V Německu se rozpoutala další ostrá debata o štědrosti německého sociálního systému, píše deník Bild. Může za to situace, kdy nezaměstnaní v Dortmundu mohou od místního úřadu práce získat až 5000 eur na nákup auta a dalších 3000 eur na řidičský průkaz – pokud přijmou zaměstnání jako rozvozci pizzy, kurýři nebo pracovníci v domácí péči. Mezi veřejností i politiky však toto opatření vyvolalo silnou vlnu nevole.
Valašskomeziříčská chemička DEZA, která patří do koncernu Agrofert, propustí ve druhé polovině letošního roku 123 lidí. Důvodem je nepříznivá ekonomická situace. Na konci roku bude mít chemička zhruba 750 zaměstnanců, řekl mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský. Na propouštění v podniku dnes upozornil Český rozhlas (ČRo). Propouštění se bude týkat výrobních i administrativních pozic. Zaměstnanci dostanou podle mluvčího vyšší odstupné, než jim náleží podle zákoníku práce.
Hospodářská krize v Německu postupuje. Podle analýzy auditorské a poradenské firmy EY bylo během jednoho roku zrušeno 100 000 pracovních míst, z toho přibližně 45 000 v automobilovém průmyslu. Do konce roku 2025 by mohlo zmizet dalších 70 000 pracovních míst, píše dnes deník Die Welt. Analytici EY však deindustrializaci nevidí.
Německou ekonomiku čeká s nejvyšší pravděpodobností hluboká krize, která by se mohla promítnout i v České republice. Institut německého hospodářství (IW) totiž varuje, že už v srpnu může být v Německu přes tři miliony lidí bez práce – tolik, jako naposledy v roce 2010. A vzhledem k úzké provázanosti obou ekonomik nebo jejich orientaci na autoprůmysl hrozí, že problémy s nezaměstnaností se přenesou i za hranice s Českem.
Německo se připravuje na jeden z nejtemnějších momentů své novodobé hospodářské historie. Podle nejnovější prognózy Institutu německého hospodářství (IW) přesáhne počet nezaměstnaných v srpnu hranici tří milionů lidí. Naposledy bylo podobné číslo zaznamenáno v roce 2010. Krize těžce dopadá na mladé lidi a výhledy do budoucna nejsou příznivé. „Německá ekonomika je pod obrovským tlakem,“ uvedl šéf hospodářského oddělení IW Michael Grömling.
Zavádění amerických cel, které mění globální obchodní mapu, se začíná nepřímo odrážet i na českém trhu práce. Nové bariéry mezi USA a Čínou nutí čínské firmy hledat odbytiště jinde – a Evropa se tak stává hlavním cílem. Tento přesun ale přináší rizika nejen pro spotřebitele, ale i pro tuzemské výrobce a zaměstnanost. Nárůst podílu nezaměstnaných osob by letos mohl být nad 4 procenta.
Únor bývá zpravidla ve znamení polevující nabídky sezónních prací, která pak nástupem jara opět roste. Letos si však s trhem práce začala neblaze pohrávat i slábnoucí kondice tuzemského průmyslu. Počet nezaměstnaných letos v únoru překročil hranici 326 000. "To je nové osmileté maximum," všímá si hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Za jeho dosažením nestojí podle něj jen obvyklé sezonní faktory, ale i slabý výkon některých částí ekonomiky.
Ve Škodě Auto se chystá propouštění až šesti tisíc lidí. A ti přijdou o práci jen z toho důvodu, že automobilka musí plnit evropské regulace a dělat „těžká rozhodnutí, aby zajistila svoji konkurenceschopnost“, jak pravil její šéf Klaus Zellmer. Povinný přechod na elektromobilitu, po němž samy evropské automobilky volaly a na kterou se vše vsadilo, a do toho padající poptávka z Číny holt něco stojí. Navíc už je téměř jisté, že Donald Trump uvalí na EU vyšší cla, než se čekalo. I na automobilky mohou být až ve výši 25 procent. Právě u aut si ale EU nabíhá na smeč sama
Škoda Auto se chystá na masivní propouštění zaměstnanců. Mělo by se jednat až o 15 procent pracovníků, což znamená, že o práci přijdou tisícovky lidí. Důvodem jsou změny v automobilovém průmyslu, přechod na elektromobilitu a zpomalující poptávka na klíčových trzích, uvedl šéf mladoboleslavské značky Klaus Zellmer. Podle informací z vedení firmy se očekává, že o práci mohou přijít tisíce lidí, píše německý magazín Automobilwoche.
Nastaly horší časy a hromadná propouštění jsou všední reality. Myslí si to stínový premiér Karel Havlíček (ANO). Největší problém má podle oslovených ekonomů především průmysl, konkrétně ten zpracovatelských, kde se kvůli nedostatku poptávky ruší tisíce pracovních míst. Samotný nárůst nezaměstnanosti mezi prosincem a lednem je však dán spíše sezónně. Čísla nezaměstnanosti totiž v lednu poskočila na 4,3 procenta a Havlíček vládu kritizoval, že nedostatečně podporuje průmysl.
Nezaměstnanost v Česku v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320.516, o 14.038 více než v předchozím měsíci. V České republice bylo v lednu 83.323 volných pracovních míst, o 163.250 méně než v prosinci 2024. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Úřad práce ČR. V lednu roku 2024 činila nezaměstnanost v Česku čtyři procenta. Údaje o počtu volných pracovních míst nejsou meziměsíčně srovnatelná, protože úřad ÚP od začátku roku 2025 vyřazuje z evidence nabídky starší šesti měsíců.
Ve sněmovně v úterý pokračuje projednávání flexibilní novely zákoníku práce, kterou provází kontroverzní pozměňovací návrh ODS a TOP 09 na zavedení výpovědi bez udání důvodu. Návrh čelí ostré kritice opozice, odborů a dokonce i některých vládních stran, jako jsou Starostové, ANO dokonce hrozí sestřelením celé legislativy. Přesto občanští demokraté s „Topkou“ na návrhu trvají, podle mnich přispěje ke flexibilitě trhu práce.
Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo podle úpravy poslanců koaličních ODS a TOP 09 nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Některým lidem by zaměstnavatelé takovou výpověď dát nesměli. Pozměňovací návrh předložili poslanci ODS a TOP 09 k takzvané flexibilní novele zákoníku práce, kterou má v úterý projednat Sněmovna ve druhém čtení. Se záměrem nesouhlasí například vládní lidovci. Proti výpovědi bez udání důvodu se staví odbory, hrozí protesty.
Americká zpravodajská televize CNN ze skupiny Warner Bros. Discovery propustí stovky zaměstnanců. Informovala o tom stanice CNBC, která se odvolává na informované zdroje. Důvodem podle nich je, že se CNN přeorientovává na globální digitální publikum. Podle zprávy plánuje propouštění také televize NBC News, kterou vlastní firma Comcast. Přesný počet propuštěných zaměstnanců sice není znám, ale mělo by jít o nižší desítky. CNN aktuálně celosvětově zaměstnává přibližně 3500 lidí.
Německý trh práce se v loňském roce vyznačoval rekordním počtem zaměstnaných, avšak zároveň došlo k výraznému poklesu penalizací pro osoby, které odmítají přijmout nabízenou práci nebo rekvalifikaci. Podle deníku Bild došlo v rámci systému sociálních dávek Bürgergeld ke snížení sankcí o téměř 90 procent ve srovnání s dřívějším systémem Hartz IV. Deník uvádí, že „kdo jako příjemce sociálních dávek odmítá přijmout práci nebo rekvalifikaci, je stále méně často sankcionován“.
Od nového roku si bude moct část lidí pobírajících plnou penzi výrazně přilepšit a to i o tisíce měsíčně. Roky přehřátý trh práce, kterému se nedostává zaměstnanců, bude i podle odborníků zkrátka potřebovat i lidi v seniorním věku. A to i kvůli neúprosné demografické křivce, se kterou velmi rychle stárne populace. Vláda se tak ve snaze motivovat více penzistů k delšímu setrvání v práci v rámci důchodové reformy rozhodla odpustit pracujícím seniorům část odvodů. Týká se to jak zaměstnanců, tak živnostníků.
Autoprůmysl v Německu hlásí další propouštění. Po společnosti Bosch či Thyssenkrupp hlásí propuštění i například dodavatel autoprůmyslu Shaeffler či Continental. Má se jednat o tisíce míst. Jeden z největších odborových svazů IG Metall nevylučuje možnost stávek. Výstražné stávky jsou hlášeny už u Volkswagenu. Informuje například Politico. Bosch již oznámil zrušení 3 500 pozic, ZF Friedrichshafen zvažuje propuštění nejméně 12 000 zaměstnanců do roku 2030 a Continental plánuje globálně snížit 5 500 pracovních míst.
Německý průmysl zažívá těžké časy: po oznámení propouštění u firem jako Bosch, Bayer, Continental nebo Volkswagen plánuje nyní omezit pracovní místa i ocelářský gigant Thyssenkrupp. Společnost chce zrušit až 11 000 pozic. Podle odhadů ekonomů se situace bude zhoršovat i příští rok, kdy by počet nezaměstnaných mohl celkově narůst o 80 000. To znamená, že Německo bude každý měsíc přicházet o zhruba 7000 pracovních míst. Informuje o tom dnešní Bild.
Více než polovina českých zaměstnanců se obává toho, že v příštím roce ztratí práci. Většina z nich se přitom domnívá, že najít nové místo bude obtížné. Zároveň ale 56,1 procenta Čechů zvažuje, že příští rok změní zaměstnání z vlastní iniciativy, hlavním důvodem pro takový krok by bylo finanční ohodnocení. Vyplývá to z průzkumu personální společnosti Randstad ČR. Obavu ze ztráty zaměstnání v příštím roce vyjádřilo 54,4 procenta lidí. "Míra nezaměstnanosti v České republice patří dlouhodobě k nejnižším v rámci EU.
Německý technologický koncern Bosch zaměstnancům centrály zkrátí pracovní dobu. Od března jich bude 450 pracovat jen 35 hodin týdně, místo dosavadních 38 nebo 40 hodin. Podnik musí šetřit, takže ruku v ruce s kratším pracovním týdnem sníží i mzdy. Převážně v sekci automobilového průmyslu pak zruší tisíce pracovních pozic. Informují o tom německá média. Úsporné opatření se dotkne převážně zaměstnanců ve městech Gerlingen a Stuttgart.
Americká automobilka Ford v Evropě zruší asi 4000 pracovních míst, což odpovídá asi 14 procentům její pracovní síly v regionu. Zdůvodnila to značnými ztrátami v posledních letech. Ty podle ní zapříčinila slabá poptávka po elektromobilech, nedostatečná vládní podpora přechodu na elektrická vozidla a rostoucí konkurence. Automobilka to uvedla v tiskové zprávě. Většina škrtů se dotkne továren v Německu a v Británii. Celosvětově Ford zaměstnává kolem 174 000 lidí.
Úřad práce se chystá postupně zrušit 83 svých poboček v zemi, tedy více než pětinu. Týkat se to má hlavně malých pracovišť. Pracují v nich čtyři stovky zaměstnanců. Propouštění se ale nechystá, pracovníci by se měli přesunout do větších poboček. ČTK to dnes sdělil mluvčí generálního ředitelství úřadu práce Michal Kovařík. Na takzvané racionalizaci pobočkové sítě pracuje vedení úřadu od loňska.
Robotizace mění pracovní trh, v Česku by mohla v následujících letech ohrozit až 400.000 pracovních míst, tedy skoro desetinu ze všech. Na druhou stranu poroste potřeba kvalifikovaných techniků, specialistů na data a odborníků na umělou inteligenci. Řada míst vznikne ve službách. Vyplývá to z odpovědí zástupců personálních agentur. Podle personalistů je proměna pracovního trhu nevyhnutelná. S nahrazováním zaměstnanců stroji by ale měly být firmy opatrné.
Ministerstvo práce navrhuje od roku 2026 zvýšit podporu v nezaměstnanosti v prvních měsících z nynějších 65 procent předchozího čistého výdělku na 80 procent. V posledních měsících pobírání by klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělávané částky. Stejná podpora by byla při propuštění i při dobrovolné změně práce. Déle by peníze od státu mohli lidé dostávat až od 55 let, nyní je to od 50 let. Po dobu rekvalifikace by byla pobíraná částka vyšší.
Český trh práce je dlouhodobě nenasycený a zahraniční pracovníci jsou stěžejní pro firmy v hojení nedostatku pracovní síly. Zástupci firem apelovaly i v tomto volebním období na navyšování vládních programů pro „dovoz“ zaměstnanců a v Česku jich skrze ně působí tisíce. To se týká i programu kvalifikovaný zaměstnanec, u kterého má nastat zásadní zdražení pracovní síly, tedy vysoké navýšení mzdových podmínek na minimum 1,4 násobku minimální mzdy od začátku příštího roku.
Občanští demokraté přes nesouhlas ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) stále usilují o zavedení výpovědi bez udání důvodu do zákoníku práce. Vláda bude takzvanou flexibilní novelu zákoníku projednávat ve středu. Místopředseda Poslanecké sněmovny za ODS Jan Skopeček to řekl v diskusním pořadu televize CNN Prima News Partie Plus. Skopeček uvedl, že o doplnění změn o výpověď bez udání důvodu budou poslanci ODS usilovat pozměňovacím návrhem,
Prudký propad akcií technologických společností a obavy o příliš rychlé zpomalování americké ekonomiky. Akcie ve Spojených státech oslabily již podruhé po sobě. Důvodem je mimo jiné nejnovější zpráva o vývoji nezaměstnanosti, která vyvolala obavy z blížící se recese. Navíc se výrazně propadl technologický sektor, zvlášť akcie Amazonu a Intelu. Americké obavy rozbouřily obchodování po celém světě. Podle analytiků jde o největší propad akcií od počátků pandemie covidu-19 v roce 2020.
Zkrachovalá huť Liberty Ostrava začala v pátek odstavovat koksovnu, proces je naplánován asi na 25 dní. Kvůli tomu, že zaměstnanci podávají výpovědi a odcházejí, se to musí udělat způsobem havarijního odstavení. Zařízení už pak nebude možné využít, vyzdívky ze žáruvzdorného materiálu totiž po ochlazení popraskají, řekl ředitel koksovny Kamil Kičmer pro ČT. Krajský soud v Ostravě v pátek také zakázal zkrachovalé Liberty Ostrava dále nakládat s podstatnou částí jejího majetku.
Kdo může a chce pracovat, tak si v práci najde. Uvedl to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) s tím, že volných pracovních míst je v ČR stále dost. V červnu to bylo 263 552. Podle opozice je ale problém v tom, o jaká volná pracovní místa se jedná a v kvalifikaci lidí, kteří se o místo uchází. Ministr Jurečka opakovaně uvádí, že nyní připravovaná změna v systému dávek má za úkol motivovat lidi k práci.
Ruská ekonomika zrychlila v prvním pololetí růst na 4,7 procenta z 1,8 procenta ve stejném období loni. Nezaměstnanost v červnu klesla na rekordní minimum 2,4 procenta. Podle agentury Reuters to vyplývá z oficiálních statistik. Ruské hospodářství roste do značné míry díky rozsáhlým vládním výdajům na zbrojní výrobu, protože Moskva financuje svou agresivní válku na Ukrajině. Armádní a zbrojní sektor pak zároveň odčerpávají množství pracovních sil.
