Tag: příroda

Články k tagu

Štědře a pořádně

Pokud se vydáte na cestu po norském pobřeží, budete mít na výběr celkem z osmnácti různých turistických tras, které vás zavedou k úžasným vodopádům, romantickým fjordům i na strmé vrcholky hor. Ať už se ale ocitnete kdekoli, putování dramatickou severskou krajinou vám budou zpříjemňovat originální vyhlídkové plošiny, odpočívadla, kempy, parkoviště i veřejné toalety, na něž běžně narazíte také na stránkách architektonických časopisů po celém světě. Během téměř třiceti let tu vzniklo okolo dvou set padesáti drobných i větších realizací – všechny dohromady přitom spojuje jedna vskutku ambiciózní vize.

Babiš tvrdí, že chce ukončit chov slepic v klecích. Jeho poslanci ale hlasují jinak

Veřejně prezentované názory předsedy vlády a hnutí ANO Andreje Babiše jsou v rozporu s tím, jak se projevují někteří jeho poslanci. Ti totiž v zemědělském výboru nepodpořili konec tzv. obohacených klecí pro slepice v zemědělských chovech. Podle Babiše byli proti zrušení klecových chovů čtyři poslanci jeho hnutí a on s jejich pozicí „zásadně nesouhlasí“. Premiérův názor je tak v rozporu s tím, co prosazuje poslanecký klub jeho hnutí či holding Agrofert, který Babišovi patřil a po jeho odchodu z politiky mu znovu patřit bude.

Řeka pod řekou

Řeku obvykle vnímáme jako mokrý tekoucí pás mezi dvěma břehy, ale řeka je také říční niva a všechny štěrky a písky pod jejím korytem. Těmi může téct srovnatelné či ještě větší množství vody než samotným říčním tokem. Je to neviditelná podzemní řeka, která pomáhá doplňovat prameny a udržovat stálou hladinu vody ve studních. Když hydrologové v suchých oblastech měřili průtok Eufratu, byli překvapeni, že jeho kapacita kolísá, a to i v dlouhých úsecích, kde řeka nemá žádný povrchový přítok. Mohou za to vlastnosti hlouběji položených říčních sedimentů. Prostředí pod dnem řeky a nad pevnými horninami v podloží říkáme hyporeál.

ANO potopilo konec klecových chovů, Babiš po nátlaku otočil a chce s aktivisty jednat

Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) chce jednat s organizací VOBRAZ – Obránci zvířat, která ve čtvrtek zveřejnila výzvu občanům a právě ministerskému předsedovi. Aktivisté požadují, aby Babišovi poslanci zvedli ruku pro konec klecových chovů slepic v České republice. Ti však tento týden ve výborech konec klecového chovu odmítli. Holding Agrofert, který patří mezi největší tuzemské producenty vajec, tvrdí, že přechod na podestýlkové chovy ještě před rokem 2030 může způsobit výrazné zdražení a nedostatek vajec.

Němci dají na ochranu klimatu 1,3 bilionu korun. Podraží benzín, zlevní MHD

Strany německé vládní koalice – CDU, CSU a SPD – se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle německých médií počítá i se stanovením ceny za tunu CO2 vyprodukovanou v oblastech dopravy a bydlení. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, v pátek odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.

Kohout Maurice, který sousedy budil ze spaní, smí dál kokrhat, rozhodl soud ve Francii

Soud v západofrancouzském městě Rochefort rozhodl ve prospěch kohouta jménem Maurice, jehož brzké ranní kokrhání budilo sousedy. Opeřenec se stal ve Francii symbolem boje o udržení venkovských tradic. Maurice smí nadále zpívat a sousedé, kteří záležitost dali k soudu, musejí majitelce kura zaplatit odškodné 1000 eur (téměř 26 000 Kč). Píše o tom agentura AFP.

Bez vlků není svět tak krásný. A nejlépe to věděli nacisté

Žádost našich myslivců, aby si mohli střelit na vlka, nejspíš vyvolá hlasitý odpor u civilizovaného, zvláště pak městského obyvatelstva. Vlků se na našem území pohybuje prý kolem šedesáti až osmdesáti kusů, zatímco počet myslivců jde jistě do tisíců, takže si lze představit, jaký z toho vznikne nepoměr. Laickým odhadem bych řekl, že už druhý den po legalizaci odstřelu nebude v zemi opět vlk jediný, čímž se vrátíme do stavu z 19. století. Poslední vlk na Šumavě byl zastřelen v roce 1874, ale z krajiny zmizeli (byli vyhubeni, často velmi krutě, různými železnými pastmi, jedem, vypalováním doupat) už během 18. století.

Odstraňte vlky ze seznamu přísně chráněných živočichů, vyzývají myslivci. Chtějí je střílet

Myslivecká komise Agrární komory (AK) ČR doporučuje, aby v novele zákona o myslivosti byl vlk přeřazen z kategorie přísně ohrožených živočichů do kategorie nižší. Cílem je, aby bylo možné ho lovit. Škody, jež vlci v ČR působí, podle dostupných údajů rostou. Komise také doporučuje, aby myslivci mohli nově mladou zvěř do dvou let lovit celoročně. ČTK to v pondělí na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl předseda Myslivecké komise Agrární komory ČR Jiří Neudörfl.

Krásný riskantní svět

Svět minulosti obsahoval pár brutálních, celkem jednoduchých a předvídatelných rizik, jako byly války, epidemie a hladomory. Proměnili jsme je na rizika snad menší, ale v každém případě barvitější a méně vyzkoušená podle hesla, že řešení jednoho problému vytváří zárodek problému dalšího. Jak se lidé třeba v 60. letech těšili na technický pokrok a jeho výzvy! Málokterá generace má to štěstí žít jako my v přelomové, duhové době plné krásných vynálezů a zrádných pastí. Na každé civilizační dobrodiní totiž připadá nejméně jedno nebezpečí. Je to jako plavba Star Treku – s každou novou objevenou planetou narazíme na úžasné životní formy a zároveň na transgalaktická monstra.

Co bychom si počali bez včel?

Také jste asi ten Einsteinův citát už někde četli a trochu se vyděsili. „Kdyby jednou zmizely ze Země včely, pak by člověku zbývaly jen čtyři roky života. Bez včel nebude opylování, nebudou rostliny, nebudou zvířata, nebude člověk.“ Jako by těch hrůz nebylo málo.

Kůrovec vydělává miliardy. Ale komu?

Za invazi kůrovce mohou naši předkové, kteří před sto lety sázeli smrkové monokultury. Když se k tomu přidají klimatické změny, není divu, že brouk zničí veškeré smrkové lesy. Fatalismus v boji s kůrovcem vyznává i ministr životního prostředí Richard Brabec. Jako kdyby chtěl zakrýt, že minulé generace ani současné sucho nemohou za všechno.

Čeští vědci přepsali dějiny. V Moravském krasu objevili malbu starou 6200 let

Nejstarší jeskynní malba na našem území vznikla před 6200 lety v Moravském krasu. Prokázal to výzkum vědců z Ústavu jaderné fyziky AV ČR a pražského Archeologického ústavu AV ČR, kteří zkoumali nápisy a kresby v Kateřinské jeskyni. Tento objev je téměř o 1000 let starší než obrazce v jeskyni Býčí skála, uvedli vědci na stránkách AV ČR.

Kůrovec dorazil i do Prahy. Na Ořechovce půjde k zemi 21 stromů

Radnice Prahy 6 se rozhodla pokácet 21 stromů v ulici Na Ořechovce. Důvodem je napadení kůrovcem. Během roku by mělo proběhnout náhradní výsadba. Město začalo s kácením ve čtvrtek, skončit by mělo během tohoto týdne nebo na začátku příštího, informovala radnice Prahy 6 na svých stránkách. Nejprve dělníci pokácejí dosud zelené stromy, od kterých nejvíce hrozí rozšíření kůrovce na další dřeviny. Pak přijdou na řadu suché stromy.

Do Německa se vrací ‚zlý‘ vlk. Berlín chystá zjednodušit odstřel šelem

Německo se chystá zjednodušit odstřel vlků. Vláda kancléřky Angely Merkelové schválila návrh zákona, podle kterého by mělo být napříště možné zastřelit vlka po útoku na hospodářská zvířata, a to i v případě, že není zcela jisté, který jedinec stádo napadl. Vlci v Německu žijí v severním pásu od hranic s Polskem a Českou republikou až po hranici s Nizozemskem.

Slonů je v Zimbabwe přebytek. Protože je nelze zabít, prodali jich téměř stovku Číně a Dubaji

Zimbabwe prodalo za šest let do Číny a Dubaje celkem 97 slonů, za zvířata utržilo 2,7 milionu dolarů (téměř 62 milionů Kč). Slonů je v zemi přebytek, úřady je ale nemohou nechat odstřelit, protože jim to zakazuje mezinárodní dohoda. Výdělek plánuje vláda použít na financování programů na ochranu zvířat. Informoval o tom zpravodajský server BBC.

Dějiny kyslíku

Samozřejmé věci jako kočka, voda, lišejník či kyslík většinou vůbec nejsou samozřejmé. Pochopitelně že na nich záleží víc než na volebních preferencích nebo na novém mobilu, který vás dokáže sledovat mnohem účinněji a maskuje to několika novými aplikacemi, které do měsíce zestárnou.

Zelená pro výstavbu? Národní park Šumava odložil schválení nových zón

Rada národního parku Šumava odložila hlasování o nové zonaci na červen. Důvodem je přijetí dalších více než dvě stě pozměňovacích návrhů, které nesouhlasí s navrženou podobou zonace. Otevírá se tak možnost pro některé majitele pozemků, kteří požadovali dostat své nemovitosti do zóny kulturní krajiny. Tato kategorie by jim umožnila výstavbu nových domů. To však národní park odmítá s tím, že respektuje schválené územní plány obcí.

Návrat vlka

Vlci se šíří všude v Evropě. Ukazují na ještě závažnější fenomén, kterým je vylidňování evropského venkova. Italští ochranáři vyrážejí do Apenin, vyjí a pak poslouchají, kolik vlků jim odpoví. Je jich stále víc, protože v horách téměř přestaly existovat lesní samoty a zanikají desítky vesnic. V Srbsku či Makedonii dnes naleznete podhorské oblasti, kde jsou zbývající vesnice od sebe vzdáleny desítky kilometrů. Bývalí vesničané pak bydlí na sídlišti přerostlého města, které se potýká s nedostatkem vody a práce.

Stát selhal, hodnotí zástupce ombudsmanky případ ze Vsetína, kde lev zabil chovatele

Tragický případ chovatele lvů ve Zděchově na Vsetínsku ukazuje, jak stát selhává ve vymáhání práva. Tragédie se nemusela stát, kdyby úřady už dříve dokázaly lvy chovateli odebrat, uvedl v tiskové zprávě zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. Zvířata by ani nebylo kam umístit kvůli problémům se zajištěním a financováním náhradní péče. Lev v úterý ráno ve výběhu napadl a usmrtil chovatele. Policisté ze zásahové jednotky následně obě zvířata usmrtili.

Očekávání dalšího suchého léta. Výstavba přehrad sice pomůže, problém sucha ale nevyřeší

Stát chce řešit problém sucha výstavbou nových přehrad, které by měly umět zadržet vodu v krajině. Hydrologové však říkají, že výstavba přehrad sice pomůže, ale spíše regionálně. Problém sucha, který v posledních letech trápí Českou republiku, tak přehrady všeobecně nevyřeší. Hydrobiolog Martin Rulík by preferoval spíše takzvaná měkká ale přitom efektivnější řešení, jako například zlepšení zemědělské půdy či vytváření remízků nebo revitalizaci regulovaných toků.

Skončí Babišův byznys s biopalivy? Piráty podpoří i TOP 09

Piráti prosazují změnu zákona, která by zakázala přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Důvodová zpráva poukazuje zejména na ničení krajiny, kterou způsobuje řepka či kukuřice. Bývalá společnost premiéra Andreje Babiše Agrofert přitom obchoduje s biopalivy, které odkupuje státem vlastněný distributor pohonných hmot Čepro. Ještě před třemi lety dodávaly společnosti předsedy vlády Čepru osmdesát procent z celkového množství bionafty. Zákon podpoří zřejmě poslanci TOP 09 a STAN, kteří podobnou novelu předkládali už v minulém volebními období.

Návrat lososů do českých řek? Zatím se jich vracejí pouze desítky, problémem jsou vodní stavby

Ambiciózní projekt návratu populace lososa do Čech jde jen velmi ztuha a budoucnost druhu je tak u nás velmi nejistá. Každoročně se z moře vrátí maximálně několik desítek kusů. Překážkou jsou především vodní stavby. Losos přitom v minulosti býval chloubou českých řek. Ze Severního moře se mnohdy vracely až desetitisíce kusů. Bylo možné je lovit například až na Šumavě. Počet ryb se začal postupně snižovat nejdříve s budováním jezů, úplný konec lososích tahů pak přišel s výstavbou mohutných vodních staveb ve 20. století. Především zdymadlo ve Střekově vytvořilo pro lososa nepřekonatelnou překážku.