Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 000 Afghánců. To je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz svůj postoj vyjádřil v rozhovoru s televizí Puls 4.
Na kábulském letišti přišlo o život dalších sedm afghánských civilistů. Oznámilo to dnes britské ministerstvo obrany. Za jakých okolností zemřeli, není zatím zřejmé. Na letišti, kde se lidé snaží dostat k letadlům a opustit zemi, panuje chaos. V tlačenicích vyvolaných i střelbou bojovníků Tálibánu utrpěla řada lidí zraněn. Od minulého víkendu, kdy radikální hnutí Tálibán bez boje vstoupilo do Kábulu a prakticky převzalo v Afghánistánu moc, se desetitisíce lidí snaží dostat pryč.
Účty na sociálních médiích spojované s radikálním islamistickým hnutím Tálibán v posledních dnech rozšiřují propagandu s vojáky elitní tálibské jednotky Badri 313 Battalion. Příslušníci jednotky jsou na první pohled díky ukořistěné výzbroji k nerozeznání od amerických vojáků. Na jednom nedávno zveřejněném snímku také zesměšňují jednu z nejvíce ikonických válečných fotografií, pořízené za druhé světové války během bitvy o Iwodžimu. Píše o tom server Fox News.
Síly odporu vůči radikálnímu hnutí Tálibán získaly pod kontrolu tři okresy nedaleko údolí Pandžšír na severu Afghánistánu, kde jsou shromážděny zbytky afghánských vládních jednotek a různých milicí. Oznámil to afghánský ministr obrany Besmilláh Chán Muhammadí, který se zavázal tálibům vzdorovat, informovala agentura Reuters. Bojovníkům a vojákům se podařilo získat kontrolu nad oblastmi v provincii Baghlán severně od Pandžšíru, který se rozkládá na úpatí masivu Hindúkúš.
Do Kábulu v sobotu přijel Abdul Ghaní Barádar, druhý nejvýznamnější muž hnutí Tálibán, které před týdnem převzalo moc v Afghánistánu. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na vysokého představitele Tálibánu. Barádar je považovaný za možného nového vůdce Afghánistánu. „Bude v Kábulu, aby se tam setkal s představiteli džihádistů a s politickými činiteli za účelem vytvoření vlády se zapojením různých skupin,“ sdělil agentuře nejmenovaný představitel radikálního islamistického hnutí.
Řecko na své hranici s Tureckem vztyčilo plot o délce 40 kilometrů. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC. Atény se obávají, že kvůli situaci v Afghánistánu, kde převzalo moc radikální hnutí Tálibán, se zopakuje situace z roku 2015. Do Řecka tehdy přišly statisíce uprchlíků, převážně z válkou sužované Sýrie. Kontroly hranice s Íránem z obav před migrační vlnou z Afghánistánu posiluje i Turecko.
Ministři zahraničí zemí NATO vyzvali k ukončení násilí v Afghánistánu, který ovládlo islamistické hnutí Tálibán. Na videokonferenci věnované složité situaci v zemi, kde alianční vojáci působili po dvě desítky let, ministři rovněž vyzvali nové vládce země k dodržování mezinárodních norem včetně těch, které se týkají lidských práv. Varovali také, že nepřipustí, aby byly jejich státy ohroženy terorismem.
V afghánských horách se nachází vzácné kovy v hodnotě až jeden bilion dolarů. Alespoň podle průzkumů, které v Afghánistánu proběhly v posledních letech. Podle některých analytiků by ze vzestupu Tálibánu mohla profitovat například Čína, která ovládá 90 % produkce lithia. Samotný Tálibán už začal s Čínou jednat o budoucích vztazích. Mluvčí Tálibánu zároveň upozornil na první tiskové konferenci, že islamistické hnutí odmítá produkci drog, ze kterých v minulosti financovalo své aktivity.
Od vstupu bojovníků radikálního hnutí Tálibán do Kábulu bylo doposud z Afghánistánu evakuováno 12 000 cizinců a Afghánců pracujících pro velvyslanectví a pro mezinárodní humanitární organizace. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na anonymní zdroj z NATO. „Evakuační proces je pomalý, protože je riskantní a protože nechceme žádné střety se členy Tálibánu nebo s civilisty mimo letiště,“ řekl činitel, který nechtěl být jmenován.
Pád Kábulu je historickým momentem se zatím nedohlédnutelnými důsledky. Je to také konec jedné dějinné kapitoly, která se začala psát před dvaceti lety, 11. září 2001. O válce v Afghánistánu jistě vzniknou tlusté bichle, bude se učit na prestižních univerzitách a sloužit jako varování budoucím světovým lídrům. První analýzy, komentáře a náčrty výkladu vznikají právě v těchto dnech. Následuje výběr toho nejzajímavějšího, co v poslední době k tématu vzniklo.
V posledních dnech se debatuje, zda se Tálibán skutečně změnil. Odpověď možná nabízí video, které se na internetu stalo virálním. Bojovníci Tálibánu na něm odpovídají reportérce Hind Hassanové, zda se pod vládou Tálibánu budou moci voleb účastnit i ženy. Reakce je okamžitá. Velitel, se kterým reportérka vede rozhovor, propadá v smích a okamžitě zastavuje natáčení. Podle zveřejněních reakcí, to nevypadá, že by se pod vládou Tálibánu dalo mluvit o ženských právech.
Americká hygienická služba, Centra pro kontrolu a předcházení nemocem (Centers for Disease Control & Prevention, zkráceně CDC), se od počátku epidemie dopustila řady chyb. Přesto se tento úřad nadále používá jako zlatý standard, na nějž se často odvolávají i naši politici a experti. Podívejme se tedy na dva jeho komunikační výstupy z posledních týdnů. Koncem července se Washington Post dostal k připravované slideshow o variantě covidu delta.
Z Afghánistánu pomalu přicházejí svědectví o krutosti Tálibánu, který zemi ovládl. Členové povstaleckého chodí ode dveří ke dveřím, hledají bývalé spolupracovníky zemí NATO a svržené afghánské vlády a vyhrožují jejich rodinným příslušníkům. Některé podle Fox News rovnou vraždí. K tomu rodiny několika bývalých afghánských vládních činitelů uvedly, že jejich příbuzní zmizeli nebo je drží Tálibán.
Dramatické okamžiky na letišti v Kábulu popsal na tiskové konferenci jejich přímý účastník, český velvyslanec a generálporučík ve výslužbě Jiří Baloun. Potvrdil, že situace se na místě měnila doslova z minuty na minutu, ale Česká republika se podle něj nemá za co stydět. Uvedl, že je mu líto, že se nepodařilo zachránit z Afghánistánu všechny české spolupracovníky a jejich rodiny, což souviselo především s chaotickou situací na letišti.
Piloti letadel do afghánského Kábulu musejí ve vzduchu i na letišti sami mezi sebou udržovat rozestupy, aby se letouny nesrazily. Na kábulském letišti je provizorní systém informování letadel zahlcený a špatně slyšitelný, piloti podle pokynů řízení provozu přistávají a vzlétají na vlastní nebezpečí. Své zkušenosti z třetího evakuačního letu do Kábulu popsal jeho pilot, jehož vyjádření ČTK poskytla mluvčí generálního štábu Magdalena Dvořáková.
Prazvláštním zážitkem bylo sledovat na sociálních sítích zhroucení Afghánistánu. Jako kdyby se na člověka valila koule nesourodých slov splácáných dohromady v tuhou hmotu, rostla a rostla, jak se nabalovala další vyjádření. Jeden si tak mohl říkat, že sleduje historii v přímém přenosu anebo srážku reality, nějaké fatální a krvavé skutečnosti, s interpretační mašinou, která ji proměňuje v kanonenfutr pro názorové střety, práškový substrát pro krmnou směs. Vlastně nic nového. Jenom ty konkrétní okolnosti tu setrvalou povahu virtuálního „diskurzu“ nasvěcovaly ostřeji, než je obvyklé.
Radikální hnutí Tálibán v Afghánistánu ustanovilo nové státní zřízení. Země se bude pod jeho vládou nazývat Islámský emirát Afghánistán, stejně jako v letech 1996 až 2001, kdy zemi ovládalo. Zatím není jasné, jak bude nové státní zřízení přesně vypadat. Informuje o tom server Insider. O vyhlášení nového názvu informoval na Twitteru mluvčí hnutí Zabíhulláh Mudžáhid.
„Velký zázrak.“ Tak ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD) označil akci, při které bylo ve třech letech přepraveno do ČR téměř 200 lidí, včetně afghánských tlumočníků s jejich rodinami. Další lety se ale už neplánují. „Mise skončila. Zachránili jsme všechny, koho jsme chtěli zachránit,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO). Ministerstvo zahraničí bylo rychlým postupem radikálního hnutí Tálibán zaskočeno. „V Afghánistánu nastala situace, na kterou se nikdo nemohl připravit.
Až budoucí historici budou psát o neúspěchu americké snahy v Afghánistánu, možná se budou opírat o tweet americké ambasády v Kábulu z letošního začátku léta. „Měsíc červen je považován za měsíc (LGBTI) hrdosti. Spojené státy respektují důstojnost a rovnost LGBTI lidí a oslavují jejich společenské příspěvky. Jsme i nadále odhodláni podporovat občanská práva menšin, včetně LGBTI osob.“
V Afghánistánu vedl Matyáš Zrno v letech 2010 a 2011 tým českých civilních expertů v armádním rekonstrukčním týmu. V provincii Lógar stavěli lávky, budovali kanály, opravovali školy. Nyní pracuje jako editor na Prima CNN News. Jako znalec afghánských poměrů se nedomnívá, že se z Afghánistánu nyní stane líheň islámského terorismu. Ale potenciál pro další migrační krizi je podle něj velký. „Je to do budoucna potenciálně destabilizující, protože Afghánci nejsou úplně snadno integrovatelný prvek,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Kdo může za pád Kábulu? Pokud máme věřit americkému prezidentu Joeu Bidenovi, tak hlavně Donald Trump a zbabělost afghánské armády. Zatímco celý svět se zděšením sledoval postup Tálibánu ke Kábulu a odhadoval, zda do konečného vítězství zbývají měsíce, týdny, dny nebo jen hodiny, Biden odjel na odpočinek na letní sídlo amerických prezidentů Camp David. Stejně tak mluvčí Bílého domu Jen Psakiová odjela na dovolenou.
Bojovníci Tálibánu vyhodili do povětří sochu šíitského vůdce, který proti hnutí bojoval v občanské válce v Afghánistánu v 90. letech. Informovala o tom agentura AP s odkazem na fotografie kolující na sociálních sítích. Socha zobrazovala politika etnické menšiny Hazárů Abdul Alího Mazárího, kterého Tálibán zabil v roce 1995. Vyznavači šíitské větve islámu byli za vlády sunnitského Tálibánu v letech 1996 až 2001 pronásledováni.
Tálibán se zmocnil amerických zbraní a výbavy, připustil poradce pro národní bezpečnost USA Jake Sullivan. Demokratická předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová ale selhání v zajištění výzbroje brání s tím, že „to se stává, když se stáhnete“. Za výrok se na známou příznivkyni prezidenta Joea Bidena sype kritika. Informuje o tom server Fox News.
Jedním z nejaktivnějších západních lídrů v otázce Afghánistánu je britský premiér Boris Johnson, který prosazuje poskytnutí azylu až na 20 tisícům Afghánců. Přesvědčovat o tom bude ve středu britské poslance na mimořádné schůzi tamějšího parlamentu. Johnson se také při telefonickém rozhovoru s americkým prezidentem Joem Bidenem shodl, že je potřeba uspořádat schůzku zemí G7 kvůli situaci v Afghánistánu.
Do Prahy se z afghánského Kábulu vrací třetí český vojenský evakuační letoun. Na palubě jsou například afghánští tlumočníci s dětmi a také držitelé trvalého pobytu v ČR. Ve středu dopoledne místního času akci koordinoval krizový štáb Armády ČR a ministerstva zahraničí, informoval ministr Jakub Kulhánek. Na palubě třetího evakuačního letu je 62 pasažérů. Jsou mezi nimi i čtyři Afghánci, o jejichž přepravu požádalo Slovensko.
Podle Lumíra Němce, který působil jako voják Armády ČR na několika bojových misích včetně té v Afghánistánu a v minulosti byl také náčelníkem Útvaru speciálních operací Vojenské policie, se v Afghánistánu nadále nacházejí tlumočníci, kteří spolupracovali s Čechy a stále čekají na záchranu. Němec pomáhal zprostředkovat kontakty také mezi dalšími tlumočníky a českými úřady, některé z nich se už podařilo evakuovat do ČR.
Nepochybně v amerických tajných službách a ve vedení armády byli lidé, kteří věděli, jaký může být nejhorší scénář vývoje v Afghánistánu. Nebyli slyšet, možná nebyli dost hlasití, aby mu zabránili, anebo je někdo slyšet nechtěl. Nová administrativa má svou představu o světě, kdy podobně jako v jiných tématech se rozchází s realitou a vychází z popisu světa elitářské bubliny.
Macron udělá vše pro to, aby zabránil migraci do Evropy. Bude tlačit na tvrdé uzavření hranic. Zjevně už to pochopil turecký prezident Erdoğan. Rok 2015 se nesmí opakovat. Nebude se opakovat. My to nedovolíme. Tohle přesně řekl prezident Emmanuel Macron ve svém mimořádném projevu k Francouzům, který pronesl k situaci v Afghánistánu.
Evropská unie by se po nástupu Tálibánu v Afghánistánu měla připravit především na případný příliv uprchlíků a nárůst islámského terorismu, myslí si europoslanec TOP 09 a její bývalý předseda Jiří Pospíšil. „Je špatně, že se Afghánistán takto nekontrolovaně vyklidil. Tálibán se bohužel stal neomezeným vládcem země a Západ je zostuzen,“ říká v rozhovoru pro Echo24.
Republikánská kongresmanka Liz Cheneyová, dcera někdejšího viceprezidenta Dicka Cheneyho, ostře kritizuje stahování amerických vojáků z Afghánistánu. Rychlý obrat, který přišel v souvislosti se stahováním spojeneckých vojsk ze země, nazvala „pohromou“ a „americkou kapitulací“. Cheneyová se při té příležitosti opřela jak do prezidenta Joe Bidena, tak do jeho předchůdce Donalda Trumpa.
