Vláda by se chtěla v příštím roce dostat na deficit státního rozpočtu ve výši 270 miliard. Po jednání kabinetu to ve středu řekl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Jde o 60 miliard vyšší deficit, než o jakém vláda hovořila, když v květnu představovala konsolidační balíček. V původním návrhu rozpočtu na příští rok se pak mluví o 235 miliardách.
Vláda schválila rozpočtovou strategií sektoru veřejných institucí ČR na léta 2024–2026. Dokument ostře kritizovala Národní rozpočtová rada (NRR). O návrhu rozpočtu na příští rok vláda nejednala, protože byli tři členové vlády omluveni, diskuse se čeká příští týden, cílem by ale měl být deficit ve výši 270 miliard. Řekl to ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Proběhla také „otevřená a konstruktivní“ diskuse o letošních škrtech, řekl vicepremiér a ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09).
Víkendový volební model agentury Kantar potvrdil nový trend mezi českými voliči – k hnutí ANO se přesouvají lidé ještě donedávna věrní vládní koalici, a především ODS. Podle autora výzkumu Pavla Ranochy je poměrně jasná i struktura přeběhlíků. Povětšinou jde o starší voliče, kteří mají ve 2 z 5 případů základní vzdělání a žijí spíše v menších městech a obcích. Ranocha to uvedl na dotaz deníku Echo24.
Vládní koalice si ve sněmovně schválila, že letošní schodek státního rozpočtu bude 295 miliard korun. Máme za sebou pět měsíců a už za ně dosahuje 271 miliard korun. Tomu, že svůj vlastní a vůbec nejdůležitější zákon, jímž státní rozpočet je, dodrží, už nevěří vůbec nikdo. Včetně Národní rozpočtové rady. „Již nyní je zřejmé, že dosažení plánovaného deficitu je krajně ohroženo, respektive je krajně nepravděpodobné, že by plánovaný deficit mohl být vůbec dosažen,“ píšou v aktuálním komentáři radní.
Tempo konsolidačního úsilí vlády se bude nakonec odpočítávat nikoli od očekávané skutečnosti roku 2023, ale od jeho skutečného plnění, které bude téměř s jistotou horší, než je avizovaný schodek 295 miliard. Upozorňuje na to Národní rozpočtová rada (NRR). I proto by tak deficit v příštím roce mohl být opět závratně vysoký. Podle ekonomů se totiž v realitě může letos jednat o schodek asi 400 miliard. V prvotním návrhu na příští rok se přitom hovoří o deficitu ve výši 235 miliard, ještě dříve se hovořilo o 210 miliardách.
Letošní rozpočet byl nedůvěryhodný od svého počátku a škrty ve výši 20 miliard ho rozhodně nespasí. Vláda a především ministr financí Zbyňek Stanjura (ODS) nesou jasnou politickou odpovědnost, ale stále je to lepší, než kdyby byli u moci populisté. Myslí si to experti, které oslovil deník Echo24. Nyní je otázkou, zda se podaří udržet schodek ve výši 295 miliard bez nutnosti tento deficit navyšovat změnou zákona, což kabinet Petra Fialy (ODS) jednoznačně odmítá.
Po pěti měsících roku je deficit státního rozpočtu na 295 miliardách korun. Tam, kde měl být podle parlamentem schváleného rozpočtu po měsících dvanácti. Je zcela zřejmé, že zákon o státním rozpočtu se vládě Petra Fialy v žádném případě nepodaří dodržet. S přizpůsobením se realitě ale stále váhá. Ještě před pár týdny tvrdil ministr financí Zbyněk Stanjura, že bude líp. Že do státního rozpočtu přijdou desítky miliard z příjmových daní, které odvedou firmy, a že rozpočtu pomůže i daň z mimořádných zisků energetik a bank.
Premiéra Petra Fialu (ODS) v nedělní debatě v televizi CNN Prima News předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ničím nepřekvapil. Řekl to na dotaz ČTK při odchodu z televizního studia. Expremiér Babiš si postěžoval, že dostal v diskusi méně prostoru, od další účasti v televizních debatách ho to ale neodradilo. Oba se sešli před kamerami v samostatném duelu poprvé ve funkčním období Fialovy vlády. Podle šéfredaktora Týdeníku Echo neměla debata jednoznačného vítěze.
Deficit letošního rozpočtu se nevyvíjí dobře, nelze ale ještě říct, že vláda schválený schodek za celý rok 295 miliard korun nedodrží. V pořadu Partie Terezie Tománkové v televizi CNN Prima News to řekl premiér Petr Fiala (ODS). V létě kabinet očekává příjmy z windfall tax, dividendu z ČEZ či peníze z evropských fondů, pak se uvidí, jaký je skutečný stav rozpočtu, míní. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09) však vládou slíbený deficit nelze dodržet.
Opoziční hnutí ANO by podle květnového modelu agentury STEM pro televizi CNN Prima News nyní vyhrálo volby s 33,5 procenta hlasů. Druhá by byla vládní ODS s 14,6 procenta, třetí Piráti s 10,8 procenta. Pod pětiprocentní hranicí pro vstup do Sněmovny byly TOP 09, ČSSD, KSČM i KDU-ČSL. Televize dnes model představila v pořadu Partie Terezie Tománkové, kde se diskuse zúčastnili předseda vlády Petr Fiala (ODS) a expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš.
Varšavská vláda poslala Moldavsku dohromady 6 letadel se zbraněmi, aby se země prezidentky Maiy Sanduová mohla bránit proti pokusům o vnitřní destabilizaci mimo jiné ze strany Ruské federace, která se o rozvrat v Moldavsku pokusila dle samotné prezidenty například během letošního jara. Psali jsme o tom zde. O poslání zbraní do Moldavska napsal na Twitteru polský ministr vnitra Mariusz Kamiński. K oznámení došlo jen pár hodin po konci summitu Evropského politického společenství.
Moldavsko si zaslouží obdiv za to, jak se dokáže postavit Rusku a čelit důsledkům ruské barbarské invaze na Ukrajinu. Na summitu Evropské politického společenství (EPC) to ve čtvrtek řekl český premiér Petr Fiala. Na okraj summitu se setkal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, uvedlo Fialovo tiskové oddělení. Moldavská prezidentka Maia Sanduová na tiskové konferenci za účasti Fialy uvedla, že summit EPC v Moldavsku ukázal jednotu a sílu v době, kdy svět čelí největší vojenské agresi od druhé světové války.
Česko a Slovensko jsou zajedno v názoru na podporu Ukrajiny, která se brání ruské agresi. Zároveň je potřeba uvažovat nad budoucí obnovou napadené země. Český premiér Petr Fiala to řekl novinářům po středeční schůzce s novým předsedou slovenské vlády Ľudovítem Ódorem. Šlo o první schůzku obou politiků od doby, kdy se Ódor v polovině května postavil do čela úřednické vlády. Podle premiéra Ódora také Slovensko stojí před konsolidací veřejných rozpočtů, inspirovat se možná bude v Česku.
Vzhledem k aktuální ekonomické situaci není zavedení eura v Česku tématem, které by se mohlo řešit v tomto volebním období, řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nejprve je nutné dát do pořádku český státní rozpočet a zkrotit inflaci, zdůraznil. Ocenil diskusi, která se o kladech i záporech zavedení společné evropské měny vedla na nedávné ideové konferenci občanských demokratů.
Premiér Petr Fiala (ODS) po jednání s guvernérem České národní banky Alešem Michlem prohlásil, že je třeba pokračovat v boji s inflací. „Bavili jsme se o krocích, které děláme, jak vláda, tak Česká národní banka v boji s inflací. Shodli jsme se na tom, že je potřeba v těch krocích pokračovat, že inflace sice klesá, ale je potřeba v tom úsilí nepolevovat, abychom dosáhli dalšího poklesu,“ řekl. V dubnu spotřebitelské ceny v Česku meziročně vzrostly o 12,7 procenta, tempo růstu ale zvolnilo z březnových 15 procent.
Vláda Petra Fialy nedávno představila balík opatření, kterými hodlá léčit dlouhodobě neudržitelný stav veřejných financí. Vedle škrtů ve státních výdajích a dotacích obsahuje také velké zvyšování daní, ať už se to týká jednotlivců firem, nebo DPH. Právě daňové změny teď ale dost zaměstnávají úředníky ministerstev, balíček totiž obsahuje řadu na první pohled nesmyslných změn.
Neshody s ministryní obrany Janou Černochovou měly v minulých dnech vést náčelníka Generálního štábu Armády ČR Karla Řehku k podání rezignace premiéru Petru Fialovi. Ten ji ale podle informací serveru Novinky.cz nepřijal a tento krok mu rozmluvil. Mezi Řehkou a Černochovou je podle serveru napjatá atmosféra již delší dobu. K jakým neshodám mezi ministryní obrany a šéfem armády došlo, není jasné. Armáda ani premiérův mluvčí informaci Novinek.cz nepotvrdili, ale ani nevyvrátili.
Návrh zákona o přeměnách obchodních společností je podle premiéra Petra Fialy (ODS) obecnou úpravou. Není zacílen na konkrétní firmu, vztahuje se na všechny obchodní společnosti. Zároveň ale podotkl, že vláda se netají snahou posílit kontrolu nad energetickou infrastrukturou. Fiala tak komentoval situaci, kdy akcie společnosti ČEZ se po zprávách o návrhu zákona o přeměnách obchodních společností, který ve středu schválila vláda, na burze výrazně propadly a už jsou pod hranicí tisíc korun.
Součástí vedení Masarykovy univerzity v Brně se ve středu stala Jana Fialová, manželka premiéra Petra Fialy (ODS). Právě Fiala v minulosti školu po dvě období vedl jako rektor. Fialovou jmenoval současný rektor Martin Bareš do funkce prorektorky pro záležitosti studentů a vnější vztahy. Vedením tohto prorektorského portfolia byla pověřena už od 1. května, informovala škola na twitteru. Fialová vystudovala systematickou biologii a ekologii na brněnské přírodovědecké fakultě.
Prezident Petr Pavel kritizoval na sněmu Svazu měst a obcí (SMO) v Olomouci na případu rušení poboček České pošty komunikaci vlády Petra Fialy. Nemá za správné, že se reformy plánují z centra bez seznámení se s pohledem dotčených obcí. Uvedl, že opačný proces by byl určitě složitější a náročnější, ale zahrnout do rozhodovacích procesů místní znalosti je zásadní. Vláda nejprve informovala o záměru zrušit 300 poboček, až poté jednali její zástupci o plánu s jednotlivými obcemi.
Premiér Petr Fiala (ODS) čelil při čtvrtečních sněmovních interpelacích kritice poslanců opozičního hnutí SPD za své dřívější výroky o daních. V souvislosti s návrhem opatření k rozpočtové konsolidaci, který některé daně zvyšuje, mluvili o klamání voličů i o šíření dezinformací. Fiala výtky odmítl a ozdravný balíček hájil. Lídr SPD Tomio Okamura a poslanec tohoto hnutí Karel Sládeček připomínali Fialovi jeho dřívější výrok o tom, že „nebudeme zvyšovat daně a tečka“.
Je to až neuvěřitelné. V zemi, kde poslední dva roky klesají reálné mzdy nejvíc z celého 38členného klubu OECD, by politická třída měla být plně soustředěna na: boj s inflací, na odboj proti budoucím inflačním faktorům, a tedy proti zelené politice Evropské unie, na protiútok v zájmu automobilového průmyslu... A neměly by si s tím lámat hlavu jen vládní strany, opoziční ANO, které za inflaci a Green Deal nese historickou spoluzodpovědnost, zrovna tak.
Premiér Petr Fiala (ODS) označil po dnešním jednání sociálních partnerů ve Strakově akademii o konsolidačních rozpočtových opatřeních vyhlášenou stávkovou pohotovost odborů za nezodpovědnost. K dialogu nepatří nátlakové akce, uvedl na večerní tiskové konferenci po téměř čtyřhodinovém jednání s tím, že vláda není připravená ustupovat od svých návrhů, chce ale o nich jednat. "Jsme připraveni hájit své názory a svá rozhodnutí, k dialogu ale nepatří nátlakové akce," uvedl premiér
Je konec roku 2013, Petr Fiala se chystá stanout v čele demoralizované ODS (nemá pak na kongresu soupeře) a na soukromém večírku přijde řeč samozřejmě i na konec vlády Petra Nečase o pár měsíců předtím. Fiala má kritický názor: trvat na dvojitém zvyšování DPH byla od jejich vlády vážná chyba. Pravice, zdůrazňuje nový lídr, nemá co zvyšovat daně a ODS to pod jeho vedením dělat nebude. Dává najevo, že on jako ministr školství na tom rozhodování neměl podíl, že šlo mimo něj (rozumí se po ose Nečas–Kalousek). Minulý týden premiér Fiala představil ozdravný rozpočtový balíček.
Ozdravným balíčkem nic nekončí, konsolidovat veřejné finance budeme i nadále. Tak hovořili na tiskové konferenci představitelé vlády Petra Fialy (ODS). I ekonomové upozorňovali, že jeden balíček nemusí na veřejné finance, které jsou v katastrofálním stavu, stačit. Ministr financí Zbyněk Stanjura nicméně na dotaz deníku Echo24 řekl, že v příštím roce se podobný seznam opatření čekat nedá. Vláda ale bude nadále hledat úspory, chce pokračovat ve škrtání dotací i bojovat s byrokracií.
„Nebudeme lidem zvyšovat daně,“ sliboval ještě nedávno voličům premiér Petr Fiala (ODS). Jeho vláda přesto po několika měsících s velkou pompou oznamuje zvýšení všech přímých daní, jako je daň z příjmu firem a části fyzických osob, daň z nemovitosti nebo odvodů živnostníků na sociálním pojištění a dalších. Na co vláda čekala? „My se nechystáme zvyšovat daně lidem, přestože tady existuje určitá poptávka,“ prohlásil premiér Fiala 11. listopadu loňského v rozhovoru pro Blesk
V zásadních věcech není prostor pro změnu vládního úsporného balíčku na ozdravení veřejných financí, řekl v pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) premiér Petr Fiala (ODS). Kabinet podle něj nebude ustupovat žádnému nátlaku, přistoupit k úpravám by mohl jedině v případě nedokonalostí v návrzích či evidentních chyb. Kritiku vyvolala mimo jiné rozdílná sazba DPH na časopisy a noviny nebo vycouvání vlády ze zavedení spotřební daně na tichá vína.
I kdyby vláda už nic dalšího neprosadila, její přínos bude větší než v případě předchozích dvou kabinetů, řekl na sobotní ideové konferenci občanských demokratů v Praze předseda strany a premiér Petr Fiala. V úvodu celodenního jednání ODS o programu ocenil politiky své strany ve vládě i v dalších funkcích, vyzdvihl také vůli kabinetu k bolestné a nepopulární reformě v podobě konsolidačního balíčku, který vláda představila tento týden.
Vláda by se po představení konsolidačního balíčku měla zaměřit na dobrou komunikaci, vše jednoduše, srozumitelně a s pokorou vysvětlovat veřejnosti. Pro deník Echo24 to uvedli oslovení politologové. Podle nich je konsolidační balíček odvážným krokem, který ale nemusí být všem voličům například z řad živnostníků po chuti a ti pak mohou měnit své politické preference.
Očekávání bylo velké. Aranžmá teatrální. Za pět minut dvanáct. V této show kabinet Petra Fialy představil svoji důchodovou reformu a recept na snižování státních dluhů, které se kvůli neustálému zvyšování výdajů vymkly kontrole. Nechme teď stranou penzijní reformu, která mění penze na roky dopředu. Zpřísňuje předčasné důchody, odsouvá konec pracovní kariéry a zároveň slibuje speciální podmínky pro některé profese. Zaslouží si to hlubší analýzu a komentář, které přinese Echo v nejbližších dnech.
