Útok na rodinu. Lidovci odmítají pokus Maláčové zrušit slevu na manželku
Až pětadvacet tisíc korun ročně si dosud mohl odečíst jeden z manželů na nepracujícího partnera.
Až pětadvacet tisíc korun ročně si dosud mohl odečíst jeden z manželů na nepracujícího partnera.
Hnutí ANO v září mírně posílilo a vyhrálo by podle modelu agentury Median volby se ziskem 31 procent hlasů. Mírně oslabili v porovnání se srpnem druzí Piráti, s 13,5procentní podporou ale udrželi malý náskok před ODS. Ostatní strany si o něco polepšily kromě TOP 09, které zůstal srpnový zisk, a SPD, která si pohoršila o procentní bod. Ve Sněmovně by zůstalo devět uskupení. Výsledky srpnového průzkumu v pondělí Median poskytl ČTK.
Opoziční strany se snaží hlasitě vymezovat vůči chování a výrokům prezidenta Miloše Zemana. Přesto sami přiznávají, že se kvůli rozložení politických sil jedná spíše o boj s větrnými mlýny. Vedou jej na dvou frontách. Zaprvé vyzývají Zemana, aby přehodnotil svůj plán dát premiéru Andreji Babišovi milost v případě, pokud by nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman poslal předsedu ANO k soudu v kauze Čapí hnízdo. Zadruhé se chystají ve čtvrtek podpořit ústavní žalobu.
Poslanec Marian Jurečka (KDU-ČSL) chce iniciovat svolání mimořádné schůze Sněmovny k projednání ústavní žaloby na prezidenta Miloše Zemana, pokud premiér Andrej Babiš (ANO) do konce týdne nezačne jednat ve věci jmenování ministra kultury.
V opozici znějí hlasy volající po vítězném spojenectví pro příští volby. Otevřeně o možnosti společné kandidátky TOP 09, lidovců, STAN a ODS mluví předseda lidovců Marek Výborný či šéf TOP 09 Jiří Pospíšil. Podle předsedy STAN Víta Rakušana je spolupráce velmi pravděpodobná pro případ předčasných voleb, ty ale nyní na stole nejsou. Opatrný je v debatách o sjednoceném volebním klání předseda ODS Petr Fiala. Ten zároveň dlouhodobě říká, že pro příští volby chce vytvořit vítězný tým a chce být příští premiér.
To, k čemu spějeme, je orwellovská hospoda, ozdobená transparentem: jen proboha žádný Antibabiš!
Konečně získalo jakýsi smysl odstranění Václava Klause ml. provedené vedením ODS letos v březnu. Zdůvodňovalo se nejdřív Klausovým příměrem nesvobody v jednání, kterou má vůči EU česká sněmovna, s židovským výborem vůči nacistům; pak zase předseda strany Petr Fiala řekl, že takové vysvětlení je směšné, že to byl programový rozchod. Teď si můžeme myslet, že Klaus musel být odstraněn jako překážka pomalu se rodící pravostředové koalice. Fiala ji charakterizuje jako „konzervativně-liberální“. O tomto volebním bloku už se v zákulisí mluví a jedná nějaký měsíc. Klaus by v takovém souručenství, které bude mít kompromisní, tedy nijaký postoj vůči Bruselu nebo dalšímu kolu iracionálního boje EU proti tzv. klimatické změně, narušoval programovou shodu. Křehká bude dost i bez něho.
Komunistům se za přispění poslanců hnutí ANO podaří protlačit v úvodním kole návrh změny ústavy, který by měl chránit vodu a vodní zdroje. Požadavek si komunisté u premiéra Andreje Babiše pojistili po bilanční schůzce v úterý, ačkoliv v mezirezortním řízení vyslovilo s návrhem nesouhlas čtrnáct ministerstev a institucí. Piráti ovšem před změnou ústavy varují, protože by se podle nich mohlo jednat o znárodnění vodních zdrojů. Podobné návrhy na ústavní změnu přicházejí také od lidovců a hnutí STAN.
Je nejvyšší čas začít přemýšlet na éru po Andreji Babišovi a začít se na ni co nejdříve realisticky připravovat.
Vládní krize okolo ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) oživila možnost předčasných voleb. Právě sociální demokraté s návrhem dřívějších voleb přišli poté, co prezident Miloš Zeman už přes měsíc odmítá odvolat ministra kultury. Premiér Andrej Babiš (ANO) dříve s předčasnými volbami souhlasil, později se však mírnil, když uvedl, že by nejprve jednal o rekonstrukci vlády s opozicí. Některé opoziční strany se předčasných voleb i přes nepříznivé výsledky průzkumů z poslední doby nebojí. Některé strany navíc spřádají plány na společnou koalici, která by dle nich měla porazit hnutí Andreje Babiše.
Lidovci vystartovali se striktním postojem k možnosti rozpuštění Poslanecké sněmovny.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) zkritizovala KDU-ČSL za iniciování mimořádného bodu Sněmovny o financování sociálních služeb. Zlínský kraj, v jehož čele je lidovecký hejtman Jiří Čunek, podle ní podprůměrně přispívá na sociální služby. Maláčová to v pondělí řekla novinářům před jednáním vlády. Bude také požadovat omluvu od předsedy KDU-ČSL Marka Výborného. Sněmovna o sociálních službách jednala předminulý týden a podle Výborného bude chtít věc řešit znovu v úterý.
Česká sociální demokracie se po nepodařených evropských volbách nachází v krizi. Osobní východisko by z ní ale mohl nalézt ministr zahraničí Tomáš Petříček. Předseda lidovců Marek Výborný jej totiž vybídl ke vstupu do KDU-ČSL. Reagoval tak na Petříčkovu kritiku svých stranických kolegů ohledně cesty poslance Zdeňka Ondráčka (KSČM) do neuznané separatistické Doněcké lidové republiky.
Na české politické scéně se mluví o zajímavé spolupráci. Občanští demokraté by se mohli pro budoucí volby spojit s lidovci. Že podobná spojení fungují, ukázala v uplynulých evropských volbách koalice TOP 09, STAN a dalších subjektů. Přestože námluvy oficiálně neprobíhají, netají se jednotliví představitelé ODS a KDU-ČSL tím, že stále užší spolupráce může být přínosná ve snaze porazit Andreje Babiše a jeho hnutí ANO. S informací přišel deník Právo.
V pohledu na některé hodnoty je KDU-ČSL hodně blízká ODS, říká o možné spolupráci mezi oběma stranami předseda ODS Petr Fiala v rozhovoru pro deník Echo24. Fiala se netají ambicí skládat příští vládu a pro to je dle něj potřeba, aby byl konzervativně liberální proud nejsilnějším v ČR. O společné volební koalici mluvit nechce, říká ale, že je připraven debatovat o spolupráci s lidovci a hledat její vhodný model pro krajské volby. Ty se konají příští rok.
Lidovci se postarali o jedno z překvapení letošních voleb do Evropského parlamentu. Získané dva mandáty sice považují za úspěch, přesto se budou v následujícím volebním období muset obejít bez jednoho z doposud nejvlivnějších Čechů v Bruselu Pavla Svobody. Lídr kandidátky sice získal více preferenčních hlasů než před pěti lety, ale nestačil na své kolegy Tomáše Zdechovského a Michaelu Šojdrovou.
Nečekaný spor v opozici vyvolalo kontroverzní zdanění církevních restitucí i poté, co zákon umožňující zdanění náhrad podepsal prezident Miloš Zeman. Když Poslanecká sněmovna přehlasovala senátní veto zdanění, opozice avizovala jednotný postoj při přípravě stížnosti k Ústavnímu soudu. Po pár měsících ale v horní komoře vznikají dvě, s nadsázkou řečeno, konkurenční stížnosti. Jednu předloží KDU-ČSL a druhou chystá STAN. Dvě stížnosti na totéž navíc provází slovní přestřelky.
Lidovci nasbírali 38 senátorských podpisů pod ústavní stížnost kvůli zákonu o zdanění finančních náhrad za majetek nevydaný církvím v restitucích. Podání podpořili kromě senátorů KDU-ČSL i zástupci ODS, ČSSD a klubu Senátor 21, uvedli lidovci v tiskové zprávě. K tomu, aby se Ústavní soud musel zabývat návrhem na zrušení zákona, je třeba podání podpořené 17 senátory.
ODS, Piráti a lidovci nechají znovu svolat mimořádnou schůzi Sněmovny ke zprávě Nejvyššího kontrolního úřadu, otázce státního rozpočtu a údajnému střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Dnes po více než tříhodinové debatě řečníků s přednostním právem poslanci neschválili program mimořádné schůze se stejnými body. Svolávající strany budou chtít slyšet také vysvětlení, zda předseda komory Radek Vondráček (ANO) věděl, že Babiš bude v zahraničí, když svolal schůzi na dnešek.
Odmítavé reakce opozice a části společnosti na změnu ve vedení resortu spravedlnosti ani po Velikonocích neutichly. Opoziční TOP 09 v reakci na obavy, že změna v kontextu kauzy Čapí hnízdo povede ke změně vedení státních zástupců, navrhuje, aby nejvyšší státní zástupce nemohl být jen tak odvolán. Do toho lidovci vyzývají vládu, aby kvůli výměně ministrů požádala sněmovnu o důvěru. Občanská iniciativa Milion chvilek pro demokracii mezitím svolává demonstraci za nezávislost justice.
Minulý pátek bylo naplněno volání po nových tvářích v politice z nečekaného směru – KDU-ČSL má nového předsedu, v souboji s dlouholetým pretendentem Marianem Jurečkou vyhrál jasným poměrem (257 : 124) Marek Výborný. Nejcitovanější větou z kandidátského projevu Výborného se stala tato slova: „Vstoupili jsme do vlády s koaličním partnerem, kterému jsme pomáhali s dotacemi biopaliv, mlčeli k jeho zasahování do médií, tolerovali jsme jeho dotační podvod a nakonec spolkli i daňový fígl s dluhopisy.“
Přežít koaliční spolupráci s ANO je úkol hodný antického hrdiny Herakla. Neúspěšně se s ním potýkají strany v obcích i krajích, teď došlo na KDU-ČSL na nejvyšší, celostátní úrovni. Těžko se s takovým zadáním může vypořádat někdo jiný než lidovci, ti nezkušenější praktici v zacházení s mocí v republice.
Když o víkendovém sjezdu našli lidovci naději do příštích let v osobě nového předsedy Marka Výborného, je to v jistém ohledu dobrý signál také pro republiku.
Sjezd KDU-ČSL na návrh exministra kultury Daniela Hermana a dalších politiků odsoudil jednání ministryně průmyslu Marty Novákové (za ANO) a vyzval k její rezignaci. Vadí mu, že zástupce Tchaj-wanu musel ve středu na žádost čínského velvyslance opustit setkání zahraničních investorů se zástupci českého ministerstva průmyslu (MPO).
Opoziční lidovci mají kompletní nové vedení strany. Poslance Marka Výborného v roli předsedy doplňují ve vedení strany další nové tváře. Výborný nyní hovoří o KDU-ČSL jako o samostatné a suverénní straně a s nikým se nechce nespojovat. Chce navázat na práci bývalého předsedy Pavla Bělobrádka a věří si i na ministra školství. Zdůrazňuje témata z rodinné a školské politiky a problém exekucí a oddlužení.
S nezvolením exministra zemědělství Mariana Jurečky a upřednostněním „čerstvé tváře“ poslance Marka Výborného do čela KDU-ČSL nastává v opoziční straně nová éra. Výborný, jehož prvním velkým testem v roli lídra budou evropské volby, vyhrál hlasování o předsedovi silným vymezením se vůči minulosti, v rámci níž KDU-ČSL spoluvládlo s hnutím ANO Andreje Babiše. Z KDU-ČSL chci vůdčí konzervativní proevropskou sílu, řekl deníku Echo24 Výborný. Oproti tomu Jurečka se vládního angažmá ve vládě Bohuslava Sobotky zastával, z vedení lidovců ale nyní odchází.
Sjezdy, kongresy či sněmy několika parlamentních stran z poslední doby provází zajímavý trend. Nezvou totiž bývalé předsedy, nebo na ně pozvaní exšéfové odmítnou přijít. To potvrzuje často skloňovanou myšlenku, že české politické strany s delší historií vztahy s bývalými šéfy tzv. neumí. Naposledy se to projevilo na pátečním sjezdu KDU-ČSL, který v sobotu pokračuje. Na sjezdu sice nechyběl expředseda Jan Kasal a mezi pozvanými byl Jiří Čunek, nepozván ale zůstal Miroslav Kalousek (dnes TOP 09).
Tradiční českou stranu KDU-ČSL čeká zásadní změna. Po osmi letech a čtyřech měsících odejde v pátek z pozice předsedy KDU-ČSL z vlastního rozhodnutí Pavel Bělobrádek. Sjezd nyní opoziční KDU-ČSL bude v Brně vybírat Bělobrádkova nástupce minimálně ze tří kandidátů. O vedení strany se ucházejí dosavadní místopředsedové Jan Bartošek a Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný. Každý sází na něco jiného, výraznou změnu kurzu strany a odchýlení od nynější politiky lidovců ale neavizuje žádný z nich.
Po dlouhých devíti letech čeká opoziční lidovce změna na nejdůležitějším postu ve vedení strany. Už v pátek si zvolí nového předsedu. O místo šéfa KDU-ČSL usilují předseda poslaneckého klubu Jan Bartošek, první místopředseda Marian Jurečka a poslanec Marek Výborný. Každý sází na něco jiného, výraznou změnu kurzu strany a odchýlení od nynější politiky lidovců ale neavizuje žádný z nich. Marek Výborný zdůrazňuje, že je „novou tváří“, Marian Jurečka volá po praktičtější politice a Jan Bartošek slibuje stranu omladit.
Sněmovní volby by nyní vyhrálo s velkým náskokem před ostatními stranami hnutí ANO. Vyplývá to z průzkumu agentury Kantar CZ z přelomu února a března, jehož výsledky zveřejnila Česká televize (ČT). ANO by dostalo 31 procent hlasů. Druhé Piráty a třetí ODS by podpořil zhruba o polovinu menší podíl voličů.