Pro OSVČ se s ošetřovným kvůli koronaviru od září nepočítá. Zaměstnanci mají jen 9 dní
Ačkoliv stále přibývají nakažení koronavirem a nový školní rok začíná za necelé tři týdny, stát již nepočítá s vyplácením ošetřovného v případě uzavření škol.
Ačkoliv stále přibývají nakažení koronavirem a nový školní rok začíná za necelé tři týdny, stát již nepočítá s vyplácením ošetřovného v případě uzavření škol.
Ošetřovné se stalo jedním z nejkomplikovanějších příspěvků v době koronavirové krize a problémy pro rodiny, které ho pobíraly, zdaleka nekončí.
Generační střet zájmů, který můžeme z různých průzkumů sledovat v politice a veřejném prostoru, je čím dál ostřejší i uvnitř ekonomické elity. Rodin, které dokázaly za posledních třicet let svobody vybudovat úspěšné firmy. Stále víc zakladatelů má pocit, že si nedokázali ve své rodině vychovat nástupce, kteří by byli schopni od nich rodinný majetek převzít, zodpovědně ho spravovat a rozvíjet. Ukazuje to studie J&T Family Office 2019, která se zabývá správou rodinných majetků.
Ošetřovné se pro řadu rodičů a samoživitelek i samoživitelů stává noční můrou.
Ani skoro v půlce května nemá řada rodičů vyplacené ošetřovné za březen, i když o něj žádali před měsícem.
Rodiče z řad osob samostatně výdělečně činných, kteří se musejí starat o malé děti z důvodu uzavřených škol, jsou více jak měsíc bez příjmu.
Stát vedený kabinetem Andreje Babiše není schopný dostat k lidem potřebné a hlavně slíbené peníze. V druhé polovině dubna totiž rodiče s malými dětmi, se kterými museli zůstat kvůli plošnému uzavření škol doma, stále nemají vyplacené peníze za ošetřovné z března. Ministerstvo průmyslu totiž nestíhá vyřizovat velké množství žádostí a podobný scénář se odehrává i u České správy sociálního zabezpečení.
Podobně jako u žádostí o bezúročné půjčky Covid se zájemci z řad živnostníků o vyplacení ošetřovného setkávají s velkým počtem zamítnutí a výzvou k dalšímu doplnění.
Eugenika, tedy víra, že lze vyšlechtit lepšího člověka pomocí selektivního množení, vrhá stín na první polovinu dvacátého století. Nejdále ji dotáhli nacisté, kteří masově vraždili celé kategorie lidí považovaných za „nehodné života“. Jenže eugenika se neomezovala jen na totalitářské státy. Povinná sterilizace nevhodných se děla ve velkém třeba i v USA, Skandinávii nebo Kanadě. Poslední případ sterilizace pod nátlakem v České republice se odehrál v roce 2007.
Zvýšením rodičovského příspěvku jen některým rodinám se bude zabývat Ústavní soud.
Nespravedlivý rodičovský příspěvek napadneme u Ústavního soudu, nejdřív ale musíte jít na pracovní úřad. Takový postup vzkazují lidovci mladým rodinám, které nedosáhnou na příspěvek navržený vládou Andreje Babiše. Současná úprava podle KDU-ČSL znevýhodňuje na 70 tisíc rodin, které příspěvek vyčerpaly v průběhu roku. Rodiny tak musejí žádost formálně podat, aby na příspěvek dosáhly při případném úspěchu u Ústavního soudu.
Průměrná česká domácnost loni utratila 149 162 korun na osobu. Spotřební vydání, která zahrnují útraty za potraviny, bydlení, dovolené, zdraví, dopravu či vzdělání, stoupla meziročně o 3,4 procenta. Nejvíce peněz z rodinných rozpočtů nadále ukrajují výdaje spojené s bydlením, domácnosti na něj vynaloží víc než na jídlo. Nejrychleji loni rostly výdaje za stravování a ubytování, a to o více než sedm procent, vyplývá z dat, která minulý týden zveřejnil Český statistický úřad.
Základní rodičovský příspěvek vzroste od ledna o 80.000 korun na 300.000 korun. V případě vícerčat se rodičovská zvýší ze současných 330.000 korun na 450.000 korun.
Lidovci napadnou u Ústavního soudu zvýšení rodičovského příspěvku, jak ho v úterý schválila Poslanecká sněmovna.
Jako velkou nespravedlnost vnímala část rodičů vládní návrh hnutí ANO a sociální demokracie, která navyšovala rodičovský příspěvek pouze některým.
Rodiče s malými dětmi cítí nespravedlnost. Zatímco ti, kteří se rozhodli odejít z mateřské do práce dříve, nedostanou od státu nic, tak rodiče s malými dětmi, kteří hodlají zůstat doma, se mohou těšit na vyšší přísun peněz.
V osobní útoky a hádky se zvrhla debata okolo vyššího rodičovského příspěvku na příští rok.
Plánované navýšení rodičovské od 1. ledna příštího roku o 80 tisíc korun není zatím vůbec jisté. Schválení zákona ve třetím čtení se zaseklo, protože vláda chce nejdříve projednat navýšení některých daní, které mají pomoct navýšit rozpočet. Opozice odsoudila chování vlády, protože si podle nich bere rodičovský příspěvek jako rukojmí a sama navrhla mimořádnou schůzi. Kabinetu Andreje Babiše se však krátí čas, protože je zákon třeba schválit do konce roku. Minimálně další měsíc ještě bude návrh na navýšení dávky ležet v Senátu.
Až pětadvacet tisíc korun ročně si dosud mohl odečíst jeden z manželů na nepracujícího partnera.
Ministerstvo práce navrhuje, aby stát dětem neplatičů alimentů měsíčně posílal do 15 až 25 procent průměrné mzdy v ČR podle jejich věku. O zálohované výživné jako o novou dávku by se dalo žádat poté, co peníze na potomky nedorazí za dva měsíce. Podmínkou by ale bylo, že rodič sám už začal po dlužníkovi výživné vymáhat v exekuci či u soudu. Vyplacené dávky by po neplatiči vymáhal pak stát. Návrh zákona o zálohovaném výživném zveřejnila na svém webu vláda. V
Na otázku, jak vypadá typická německá, švédská nebo česká domácnost, by málokdo intuitivně na první pokus odpověděl správně. O krizi rodiny se píše a mluví hodně, ale bezdětný pár ani dítě vyrůstající jen s jedním z rodičů rozhodně typickými domácnostmi nejsou. Podle aktuálních údajů statistického úřadu Evropské unie Eurostat žije nejvíc Evropanů single. Bez partnera, bez dětí. V roce 2018 tak žilo v průměru 33,9 procenta obyvatel Evropské unie.
Může být matka otcem svého dítěte? Někomu může tato otázka připadat nesmyslná, ale tímto dilematem se zabývá štrasburský soud pro lidská práva. Na ten se obrátil rodič dítěte a žádá, aby byl v rodném listě veden jako otec. Dítě ale sám porodil. Pozoruhodná kauza otevírá zásadní společenské a právní otázky. Na Evropský soud pro lidská práva se obrátil transsexuál narozený jako žena, dnes označován jako O. H., který v Berlíně porodil dítě v době, kdy byl úředně veden jako muž. Do rodného listu dítěte byl ale zapsán jako matka s původním jménem. Problém je v tom, že chce být v dokumentech uveden jako otec s novým jménem.
ČSSD vládě 20. května navrhne, aby zvýšený rodičovský příspěvek dostaly všechny rodiny, které ho budou k 1. lednu 2020 pobírat. Budou ho čerpat podle věku dítěte, důležité také bude nastavení rodičovského příspěvku. Novinářům to v neděli řekla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Příspěvek se podle ní zvýší o 80.000 na 300.000 korun. Větší šanci na maximální vyčerpání příspěvku budou mít podle Maláčové rodiny s mladším dítětem. ČSSD původně požadovala zvýšení příspěvku pro všechny.
Na umělé potraty však v České republice chodí nejčastěji vdané ženy, pro něž je nenarozené dítě druhé či třetí v pořadí.
Prahou v sobotu prošel Národní pochod pro život a rodinu. Po dopolední mši v pražské katedrále Svatého Víta se účastníci přesunuli na Klárov, kde byl na programu kulturní program a oběd. Poté průvod pokračoval na Václavské náměstí. Hlavním tématem letošního průvodu jsou děti, hlavně ty přicházející na svět třetí v pořadí. Hnutí pro život apeluje na politiky, aby početné rodiny podporovali, uvedla v rozhovoru pro deník Echo24 Zdeňka Rybová z Hnutí pro život.
Poslední týdny otřásá vládní koalicí střet ohledně navýšení rodičovského příspěvku. Hnutí ANO spolu se sociální demokracií hledají přebytečných 11 miliard, které by vystačily na navýšení rodičovské o 80 tisíc na 300 tisíc korun. Rodičovský příspěvek je však v Česku jeden z nejvyšších v porovnání s některými státy v Evropě.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů stále váhá nad zvýšením důchodů na příští rok, v pondělí na jednání ho ještě neschválila. Nejasná je i podoba zvýšení rodičovského příspěvku. O té bude koalice znovu jednat, rozhodne o ní prý do konce května. Oznámení o zvýšení rodičovské jen rodičům novorozenců vyvolalo velkou bouři mezi rodiči malých dětí a tisíce odmítavých reakcí na sociálních sítích, v pondělí dokonce před úřadem vlády protestovalo několik lidí.
Sociálnědemokratičtí ministři Jana Maláčová a Jan Hamáček buď záměrně provokují Andreje Bbiše a umně rozehrávají scénku, z níž vyjde jako cynický asociál, kterému jsou rodiny s dětmi úplně jedno. Nebo trpí kognitivní disonancí. Nijak jinak se nedá vysvětlit jejich aktuální nápad, aby se zvýšení rodičovské zaplatilo z nové bankovní daně. Začalo to blamáží se zvýšením rodičovského příspěvku.
Vláda Andreje Babiše rozzuřila část rodičů do běla. Navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun pouze pro nově narozené děti v nich nepřestává vyvolávat negativní emoce. Na hlavy politiků se už čtvrtý den valí vlna kritiky od veřejnosti, která považuje rozhodnutí sociální demokracie a hnutí ANO za nespravedlivé. Naštvaní rodiče dokonce podepisují petice, které zatím mají dohromady na 40 tisíc podpisů.