Počet obětí víkendové vlny tsunami v Indonésii vzrostl na 373, informovala agentura Reuters s odvoláním na indonéskou agenturu pro přírodní katastrofy. Dosud se uvádělo 281 mrtvých. Přes 1400 lidí bylo při neštěstí zraněno a 128 osob se stále pohřešuje, uvedla AP.
Nejméně 281 mrtvých a více než tisíc zraněných si v Indonésii vyžádala ničivá vlna cunami. Dalších 57 lidí se pohřešuje, a tak počet obětí nejspíše ještě stoupne. Uvedl to podle tiskových agentur mluvčí vládní agentury pro řešení katastrof Sutopo Purwo Nugroho. Předchozí bilance čítala 222 mrtvých. Záchranáři pátrají po dalších obětech.
Desetitisíce korun ročně investují některá moravskoslezská města do likvidace jmelí. Šíření této parazitické rostliny, kterou rozšiřují zejména ptáci, se přesto nedaří zastavit a podobně jako u kůrovce už se hovoří o kalamitním stavu. Právě v Moravskoslezském kraji je výskyt jmelí nejvyšší v zemi a dřeviny jsou napadeny téměř na 70 procentech území. Řadu stromů se nepodaří zachránit a musí se pokácet.
Současná kůrovcová kalamita je největší v historii českých zemí. Kůrovec letos zřejmě napadne 12 až 15 milionů metrů krychlových dřeva po zhruba šesti milionech metrů krychlových loni. Na středečním Sněmu lesníků v Hradci Králové to řekl náměstek ředitele Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti (VÚLHM) pro výzkum Petr Zahradník.
Ministerstvo zemědělství (MZe) navrhuje úplný zákaz vystupování a drezury zvířat v cirkusech. Obsahuje to novela zákona na ochranu zvířat proti týrání, jež prošla meziresortním připomínkovým řízením.
Ministerstvo zemědělství od 1. ledna 2019 výrazně omezí používání herbicidu glyfosát na tuzemských polích. Zemědělci už jej nebudou moci plošně používat například k urychlení dozrávání či vysušování některých plodin. Postup resortu zemědělství však kritizují zemědělci, kterých se to týká. Podle nich s nimi ministerstvo zemědělství tento krok nekonzultovalo. Zemědělcům mohou od příštího roku vzrůst náklady na sklizeň, protože si ji nebudou moci plošně usnadňovat aplikací herbicidu. Omezení glyfosátu nebylo ani tématem jednání vlády.
Japonsku se nepodařilo prosadit návrh, aby byl znovu povolen komerční lov některých druhů velryb. Japonská delegace s tímto požadavkem vystoupila na zasedání Mezinárodní velrybářské komise (IWC) v Brazílii, její návrh byl ale zamítnut poměrem 41 ku 27 hlasům, napsala dnes agentura AP. Mezinárodní velrybářská komise zavedla moratorium na lov velryb v roce 1986. Japonsko ovšem tvrdí, že od té doby se počet zástupců některých druhů velryb výrazně zvýšil, takže tyto druhy už nejsou ohrožené.
V Česku se po letech objevila západonilská horečka, kterou přenášejí komáři. Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě čeká ještě na výsledky druhého testu, první testování ale nákazu potvrdilo. Muž nakažený v Řecku leží v nemocnici v Praze. Řekla to ve čtvrtek vedoucí Národní referenční laboratoře pro arboviry Hana Zelená. Ostravský zdravotní ústav je jediným pracovištěm v zemi, které je schopné spolehlivě nákazu potvrdit.
Francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot oznámil demisi. Svůj krok podle agentury Reuters zdůvodnil nedostatečným pokrokem v plnění klimatických a dalších ekologických cílů. Hulot, který měl na starosti i dohled nad energetickou politikou vlády, rozhlasové stanici France Inter ráno řekl, že o svém kroku ještě ani neinformoval prezidenta Emmanuela Macrona.
Plot podél celé německé hranice se chystá postavit Dánsko, aby tak předešlo riziku přenosu prasečí chřipky od divokých prasat. Kritici tohoto rozhodnutí upozorňují nejen na environmentální důvody, ale též na souvislost s antiimigračními postoji dánských populistických politiků, uvádí server Deutsche Welle.
V rybníku Nesyt na Břeclavsku uhynulo přes 100 tun ryb, řekl jednatel obhospodařujícího Rybářství Hodonín Oldřich Pecha. Je to víc, než se čekalo. Škoda nejspíš přesáhne pět milionů korun. Pracovníci již posbírali 85 tun leklých ryb a ve sbírání budou pokračovat v pondělí. Část ryb v rybníce přežila, zatím ale není jasno kolik. Ryby lekly kvůli vedru a suchu a nedostatku kyslíku z důvodu poklesu hladiny.
Ze skupinky 11 kriticky ohrožených nosorožců dvourohých, kteří byli z Nairobi převezeni do nového národního parku v Keni, přežil jen jeden. Na posledního přeživšího nosorožce ale zaútočil lev a zvíře utrpělo zranění. Informoval o tom ve čtvrtek zpravodajský server BBC.
V kauze nelegálního nakládání se zvířaty nalezli celníci a policisté tělo čerstvě usmrceného tygra a také kůže velkých kočkovitých šelem. V objektu využívaném jedním z trojice obviněných mužů navíc objevili 20 zmražených těl jiných chráněných živočichů, například bobra, ledňáčka nebo poštolky. Je proto pravděpodobné, že vyšetřovatel vůči tomuto muži rozšíří trestní stíhání.
Vztahy mezi Norskem a Švédskem jsou většinou příkladem dobrého soužití. Obě země spolu naposledy válčily v roce 1814, a jejich současné vztahy jsou prakticky bezkonfliktní. Dokud do nich nevstoupí sobi. Pro obyvatele Střední Evropy neobvyklý spor ve kterém se míchá rozdílný přístup ke zvířatům, tradice a obživa místních Sámů, se přesunul mezi diplomaty a zatím nedospěl k přijatelnému řešení. O sobí roztržce informoval zpravodajský server Quartz.
Nová evropská pravidla mají být odpovědí na aféru Dieselgate, kterou odstartovala automobilka Volkswagen obcházením emisních testů. Evropská komise si chce pohlídat, zda nedochází k překračování emisí. Nově bude moci od roku 2020 iniciovat stažení vozidel z trhu v jednotlivých členských státech v Evropské unii. Nová pravidla se budou týkat i vozidel, která se do provozu dostanou po roce 2020.
Kůrovcová kalamita se stále šíří. Zřejmě bude největší v novodobé historii českého lesnictví. Zástupci měst a obcí, které vlastní necelou pětinu lesů v zemi, požadují od státu větší úsilí v boji s kůrovcem. Víc by se dle nich měli snažit kalamitu řešit i soukromí vlastníci lesů. Kůrovce budou probírat po návrhu Pirátů i poslanci.
Nejen místní indiánské obyvatelstvo, ale pravděpodobně i celá psí populace, která obývala Ameriku před příchodem Evropanů, se stala obětí kolonizace. Vyplývá to z výzkumu, při němž mezinárodní tým vědců zkoumal DNA starověkých a moderních amerických psů, informuje list The New York Times. Před tím, než Evropané začali před zhruba pěti sty lety kolonizovat Severní a Jižní Ameriku, zde lidé žili po tisíce let.
Od vstupu Česka do Evropské unie začalo rychleji ubývat polní ptactvo, zjistili vědci z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy. Jejich studii publikoval mezinárodní časopis Conservation Letters a vyplývá z něj, že společná evropská politika a nastavení zemědělských dotací nejsou pro ptáky a přírodu příznivé. Na závěr studie upozornila v tiskové zprávě Česká společnost ornitologická (ČSO)
Vědci z Českého vysokého učení technického (ČVUT) v Praze vytvořili systém, který je schopný z fotografií poznat houby a rostliny. Uspěli s ním na mezinárodní soutěži ExpertLifeCLEF 2018. Podle pondělní tiskové zprávy univerzity jejich systém dokonce předčil většinu lidských odborníků.
Do Krkonoš se pravděpodobně po více než 200 letech vrátil medvěd. Informace o jeho výskytu pochází od turisty, který informoval policii, že viděl na polském území Krkonoš medvědici se třemi mláďaty. Informaci médiím potvrdil mluvčí Krkonošského národního parku Radek Drahný i mluvčí polské strany Michal Makowski.
Zní to jako zápletka Jurského parku. Mezinárodnímu vědeckému týmu se podařil fantastický úlovek. Při vykopávkách v Barmě narazil na jantar se zachovalými pozůstatky prehistorické žáby z doby před 99 miliony lety. Zkamenělina poskytuje dosud nejranější důkaz o tom, že žáby obývaly vlhké tropické lesy v období křídy. Informace o nálezu tým zveřejnil prostřednictvím prestižního vědeckého časopisu Nature.
Všichni jsme už viděli šílené záběry mohutného proudu plastických odpadků valících se korytem nějakých exotických destinací.
Od vrcholu kůrovcové kalamity na Šumavě nás dělí už skoro dvacet let a od ničivého orkánu Kyrill víc jak deset let. Stále ještě máme v paměti „boj o les“. Spory o bezzásahové zóny se sice zmírnily, ale dosud neutichly.
Mezinárodní tým výzkumníků přišel se zjištěním, že většina nejstarších a největších baobabů, prastarých afrických stromů, v posledních 12 letech umírá. Z umírání těchto afrických ikon vědci podezřívají klimatické změny, důkazy však nemají.
Ministr životního prostředí a vicepremiér Richard Brabec považuje kůrovcovou kalamitu za nejhorší od dob Marie Terezie. Přesto se spolu s ministrem zemědělství Jiřím Milkem dohodl, že nevyhlásí kalamitní stav. V polovině května Milek prohlásil, že by vláda měla vyhlásit nouzový stav, který by umožnil různé legislativní výjimky, které těžbu kůrovcem napadeného dřeva zefektivní. Největší problém pak vidí Brabec v pomalém udělování pracovních povolení pro cizince z Ukrajiny a Srbska. Dle ministra jich chybí na šest tisíc.
Královská botanická zahrada v Kew na předměstí Londýna po pětileté renovaci znovu otevře svůj rozsáhlý skleník. Oprava za 41 milionů liber (1,2 miliardy Kč) umožní veřejnosti prohlédnout si zhruba 10 000 rostlin pocházejících z mírného klimatického pásma z celého světa.
V Česku se od počátku února téměř nepřetržitě prohlubuje srážkový deficit. Letošní průměrný úhrn srážek je nyní už více než 60 milimetrů pod dlouhodobě běžným množstvím. Srážkově normální byl v letošním roce jen leden, v dalších třech měsících bylo množství srážek ve srovnání s normálem za období 1981 až 2010 podprůměrné. Na webu to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Nečekaný obrat nastal na Praze 3. Po vlně kritiky, která se strhla po zákazu starostky pražské části Vladislavy Hujové (TOP 09) ohledně sázení květin u kmenů stromů, je vše jinak. Sázení květin bude u vytipovaných stromů nejen povoleno, ale dokonce se bude soutěžit o nejlepší zahrádku. Starostka sama to uvedla na svém facebookovém účtu.
Nejméně 77 mrtvých a 143 zraněných si vyžádala písečná bouře, která v noci na čtvrtek zasáhla sever Indie. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Podle nich existují obavy, že bilance dále poroste.
Koncem února nastala taková zima, že evropské zoologické zahrady musely přesunout většinu zvířat včetně tučňáků do vyhřívaných pavilonů. Na severním pólu dokonce několik dní panovaly vyšší teploty než v Praze či Londýně, a to v prostředí polární noci, kdy slunce vyjde až v březnu. Koho by to neznepokojilo? Co to může znamenat pro budoucnost?
