ukazují daleko tragičtější než se původně jevily. Dosud si totiž vyžádaly nejméně 170 obětí z řad afghánských civilistů, uvedla stanice CBS News s odvoláním na nejmenovaného afghánského činitele. Úřady zatím novou bilanci nepotvrdily. Agentura AP předtím informovala, že počet mrtvých dosáhl 108. Při atentátech podle ní přišlo o život 95 Afghánců a také 13 amerických vojáků. Zraněných jsou na dvě stovky.
Po nejtragičtějším útoku na americké vojáky za posledních deset let slíbil prezident Joe Biden tvrdou odplatu, ale stahování z Afghánistánu tímto útokem ovlivněno nebude. Některé Evropské státy však už evakuační mise ukončily. Turecko dnes začalo jednat s Talibánem o jeho budoucnosti v zemi. Píše New York Post či The Telegraph. Po útoku, který ve čtvrtek zabil okolo sta lidí a 13 amerických mariňáků, se Biden dočkal tvrdé kritiky.
Dvě exploze, které podle prvních informací byly s velkou pravděpodobností sebevražedným útokem, si dnes v okolí letiště v Kábulu vyžádaly zatím neupřesněný počet obětí a mnoho zraněných. Stanice BBC s odkazem na svůj zdroj ze zdravotních kruhů informovala o nejméně 60 obětech a 140 raněných. Podle Pentagonu při útoku zemřeli američtí vojáci.
Hnutí Tálibán znovu zakáže v Afghánistánu hudbu, protože ji považuje za neislámskou. Bude se ale snažit lidi spíš přesvědčit, aby zákaz dodržovali, než že by se je pokoušel k tomu donutit. Uvedl to mluvčí Tálibánu Zabiulláh Mudžáhid ve středečním rozhovoru s americkým listem The New York Times. Znamená to návrat k jednomu z přísných nařízení, která platila za vlády Tálibánu v letech 1996 až 2001. Hnutí Tálibán se tento měsíc vrátilo v Afghánistánu k moci, snaží se ale vystupovat umírněněji.
Americké velvyslanectví v Kábulu dnes své občany v Afghánistánu varovalo, aby necestovali na mezinárodní letiště v afghánské metropoli. Američané shromáždění u bran kábulského letiště mají podle varování tyto prostory okamžitě opustit. Podobnou výzvu předtím vydaly i úřady Británie a Austrálie. Canberra upozornila na "velkou hrozbu teroristického útoku", náměstek britského ministerstva obrany sdělil, že riziko útoku je vážné a bezprostřední.
Česká republika s Tálibánem určitě jednat nebude. V rozhovoru s Mladou frontou DNES to uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Postoj k Afghánistánu pod vedením Tálibánu je podle něj spíš otázkou na Evropskou radu nebo na debatu v Severoatlantické alianci (NATO). Jestli se dá radikálnímu islamistickému hnutí Tálibán, které v polovině srpna ovládlo Afghánistán, věřit, ukáže podle Babiše čas. Premiér je ve svém tvrzení v přímém rozporu se slovy německé kancléřky Angely Merkelové.
Tálibánci přišli po odchodu aliančních vojsk z Afgánistánu zdarma a někdy i bez boje k pokročilé vojenské technice a zbraním, se kterými v zemi operovala vojska NATO a Západem vyzbrojená afghánská armáda. Islámští radikálové se zmocnili nejen několika moderních amerických vrtulníků Black Hawk a stovky starších vrtulníků ruské výroby, ale také odstřelovacích pušek, granátů i vojenských vozidel. Po české armádě zůstala v Kábulu čtyři terénní vozidla značky Toyota.
Při evakuaci české ambasády v Afghánistánu čeští vojáci skartovali a spálili tajné materiály a zničili vybavení, které nemohli odvézt. V operačním centru velvyslanectví vytrhali i kabely ze zdi, řekl dnes novinářům velitel jednotky Vojenské policie KAMBA, která měla na starosti ochranu velvyslance i ambasády. Jeho jméno ministerstvo obrany z důvodu bezpečnosti nezveřejnilo. Velitel řekl, že pro Vojenskou policii pracuje osm let, předtím osm let sloužil v armádě.
Polsko se rozhodlo zastavit své evakuace z Afghánistánu vzhledem k tomu, že se blíží termín 31. srpna, do kdy by měli zemi opustit američtí vojáci, kteří zajišťují bezpečnost přepravy lidí z kábulského letiště do zahraničí. Podle agentury AP to dnes sdělil náměstek polského ministra zahraničí Martin Przydacz. Ten uvedl, že skupina, která dnes odletěla z Kábulu a nyní se nachází v Uzbekistánu, je poslední skupinou evakuovanou Polskem. Další letadlo je podle něj na cestě do Varšavy.
Islamistické hnutí Tálibán jmenovalo prozatímním ministrem obrany Afghánistánu Abdul Kajjúma Zákira, který byl v minulosti vězněn na americké základně Guantánamo na Kubě. Informovala o tom agentura Reuters. Tálibán tento měsíc obsadil téměř celý Afghánistán a v posledních dnech začal jmenovat představitele své vlády. Hnutí slíbilo, že vláda bude zahrnovat množství různých stran, zatím ale pouze pokračuje v upevňování moci, podotýkají západní média.
Zásah v Afghánistánu byl od samého počátku odkázán na podporu USA, což bylo všem jasné, spojenci ale podcenili ochotu samotných afghánských bezpečnostních sil vzdorovat radikálnímu islámskému hnutí Tálibán. Dnes to před poslanci Spolkového sněmu prohlásila kancléřka Angela Merkelová. Zdůraznila, že podpora Afgháncům pracujícím kdysi v německých službách nesmí skončit s odchodem německých vojáků a že pomoc s afghánskými uprchlíky potřebují i sousedé Afghánistánu.
Mluvčí radikálního islamistického hnutí Tálibán Zabiulláh Mudžáhid vyzval afghánské ženy, aby raději zůstaly doma, protože tálibové nebyli vycvičeni, aby je respektovali. Ženy, které nemohou docházet do zaměstnání, dostanou i tak svou výplatu, napsal The New York Times s odvoláním na Mudžáhida. "Je to dočasné opatření," uvedl mluvčí hnutí, které v polovině tohoto měsíce po 20 letech od invaze USA a jejich spojenců znovu ovládlo Afghánistán.
Afghánistán začali opouštět první američtí vojáci, oznámila zpravodajská televize CNN s odvoláním na dva nejmenované zdroje z obrany. Snížení počtu příslušníků armády Spojených států podle nich zatím nemá vliv na evakuační misi. Kolik jich dosud odletělo, stanice neupřesnila. USA, jejichž jednotky střeží kábulské letiště, mají v plánu dodržet dohodnutá termín odchodu 31. srpna, uvedl v úterý americký prezident Joe Biden.
Na veřejnost se dostává čím dá tím více svědectví o krutých činech, jichž se dopouštějí bojovníci Tálibánu v dobytém Afghánistánu. Tamější ženy jsou údajně znásilňovány, mladé dívky potom brané za otrokyně. Tálibán má obecně výrazně omezovat práva žen. Své odpůrce hnutí popravuje bez soudu. To v úterý částečně potvrdila OSN, když její vysoká komisařka pro lidská práva Michelle Bacheletová potvrdila, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv v Afghánistánu.
Británie, Francie a Německo volají po posunutí termínu, do kterého musí Afghánistán opustit jejich pracovníci ambasád či pomocníci z řad místních. Spojené státy plánují evakuace dokončit do 31. srpna. Do tohoto termínu se ze země mají stáhnout američtí vojáci. Tálibán varuje, že změna by byla porušením dojednané dohody. Do toho přibývá výpovědí Afghánců i západních občanů, kteří nevědí, co s nimi bude a bojí se o své životy. Tálibán v úterý pozdě odpoledne navíc uvedl, že kvůli chaotické bezpečnostní situaci neumožní Afgháncům vstup na letiště.
Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Michelle Bacheletová řekla, že dostala věrohodné zprávy o porušování lidských práv radikálním islamistickým hnutím Tálibán v Afghánistánu. Jde podle ní mimo jiné o mimosoudních popravy civilistů a bývalých příslušníků afghánských bezpečnostních sil a také o omezování práv žen a protestů namířených proti vládě Tálibánu. Bacheletová vyzvala Radu pro lidská práva OSN, která mimořádně zasedá na žádost Pákistánu a OIC,
Do zmatků kolem evakuace civilistů, vojáků a tlumočníků z Kábulu přispěl i oficiální představitel ukrajinské vlády. Náměstek ministra zahraničí Jevgenij Jenin v úterý brzo ráno oznámil, že skupina neznámých únosců unesla letadlo, které ukrajinská vláda vyslala do Afghánistánu evakuovat zbylý personál. Zprávu o pár hodin později ministerstvo zahraničí oficiálně popřelo. O únosu informovala agentura TASS, o popření ministerstva později informovala zde.
V Afghánistánu stále zbývá ostrůvek odporu proti Tálibánu, který dobyl zbytek země. Bojovníci radikálního islamistického hnutí obklíčili takzvané síly odporu, které se shromáždily v severoafghánském údolí Pandžšír, které se nachází jen asi 150 kilometrů od hlavního města Kábulu. Představitel těchto sil Ahmad Masúd o víkendu uvedl, že se vzbouřenci v Pandžšíru nevzdají Tálibánu bez boje, i když on sám stále doufá v mírová jednání.
Evropská komise se stala terčem kritiky rakouského ministra vnitra Karla Nehammera z Rakouské lidové strany kvůli migraci lidí z Afghánistánu. Komise podle něj neustále „vysílá špatné signály". Cílem podle politika nemůže být přivést do Evropy tisícovky Afghánců. „Návrhy, aby se nyní všichni lidé z Afghánistánu dostali do Evropy, mohu jen velmi důrazně odsoudit," řekl Nehammer. Cílem nemůže být přivést do Evropy tisíce a tisíce Afghánců.
Při přestřelce u severní brány kábulského letiště v pondělí zahynul afghánský strážce a tři další byli zraněni. Informovalo o tom německé ministerstvo obrany. Z letiště se evakuují přes týden cizinci i mnozí Afghánci, kteří tak reagují na nástup islamistického hnutí Tálibán k moci. Situace je nepřehledná a za poslední týden u kábulského letiště přišly o život dvě desítky lidí. Podle zprávy bundeswehru v pondělí začali na Afghánce a americké a německé vojáky střílet neznámí útočníci.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken popřel slova prezidenta Joa Bidena, který v pátek prohlásil, že Al-Káida z Afghánistánu „zmizela". Blinken v rozhovoru pro Fox News přiznal, že to není pravda. Biden zpochybnil zájem USA na setrvání v Afghánistánu, když „je Al-Káida pryč". Zpráva OSN však tvrdí, že teroristická organizace je přítomna v 15 afghánských provinciích. Blinken nabídl objasnění Bidenova výroku, přičemž uznal, že na první pohled není pravdivý.
Po čtvrtečním telefonátu prezidentů Francie a USA se objevila dvě rozdílná prohlášení. Zatímco francouzský Elysejský palác vydal prohlášení včetně výzvy Emmanuela Macrona k „morální odpovědnosti“ USA a jejich spojenců za evakuaci afghánských spojenců, americký Bílý dům tuto pasáž vyškrtl a nezveřejnil. Informuje o tom The Guardian. Vojenskou část kábulského letiště nyní spravuje americká armáda, která dohlíží na evakuaci cizinců i jejich afghánských spolupracovníků.
Žádná afghánská armáda ani vláda se nezhroutily, protože nikdy neexistovaly. To v rozsáhlém rozhovoru pro The Jerusalem Post popisuje bývalý řadový příslušník americké pěchoty v Afghánistánu a později bezpečnostní kontraktor Graham Platner. Odhaluje znepokojující míru korupce a plýtvání, které stály za neúspěchem mise v Afghánistánu a důvody, proč země padla do rukou teroristů z Talibánu během několika dní. Všichni podle něj jen předstírali, ale byl to jen podvod.
Severoatlantická aliance potřebuje podle českého prezidenta Miloše Zemana zásadní reformu. V souvislosti s děním v Afghánistánu v rozhovoru pro Blesk.cz uvedl, že by mělo NATO přestat být servisní organizací Spojených států a uplatňovat větší rovnost mezi svými členy. Definovat by NATO mělo podle něj také svého nepřítele, tím je mezinárodní terorismus, nikoliv například Rusko.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 000 Afghánců. To je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz svůj postoj vyjádřil v rozhovoru s televizí Puls 4.
Na kábulském letišti přišlo o život dalších sedm afghánských civilistů. Oznámilo to dnes britské ministerstvo obrany. Za jakých okolností zemřeli, není zatím zřejmé. Na letišti, kde se lidé snaží dostat k letadlům a opustit zemi, panuje chaos. V tlačenicích vyvolaných i střelbou bojovníků Tálibánu utrpěla řada lidí zraněn. Od minulého víkendu, kdy radikální hnutí Tálibán bez boje vstoupilo do Kábulu a prakticky převzalo v Afghánistánu moc, se desetitisíce lidí snaží dostat pryč.
