Tag: finance

Články k tagu

Po převedení platů nepedagogů budou obcím chybět peníze, varoval Plaga

Po převedení financování platů nepedagogických pracovníků ve školství na obce a kraje budou samosprávám na tento účel chybět peníze. Vláda ve vyčíslení objemů mezd počítá s nižším počtem těchto pracovníků, než jich ve skutečnosti je, řekl v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce bývalý ministr školství Robert Plaga (za ANO). Celkově podle něj budou chybět řádově miliardy korun ročně. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) kritiku odmítl, podle něj díky změně většina obcí ušetří.

Samostatně řídí své finance 34 procent Čechů, většina si zvládá dělat rezervu, tvrdí průzkum

Finanční rezervu si tvoří 55 procent Čechů, 58 procent lidí v ČR pečlivě dává pozor, aby vyšli s příjmy. Dvě třetiny sledují slevy, využívají akce, jako jsou třeba zájezdy first minute a last minute, nebo třeba nakupují v zahraničí za výhodný měnový kurz. Vyplývá to z únorového průzkumu poskytovatele půjček Provident Finacial mezi tisícovkou respondentů.

Trump škrtá ve federálních agenturách. Mezi zasaženými je Hlas Ameriky i Svobodná Evropa

Americký prezident Donald Trump v pátek podepsal nařízení, kterým chce výrazně omezit sedm federálních agentur. Mimo jiné jde o tu, která dohlíží na Hlas Ameriky, Svobodnou Evropu a další vládou financovaná média po celém světě, uvedl mimo jiné deník The New York Times. Trump nařídil šéfům agentur, aby omezili své fungování jen na zákonem vymezené minimum. Tento krok, součást Trumpovy širší snahy o redukci federální vlády a byrokracie, testuje hranice jeho pravomocí.

„Chová se strašně k farmářům.“ Trump zařízl financování JAR. Naopak EU pošle miliardy eur

Jihoafrická republika (JAR) přišla před měsícem o americké financování, ale nově dostala peníze z Evropské unie. Prezident USA Donald Trump před týdnem oznámil, že Spojené státy zastavují veškeré federální financování Jihoafrické republiky, jelikož podle něj země špatně zachází s tamními farmáři. Trump zároveň dodal, že každý jihoafrický farmář, který chce z bezpečnostních důvodů odjet do USA, tak mu i jeho rodině umožní získat americké občanství.

Německé strany se dohodly na schválení obřího finančního balíku

Strany možné příští německé vlády, konzervativní CDU/CSU a sociální demokracie (SPD), se dohodly se stranou Zelených na podpoře obřího finančního balíku s penězi na obranu a investice do infrastruktury. Na tiskové konferenci to dnes oznámil předseda CDU/CSU a pravděpodobný příští německý kancléř Friedrich Merz. Na základě kompromisu se má mimo jiné z půlbilionového investičního fondu přesunout 100 miliard eur (2,5 bilionu Kč) do fondu na boj s klimatickými změnami.

Prodleva s poplatky nutí ČT šetřit. Načas ruší vybrané pořady, včetně Fokusu Václava Moravce

Česká televize od dubna kvůli úspoře nákladů nebude vysílat některé pořady na kanálu ČT24. Z obrazovky dočasně zmizí Archiv ČT24, Fokus Václava Moravce, Nedělní 90´, Interview speciál, Týden v politice a pořady Zkraje a Regiony ČT24. Televize chce tak celkově uspořit 6,5 milionu korun do konce roku. Na jednání Rady ČT to uvedl generální ředitel Jan Souček.

Skopeček k obraně: Jiné priority musí jít stranou. Pište do rozpočtu pravdu, apeluje Kalousek

Stane-li se obrana prioritou, musí jiné dnešní priority být upozaděny. Pro Echo24 to řekl ekonomický expert ODS a místopředseda sněmovny Jan Skopeček. Podle něj by zvyšování mělo být postupné a nemělo by jít na vrub zvyšování zadlužení. Musí se ušetřit v jiných oblastech, dodal. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v České televizi řekl, že realistický plán je postupné navýšení na 3 % HDP během pěti let. Proti se staví opozice, ale také třeba odbory.

Zbrojení, nová kolektivní hysterie

Jedna bystrá osoba na jaře 2022, po vpádu Ruska na Ukrajinu, říkala: Před dvěma roky jsme všichni šili roušky. Teď všichni šijeme ukrajinskou bikolóru. Co se po nás bude chtít za dva roky? Nebylo to za dva roky, ale za tři, nešijeme, ale zbrojíme. Respektive o zbrojení jako na povel nadšeně mluvíme. Každý takto hrrr spíchnutý program obřích státních výdajů povede za několik roků k inflaci či růstu daní. Ale to je teď jedno, při lockdownech bylo taky důležitější společenské vzepětí v danou chvíli. Inflaci jsme pak podle politických sympatií svedli na Babiše, nebo na Fialu.

Trump zrušil granty Kolumbijské univerzitě za 400 milionů

Vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa zrušila granty a kontrakty s Kolumbijskou univerzitou v New Yorku v hodnotě 400 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč), napsala agentura Reuters. Opatření podle ní americké ministerstvo školství zdůvodnilo „nečinností“ univerzity „tváří v tvář šikaně vůči židovským studentům“. „Univerzity musí dodržovat všechny federální antidiskriminační zákony, pokud chtějí získat federální financování,“ uvedla ministryně školství Linda McMahonová.

EU si nemůže dovolit financovat zbrojní podporu Ukrajiny, říká Orbán

Evropská unie si bez podpory Spojených států nemůže dovolit financovat vojenské úsilí Ukrajiny, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi. Dnes to podle agentury Reuters maďarskému státnímu rozhlasu řekl maďarský premiér Viktor Orbán. Zároveň vyzval k podpoře mírové iniciativy nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Reuters poznamenal, že Orbán je Trumpovým stoupencem, odmítá zbrojně podporovat Ukrajinu a zároveň rozvíjí vztahy s Moskvou.

Bekova otočka v tradičním stylu: Nový systém placení školníků a kuchařek se odsouvá

Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) udělal otočku v už poněkud tradičním vládním stylu. Po měsících tvrdé kritiky ze strany všech ostatních aktérů se přes dosavadní nekompromisní postoj rozhodl odsunout změny ve financování nepedagogických pracovníků. Změna, která má vést k úsporám v rozpočtu a tlaku na zefektivňování výdajů ve školství, se tak má odsunout prakticky těsně za příští volby do Poslanecké sněmovny.

Reakce na Trumpa. Kolumbijská univerzita vyšetřuje studenty, kteří kritizovali Izrael

Kolumbijská univerzita v New Yorku zahájila vyšetřování s cílem identifikovat studenty, kteří se v minulosti kriticky vyjadřovali na adresu Izraele, napsala agentura AP. Děje se tak poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil odepřením federálního financování všem americkým školám či univerzitám, které umožní "nezákonné protesty". Slíbil uvěznit "buřiče", vyloučit je ze studia či vyhostit ze Spojených států.

Nadace rodiny Kellnerových vypověděla smlouvu o půlmiliardovém daru FN Motol

Nadace rodiny Kellnerových vypověděla kvůli nejistotě kolem výstavby onkologického centra ve Fakultní nemocnici v Motole smlouvu o poskytnutí daru 500 milionů korun. ČTK to řekl mluvčí Michal Kříž. Důvodem je kauza veřejných zakázek v motolské nemocnici, kvůli které skončil ve vazbě například bývalý ředitel nemocnice Miloslav Ludvík. Policie stíhá obviněné kvůli úplatkářským trestným činům, dotačnímu podvodu, poškození finančních zájmů EU a praní špinavých peněz.

„Musíme mobilizovat stovky miliard na obranu.“ Macron nabízí EU jaderný deštník

Francouzský prezident Emmanuel Macron v neděli vyzval členské státy EU, aby se dohodly na „masivním společném financování“, které by uvolnilo investice ve výši stovek miliard eur do evropské obrany a bezpečnosti. Naléhavá výzva přichází před čtvrtečním zvláštním summitem EU zaměřeným na obranu. Trump totiž naznačuje přátelštější přístup k Moskvě a odklon od Evropy, píše server Politico. Macron rovněž naznačil, že by francouzské jaderné zbraně mohly chránit Evropu.

Bohaté Norsko zvažuje výrazně navýšit podporu Ukrajině „z ropných peněz“

Norsko zvažuje, že využije svůj státní investiční fond k výraznému zvýšení podpory Ukrajiny. Norsko, které má v největším státním investičním fondu na světě 1,7 bilionu eur, se v roce 2022 a 2023 těšilo z odhadovaných 109 miliard eur díky rostoucím cenám plynu. Tento obrovský kapitál nabízí zemi možnost reagovat na aktuální geopolitickou krizi. Dosud Norsko poskytlo Ukrajině 3,35 miliardy eur

Země EU se přou: Kdy vytasit trumf za 200 miliard, který dokáže změnit jednání o míru

Evropská unie má k dispozici tajnou zbraň proti Rusku. Jedná se o 200 miliard eur zmrazených ruských aktiv, které by mohly změnit průběh mírových jednání o ukončení války na Ukrajině. Tato suma, která se aktuálně nachází v belgické finanční korporaci Euroclear, výrazně přesahuje americký podíl ve výši pěti miliard dolarů a ještě k tomu generuje úrokové výnosy, upozorňuje bruselský deník Politico. Názor na využití ruských aktiv ale rozděluje evropské státy.

Ukrajina není první. Zkušenost s placením válečných účtů mělo i Československo

„Budeme těžit, těžit a těžit,“ opakoval v posledních dnech americký prezident Donald Trump. Připravovaná dohoda mezi Spojenými státy a Ukrajinou o těžbě nerostného bohatství včetně lithia jako formě vyrovnání za vojenskou a ekonomickou pomoc během tři roky trvající války s Ruskem vzbuzuje emoce i otázky. K podpisu po páteční roztržce v Bílém domě zatím nedošlo a není vůbec jisté, kdy se tak stane. Historická zkušenost však ukazuje, že nejde o nic neobvyklého.

OSN zastavila peníze pro Ukrajinu. Guterres ukazuje na USA

Ukrajina začíná pociťovat slábnoucí pomoc ze Spojených států i skrze přidružené skupiny. Organizace spojených národů (OSN) nově oznámila, že pozastavuje programy hotovostní pomoci na Ukrajině. Důvodem jsou rozpočtové škrty ve financování ze strany Spojených států, které patřily k největším přispěvatelům těchto humanitárních programů. V tomto případě se nejedná pouze o východoevropskou zemi. Finanční kohoutky se utahují i například v Afghánistánu, Súdánu nebo v Sýrii, uvedl dnes generální tajemník OSN António Guterres.

PŘEHLEDNĚ: EU vydala na pomoc Ukrajině téměř 135 miliard eur, Česko desítky miliard korun

Evropská unie poskytla na podporu Ukrajiny od začátku války téměř 135 miliard eur (téměř 3,4 bilionu korun), včetně 1,5 miliardy (37,5 miliardy) ze zmrazených ruských aktiv. Česká republika pak ze státního rozpočtu vydala do konce minulého roku 62,5 miliardy korun, dary ze skladů Armády ČR a dary české vlády jsou od počátku ruské agrese v hodnotě 7,3 miliardy korun. Jednalo se například o 62 tanků či 131 kusů bojových vozidel pěchoty.

Jaký bude opravený Green Deal? Nová klimastrategie EU vyvolává obavy, kde se na to vezme

Evropská komise představila Clean Industrial Deal (CID), nový strategický rámec zaměřený na dekarbonizaci evropského průmyslu, posílení jeho konkurenceschopnosti a dosažení větší strategické autonomie. CID v zásadě navazuje na neslavný Green Deal a měl by v následujících pěti letech formovat průmyslovou politiku unie. Reakce na jeho představení jsou však smíšené – zatímco ekologické organizace v návrhu vidí klíčový krok k udržitelné ekonomice, průmyslové svazy varují před hrozbou dalšího oslabení evropských firem.

Brusel chce nalít 100 miliard eur do přechodu průmyslu na ekologickou výrobu

Evropská komise oznámila ambiciózní plán na podporu ekologické výroby v Evropské unii. V rámci tzv. Dohody o čistém průmyslu (Clean Industrial Deal), který ve středu představila Evropská komise, se má mobilizovat více než 100 miliard eur na modernizaci tradičních průmyslových odvětví a posílení technologických inovací zaměřených na snížení emisí uhlíku. Jádrem má být tzv. Banka pro dekarbonizaci průmyslu, píše server Politico.

Fiala našel spásu – masivní zbrojení

"Mimořádné prohlášení" - tak úřad vlády v pondělí avizoval premiérův projev, a my tak k němu i přistoupíme. Dokonce i kdyby byl obsah banální, jako že není, známý Thomasův teorém nás učí, že pokud určití (vlivní) lidé nějakou situaci definují jako reálnou, stává se ta situace reálnou důsledkem jejich vnímání. A český premiér nějak definuje mezinárodní situaci a pro nás to bude mít reálné důsledky. Fiala řekl zhruba toto, parafrázuji: Mění se bezpečnostní struktura světa ustavená po roce 1945. USA se totiž domlouvají s Ruskem nad hlavami Evropy (a Ukrajiny). Osamocená Evropa proto musí významně přidat se zbrojením.

Přesměrovat peníze z doby pandemie do obrany? Přesně tohoto řešení jsem se bál, říká Havlíček

Premiér Petr Fiala (ODS) nastínil tři možnosti, odkud vzít více peněz na obranu, což nyní požaduje nejen Donald Trump, ale také Evropská unie. Jedním z těchto kroků je mimo jiné využití desítek miliard eur, které jsou uložené ve fondu obnovy od doby pandemie. Podle stínového premiéra Karla Havlíčka (ANO) se nyní peníze na obranu utrácí neefektivně a měla by se hledat systémová, nikoliv jednorázová řešení.

Motol pod vedením Ludvíka: 8,5 miliardy z evropských fondů, stovky milionů od státu

Fakultní nemocnice v Motole získala pod vedením ředitele Miloslava Ludvíka, který je údajně mezi obviněnými v kauze úplatkářství a dotačních podvodů, téměř 8,5 miliardy korun z evropských fondů. Ze státního rozpočtu na jejich dofinacování čerpala další stovky milionů korun. Vyplývá to z údajů nemocnice, ministerstva zdravotnictví (MZd) a jednotlivých evropských fondů. Podle MZd nejsou v současné době termíny plnění projektů z Národního plánu obnovy (NPO) ohroženy, uvedl vedoucí tiskového oddělení Jan Řežábek.

Černochová: Obranným složkám chybí vojáci i civilisté. Motivem pro službu nejsou jen peníze

Stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu, uvedla ministryně obrany Jana Černochová (ODS) na velitelském shromáždění náčelníka generálního štábu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance. Konstatovala také, že armáda nemá ani dostatek profesionálů, ani příslušníků zálohy, byť se počty obojího pomalu zvyšují.

Fiala chce na obranu 93 miliard eur z pandemických let. Musíme si umět něco odepřít, namítá Kalousek

V Evropě nyní platí jasný apel zvyšování investic na obranu. Premiér Petr Fiala (ODS) vidí možnost využít 93 miliard eur (přes 2,3 bilionu korun) z pandemických let z takzvaného fondu obnovy. Podle Fialy by tyto peníze měly mimo jiné jít na podporu společných nákupů pro evropské armády či posílení kritické infrastruktury. Apel na zvýšení unijní obranyschopnosti vychází ze dvou schůzek evropských lídrů z minulého týdne.

Kde vzít výdaje na obranu? „Jinak než na dluh to nepůjde, ekonomika to musí unést“

Pokud jde o obranu, ekonomika i rozpočet musí unést v podstatě cokoliv. Shodují se na tom oslovení ekonomové s tím, že výdaje na obranu, po jejichž zvyšování volá nejenom americký prezident Donald Trump, ale také Evropská unie, a nyní i premiér Petr Fiala, by měly být primárním cílem vlády. Například podle ekonoma Petra Dufka nepůjde při současném stavu státního rozpočtu nárůst financovat jinak než na dluh.

Při výročí invaze na Ukrajinu oznámili v Kyjevě spojenci novou pomoc v hodnotě 14 miliard eur a 5 miliard dolarů

Při příležitosti tříletého výročí invaze na Ukrajinu řada spojenců ohlásila další vojenskou pomoc napadené zemi. Celkem dnes evropští spojenci oznámili, že na Ukrajinu brzy doputuje přes 14 miliard eur ( přibližně 350 miliard korun). Kanada pak oznámila pomoc ve výši pěti miliard dolarů ze zmrazených ruských aktiv a řadu přímé vojenské pomoci, včetně dodání simulátorů F-16. Stalo se tak na setkání řady spojeneckých politiků s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě.

EU v březnu poskytne Ukrajině další 3,5 miliardy eur, oznámila komise

Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to dnes podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou. Členové EK dnes stejně jako někteří vysocí představitelé západních států přicestovali do Kyjeva, aby v den třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu dali najevo pokračující podporu bránící se zemi.

Ministr USA hájí kritizovanou dohodu. „Ukrajina může vyrůst jako Polsko“

Do ostré debaty o ukrajinsko-americké dohodě vstoupil i americký ministr financí Scott Bessent. Ten dohodu o ukrajinských nerostech a ekonomické spolupráci označil za velkou příležitost jak pro Ukrajinu, tak pro USA v budoucí poválečné rekonstrukci státu. Přirovnal ji k americké podpoře Velké Británie během druhé světové války nebo k investicím amerických firem v Polsku po pádu komunismu. Zároveň odmítl, že by dohoda vedla k vlastnictví zdrojů na Ukrajině Spojenými státy či k dalšímu zadlužení Ukrajiny.