Dlouho očekávané snížení cen spotřební daně na benzin a ropu bylo během několika dní k ničemu. Nižší cenu po tomto kroku totiž smazala rostoucí cena ropy na světových trzích. Vládní pomoc od kabinetu Petra Fialy (ODS) je tak nyní řidičům k ničemu a navíc tento krok zatížil státní kasu o 4 miliardy korun.
I když Maďarsko zastropovalo cenu pohonných hmot, stát už z opatření částečně couvá. Maďarům totiž vadí, že na levnější benzin a naftu přijíždějí zahraniční řidiči a využívají výhod lacinějších paliv. Tamní vláda proto rozhodla, že levnější pohonné hmoty budou určené jen Maďarům a cizinci si připlatí. Dvojitá cenotvorba je však zřejmě v rozporu s jednotným evropských trhem, kterého je Maďarsko součástí. Zároveň se také ukazuje nevýhoda zastropování cen, které v České republice prosazoval například opoziční lídr hnutí ANO Andrej Babiš.
Zdražování benzinu a nafty nekončí. Řidiči v posledních dnech mohou na čerpacích stanicích pozorovat, že ceny pohonných hmot znovu rostou. Znatelněji je to poznat u Naturalu 95, který se za poslední týden zdražil v průměru o korunu. Nafta naopak lehce zlevnila. Rozkolísaná cena je pak důsledkem globálních vlivů, jako je nejistota na burzovních trzích, oslabení koruny nebo uvolnění restrikcí v Číně spojené s koronavirovou nákazou. Dále se tak očekává, že ceny pohonných hmot půjdou ještě nahoru.
Cena benzinu v Česku čtvrtý týden v řadě výrazně vzrostla. Natural 95 od minulé středy zdražil o 1,05 koruny na průměrných 45,30 korun za litr. Naopak mírně zlevnila nafta, která se nyní prodává za průměrných 46,35 korun za litr, což je o devět haléřů méně než před týdnem. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny sleduje. Benzin bude podle analytiků nadále zdražovat. Částečně pomoci by mohlo snížení spotřební daně o 1,50 koruny od června. Toto vládní opatření nicméně schytává kritiku.
Spotřební daň z nafty a benzinu se minimálně od začátku letošního června do konce září sníží o 1,50 koruny na litr. Senát to ve středu schválil. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) senátorům řekl, že v případě nafty by snížení na minimální hranici stanovenou EU mohlo být trvalé. Čtyřměsíční snížení daně je vládní reakcí na zvýšení cen pohonných hmot, které podle analytiků způsobily hlavně inflační tlaky a invaze ruských vojsk na Ukrajinu. Normu nyní dostane k podpisu prezident.
Na vystřelení ceny pohonných hmot po ruské invazi mohou i vysoké rafinační marže, nikoliv marže čerpacích stanic. Ukazují to data agentury Bloomberg, podle které v březnu rostly marže dvěma největším provozovatelům čerpacích stanic v České republice společnosti MOL a PKN Orlen. Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy došlo až k desetinásobnému růstu rafinační marže, přičemž firmy odebíraly zlevněnou ruskou ropu.
Zamýšlené zastropování marží benzinových pump by bylo obrovským zásahem do trhu, který by slušel spíše socialistické zemi. Tak hodnotí ekonomové oslovení redakcí Echo24 návrh ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS), který zvažuje zastropování cen na marže benzinových pump. Právě ceny čepracích stanic jsou v posledních týdnech hlavním tématem vládních i opozičních politiků. Důvodem je znatelný nárůst cen pohonných hmot v důsledku ruské invaze na Ukrajinu.
Maďarská společnost MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v Česku, měla v březnu rekordní, zhruba desetinásobné marže. Poukázal na to ekonom Lukáš Kovanda s odkazem na data agentury Bloomberg. Českem v březnu hýbaly dramaticky rostoucí ceny pohonných hmot. Rostly i navzdory klesání ceny na mezinárodní burze, česká vláda proto přistoupila ke krokům, které měly ceny benzinu a nafty ovlivnit.
Ceny pohonných hmot po prudkém zdražování začínají mířit dolů. Benzin i nafta přitom zlevňují rekordně, i když se zatím stále drží dost přes hranici 40 korun za litr. Pozvolné zdražování přicházelo již během března a akcelerovalo při ruské invazi na ukrajinské území. Od minulého úterý se ale cena ropy prodává na rotterdamské burze stále levněji a čerpací stanice klesající cenu začínají zohledňovat.
Ceny pohonných hmot začínají od vypuknutí invaze ruských vojsk na Ukrajině razantně klesat. Z neděle na pondělí se průměrná cena benzinu Naturalu 95 snížila o 54 haléřů na litr. Zlevňuje také nafta, která klesla o 35 haléřů. Důvodem je pokles ceny ropy na rotterdamské burze, ale také i tlak na zpracovatele, distributory a čerpací stanice. Pokles ceny však nezastavil politiky hnutí ANO, kteří tepou vládu za to, že nezastropovala ceny pohonných hmot.
Čerpací stanice od úterka musí státu denně hlásit, jaké měly průměrné prodejní ceny benzinu a nafty. Jedná se o jedno z opatření, které vydala vláda Petra Fialy kvůli vysokým cenám pohonných hmot. Ty se navyšovaly od začátku letošního roku a akcelerovaly zejména poté, co ruská armáda vtrhla na Ukrajinu. Ceny v České republice, ale také i v Německu, se vymykají ostatním evropským státům. Podle analytiků a některých politiků je to tím, že benzinky jdou s cenami uměle výše než by tomu bylo v jiných případech.
Nejistá situace na Ukrajině, inflace a také panika na burzách. To jsou podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy příčiny, proč raketově roste cena pohonných hmot. Na burzách však v posledních dnech došlo k pádu cen ropy, přesto se zatím řidiči setkávají s vysokými cenami. V rozhovoru pro Echo24 Kovanda říká, že v současné době není důvod držet ceny nafty a benzinu tak vysoko.
Prudký růst ceny pohonných hmot způsobený ruskou invazí na Ukrajinu se v pátek poprvé zastavil. Průměrná cena Naturalu 95 v Česku stagnovala na čtvrtečních 47,26 Kč za litr. Páteční stagnace cen pohonných hmot je podle ekonoma Lukáše Kovandy především důsledkem poklesu velkoobchodních cen na burze. S růstem cen pohonných hmot se netradičně vyrovnávala síť MOL, podle jejího mluvčího nafta není drahá, jen mají lidé málo peněz. Ministerstvo financí ale chystá kontroly, které se zaměří na marže pumpařů.
Rozhodnutí vlády Petra Fialy zrušit přimíchávání biosložek dopravcům příliš nepomůže. Kabinet současného premiéra odmítl cenu pohonných hmot zastropovat nebo snížit daň z přidané hodnoty. Místo toho tím končí jeden z obchodů někdejšího premiéra a současného poslance hnutí ANO Andreje Babiše se státem. V holdingu Agrofert totiž působí lovosická firma Preol, která je největším výrobcem biopaliv v České republice. Zrušení přimíchávání biopaliv se někdejší opozice snažila několikrát prosadit.
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Ceny benzinu i nafty si od pondělí do úterý připsaly nejvyšší mezidenní nárůst cen od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Cena nafty vzrostla za 24 hodin o 2,15 koruny na 47,47 korun za litr. Benzin zdražil o 1,7 koruny na 45,21 korun za litr. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Vláda nakonec zřejmě nepůjde cestou zastropování cen, chce vymyslet jiný způsob omezení růstu cen.
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 43,51 koruny, litr nafty 45,32 korun. Nafta zdražuje rychleji, během 24 hodin vzrostla její cena o 1,17 korun, benzin zdražil za stejnou dobu o 74 haléřů. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Podle oslovených ekonomů by se cena pohonných hmot mohla vyšplhat i přes 55 korun za litr, v nejhorších případech i přes 60 korun.
Ceny pohonných hmot u českých čerpacích stanic nadále rostou. Litr Naturalu 95 stojí průměrně 42,77 koruny, litr nafty 44,15 Kč. Nafta zdražuje rychleji, v porovnání s pátkem jsou její ceny vyšší o 1,83 koruny, benzin zdražil za stejnou dobu o 1,19 Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která průměrné ceny paliv sleduje od začátku roku 2005. Ceny ropy jsou kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska do Evropy a Spojených států poblíž maxima z roku 2008.
Ceny benzinu i nafty nezadržitelně rostou. Patrné to je na všech pumpách, které mají v dosahu všichni řidiči v České republice. Během týdne byla prolomena rekordní hranice 40 korun za litr a zdražování jen tak nekončí. Důvodem je vysoká cena ropy na celosvětové burze. Svůj podíl na tom má také oslabená česká koruna, která tak reaguje na nestabilní situaci během ruské invaze na Ukrajinu. Podle analytiků se tak řidiči mají připravit na to, že hranice 50 korun za litr by mohla být v nejbližší době pokořena.
Motoristy, kteří v posledních dnech přijíždějí tankovat k čerpacím stanicím, čekají nepříjemné pohledy na tabule s cenami. Ceny za pohonné hmoty rostou prakticky každým dnem a začínají se blížit až ke čtyřicetikorunové hranici. Benzin a nafta jsou tak nejdražší za posledních sedm let a vyhlídky na to, že by mohly jejich ceny opět klesnou, nejsou na blízku.
Pohonné hmoty v Česku za poslední týden skokově zdražily. Cena nafty stoupla o 86 haléřů na 32,91 koruny za litr, což je největší týdenní nárůst od prosince 2010. Naftu tak nyní motoristé nakupují nejdráž od prosince 2018. O desítky haléřů zdražil také benzin. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která seny sleduje. Cena Naturalu 95 je proti minulé středě o 59 haléřů vyšší a činí 34,60 koruny za litr. Nárůst ceny nepřekonal skok o zhruba 80 haléřů z letošního března.
Až 90 procent čerpacích stanic ve velkých britských městech nemá palivo, napsala agentura Reuters. Krizi v dodavatelských řetězcích, kterou způsobil nedostatek řidičů nákladních aut, umocnilo panické nakupování do zásoby. Za nedostatkem řidičů stojí více faktorů, včetně pandemie covidu-19 a odchodu Británie z Evropské unie. Důsledkem jsou výpadky v dodávkách různého zboží, včetně pohonných hmot nebo potravin pro supermarkety.
Před prázdninovou cestou do zahraničí se lidem vyplatí natankovat pohonné hmoty v Česku, kde i přes růst cen zůstávají nižší ceny než ve většině Evropy, včetně oblíbených přímořských destinací. Informoval o tom analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Ceny u tuzemských čerpacích stanic postupně rostou od poloviny ledna, průměrná cena benzinu se začíná blížit 33 korunám za litr a nafty 31 korunám za litr. Podle analytika ale rostou ceny paliv po celé Evropě.
Návrh na snížení spotřební daně na naftu se setkává s nepochopením. Podle kritiků postrádá nápad, který o víkendu představil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO), logiku. Pomůže jen určitému segmentu hospodářství a to pouze krátkodobě. Nepočítá navíc se snížením spotřební daně na benzín, který je přitom paradoxně dražší než nafta.
Stát připravuje snížení spotřební daně za naftu. Její cena by tak mohla klesnout o jednu až dvě koruny na litr. Chce tak pomoci zejména nákladním dopravcům, kterým dlouhodobě ubývají zakázky. Opatření by ovšem platilo i pro osobní auta. Na webu Lidovky.cz to uvedl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). V Česku jezdí více než dva miliony vozů s dieselovým motorem. Snížení daně o korunu by za současné situace snížilo příjmy do státního rozpočtu o přibližně 4,7 miliardy korun.
Piráti nepřestávají svými návrhy provokovat předsedu vlády Andreje Babiše. Chtějí totiž podat další novelu zákona, která by zakázala přimíchávání biopaliv do nafty. Pokud by předloha uspěla, citelně by dopadla zejména na společnosti Preol a Primagra z holdingu Agrofert, který má nyní premiér ve svěřenském fondu. Babiš dříve za byznys s biopalivy tvrdě lobboval a v roce 2010 obvolával poslance, aby pro zákonné navýšení složek bionafty hlasovali.
Nafta je v Česku poprvé od roku 2015 dražší než benzin. Za uplynulý týden nafta zdražila v průměru o dva haléře na 33,77 koruny za litr, kdežto nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil o šest haléřů na 33,69 koruny. Naposledy byly ceny nafty vyšší než ceny benzinu v březnu 2015. Nafta se také dále drží na nejvyšších cenách od prosince 2014. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje.
Společnost Shell Czech Republic, která provozuje v Česku síť čerpacích stanic, zvýšila loni meziročně čistý zisk o 12,7 procenta na 360,6 milionu korun. Tržby stouply meziročně o 13,8 procenta na 18,8 miliardy korun. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti zveřejněné ve Sbírce listin. Podle firmy se v hospodářských výsledcích pozitivně odrazila rostoucí tuzemská ekonomika, která mimo jiné způsobila větší spotřebu nafty.
Maďarská skupina MOL přemění většinu ze 114 čerpacích stanic značky Pap Oil v Česku na zelený MOL. Firma chce paliva v tuzemsku nabízet až na výjimky pod jednou značkou pump. Zástupci MOL to uvedli na setkání s novináři v Praze. Přejmenování by podle nich mělo být dokončeno do konce roku 2020. S 306 stanicemi je MOL druhou největší tuzemskou sítí čerpacích stanic. Pumpy Pap Oil koupil MOL v roce 2012, dosud je provozoval pod původní značkou.
Policie v polovině března obvinila kvůli zmizelé naftě bývalého majitele firmy Viktoriagruppe Petra Malého, jednatele české pobočky společnosti Lubomíra Novotného, další dva lidi a jednu firmu. Po několikaletém prověřování jsou stíháni kvůli podvodu. Škoda dosahuje 108 milionů korun.
Správa státních hmotných rezerv (SSHR) odmítla předžalobní výzvu insolvenčního správce zkrachovalé společnosti Viktoriagruppe, uvedl předseda SSHR Pavel Švagr. Předžalobní výzvu zaslal správce Mirko Möllen správě před několika dny. Požaduje v ní, aby Česko uznalo, že mu jako správci patří nafta za miliardu korun, kterou SSHR teprve nedávno přivezla s jeho souhlasem do ČR ze skladu v německém Kraillingu.
