CENY POHONNÝCH HMOT

Cena benzinu i nafty letí po zdražování dolů. Vše řeší trh místo zastropování cen

CENY POHONNÝCH HMOT
Cena benzinu i nafty letí po zdražování dolů. Vše řeší trh místo zastropování cen

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Ceny pohonných hmot po prudkém zdražování začínají mířit dolů. Benzin i nafta přitom zlevňují rekordně, i když se zatím stále drží dost přes hranici 40 korun za litr. Pozvolné zdražování přicházelo již během března a akcelerovalo při ruské invazi na ukrajinské území. Od minulého úterý se ale cena ropy prodává na rotterdamské burze stále levněji a čerpací stanice klesající cenu začínají zohledňovat. Na snížení cen mohou mít vliv například rostoucí počty nakažených v Číně, uzavírání měst a továren s exportní producí a s tím související obavy o snížení poptávky po ropě a nebo oživení rozhovorů o íránské dohodě ze strany Moskvy. Uzavření dohody by mohlo znamenat možnost exportu íránské ropy.<

Zdražování pohonných hmot vyděsilo v poslední době řadu řidičů. Cena rychle překročila hranici 40 korun za litr a místy se benzin i nafta prodávala i přes 50 korun za litr. Hlavním důvodem byla invaze ruských vojsk na Ukrajinu, kdy došlo ke skokovému zdražení ropy na světových trzích. To se poté ihned projevilo na čerpacích stanicích. K výraznému navýšení ceny pohonných hmot přispěla i oslabená koruna.

Vláda Petra Fialy (ODS) se tak ocitla pod tlakem, aby začala se zdražováním něco dělat. Opoziční hnutí ANO navrhovalo zastropovat cenu pohonných hmot na částce 35 korun za litr. To však ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) odmítal, protože by si podle něj lidé dělali zásoby na horší časy. Zásoby by se tak rychle vyprázdnily a docházelo by tak k dalšímu tlaku na růst cen.

V poslední době však dochází k razantnímu zlevňování i bez zastropování. V úterý zlevnil průměrně litr benzinu Natrulu 95 o 85 haléřů na 45,72 koruny za litr. Nafta zlevnila o 85 haléřů na 48,37 koruny za litr. Od neděle do úterý tak průměrně zlevnil benzin o 1,36 koruny na litr. „Za dva uplynulé dny tak nafta zlevnila o 1,20 koruny. Jedná se o nejvýraznější dvoudenní zlevnění nafty v historii sledování od začátku roku 2005,“ uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Další zlevňování se pak podle Kovandy dá dále čekat. „V následujícím týdnu lze očekávat pokles cen benzínu v průměru do pásma od 43 do 44 korun za litr. Nafta zlevní od pásma 46 až 47 korun za litr,“ uvedl Kovanda.

Čerpací stanice se také staly terčem obvinění, že si k rostoucí ceně ropy přidávaly nepřiměřeně své marže. Docházet tak mělo k umělému nafouknutí cen. I proto přistoupila vláda Petra Fialy ke třem krokům. Zrušila přimíchávání biosložky do pohonných hmot, zrušila silniční daň a přikázala čerpacích stanicím denně hlásit průměrnou prodejní cenu benzinu a nafty. Data sbírá ministerstvo financí a v případě nepřiměřeného navyšování marží může stát přistoupit k cenovým regulacím.

Opačně ke zdražování přistoupilo například Maďarsko. To zastropovalo cenu již na konci loňského roku. Ceny benzinu a nafty nesmí překročit zhruba 33 korun za litr. Maďarsko se tak rázem stalo oblíbenou destinací i pro řidiče z okolních zemí. Vláda kvůli tomu musela omezit přístup k pohonným hmotám. Tankovat za tržní ceny mohou těžké nákladní vozy či některé vozy se zahraniční poznávací značkou.

Francie přistoupila k tomu, že vláda od 1. dubna zavede slevu 0,15 eura na litr pohonných hmot. Má to pomoci motoristům vyrovnat se s rostoucími cenami, které jako podobně v Evropě rostly. Vláda podle prezidenta Emmanuela Macrona vynaložila na 20 miliard eur, aby pomohl zmírnit dopady vysokých cen paliv.

 

17. března 2022