Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v pondělí oznámil, že od 15.6. budeme moci začít cestovat po Evropě. Vláda zároveň představila mapu, kde barvy označují závažnost vývoje onemocnění covid-19 v dané zemi.
Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.
Profesí berní kontrolorka Alena Schillerová a dotační mikromanažer Andrej Babiš od začátku koronavirové krize urputně vzdorovali návrhům ekonomů, které si posadili do svých poradenských týmů.
Reakce na zvolení tří nových členů Rady České televize byla značně vzrušená, často taky přepjatá, občas groteskní a někdy taky sprostá. Taková je ale povaha zdejší veřejné debaty jaksi dlouhodobě. Neznamená to nutně, že věc sama je bezvýznamná, že nakonec jde hlavně a především jenom o ty řeči, co se vedou.
Budou mít města na opravy škol či na budování nových cyklostezek? Nebudou muset začít v krajním případě i propouštět své zaměstnance? Takové otázky si musí klást starostové poté, co sněmovna schválila, že kompenzace pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným budou vratkou sdílené daně, což dopadne na rozpočty obcí. Proti způsobu vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu protestují města, která přijdou v některých případech až o desítky milionů korun.
Brány k zahraniční dovolené se otevírají, dokořán však otevřeny ještě nejsou. Chorvatsko, Řecko, Rakousko, a dokonce Itálie už zvou cizince, aby zachránili skomírající turistický průmysl. Také česká vláda slibuje, že cesty za hranice všedních dnů povolí. K tomu, abychom mohli letos na prázdniny do vzdálenějších destinací, však musí Babišův kabinet splnit jednu nezbytnou podmínku.
Koronavirová krize dává šanci rychle prosadit věci, které by se v klidnější době uváděly do života mnohem obtížněji. Platí to v dobrém i zlém. Bez vyhrocené situace, žádající rychlá řešení, by se vždycky našla spousta důvodů, proč něco nejde. Při plně upnuté pozornosti by se také ozvalo mnohem víc kritiků, padlo mnohem víc argumentů, než když se věci protáhnou mimo hlavní proud pozornosti. Spousta firem, a dokonce i úřadů, kde bývá prosazení čehokoli nesmírně složité, si třeba pochvaluje, jak tlak na komunikaci na dálku věci usnadnil, omezil byrokracii a posunul rychle dopředu digitalizaci. Šlo to, protože to jít muselo. Byl tlak.
Koronavirová pandemie dopadající na život ve všech evropských zemích přinesla Belgii jeden problém navíc. Ústup od vládních omezení, stejně jako předtím jejich zavádění, vyostřil spory mezi dvěma částmi dlouhodobě politicky rozdělené země. Vlámští nacionalisté z ekonomicky významnějšího severu Belgie začali v současné krizi opět mluvit o opuštění svazku s Valony.
Česká vláda podcenila pomoc podnikatelům, což vede k tomu, že firmy nebudou k vládě vstřícné a pravděpodobně využijí možnosti podat žaloby kvůli škodě způsobené opatřeními vůči šíření koronaviru.
Pár dnů před ukončením nouzového stavu potkala premiéra Andreje Babiše nepříjemnost. Jeho kabinet se pokusil v rámci nouzového režimu protlačit parlamentem zákon, podle kterého mohou ministři přidělovat státní zakázky anonymním firmám bez jakékoli soutěže a kontroly. „Jediný cíl byl to, abychom se připravili na tu druhou vlnu, ale pokud jsou tam nějaké pochybnosti, tak je lepší to vlastně projednávat normálně a nedávat tam na to legislativní nouzi,“ snažil se vysvětlit České televizi, které se podařilo chytit ho na chodbách Strakovy akademie.
O půlnoci na pondělí v Česku skončil nouzový stav, který vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března. Trval 66 dní. I po skončení stavu nouze budou v zemi platit některá bezpečnostní opatření.
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Na ekonomiku přišlo něco jako osudová rána, proti níž se není možné bránit. Ať chceme, nebo nechceme, prožíváme volný pád – a může za to jedině koronavirus. Rozhodně není viníkem vláda, která ekonomiku vypnula, protože jenom chtěla chránit naše životy. Takovou úvahu šíří fatalisté nejen v Česku, ovšem první přesnější data o ekonomických dopadech koronaviru ukazují něco jiného. Záleží na tom, jak se vláda dané země k nákaze postaví.
Vypadá to, že senátor a prezidentský kandidát Jiří Drahoš udělal konečně za svou politickou kariéru něco užitečného.
Vláda chce "za naléhavých okolností" obejít výběrová řízení při zadávání veřejných zakázek. Nově by se zboží nebo služba mohla objednat bez soutěže od předem vybrané firmy, zaplatit libovolně vysokou cenu a nezdržovat se zjišťováním, komu firma patří a jestli náhodou nebyl trestán. Při využití jednacího řízení bez uveřejnění by zadavatelům odpadla vzhledem k nutnosti uzavřít smlouvu co nejrychleji část administrativy. Sněmovna by ve středu měla podle doporučení správního výboru schválit vládní novelu, která tyto změny přinese. Předlohu kritizují například protikorupční organizace Transparency International i Rekonstrukce státu.
Případ novely o veřejných zakázkách je zřejmě dosud nejvážnějším případem zneužití nouzového stavu.
Vyhlídka, že se zruší nouzový stav, způsobuje zdejším politikům větší bolení hlavy než cokoli jiného. „Až to skončí, tak by si každý mohl dělat, co chce,“ postěžoval si premiér Andrej Babiš, že možná už od 18. května nebude možné občanům nařídit, jak se mají chovat. Jako kdyby citoval italského filozofa Giorgia Agambena (78), který se do debaty o omezení svobody v časech koronaviru zapojil nečekaně nahlas. „Nevidíte snad, jak proti všem slibům mohou zůstat všechna omezení? A že to může být v podobě trvalého výjimečného stavu?“ zeptal se Agamben v jednom ze svých posledních esejů. Upozornil tím, že hlavní dějství koronavirového dramatu má Evropa ještě před sebou.
Jestli je něco symbolem vládního alibismu a populismu v časech koronavirové krize, je to přístup ke školám. Na rozdíl od státním zásahem vypnuté ekonomiky tady nebudou škody vidět okamžitě, proto je nikdo moc neřeší. Projeví se s odstupem a dlouhodobě. Chaos a anarchie, do kterých Babišova vláda uvrhla školy, se hned tak nespraví.
Je vcelku lhostejné, že ještě v neděli vládní epidemiolog Rastislav Maďar oznamoval, že ministerstvo zdravotnictví jde na pondělní schůzi vlády s doporučením zachovat povinnost roušek aspoň do půlky června. A že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch včera tvrdil, že jeho ministerstvo navrhlo vládě konec roušek už k 25. květnu.
Náměstek ministra zdravotnictví a epidemiolog Roman Prymula navrhuje, aby lidé i nadále po skončení nouzového omezovali osobní kontakty.
V pondělí se mohou po dvouměsíční pauze opět otevřít obchodní centra, venkovní zahrádky restaurací, ale také třeba kadeřnictví.
Hnutí ANO si v dubnovém volebním modelu Kantar CZ drží podporu 34 procent, Piráti si polepšili na 16 procent, třetí ODS by podpořilo 11,5 procenta.
Drobné zboží, které si Češi objednávají z čínských i dalších e-shopů mimo EU, v příštím roce zřejmě podstatně zdraží.
Stát se chystá podnikatelům, kteří jsou v nájmu a museli kvůli dopadům šíření koronaviru zavřít, uhradit minimálně třetinu nájemného za dobu od 12. března do konce června. Třetinu nájemného by měl uhradit nájemce, třetinu nájemník a třetinu stát, řekl serveru iDNES.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Dosáhnout na podporu by měla nejen obchodní centra, ale i hospody, malé obchody nebo například kadeřnictví. O úhradu části nákladů postižených podnikatelů usilovala již dříve opozice.
Vláda sice inzeruje, že by se ošetřovné pro živnostníky kvůli uzavřeným školám či zařízením sociálních služeb mohlo zvýšit ze 424 na 500 korun na den, ale současně stát ještě nedokázal vyplatit ani polovinu ošetřovného za březen.
Zákaz pořádat při současných omezeních větší veřejné akce už neplatí. Podle nového výkladu ministerstva vnitra, který se bez další medializace v tomto týdnu objevil na webu resortu, stačí, když organizátoři dodrží několik podmínek, a mohou pozvat neomezené množství účastníků. Zákaz shromažďování totiž soud pro nezákonnost zrušil a sama vláda ho v dalších opatřeních už neobnovila. Že se lidé za určitých pravidel mohou scházet neomezeně, potvrdil i ministr vnitra Jan Hamáček.
Od 11. května se budou moci konat společenské, sportovní a kulturní akce a bohoslužby s účastí do 100 osob. Opatření se bude týkat i provozu kin a divadel, uvedl ve čtvrtek ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Velké festivaly se podle něj o prázdninách definitivně konat nebudou. Ministr kultury na brífinku po jednání vlády také uvedl, že život v oblasti kultury bude podle jeho názory „každý den normálnější.“
Slovenský parlament ve čtvrtek podle očekávaní vyslovil důvěru nové vládě premiéra Igora Matoviče, která vzešla z únorových parlamentních voleb.
Z původně dobře mířené pomoci se stala absurdita, která firmám výrazněji nepomůže. Řeč je o odkladu sociálních odvodů, které musí společnosti za své zaměstnance nadále státu odvádět. Kabinet Andreje Babiše původně přitom chtěl odvody odpustit, místo toho je však podnikatelé v září budou muset uhradit, navíc navýšené o penále.
Po včerejším jednání Poslanecké sněmovny je jisté, že nejpozději od 18. května se otevřou všechny obchody, restaurace a spol.
