Spojené státy a Rusko připravují dohodu o příměří na Ukrajině, která stvrdí ruské teritoriální zisky, píše agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené s vyjednáváním. Ruský prezident Vladimir Putin podle nich požaduje kontrolu nad celým ukrajinským Donbasem, Krymem a těmi částmi Chersonské i Záporožské oblasti, které už jeho vojska okupují. Kyjev se však jakýmkoliv územním ústupkům důrazně brání.
Pauza v ruské válce proti Ukrajině by mohla být blízko, řekl polský premiér Donald Tusk poté, co hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Ten na síti X napsal, že šéfa polské vlády informoval o svých rozhovorech s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s některými evropskými státníky. Kreml ve čtvrtek sdělil, že Moskva a Washington se dohodly na setkání prezidentů Ruska a Spojených států v nadcházejících dnech.
Celkem 69 % Ukrajinců nyní podporuje ukončení války s Ruskem prostřednictvím jednání, což je dramatický posun oproti roku 2022, kdy chtělo vyjednávat pouze 22 %, zatímco 73 % podporovalo boj až do vítězství, ukazuje průzkum Gallupova ústavu. Informoval o tom dnes ukrajinský anglicky psaný list Kyivpost. Přitom důvěra v prezidenta Volodymyra Zelenského mezi Ukrajinci klesla z 65 % v červnu na 58 % v červenci.
Návrh na příměří, který ve středu v Kremlu prezentoval zvláštní vyslanec Steven Witkoff, obsahuje řadu ústupků, včetně dlouhodobého faktického uznání ruských územních zisků na Ukrajině. Tvrdí to polský server Onet s odvoláním na své zdroje. Balíček opatření však postrádá záruku nerozšiřování NATO nebo zastavení dodávek vojenského materiálu Ukrajině, což jsou body, které Rusové dosud ve vyjednávání o příměří zdůrazňovali. Druhou z těchto podmínek však prý Kreml nyní akceptuje.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio potvrdil výrazný posun v diplomatickém úsilí o dosažení klidu zbraní na Ukrajině. Středeční jednání mezi zvláštním vyslancem USA Stevenem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem podle něj přineslo ruský návrh na příměří, uvedl šéf americké diplomacie v rozhovoru pro televizi Fox Business Network. Rubio kladně odpověděl na otázku, zda vyslanec Witkoff do Washingtonu přivezl ruský návrh na přerušení bojů.
Zvláštní vyslanec prezidenta USA Steven Witkoff podle Donalda Trumpa dnes při jednání s Vladimirem Putinem v Moskvě dosáhl "velkého pokroku". Americká administrativa přitom v současnosti zvažuje zavedení nových sankčních opatření kvůli pokračující ruské agresi vůči Ukrajině. Prohlášení k výsledkům jednání teď chystá ministerstvo zahraničí USA, podle ministra Marca Rubia ho vydá během hodin.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes přijal v Kremlu Steva Witkoffa, zmocněnce amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Putinova zahraničněpolitického poradce Jurije Ušakova si obě strany vyměnily "signály" ohledně situace na Ukrajině. Setkání trvalo tři hodiny, informovala dnes ruská státní agentura TASS. Moskva ani Washington zatím bližší informace neposkytly. Podle Kremlu budou poskytnuty podrobnosti, až Witkoff informuje Trumpa.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff ráno přicestoval do Moskvy, kde by dnes měl jednat s vůdčími ruskými činiteli o možnostech příměří s Ukrajinou. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP. Trump v úterý prohlásil, že po dnešních jednáních rozhodne o případných sankcích proti zemím nakupujícím ruskou ropu. Witkoff do Moskvy dorazil dva dny před pátečním vypršením Trumpova termínu
Rusko se už necítí být vázáno moratoriem na rozmisťování raket středního a krátkého doletu (INF). Podle agentury TASS to dnes uvedlo ruské ministerstvo zahraničí. Poukázalo přitom na kroky Západu, které podle něj ohrožují Rusko. Spojené státy od příslušné úmluvy odstoupily v roce 2019, ale Moskva tvrdila, že její podmínky nadále dodržuje. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov už na konci minulého roku varoval, že Moskva bude muset upustit od svého moratoria na rozmisťování raket středního a krátkého doletu.
Steve Witkoff, zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve středu navštíví Rusko. Uvedla to dnes ruská státní agentura TASS s odvoláním na nejmenované zdroje v Rusku a Spojených státech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov předtím nevyloučil možnost setkání Witkoffa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem tento týden. Trump dříve oznámil, že ve středu nebo ve čtvrtek možná Witkoffa vyšle do Ruska na jednání ohledně příměří na Ukrajině, podle amerického prezidenta o setkání požádala ruská strana.
Slovenský premiér Robert Fico obvinil britské ministerstvo zahraničí z toho, že platilo přes mediální agenturu influencery, aby ovlivňovali předloňské parlamentní volby v neprospěch jeho strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD). Bratislava si proto předvolává britského velvyslance. Informovala o tom slovenská média, podle nichž se předseda vlády odvolal na článek britské investigativní platformy Declassified UK. Autor článku Martin Williams ovšem odmítl tvrzení o ovlivňování slovenských voleb Londýnem ve prospěch konkrétních stran.
Česká diplomacie nebyla oslovena s nabídkou, aby se připojila ke společnému prohlášení o okamžitém zastavení války v Pásmu Gazy. S nutností řešit kritickou humanitární situaci souhlasí. ČTK to dnes sdělil mluvčí ministerstva zahraničí Daniel Drake. Česko se podle něj aktivně podílí na zajištění humanitární pomoci civilnímu obyvatelstvu. „Jen od ledna 2025 byla schválena potravinová pomoc ve výši deseti milionů korun pro civilní obyvatele Gazy prostřednictvím Světového potravinového programu (WFP),“ podotkl.
Německo, Francie a Velká Británie se sbližují a připravují se na budoucnost bez USA. Evropští lídři budují paralelní diplomatické struktury na obranu Evropy, zatímco prezident Trump Spojené státy z kontinentu stahuje. Píše o tom například Bild. Po vítězství v německých parlamentních volbách letos v únoru věnoval kancléř Merz první měsíce ve funkci především zahraniční politice, s cílem znovu prosadit Německo na světové scéně.
Poslední dobou svět pozoruje změnu rétoriky prezidenta USA Donalda Trumpa vůči Rusku. Ten se během posledních týdnů stále více vymezuje proti ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Na to dnes zareagoval i Kreml. Trump tento týden vyjádřil nespokojenost s tempem jednání o ukončení války na Ukrajině a varoval, že pokud se do 50 dnů nepodaří dosáhnout dohody, USA zavedou 100% cla nejen proti Rusku, ale i jeho obchodním partnerům.
Ukrajina navrhla Rusku uskutečnit příští týden další kolo rozhovorů, oznámil dnes večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle agentury Reuters dodal, že je zapotřebí učinit maximum k dosažení příměří. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi. V poslední době Moskva zintenzivnila vzdušné útoky na sousední zemi a její jednotky podle dostupných informací na několika místech za cenu vysokých ztrát pomalu postupují.
Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski bezprecedentně zaútočil na Maďarsko a tvrdí, že premiér Viktor Orbán udělal z Maďarska nejchudší zemi EU a nyní hrozí vystoupením z unie. Na Sikorského reagoval maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. "Ministr zahraničí Sikorski zjevně uprostřed svého válečného štvaní úplně ztratil zdravý rozum," napsal Szijjártó na síti X. Sikorského znepokojily úvahy Orbána v rozsáhlém rozhovoru pro podcast Ultrahang o členství Budapešti v EU.
Donald Trump se zlobí na Vladimira Putina. V pondělí dokončil svou velkou otočku ohledně politiky vůči Ukrajině. Během jednání s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem ohlásil dodávky nových zbraní v hodnotě miliard dolarů. Již dříve řekl, že Kyjevu mají putovat systémy protivzdušné obrany Patriot a další materiál. Technicky se jedná o prodej, který zaplatí evropské státy. Tím odpadla jedna z Trumpových námitek proti pomoci Kyjevu, tedy že je to pro USA nevýhodné. Nyní si naopak libuje, že jde o dobrý byznys. Taktéž oznámil, že na Rusko uvalí „velmi tvrdá cla“, pokud Putin neuzavře mír do padesáti dnů.
Koncem června došlo v hlavním městě Libye, Tripolisu, k incidentu. Konvoj britského velvyslanectví se zde stal terčem střelby. K útoku došlo údajně vlivem rostoucího napětí a sílícího vlivu zahraničních aktérů zejména Ruska a Turecka. O zprávě píše Politico. Ke střelbě došlo 26. června v ranních hodinách, když projížděla dvě vozidla s britskými diplomaty z letiště Mitiga do obytné čtvrti. Diplomaty mělo pronásledovat neoznačené vozidlo Toyota Land Cruiser.
"Neřekl bych, že je vrah, ale je drsňák." Americký prezident Donald Trump se podle očekávání dnes vyjádřil k situaci kolem Ruska a probíhající války na Ukrajině. Zopakoval, že Spojené státy jsou hluboce nespokojeny s ruským chováním a dosavadním průběhem řešení konfliktu. Pokud nebude dohoda o ukončení války do 50 dnů, uvalí Spojené státy na Rusko 100 procentní cla. Trump rovněž oznámil, že od nynějška nebudou USA posílat zbraně a peníze Ukrajině, ale Spojené státy budou zbraně vyrábět, nakupovat je bude Evropa.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se dnes v severokorejském přístavním městě Wonsan na poloostrově Kalma setkal se svým severokorejským protějškem a také severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Podle ruské agentury TASS Pchjongjang znovu vyjádřil podporu ruským vojenským akcím na Ukrajině. Lavrov do KLDR přicestoval v pátek z malajsijského Kuala Lumpuru, kde se zúčastnil jednání ministrů zahraničí ASEAN.
Moskva od Kyjeva očekává, že jí navrhne termíny pro další přímé rozhovory mezi oběma stranami válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedl to podle agentury Reuters mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nové dodávky zbraní ze zemí Severoatlantické aliance pro Ukrajinu, o nichž v noci na pátek hovořil americký prezident Donald Trump, přitom označil za pouhý obchod. Rusko a Ukrajina letos po více než třech letech obnovily přímá jednání o možném ukončení války.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio uvedl, že s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na dnešních společných rozhovorech v Kuala Lumpuru projednal nový přístup k urovnání situace na Ukrajině a hodlá o něm informovat prezidenta Donalda Trumpa, napsala agentura TASS. Podle agentury Reuters Rubio řekl, že s Lavrovem sdíleli některé myšlenky, včetně „nového nebo odlišného přístupu“ z ruské strany, které po svém návratu předá Trumpovi.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ve středu po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Podle Vatikánu mluvili například o možných mírových jednáních. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Jednal také s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a s italským prezidentem Sergiem Mattarellou.
Rusko znovu prohlásilo, že mírovou dohodu s Ukrajinou by případně podmínilo řadou rozsáhlých požadavků. Podle šéfa ruské diplomacie Sergeje Lavrova, který poskytl rozhovor maďarskému listu Magyar Nemzet, Moskva trvá mimo jiné na demilitarizaci a takzvané denacifikaci Ukrajiny, na zrušení sankcí, stažení všech žalob proti Rusku a vrácení zmrazených ruských aktiv. Lavrov také řekl, že udržitelné urovnání konfliktu nebude možné bez odstranění jeho základních příčin.
Palestinské hnutí Hamás dnes předalo zprostředkovatelům svou odpověď na Spojenými státy podporovaný návrh dohody o 60denním příměří v Pásmu Gazy. Agentuře Reuters to sdělil nejmenovaný představitel hnutí s tím, že odpověď je pozitivní a měla by pomoci k dosažení dohody. Zprostředkovateli jsou američtí, katarští a egyptští vyjednavači. Hamás dříve v noci na dnešek sdělil, že návrh nejprve projedná s dalšími palestinskými skupinami a poté odpoví.
V Ázerbájdžánu zrušili všechny plánované ruské kulturní akce na protest proti tomu, že dva příslušníci ázerbájdžánské diaspory přišli o život při zatýkání v Jekatěrinburgu na Urale. Uvedla to dnes agentura AP, která se odvolává na vyjádření ázerbájdžánského ministerstva kultury. Ázerbájdžánská policie dnes podnikla razii v kancelářích ruské agentury Sputnik v Baku a zatkla dva její novináře. Ruská diplomacie vyjádřila znepokojení ohledně situace ruských novinářů v Ázerbájdžánu a předvolala si ázerbájdžánského velvyslance.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, že pomůže Íránu získat až 30 miliard dolarů (skoro 633 miliard Kč) na vybudování programu na výrobu jaderné energie pro civilní účely. Spojené státy rovněž projednávají možnost zmírnění sankcí uvalených na Írán a uvolnění miliard dolarů z peněz, které má Írán blokovány na zahraničních bankovních účtech. Tyto diskuse jsou součástí sílící snahy Washingtonu přimět Teherán, aby se vrátil k vyjednávání o svém jaderném programu.
Jaderný program Íránu vážně ohrožuje mezinárodní bezpečnost, dnešní americký útok na tři íránské jaderné provozy je tak pochopitelnou snahou zabránit mu ve vývoji jaderných zbraní, uvedl na síti X premiér Petr Fiala (ODS). Doufá, že vojenská akce USA přiměje íránský režim k jednání, které by vedlo k uklidnění situace na Blízkém východě. Podle šéfa české diplomacie Jana Lipavského ČR situaci na Blízkém východě pozorně sleduje a je připraveno podpořit veškeré úsilí, které by vedlo k diplomatickému řešení a zachování regionální stability.
Poslední dny přinesly další zrychlení mezinárodněpolitických turbulencí, tentokrát kvůli izraelskému preventivnímu útoku na Írán. Vláda Benjamina Netanjahua s drsnou efektivitou už dva roky likviduje jednotlivé součásti nepřátelského obklíčení Izraele a dospěla k samotné hlavě hydry, tedy režimu ajatolláhů. Na tuto brutální efektivitu si asi musíme ve světě léta Páně 2025 začít zvykat – stejně jako na skutečnost, že turbulence mezinárodního řádu zřejmě otevřou stavidla dalších lokálních konfliktů, protože teď přišel ten správný čas vyřizovat účty a chytat příležitosti.
Ruský prezident Vladimir Putin zopakoval už dříve zmiňované podmínky, bez kterých podle něj nepřistoupí na ukončení války na Ukrajině. Podle ruské státní tiskové agentury TASS mimo jiné prohlásil, že je nutné vyloučit možnost výskytu jaderných zbraní na Ukrajině a vyhlásit její neutralitu. „Je nutné vyhlásit neutralitu Ukrajiny, nepřipojení se k žádným zahraničním aliancím a také vyloučit možnost získání jaderných zbraní,“ řekl podle agentury prezident v rozhovoru pro televizní stanici Sky News Arabia.
