Hrozba užší vojenské spolupráce Íránu a Ruska může brzy změnit postoj Izraele k otázce zapojení do dodávek zbraní pro Ukrajinu. Doposud zdrženlivému Izraeli se nelíbí, že Írán, který Izrael považuje za své přímé ohrožení, plánuje dodávat ruské armádě kromě sebevražedných dronů i balistické rakety krátkého až středního dosahu. Podle neoficiálních informací se Izraelci snaží Rusko od této spolupráce odradit.
Na dvou autobusových zastávkách v Jeruzalémě dnes ráno dva výbuchy zranily nejméně 15 lidí, dva z nich těžce. Je hlášena i jedna oběť. Informovala o tom agentura AFP. Podle rozhlasové stanice Kan na okraji Jeruzaléma zřejmě explodovaly nálože. Policie zatím o příčině výbuchů neinformovala, ale uvedla, že z útoků podezírá Palestince.
Náčelník izraelského vojenského zpravodajství generálmajor Aharon Haliva varoval, že íránský režim může zaútočit na katarský fotbalový šampionát. Podle Halivy Írán pociťuje silný tlak jak doma, tak v zahraničí a případný útok by mohl odvézt pozornost od protestů v zemi. Ty jsou pravděpodobně největší od dob íránské revoluce v roce 1979. Informují například Times of Israel či Haaretz.
Izraelská letecká společnost Israir nabídla 44 milionů eur (1,1 miliardy Kč) za české aerolinky Smartwings. Informují o tom některé specializované weby, které se odvolávají na povinné informace určené pro akciovou burzu v Tel Avivu. Mluvčí Smartwings Vladimíra Dufková sdělila, že akcionáři společnosti se k publikovaným informacím nebudou vyjadřovat. Aerolinky Smartwings poskytují i lety pro jiné letecké společnosti a s firmou Israir mají dohodu o sdílení kódů. Součástí skupiny Smartwings jsou i České aerolinie (ČSA).
Bývalý izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu se svými spojenci v úterních parlamentních volbách získal jasnou většinu mandátů, informovala dnes volební komise. Podle konečného součtu Netanjahuova pravicová strana Likud získala ve 120členném parlamentu 32 křesel a se spojenci bude mít v Knesetu 64 mandátů. Současný premiér Jair Lapid krátce před oznámením konečných výsledků Netanjahuovi pogratuloval k vítězství. Lapidova strana Ješ Atid získala 24 mandátů a na parlamentní většinu ani se spojenci nedosáhla.
Podle bývalého izraelského premiéra Benjamina Netanjahua je jeho strana Likud a její spojenci z náboženských a krajně pravicových stran blízko velkému volebnímu vítězství. Odhady výsledků naznačují, že by mohli získat těsnou většinu v parlamentu, což by pro Netanjahua znamenalo návrat do vedení Izraele. "Získali jsme obrovskou důvěru Izraelců," řekl Netanjahu svým stoupencům v ústředí Likudu v Jeruzalémě. "Blížíme se k velkému volebnímu vítězství," dodal před jásajícím davem.
Izrael bude Ukrajině nadále poskytovat humanitární a zdravotnickou pomoc, ale nebude ji vyzbrojovat. Řekl to izraelský ministr obrany Benny Ganc v rozhovoru s izraelským rozhlasem. Ve čtvrtek má o možných zbrojních dodávkách jednat izraelský premiér Jair Lapid s ukrajinským ministrem zahraničí Dmytrem Kulebou. Izrael dosud odmítal poskytovat Ukrajině útočné nebo obranné zbraně s ohledem na své vztahy s Ruskem.
Austrálie oznámila, že už nebude uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP. Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“.
Velké mocnosti spolu dlouho vedly války napřímo, ale jak ničivost zbraní rostla, stávaly se takové přímé konflikty příliš nebezpečnými. Vynález atomové bomby byl pak tím posledním faktorem, který převážil poměry k opatrnosti. Novou variantou války se stala válka studená, sice nepříjemná, ale daleko míň destruktivní. Alternativy v podobě zničení celé planety, nebo aspoň všech válčících stran se vůdcové znepřátelených bloků začali bát natolik, že přímý konvenční konflikt už nadále nechtěli riskovat.
V sobotu 6. října 1973 se početná egyptská a syrská vojska převalila přes izraelské hranice na Sinaji a v Golanech, čímž začala válka. Byl právě velký židovský svátek Jom kipur, Den smíření, podle kterého se tento konflikt dodnes jmenuje. Ačkoli útočníci neměli na své straně totální moment překvapení – posledních několik hodin před vypuknutím bojů už v generálním štábu izraelských ozbrojených sil probíhala intenzivní příprava na obranu –, bezpečnostní služby židovského státu stejně zaspaly natolik, že Izrael nebyl na válku dostatečně připraven. Což znamenalo vážnou hrozbu porážky.
Izraelské vyšetřování smrti reportérky televize Al-Džazíra Šírín abú Aklahové dospělo k závěru, že ji pravděpodobně neúmyslně zastřelil izraelský voják a že nešlo o cílený útok. S odkazem na pondělní sdělení izraelské armády o tom píše agentura Reuters. Palestinská novinářka abú Aklahová, která měla také americké občanství, byla zastřelena 11. května, když pracovala na reportáži o izraelské vojenské operaci v Džanínu na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Nader Hashemi, ředitel Centra pro blízkovýchodní studia na univerzitě v Denveru, prohlásil, že útočník, který zabil Salmana Rushdieho, mohl být přesvědčen ke spáchání zločinu ze strany izraelské tajné služby Mosad. K pobodání romanopisce došlo před dvěma týdny. Názor Hashemi zveřejnil The Jerusalem Post. Při otázce načasování útoku na spisovatele Salmana Rushdieho zdůraznil Hashemi dvě možná vysvětlení.
Ministerstvo obrany oznámilo záměr nakoupit od izraelské vlády tři vojenské drony Heron 1, dohromady za zhruba 1,5 miliardy korun.
Skandálem skončila v Berlíně společná tisková konference palestinského prezidenta Mahmúda Abbáse s německým kancléřem Olafem Scholzem.
O víkendu proběhla mimořádně úspěšná vojenská operace Izraele proti teroristickému hnutí Islámský džihád. Během tří dnů bojů izraelské síly zlikvidovaly velení Islámského džihádu, narušily jeho vojenskou infrastrukturu, to vše bez ztráty jediného života na izraelské straně. To, že ke střetu došlo, by téměř nestálo za zmínku. Konflikt mezi Izraelem a Pásmem Gazy propuká s železnou pravidelností.
Od začátku bojů mezi Izraelem a militantní skupinou Islámský džihád zemřelo v Pásmu Gazy 32 lidí, včetně šesti dětí. Oběti podle palestinského ministerstva zdravotnictví zemřely v pátek během izraelských útoků, při kterých bylo zraněno 215 lidí. Izraelské úřady to ale odmítají a tvrdí, že palestinské děti v sobotu zabil neúspěšný raketový útok Islámského džihádu na Izrael.
Izrael omezuje od prvního srpna výši platby v hotovosti pouze na 6 000 nových izraelských šekelů (ILS), v přepočtu tedy 42 500 korun. Pachatelům, kteří limit překročí, hrozí pokuty a ti, kteří platbu rozdělí do několika transakcí, mohou být věznění. Novela zákona se vztahuje jak na platbu bankovami, tak na platbu šekem. Informovaly o tom Israel National News. Do budoucna chce Izrael omezit i držení vyších částek v hotovosti v domácnostech. Řada lidí vidí v omezování plateb v hotovosti útok na svobodu.
"Politováníhodné a urážlivé." Ruské ministerstvo spravedlnosti se obrátilo na moskevský obvodní soud s žádostí o uzavření ruské pobočky Židovské agentury, která pomáhá lidem s přesídlením do Izraele. Soud se má žádostí zabývat 28. července. S odvoláním na mluvčí soudu o tom informovala agentura Interfax. V Izraeli se objevují hlasy, že krok Moskvy je trestem za to, že nový izraelský premiér Jair Lapid, na rozdíl od svého předchůdce, který zaujímal neutrální postoj k válce na Ukrajině, ruskou invazi odmítá.
Izraelský parlament dnes odhlasoval zákon o svém rozpuštění. Předčasné volby budou 1. listopadu, do té doby povede vládu nynější ministr zahraničí Jair Lapid. Funkce se má ujmout o půlnoci, ale podle izraelských médií si s dosavadním premiérem Naftali Bennettem úřad předají odpoledne. Předčasné listopadové volby budou od roku 2019 už páté. Ve 120členném parlamentu prošel zákon o rozpuštění v poměru 92:0 hlasům.
Jednou možná budou azovské železárny v Mariupolu podobnou turistickou atrakcí, jako je teď v Izraeli Masada. To je hora-pevnost, která je symbolem židovského odporu, odhodlání a do nejzazších důsledků zacházející vůle se nepoddat. Je to po většinu roku rozpálené, přímo pekelné místo – a přitom tak impozantní, že kdo tam byl, nezapomene na to celý život. Dole pod horou teď zastavují autobusy s turisty, které pak vytáhne lanovka nahoru na horskou plošinu, jako dělanou pro to, aby se tam odehrály nějaké strašné historické děje.
Ruský prezident Vladimir Putin se v telefonátu s izraelským premiérem Naftalim Bennettem omluvil za nedávný výrok ministra zahraničí Sergeje Lavrova o židovském původu Adolfa Hitlera, sdělila kancelář izraelského předsedy vlády. Informovala o tom agentura Reuters a list Haarec, podle kterého Bennett omluvu přijal a poděkoval Putinovi za objasnění jeho postoje vůči Židům a památce holokaustu. Kreml ve svém prohlášení po rozhovoru státníků diplomatickou roztržku kvůli Lavrovově výroku přímo nezmínil, podotkla agentura Reuters.
Rusko obvinilo Izrael, že podporuje "neonacistický režim" v Kyjevě, informuje na svých internetových stránkách britský The Guardian. Upozorňuje, že eskaluje diplomatická roztržka mezi Moskvou a Izraelem, který je jedním z mála blízkých spojenců USA, již po ruském vpádu na Ukrajinu nezavedli sankce proti Kremlu, ani neposílají na Ukrajinu útočné zbraně. Izraelský ministr zahraničí Jair Lapid výroky označil za "neodpustitelné, šokující a historicky chybné".
V konfliktu na Ukrajině zcela očividně podporujete neonacisty. Taková slova zazněla ze strany ruského ministerstva zahraničí na adresu Izraele. Dochází tak k další eskalaci diplomatického konfliktu, který spustil ministr Sergej Lavrov, když uvedl, že to, že na Ukrajině vládne Žid (prezident Volodymyr Zelenskyj) neznamená, že v zemi nejsou patrné nacistické prvky a že Adolf Hitler měl rovněž částečně židovský původ.
Izraelská policie dnes vstoupila do areálu mešity Al-Aksá v Jeruzalémě, aby zabezpečila židovským návštěvníkům cestu na toto posvátné místo. Při střetech s policií utrpělo zranění 17 Palestinců, uvedla agentura AP s odvoláním na palestinské zdravotníky. Na stejném místě se policie s Palestinci střetla již v pátek, dnešní střety však byly podle agentury Reuters méně násilné.
Do rodiny izraelských protiraketových systému přibyl další člen. Železný paprsek (Iron Beam) je schopný poškodit, či zníčit cíle v nízké letové hladině pomocí laseru. Společnost Raphafel, která se podílela i na předchozích protiraketových projekech izraelské armády, novou zbraň představila na videu. Ostrého nasazení by se zbraň měla dočkat během jednoho roku. Informují například Defense News.
U mešity Al-Aksá v Jeruzalémě vypukly v pátek ráno střety mezi izraelskou policií a Palestinci. Podle zdravotníků bylo zraněno 150 Palestinců, izraelská policie má tři raněné. V oblasti se v posledních týdnech zvýšilo napětí a sílí izraelsko-palestinské srážky, ty dnešní jsou největší od začátku muslimského postního měsíce ramadánu.
V Německu probíhají podle deníku Bild diskuze ohledně možného pořízení protiraketového obranného systému Arrow-3, podobného známějšímu systému Iron Dome (Železná kopule). Systém by mohl fungovat od roku 2025 a stát by měl asi 2 miliardy eur. Sloužit by měl jako ochrana především vůči možnému útoku Ruska. „Musíme se lépe chránit před ruskou hrozbou. K tomu potřebujeme rychle protiraketový štít pro Německo,“ řekl Andreas Schwarz z vládnoucí německé strany SPD,
Invaze na Ukrajině vystřelila mezi nejsledovanější politiky na světě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Po jeho boku však stojí jeho vlivný poradce z Izraele Vladislav Roitberg, jehož tvrdá vyjádření jsou totožná s těmi, která pronáší ukrajinský prezident před plnými osazenstvy národních parlamentů. Roitberg je tak brán za jednoho z nejdůležitějších lidí, kteří mají na prezidenta silný vliv a Zelenského tvrdá rétorika je připisována právě izraelskému poradci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se v neděli ve videoprojevu k izraelskému parlamentu tázal, proč Izrael není ochoten dodat Ukrajině protiraketový systém a proč nezavedl proti Rusku tvrdé sankce. Ruský útok na Ukrajinu Zelenskyj přirovnal k nacistickému plánu vyhladit Židy. „Všichni vědí, že vaše protiraketové systémy jsou nejlepší… a že rozhodně můžete pomoci našim lidem, zachránit životy Ukrajinců, ukrajinských Židů,“ řekl Zelenskyj.
Izraelský premiér Naftali Bennett se v sobotu večer setkal v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Téma bylo jasné – Ukrajina. Židovský stát v minulých dnech nabídl Kyjevu a Moskvě, že by zprostředkoval mírová jednání, která by mohla ukončit probíhající válku, píše agentura Reuters. Jde o první návštěvu zahraničního lídra v Moskvě od minulého týdne, kdy ruské jednotky zahájily invazi na Ukrajinu.
