Komunisté, kteří tolerují vládu ANO a ČSSD, hodlají podpořit návrh o rozpočtu na příští rok v prvním čtení. A to na základě dohody mezi předsedou KSČM Vojtěchem Filipem a premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, že do zdravotnictví půjde příští rok prostřednictvím úhradové vyhlášky dalších 4,9 miliardy korun navíc.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že se mu nepodařilo sestavit novou vládní koalici, a mandát na sestavení nového kabinetu tak vrací prezidentovi Reuvenu Rivlinovi. Kancelář hlavy státu mezitím informovala, že šanci na sestavení nové vládní koalice nyní bude mít Netanjahuův rival, lídr centristické strany Modrá a bílá, Benny Ganc. Informoval o tom izraelský list The Times of Israel.
Italská pravice v sobotu pod heslem "Italská hrdost" na římském náměstí San Giovanni protestovala proti levicově orientované vládě, která je podle demonstrantů nevolená. Podle strany Liga, jejíž šéf Matteo Salvini byl hlavním protagonistou protestu, se na náměstí tradičně spojeném spíše s levicí, sešlo 200.000 lidí. Policie jejich počet odhaduje na 50.000, napsala agentura Reuters. Na místo dorazili i zástupci neofašistické organizace CasaPound, uvedl list La Repubblica.
Skupina poslanců ANO, ČSSD a KSČM požádala o svolání mimořádné schůze Poslanecké sněmovny k vládnímu daňovému balíčku, který zejména zvyšuje spotřební daň z lihu a tabákových výrobků.
Omezení vývozu zbrojního materiálu do Turecka bylo podle ministra zahraničí a místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka prvním krokem české reakce na tureckou ofenzivu v Sýrii. Zda přijdou i další, se teprve uvidí. Dění na hranici Turecka a Sýrie hýbe českou politickou scénou, v úterý se jí zabývala i Poslanecká sněmovna.
České předsednictví v Evropské unii v druhé polovině roku 2022 by mělo stát zhruba 1,24 miliardy korun. Na dnešním zasedání to schválila vláda. Podle informací ČTK pro materiál předložený premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO) nehlasoval žádný z ministrů nominovaných sociální demokracií. ČSSD považuje plánované výdaje za podhodnocené.
Kabinet Andreje Babiše se po dvou letech vládnutí snaží úpornou snahou zvednout daně. Přesto, že předchozí sliby hovořily o opaku a zdanění mělo v některých oblastech klesnout, se od nového roku zvednou ceny u tabákových výrobků nebo lihu.
Pokud by ČSSD předložila návrh na zavedení bankovní daně jako poslanecký, porušila by tím koaliční smlouvu. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize to v neděli uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Dodala, že by pak neviděla jinou cestu než dohodu mezi ANO a ČSSD vypovědět. ANO zavedení daně pro banky odmítá, předložení novely poslanci ČSSD před týdnem připustila ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Izraelský prezident Reuven Rivlin ve středu požádal dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, aby sestavil i příští vládu. Zda má šanci uspět, není jisté. „Rozhodl jsem se dát vám příležitost sestavit vládu,“ řekl při nominaci Rivlin Netanjahuovi. „Úkol přijímám,“ uvedl Netanjahu. Nyní bude mít 28 dnů na to, aby sestavil vládu, případně může prezidenta požádat o dvoutýdenní prodloužení této lhůty. Pokud bude nyní politik úspěšný, stane v čele izraelské vlády už popáté.
Český premiér Andrej Babiš zahajuje oficiální část návštěvy Spojených států, kde se mimo jiné zúčastní všeobecné rozpravy 74. zasedání Valného shromáždění OSN. V pondělí čeká ministerského předsedu účast na klimatickém summitu OSN. Promluvit na něm však odmítl. Nechtěl podle svých slov pronášet sliby, řekl serveru Novinky.cz. Ve středu pak vystoupí v rámci všeobecné rozpravy zasedání Valného shromáždění OSN.
Strany německé vládní koalice – CDU, CSU a SPD – se v pátek po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle německých médií počítá i se stanovením ceny za tunu CO2 vyprodukovanou v oblastech dopravy a bydlení. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, v pátek odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Ostré reakce vyvolal výrok prezidenta Miloše Zemana o tom, že by v případě obnovení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše (ANO) v kauze Čapí hnízdo udělil Babišovi abolici, tedy že by trestní stíhání zrušil. Proti Zemanovi se mimo jiné ozval i europoslanec Stanislav Polčák (STAN). Ten na svém twitterovém účtu napsal, že „si můžeme jen přát, že souboj Zeman (Miloš) vs Zeman (Pavel, nejvyšší státní zástupce) rozhodne příroda“. Později Polčák napsal, že výrokem myslel, „že se panu prezidentovi rozbřeskne“. Předseda STAN, Vít Rakušan, se od slov svého europoslance distancoval.
Idylické vztahy, které panovaly mezi pražským magistrátem a Strakovou akademií v době vládnutí primátorky Adriany Krnáčové (ANO), jsou již definitivně pryč. Premiér Andrej Babiš (ANO) sám přiznává, že má po neúspěšných jednáních s primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) ohledně vládní čtvrti v Letňanech trauma. Hřib zase kontruje, že premiér nejspíš není z holdingu zvyklý, že s ním někdo nesouhlasí. Část pražské koalice i opozice však nad jednáním Hřiba kroutí hlavou mluví i o aroganci.
Vládou schválený rozpočet na rok 2020 vůbec podle kritiků nepočítá s tím, že by mohla ekonomika začít zpomalovat.
Symbolem levicově-populistických vlád po roce 2013 se stane nad pochybnost absurdní a represivní zákon o elektronických pokladnách EET. Od samého jejich nástupu k moci se schvaluje, přepisuje, ruší, zase schvaluje a truchlivá hra dosud nemá konec. Zatím poslední dějství se odehrálo na počátku zářijové schůze sněmovny, když zákonodárci se sebezapřením nastoupili do svých lavic, aby přehlasovali senátní veto poslední verze.
Vláda dnes jednomyslně schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun.
Povinné výdaje rozpočtu vyplývající ze zákonů a smluv, tzv. mandatorní výdaje, by měly příští rok stoupnout o 7,3 procenta na 885,1 miliardy korun. Vyplývá to z aktuálního návrhu rozpočtu, který bude v pondělí schvalovat vláda. Mandatorní výdaje tak tvoří více než polovinu celkových výdajů rozpočtu.
Vládní hlasovací chaos ve sněmovně dál pokračuje. Po úterním neúspěchu sehnat dostatečný počet poslanců na finální protlačení 3. a 4. vlny EET se ve středu málem nedostalo na potřebné schválení výše důchodů na příští rok. Předseda poslaneckého klubu sociální demokracie Jan Chvojka totiž navrhl, aby se novela projednala už dopoledne, místo dříve dohodnutého odpoledne. Poslanci tak začali na poslední chvíli shánět senátora Miloše Vystrčila (ODS), který se projednání bodu musel zúčasnit jako zástupce horní komory.
Výrazné zdražení elektřiny, problémy s dodávkami léků a některých čerstvých potravin, značné komplikace v dopravě přes Lamanšský průliv či nepokoje v Severním Irsku. Takové dopady by mohli pocítit Britové při brexitu bez dohody, uvádí analýza, kterou ve středu zveřejnila britská vláda. Pětistránkový dokument s datem 2. srpna 2019 údajně popisuje nejpesimističtější „opodstatněné“ předpoklady úřadů.
Stačilo málo a poslanci v úterý večer nepřehlasovali veto Senátu k novele EET, která rozšiřuje EET na další profese. Kdyby totiž poslanci o novele zamítnuté horní komorou hlasovali, vláda by neměla dost hlasů na podporu zákona.
Sněmovna se v úterý nedostala k hlasování o vládním návrhu na rozšíření elektronické evidence tržeb na další obory podnikání. Předlohu vetoval Senát a pro jeho přehlasování potřebovala vládní koalice alespoň 101 poslanců. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) řekla po schůzi novinářům, že koalici chyběli poslanci. Hlasovat by se podle ní mělo v úterý 24. září. Opozice EET od počátku kritizuje a nesouhlasí ani s jejím rozšiřováním.
Italský premiér Giuseppe Conte sestavil novou koaliční vládu, v níž bude vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) a dosud opoziční středolevá Demokratická strana (PD).
Problematiky změn příjmení či určení otcovství se dotkne technická novela zákona o matrikách, kterou na svém pondělním jednání podpořila vláda. Novináře o schválení novely po zasedání kabinetu informoval premiér Andrej Babiš (ANO).
Premiér Andrej Babiš poodhalil zákulisí vyjednávání o postu ministra kultury. V rozhovoru pro sobotní Právo řekl, že situaci komplikovalo, že nevěděl o dohodách mezi prezidentem Milošem Zemanem a šéfem ČSSD Janem Hamáčkem. Konkrétně zmínil 31. květen a vyhlašování Policisty roku, kde údajně proběhla debata, kterou si však oba aktéři podle Babiše vykládali odlišně. Babiš dále uvedl, že i přes možné obžalování hodlá v příštích sněmovních volbách znovu kandidovat.
V úterý prezident jmenoval novým ministrem kultury Lubomíra Zaorálka. Skončila tak anabáze, která v jednu chvíli hrozila rozbitím vládní koalice. Anebo neskončila? Co Zaorálek, který se profiloval jako kritik Andrej Babiše a spolupráce mezi ČSSD a ANO, v Babišově vládě hledá?
Energický vůdce italské pravice Matteo Salvini se v uplynulých dnech dočkal odpovědi na svůj rázný krok, kdy na začátku srpna jeho Liga vypověděla vládní koalici se spíše levicovým Hnutím pěti hvězd (MS5). Nestranický premiér Giuseppe Conte na to urychleně reagoval podáním demise a následně byl představen jako vůdce nově se rýsující koalice, na které se dohodlo MS5 s opoziční středolevou Demokratickou stranou. Prezident Sergio Mattarella tomuto svazku požehnal.
Novou italskou koaliční vládu, k jejímuž sestavení dostal tento týden mandát od prezidenta úřadující premiér Giuseppe Conte a na jejímž vytvoření se dohodli dosud vládní Hnutí pěti hvězd (M5S) a opoziční Demokratická strana (PD), si nepřeje 55 procent Italů. Vyplývá to z průzkumu institutu Piepoli, který v pátek zveřejnil deník La Stampa a o němž informovala agentura APA. Proti předčasných volbám je ale podle téhož průzkumu sedmdesát procent dotázaných.
Těžko uvěřit, že to šlo tak snadno. Vůdce italské pravice, bezkonkurenční populista Matteo Salvini, byl odstaven z vlády a obratem se za něho našla náhrada. Nová hvězda evropské politiky musela někde udělat chybu. Přinejmenším Salvini špatně odhadl, kdo je jeho skutečný soupeř. Poučení z Itálie může posloužit politikům celé Evropy včetně Česka.
Italský prezident Sergio Mattarella ve čtvrtek podle očekávání pověřil úřadujícího premiéra Giuseppa Conteho sestavením nové vlády.
Dosud vládní italské Hnutí pěti hvězd (M5S), které se prezentuje jako nelevicové i nepravicové, a opoziční středolevá Demokratická strana (PD) se dohodly, že utvoří koaliční vládu. V jejím čele má stát dosavadní nestranický premiér Giuseppe Conte. Řekl to ve středu novinářům po jednání s prezidentem Sergiem Mattarellou šéf M5S Luigi di Maio. Lídr PD Nicola Zingaretti dohodu potvrdil už odpoledne. Prezidentský palác večer oznámil, že Conte má přijít ve čtvrtek v 9:30 SELČ k prezidentovi. Podle agentury ANSA zřejmě pověří Conteho sestavením vlády.
