Americký prezident Donald Trump se dosud nerozhodl, zda formálně uzná Jeruzalém za izraelské hlavní město. Na konferenci ve Washingtonu to prohlásil Trumpův poradce a zeť Jared Kushner. Prezident podle něj stále ještě zvažuje fakta.
Egypt otevřel hraniční přechod Rafáh mezi svým územím a palestinským Pásmem Gazy. Stalo se tak poprvé od 1. listopadu, kdy hnutí Hamás předalo kontrolu nad hraničními přechody v Pásmu palestinské samosprávě Mahmúda Abbáse v Ramalláhu na Západním břehu Jordánu. Na egyptské území vjela ráno první desítka autobusů, informovaly podle agentury AFP palestinské zdroje.
Žádné další rakety vystřelené na Izrael. Teroristické hnutí Hamás se k tomu zavázalo ve vyjednávání s rivalským hnutím Fatah, které je považováno za umírněné, informuje deník The Times of Israel. Obě strany spolu nyní vedou rozhovory o spolupráci. Cílem je napravit roztržku, ke které došlo v roce 2007 a jejímž následkem zahynulo přes 600 lidí.
Mezinárodní policejní organizace Interpol schválila ve středečním hlasování žádost Palestiny o členství, a to navzdory silným protestům Izraele. Hlasování o přijetí nových členů se uskutečnilo na valném shromáždění Interpolu v Pekingu.
Tři Izraelce v úterý zabil a jednoho zranil palestinský střelec v židovské osadě na Západním břehu Jordánu, oznámil izraelský armádní rozhlas. Sedmatřicetiletý útočník byl při akci podle policie zabit. Premiér Benjamin Netanjahu útok připsal „systematickému podněcování“ k násilí ze strany palestinského vedení. Ujistil, že dům útočníkovy rodiny bude stržen.
Radikální palestinské hnutí Hamas je připraveno zahájit rozhovory o usmíření s vládnoucím hnutím Fatah, jednat o rozpuštění své vlastní vlády v Pásmu Gazy a o uspořádání všeobecných voleb. Uvádí to nedělní prohlášení Hamasu, z něhož citovala agentura Reuters. Slib Hamasu, že přistoupí na podmínky pro ukončení více než deset let trvajícího politického a teritoriálního rozdělení Palestiny, Fatah uvítal.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nikdy nedopustí, aby byly zrušeny židovské osady na okupovaném území Západního břehu Jordánu. Šéf izraelské vlády to řekl u příležitosti slavnostního ceremoniálu v židovské osadě Barkan na severu palestinského území. Ceremoniál se uskutečnil v pondělí večer a dnes o něm Informovala agentura AP.
K image rockerů patří nějaký ten zdvižený prostředník a nějaké to „fuck you“, kterým od těch dob, co je rock rockem, šokují mravokárce, cenzory a buržoazii. Ale někdy nejenom je. Thom Yorke ze skupiny Radiohead nedávno z pódia v Glasgow ukázal prostředníček netradičnímu terči – demonstrantům, kteří ho, mávajíce palestinskými vlajkami, vyzývali, aby nehrál v Izraeli.
Izraelci věří, že je palestinský prezident Mahmúd Abbás nemocný a vyčerpaný a brzy bude nahrazen, píše server deníku Haaretz. Palestinský prezident byl totiž v sobotu v nemocnici, kde strávil 90 minut a podrobil se tam údajně rutinním testům. Nemocniční představitelé pak oznámili, že lékaři byli s výsledkem vyšetření 82letého palestinského předáka spokojeni.
Izrael v pátek z obav před novými násilnostmi opět omezil muslimům přístup na Chrámovou horu v Jeruzalémě. Na posvátná místa islámu prozatím mohou jen ženy a muži starší 50 let. Podle agentury DPA to oznámil policejní mluvčí Micky Rosenfeld.
Vysoce postavení muslimští duchovní ve čtvrtek vzkázali věřícím, že se mohou opět modlit na Chrámové hoře. Reagovali tak na odstranění zábran a dalších částí bezpečnostních opatření od vstupů na posvátný okrsek v Jeruzalémě. Stanovisko duchovních podpořil také předseda palestinské samosprávy Mahmúd Abbás. Umístění bezpečnostních prvků do Starého Města v Jeruzalémě v polovině července kvůli útoku Arabů na izraelské policisty vyvolalo napětí i násilné střety mezi Izraelci a Palestinci.
Izraelská vláda rozhodla, že od vstupů na posvátný okrsek na Chrámové hoře v Jeruzalémě odstraní sporné detektory kovu. S odvoláním na prohlášení bezpečnostního kabinetu o tom dnes informovala agentura Reuters. Zavedení tohoto bezpečnostního opatření, jež mělo podle Izraele znemožnit pronášení zbraní na posvátné místo, vyvolalo nové napětí i násilné střety mezi Izraelci a Palestinci.
Britská rocková kapela Radiohead nevyslyšela výzvy celebrit, aby zrušila svůj koncert v Izraeli. Kapela ve středu večer vystoupila v Tel Avivu. Jak uvedl list New York Post, členové kapely neschvalují kroky některých kolegů ze své branže, kteří bojkotují vystupování v Izraeli kvůli jeho politice vůči Palestincům.
Palestinský řidič v úterý na okupovaném Západním břehu Jordánu najel do skupiny izraelských vojáků a dva lehce zranil. Izraelské bezpečnostní složky jej pak zastřelily, informovala agentura Reuters. Jedná se o poslední z řady incidentů vyrůstajících z dlouhodobého napětí mezi Izraelem a Palestinou.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli po jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem vyzval k obnovení mírových jednání s Palestinci, která by vedla ke vzniku dvou států, Izraele a Palestiny, jako řešení izraelsko-palestinského konfliktu
Izraelská policie v sobotu na pokyn premiéra Benjamina Netanjahua strhla stany, v nichž chtěli izraelští Arabové truchlit po třech mužích, kteří v pátek zaútočili na izraelské policisty v Jeruzalémě. Dva z nich zemřeli, jeden je zraněn. Všichni tři útočníci, kteří měli shodné jméno, jsou mrtví.
Hebronské staré město bude zařazeno na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO jako ohrožená palestinská památka. Pro rezoluci navrženou arabskými státy v pátek v Krakově hlasovalo 12 zemí, tři byly proti a šest se zdrželo. Na seznam se tak dostává i Hrobka proroků, uctívaná jako Hrobka patriarchů také Židy. Izrael část palestinského Hebronu okupuje a pod okupovanou zónu spadá i hrobka.
Palestinská samospráva pojmenovala náměstí po vrahovi 22 dětí. Jedno z náměstích ve městě Džanín se nyní nazývá „náměstí mučedníka Chalída Nazzála“. Chalíd Nazzál byl vůdce teroristické organizace Demokratická fronta pro osvobození Palestiny (DFLP). Mezi její nejkrvavější akce patří ma‘alotský masakr, kdy v květnu 1974 ozbrojenci DFLP vnikli do školy ve izraelském městě Ma‘alot a zavraždili 22 dětí a tři dospělé. O pojmenování informovala organizace Palestinian Media Watch.
Prezident Spojených států Donald Trump v pondělí vyzval k oživení mírového procesu mezi Izraelem a Palestinci. Prohlášení podle listu The Jerusalem Post učinil po večerním příjezdu do rezidence izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, který řekl, že v této věci vidí jistý příslib v ochotě arabských států.
Americký prezident Donald Trump v pondělí zahájil návštěvu Izraele, kde se pokusí především oživit izraelsko-palestinský mírový proces. Jeho prezidentský speciál Air Force One přistál na Ben Gurionově mezinárodním letišti u Tel Avivu. Na místě jej s jeho chotí Melanií přivítali nejvyšší izraelští představitelé – premiér Benjamin Netanjahu a prezident Reuven Rivlin, rovněž v doprovodu manželek.
Moskva podporuje obnovení přímého dialogu mezi Izraelem a Palestinou. Po schůzce s šéfem palestinské autonomie Mahmúdem Abbásem to ve čtvrtek uvedl ruský prezident Vladimir Putin. „Mírové soužití dvou států, Izraele a Palestiny, je nezbytným předpokladem skutečné bezpečnosti a stability v regionu,“ zdůraznil Putin.
Legislativní výbor izraelské vlády v neděli schválil návrh zákona, na jehož základě by arabština přestala být druhým úředním jazykem v zemi. Kontroverzní návrh předpokládá, že arabština bude mít napříště už jen „zvláštní status“, napsal list Times of Israel.
Možnosti obnovit izraelsko-palestinský mírový proces má být věnováno první osobní setkání vůdce palestinské samosprávy Mahmúda Abbáse s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, které ve středu začalo v Bílém domě. Tisková konference politiků se nepředpokládá, podle amerických zdrojů se očekává jen společné prohlášení. Trump při přivítání svého hosta řekl, že je připraven spolupracovat s Izraelem a s Palestinci na dosažení mírové dohody.
Radikální palestinské hnutí Hamas se nevzdává boje proti izraelské okupaci, ale je připraven uznat hranice pro palestinský stát z roku 1967. Fakticky tím podle agentur dává najevo, že už neusiluje o zničení židovského státu, i když jeho existenci dál uznávat nehodlá. Nové osnovy organizace představil v pondělí v katarské metropoli Dauhá její vůdce Chálid Mišál. Izrael ale o novému programu vyjádřil pochybnosti.
Zrušení schůzky izraelského premiéra Benjamina Netanjahua s německým ministrem zahraničí Sigmarem Gabrielem považuje německá kancléřka Angela Merkelová za politováníhodné. Na tiskové konferenci v Berlíně to ve středu řekl mluvčí německé vlády Steffen Seibert.
Policie v palestinském Pásmu Gazy v lednu zabavila takové množství drog jako za celý loňský rok. V oblasti stoupá počet uživatelů marihuany a analgetik, které tam překupníci pašují často zamaskované v průmyslovém zboží. Vládnoucí radikální hnutí Hamas podle agentury Reuters uvažuje o zpřísnění trestů.
Významný člen amerického Kongresu Ron DeSantis jednal v neděli v Jeruzalémě o možném přesunu americké ambasády z Tel Avivu do Jeruzaléma. Kontroverzní nápad diskutoval s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a náměstkyní ministra zahraničních věcí Tzipi Hotovely. S odvoláním na izraelské činitele o tom informovala agentura AFP. Zvažované stěhování velvyslanectví vyvolalo již dříve kritiku některých arabských zemí.
Česká diplomacie v úterý vyjádřila znepokojení nad schválením stavby tisíců obydlí v izraelských osadách na Západním břehu Jordánu a ve Východním Jeruzalémě. Rozšiřování osad podle prohlášení ministerstva zahraničí představuje jednu z překážek mírových jednání mezi Izraelem a Palestinou a ohrožuje trvalý mír mezi oběma národy.
Výstavba nových bytů pro Izraelce na okupovaných palestinských územích izraelsko-palestinský konflikt vyřešit nepomůže, i když osady nestojí míru v cestě. Ve čtvrtečním sdělení to uvedl Bílý dům, jeho mluvčí ale dodal, že to není oficiální stanovisko k této záležitosti. Izrael považuje za důležité, že Bílý dům nemá osady za překážku mírového snažení.
Velkou pozornost v posledních dnech vyvolala stamilionová finanční pomoc pro palestinské úřady, kterou těsně před skončením mandátu schválila Obamova administrativa. Konkrétně Obamův ministr zahraničí John Kerry jen pár hodin před inaugurací Donalda Trumpa přiklepl Palestincům 220,3 milionu dolarů. Americké ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že finanční pomoc pro Palestince přehodnocuje.
