Ve vysílání ruské státní televize Rossija 1 hovořil ruský poslanec Alexej Žuravljov o odpálení ruských jaderných střel směrem na Západ. Ve studiu se objevila také grafika, která ukazovala, jak dlouho by trvalo, než by rakety Sarmat vypálené z Kaliningradu dolétly do vybraných evropských metropolí. Debatu vedla populární moderátorka stanice Olga Skabejevová.
Kreml v případě úspěchu na Ukrajině podle zveřejněného dokumentu zvažuje na části jejího území vytvořit nový kvazistát jménem Jižní Rus. Dokument, který získalo Rádio Svoboda, nese název „Manifest jihoruské lidové rady“ a hovoří o reakci na „teror a totalitní vnucování ideologie nacismu a banderovců“. Plán podle všeho vznikl 16. dubna, na jeho počátku se zmiňuje, že Ukrajina po svržení „řádně zvoleného prezidenta“ v roce 2014 „ztratila legitimitu“.
Teď už bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom Igor Volobujev dal rozhovor agentuře Reuters. Prohlásil v něm, že doufá, že se bude moci se zbraní postavit proti invazi Moskvy a že ruský prezident Vladimir Putin vede svou zemi do katastrofy. Gazprombank, na kterou je napojena také společnost Novatek, je jednou z klíčových institucí Putinova režimu. Evropa právě přes tuto banku platí za ruský plyn, připomněl server Liga.net.
Na Ukrajinu údajně odcestoval zatím nejvýznamnější ruský generál – náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov. Podle ukrajinského portálu Defence Express převzal velení ruských vojsk v Donbasu. Právě Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska. Od počátku ruské invaze ztratila Moskva v bojích už osm generálů.
António Guterres navštívil Moskvu a Kyjev. Pokud nevíte, kdo to je, vězte, že se jedná o generálního tajemníka OSN. Do hlavních měst válčících států vyrazil vyjednávat o mírovém řešení války, nebo aspoň o vytvoření humanitárních koridorů pro civilisty z oblastí, kde se bojuje. Vše nasvědčuje tomu, že selhal. V Moskvě ho ruský prezident Vladimir Putin přivítal u již legendárního dlouhého stolu. Nikdo chudáka Guterrese nebere vážně. Jeho cesta tak jen podtrhla skutečnost, že OSN je organizace naprosto k ničemu a měla by se zrušit.
Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska, prohlásila ve čtvrtek mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová. Rusko podle ní na další provokování Ukrajiny k úderům proti vojenským objektům na ruském území tvrdě odpoví. Představitel ukrajinské prezidentské kanceláře vzápětí zdůraznil, že Ukrajina má právo se ruské agresi bránit, a to také útoky na ruské vojenské základny a sklady.
Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. S odvoláním na údaje finského střediska pro výzkum energií a ovzduší CREA to ve čtvrtek napsal ruský list Kommersant. Rusko vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil.
Rakouská energetická skupina OMV, která je jedním z největších dovozců ruského plynu, se chystá u finančního ústavu Gazprombank ve Švýcarsku otevřít si účty v rublech. S odkazem na informované zdroje to dnes napsal britský ekonomický list Financial Times (FT). Rakouský podnik tak vyhoví požadavkům Kremlu, který od svých odběratelů v EU začal vyžadovat platby v rublech.
Německá energetická společnost Uniper bude platby za dodávky plynu z Ruska převádět do ruské banky a nikoliv do banky v Evropě. Řekl to mluvčí firmy německému listu Rheinische Post. „Plánem je provádět naše platby v eurech na účet v Rusku,“ řekl mluvčí. Banka je pak promění na rubly a uloží na rublový účet Uniperu. Podle EK nepůjde o porušení sankcí, když platba bude dokončena po složení eur, ale před převodem na rubly.
Maďarsko přistoupilo na platební podmínky Moskvy pro odběr ruského plynu, potvrdil americké televizi CNN ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko podle něj nemá alternativní možnosti, jak si zajistit energetické zdroje nebo trasy, které by zemi umožnily v nejbližších letech ukončit dovoz z Ruska. Szijjártó již dříve uváděl, že jeho země nepodpoří žádnou podobu evropských sankcí, která by se týkala ruské ropy a plynu.
Týdeník Echo míval rubriku Přeceňovaný a podceňovaný. Zkusme ji projednou oživit a podívat se, jak dopadla válka na Ukrajině na reputaci některých vlivných zemí, názorů či myšlenkových proudů. Je myslím jasné, že přeceňované bylo Německo a ruské ozbrojené síly a podceňovaná byla Ukrajina. Proto k nim jen stručně.
Rusko se rozhodlo, že je potřeba rozklížit dosavadní relativně pevnou jednotu Evropy v sankcích a vyzbrojování Ukrajiny přes zastavení dodávek plynu do Polska a Bulharska. Přesně podle metody rozděl a panuj. Zavření kohoutků přichází den poté, co ohlásily nové zbrojní dodávky na Ukrajinu dvě klíčové země, kterým se do toho v případě té první zatím moc nechtělo. A v případě té druhé se to dělalo, ale nemluvilo se o tom.
Po zastavení dodávek ruského plynu do Polska a Bulharska vzrostla obava z toho, že Vladimir Putin odpojí Evropu od plynu dříve, než se k tomu odhodlá ona sama. Důležité je nyní především naplnit před další topnou sezónou podzemní zásobníky, současné ceny plynu však mohou obchodníky dostat do finančních potíží, jako se to aktuálně stalo společnosti Pražská plynárenská. Vláda se také musí dále snažit vyjednat náhradní dodávky plynu v zahraničí. Vládní zmocněnec pro energetiku Václav Bartuška deníku Echo24 potvrdil, že vyjednávání aktivně probíhá.
Pokračujeme v rozhovorech s českými průmyslníky, lidmi, kteří prudký růst cen a především cen energií pociťují jako první. Vlastník Madety Milan Teplý (73) odepisoval investice už po první ukrajinské válce, tedy po Majdanu, záboru Krymu a bojích ve dvou separatistických republikách na východě Ukrajiny v roce 2014. Evropská unie tehdy na Rusko uvalila různé sankce a embarga na dovoz zboží, Rusko odpovědělo embargem na evropské potraviny.
Ruský vůdce Vladimir Putin a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by se mohli na mírových jednáních osobně setkat v rámci několika dní, tvrdí turecký ministr obrany Hulusi Akar. Turecko během války působí jako prostředník mezi Ukrajinou a Ruskem a hostilo mírové rozhovory mezi oběma stranami. Poradce šéfa ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajlo Podoljak však prohlásil, že čas schůzky zatím stanoven nebyl.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.
Vláda Petra Fialy se chová diletantsky a nepomáhá českým lidem, v konfliktu s Ruskem naopak přilévá olej do ohně a nesnaží se k Vladimiru Putinovi přistupovat spíše diplomaticky. Tvrdí to sněmovní opozice a někteří bývalí političtí představitelé. Podle šéfa SPD Tomia Okamury ani dva měsíce po začátku invaze kabinet v podstatě nic nedělá. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že „vláda neřeší problémy českých občanů“.
Ukrajinu povzbudilo historické setkání 40 ministrů obrany v německém Ramsteinu. Kyjev je teď přesvědčen, že selhává ruský plán na demilitarizaci Ukrajiny, a mluví se o vítězství. Setkání mělo za cíl koordinovat snahy států, které podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Ministři se dohodli, že se budou scházet každý měsíc, zároveň v posledních dnech spojenci zvyšují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.
Ruská plynárenská společnost Gazprom zcela zastavila dodávky plynu do Polska a Bulharska. Své rozhodnutí zdůvodnila tím, že místní plynárenské podniky PGNiG a Bulgargaz odmítly za plyn platit v rublech. Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Zastavení dodávek potvrdil už i polský PGNiG. EU je na zastavení ruského plynu připravena a zareaguje společně, řekla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly v snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterním telefonickém rozhovoru řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Kyjev by měl nařídit ukrajinským vojákům, bránícím se v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, aby složili zbraně. Oznámil to Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím podle agentury Reuters odmítl ukrajinský návrh na speciální kolo jednání o evakuaci civilistů a vojáků z Mariupolu. Na umožnění evakuace z Mariupolu naléhal i Erdogan.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterním telefonickém rozhovoru řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Kyjev by měl nařídit ukrajinským vojákům, bránícím se v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, aby složili zbraně. Oznámil to Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím podle agentury Reuters odmítl ukrajinský návrh na speciální kolo jednání o evakuaci civilistů a vojáků z Mariupolu. Na umožnění evakuace z Mariupolu naléhal i Erdogan.
Ruští vojáci v úterý večer obsadili budovu radnice ve městě Cherson na jihu Ukrajiny, uvedl na facebooku tamní starosta Ihor Kolychajev. Přístavní město, v němž před válkou žilo asi 300 000 lidí, je pod kontrolou ruských sil už od začátku března. Rusko se podle posledních informací snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě země. Tvrdě se bojuje také u města Izjum. „Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji,“ napsal starosta.
Internetové sdružení CZ.NIC zablokovalo krátce po ruském útoku na Ukrajinu osm údajně dezinformačních webů, které měly cíleně šířit ruskou propagandu. Šlo o bezprecedentní a zároveň kontroverzní krok, který vyvolal obavy o svobodu slova. Výkonný ředitel sdružení Ondřej Filip s odstupem dvou měsíců říká, že kritice rozumí. Rozšíření seznamu podle něj není ve hře.
Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy.
Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil v pondělí po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem. Austin uvedl, že doufá, že budou po této válce ruské vojenské síly natolik oslabené, že nebudou schopny podobnou invazi zopakovat.
Ruská tajná služba FSB podle ruského prezidenta Vladimira Putina zmařila pokus Kyjeva a Západu zavraždit známého televizního moderátora, pokládaného za tvář kremelské propagandy. Putin, jehož vystoupení vysílala státní televize, ovšem žádné důkazy na podporu svého tvrzení neuvedl. V Rusku bylo za Putinovy éry zavražděno několik známých novinářů, ale šlo o kritiky režimu, jako byla například Anna Politkovská.
Šance na diplomatické řešení války na Ukrajině stále není na dohled. Ruská armáda naopak ohlásila záměr získat nejen celý Donbas, ale kompletně obsadit jih země a tím odříznout Ukrajinu od moře. Ztráta velkých přístavů by byla pro ukrajinský export takřka smrtelná. Kromě rozsáhlých průmyslových oblastí na východě, kde se těží asi 75 procent ukrajinského uhlí, by země přišla asi o čtvrtinu obyvatel. Prezident Zelenskyj se snaží ubezpečit občany, že všechna okupovaná území dobude ukrajinská armáda zpět.
Na protestech protiputinovských Rusů se před časem objevila vlajka se dvěma bílými pruhy a jedním pruhem světle modrým. Byla to vlajka Novgorodské republiky, středověkého ruského státu, státu dávno zaniklého, ale zajímavého tím, že vůbec existoval – a to docela úspěšně. Jeho existence totiž poněkud vyvrací předpoklad, že v Rusku se něco jiného než samoděržaví a různé druhy tyranie nemůže vyvinout, že krutost a absence svobodomyslnosti je Rusům jaksi geneticky a historicky daná.
Moskevský soud uvalil v pátek vazbu na opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu, kterému hrozí až 15 let vězení, protože prý údajně šířil lži o ruské armádě. Současně ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam cizích agentů Kara-Murzu a Leonida Volkova, spolupracovníka uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného, ale i novináře Alexeje Venediktova. Ten byl v čele nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy až do jejího uzavření po začátku ruské války proti Ukrajině.
