Summit G7 se v pondělí přiblížil k realizaci ostrého a dosud neozkoušeného plánu – stanovit maximální cenu za barel ropy a dražší nekupovat. O čím dál reálnějších obrysech tohoto plánu informuje deník New York Times, už dříve na něj upozornilo Echo24. Podle expertů je tento krok mimo jiné oficiálním přiznáním toho, že dosavadní embarga a sankce vůči Rusku nefungují tak, jak si Západ původně představoval.
Ruský prezident Vladimir Putin se zúčastní summitu největších světových ekonomik G20, který se má konat na podzim v Indonésii. Podle agentury TASS to dnes uvedl Putinův poradce Jurij Ušakov. Západ kvůli ruské agresi vůči Ukrajině tlačil na to, aby Moskva byla z této skupiny vyloučena. Není zatím jasné, zda půjde o Putinovu osobní účast či zda vystoupí prostřednictvím videospojení. Západní země v čele s USA usilovaly o to, aby Indonésie, která letos skupině G20 předsedá, Rusko ze zasedání vyloučila po jeho útoku proti Ukrajině.
Tlak na Vladimira Putina budeme nadále stupňovat, tahle válka musí skončit. Taková prohlášení zaznívala na summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 v Bavorsku. Ta odsoudila ruskou invazi na Ukrajinu a plně se v konfliktu postavila za Kyjev. V prohlášení Německo, Británie, Francie, Itálie, Japonsko, Kanada a USA slíbily Ukrajině podporu, dokud to bude třeba, a zároveň bránící se zemi ujistily, že si o své budoucnosti včetně budoucí mírové smlouvy rozhodne výhradně sama.
Elitní ukrajinská jednotka provádí diverzní operace na ruském území, uvedl britský deník The Times, který hovořil s dvěma členy tohoto vojenského uskupení a představitelem ukrajinské rozvědky. Misí ukrajinské jednotky Šaman, jejíž vojáci podle deníku bojovali po boku Američanů a Britů v Afghánistánu, je zničit infrastrukturu klíčovou pro podporu ruské invaze na Ukrajinu. „Nejzajímavější mise se odehrávají v týlu nepřítele – nastražování výbušnin za frontovou linií, za hranicí,“ sdělil The Times 25letý četař,
Ruští vojáci v pondělí pokračují v útocích na Lysyčansk, který je posledním velkým městem, jež ukrajinská armáda drží v Luhanské oblasti na východě země. K evakuaci zbývajících obyvatel Lysyčansku v pondělí důrazně vyzval gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Ukrajinský generální štáb uvedl, že ruské oddíly se s pomocí dělostřelectva snaží blokovat Lysyčansk z jihu. Ruskem podporovaní separatisté podle agentury TASS oznámili, že ruští vojáci do města již vstoupili z pěti směrů, Reuters ale tuto informaci nemohl potvrdit
Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.
Ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi podle všeho docházejí vysoce postavení v armádě. Alespoň to vyplývá z toho, koho začal posílat na frontu. Zatím posledním je podle západních médií generál Pavel, veterán z Afghánistánu, který má nově řídit ruské síly na východě Ukrajiny poté, co byl dosavadní velící důstojník vážně poraněn ukrajinským ostřelováním. Generál Pavel podle všeho váží asi 130 kilogramů a někteří si ho k tomu spletli s českým generálem Petrem Pavlem.
Rusko se po 104 letech ocitlo v takzvané platební neschopnosti, tedy v technickém bankrotu. Stalo se tak poté, co v neděli večer Moskvě vypršela lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč) úroků ze zahraničních dluhopisů, informovala v pondělí agentura Bloomberg. Moskva dostatek financí sice má, ale sankce Západu mu fakticky znemožňují dluh uhradit. Věřitelé tak budou patrně chtít získat něco alespoň ze zabraných majetků ruských oligarchů či zmrazených rezerv Moskvy, píše ekonom Lukáš Kovanda.
V bavorských Alpách v neděli začal summit zemí skupiny G7. Tato skupina sestává z klíčových ekonomik Západu. Těžko už jejím všem členům přisuzovat adjektivum „světově nejvýznamnější hospodářství“, jež jim bezesporu svého času náleželo. Taková Itálie, ač stále člen G7, už prostě nepředstavuje světovou ekonomickou špičku. Jde o přestárlou a předluženou ekonomiku, s dluhem kolem 150 procent HDP, kterou před bankrotem chrání tištění bilionů eur a manipulace s úroky v podání ECB, jeden ze zdrojů současné inflace nejen v eurozóně, ale také v ČR.
V německém Garmisch-Partenkirchenu začal v neděli summit sedmi velkých světových ekonomik G7. Německý kancléř Olaf Scholz krátce po poledni v bavorském alpském zámku Elmau přivítal amerického prezidenta Joea Bidena, britského premiéra Borise Johnsona, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, italského premiéra Maria Draghiho, japonského premiéra Fumia Kišidu a kanadského ministerského předsedu Justina Trudeaua. Vrcholná schůzka potrvá tři dny a skončí v úterý kolem poledne.
Litva Rusku neustoupí a bude nadále blokovat přepravu sankcionovaného zboží přes své území do ruské Kaliningradské oblasti, prohlásil v pátek litevský prezident Gitanas Nausėda. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko po sobotním setkání s Vladimirem Putinem řekl, že izolace této exklávy se podobá vyhlášení války. Litva přitom má 10. července rozšířit sankce na další zboží. Mezitím v Rusku sílí už tak silné protilitevské hlasy, které například zpochybňují litevskou státnost.
Západní pomoc Ukrajině ve válce s Ruskem přichází i v podobě podpory západních speciálních jednotek a tajných služeb. Zahraniční jednotky cvičí ukrajinské vojáky, agenti zase poskytují informace o pohybech armád a ruské komunikaci. Podle deníku The New York Times tyto složky také organizují dodávky potřebných západních zbraní a tvoří jakousi síť, která zajišťuje jejich bezpečný přesun.
Ukrajinské hlavní město dnes časně ráno zasáhly rakety, ze čtvrti nedaleko centra bylo slyšet několik výbuchů. Na místě jsou záchranáři, kteří vyprošťují zraněné, zasažena byla i devítipatrová obytná budova. Podle ukrajinských zdrojů při útoku zemřel nejméně jeden člověk, sedmiletá holčička skončila v nemocnici, napsala ruská verze serveru BBC. Několik explozí se dnes po šesté ráno místního času ozvalo v kyjevské Ševčenkivské čtvrti, uvádí agentura Reuters.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu dnes navštívil velitelská stanoviště ruské armády na okupované Ukrajině a vyslechl hlášení o situaci. Zajímal se prý také o životní podmínky nasazených vojáků. S odkazem na prohlášení ruského ministerstva obrany o tom informovala agentura Interfax. Agentura RIA Novosti zveřejnila minutové video z ministrovy návštěvy. Obsahuje záběry přilétajícího vrtulníku, jednání Šojgua s vojáky a gratulace při předání medailí.
Rusko poskytne Bělorusku raketové systémy Iskander-M, které mohou nést jaderné hlavice. Na schůzce s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem to dnes v Petrohradě řekl prezident Vladimir Putin. Rusko tento systém před lety vyvinulo jako odpověď na budování amerického protiraketového štítu. "V nadcházejících měsících předáme Bělorusku taktické raketové systémy Iskander-M," řekl Putin podle ruské televize.
Teoreticky Evropané už brzy nebudou kupovat ruskou ropu kvůli válce na Ukrajině. Sedmadvacítka se rozhodla snížit dovoz o 90 % do konce roku u ropy a na začátku roku 2023 pak u rafinovaných produktů, jako je motorová nafta. Například ale Česko díky politice Budapešti získalo výjimku. Ve skutečnosti odstřižení od ruské ropy nebude tak jednoznačné, protože nebude možné přesně zjistit, odkud pochází ropa, která se před prodejem v Evropě zpracovala na další produkty.
Ruská armáda dnes použila bombardéry dlouhého doletu Tu-22M3 k útoku na Ukrajinu z Běloruska. Celkově v sobotu Rusko vystřelilo na území Ukrajiny více než padesát raket různých typů odpalovaných ze vzduchu, z moře i ze země. Uvedla to agentura Unian. "Poprvé z území Běloruska použil nepřítel proti Ukrajině dálkové bombardéry Tu-22M3. A také obnovil použití operačně-taktických systémů Iskander z této země.
Ruská armáda v něděli ráno ostřelovala vojenskou základnu v ukrajinském Javorivu blízko polské hranice, čtyři lidé při tom utrpěli zranění. S odvoláním na lvovského gubernátora o tom informovala agentura Reuters. Kromě toho také probíhají ruské útoky v oblasti Žitomiru, Lvovu a Černihivu. Z ukrajinsko-běloruských hranic Rusové vypálili přes čtyřicet raket. Pod raketovými útoky se ocitla také Dněpetrovská a Chmelnická oblast, píše Unian.
Blokáda Kaliningradu vyvolala ostré reakce Kremlu a v Rusku se začalo mluvit i o možném útoku na koridor na pomezí polsko-litevské hranice. To je kritické místo případného střetu s NATO, před kterým experti roky varují. A zároveň také řídce obydlené a jinak nepříliš významné území, kterým by mohlo Rusko otestovat jednotu aliance, která by musela rozhodnout o aktivaci zásadního článku 5.
Ukrajinští obránci dostali rozkaz stáhnout se ze Severodoněcku. Východoukrajinské město je téměř zcela zničené, uvedl v pátek ráno gubernátor Luhanské oblasti Serhij Hajdaj. Poslední ruský útok na přilehlý Lysyčansk byl podle něj odražen, boje však pokračují v okolí dvojměstí.
U ruské Rjazani, která se nachází zhruba 200 kilometrů od Moskvy, se v pátek ráno při přistání zřítilo vojenské nákladní letadlo Il-76. Zemřeli nejméně čtyři členové posádky. Dalších pět lidí, kteří byli na palubě, jsou zranění. Napsala to agentura Reuters s odkazem na informace agentury Interfax.
Bití, mučení i vymyšlené prohřešky. Kremlu se ani „pod zámkem“ nedaří vymazat z veřejného prostoru kritika režimu a opozičníka Alexeje Navalného. Ten udržuje kontakt s okolním světem skrze svůj tým a právníky. A kromě politických prohlášení se tak na sociálních sítích dělí například i o mrazivé zkušenosti ze svého pobytu v ruských žalářích.
Omezení dodávek ruského plynu do Německa označil ve čtvrtek německý ministr hospodářství Robert Habeck za „ekonomický útok“ . Německou energetickou krizi a utažení kohoutků s plynem přirovnal Habeck k „pádu Lehman Brothers v energetickém systému“. Německo zároveň vyhlásilo „poplachovou fázi“ havarijního plánu, která má pomoci šetřit s plynem a doplnit zásobníky za 15 miliard eur, píše agentura Reuters. Klesající dodávky plynu odhalily silnou závislost Německa na ruském dodavateli, která sahá až do dob studené války. Rusové popírají tvrzení Němců, že by kohoutky s plynem „utáhli“ záměrně.
Výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol vyzval Evropu, aby se okamžitě připravila na úplné přerušení dodávek ruského plynu během této zimy. Evropské vlády by podle něj měly přijmout opatření ke snížení poptávky a ponechat v provozu stárnoucí jaderné elektrárny, uvedl Birol ve středu v rozhovoru s listem Financial Times.
Plukovník ruské tajné služby FSO Vadim Zimin, který nosíval prezidentský kufřík s kódy k odpálení jaderných zbraní, byl nalezen ve svém bytě s prostřelenou hlavou. Média píší o sebevraždě. Dvaapadesátiletého Zimina našel před pár dny zraněného v bytě jeho bratr, v současnosti je bývalý bodyguard v kómatu a lékaři nehovoří o jeho prognóze optimisticky, uvedl list Moskovskij komsomolec.
Podle západních odhadů se zřejmě začíná blížit moment, kdy ruský vůdce Vladimir Putin sáhne k mobilizaci. Velké ztráty na východě Ukrajiny i opotřebovávací fáze války si to zřejmě žádají, stejně tak jako ruská ofenzivní snaha na Donbase. Odborníci však upozorňují, že masovou mobilizaci si režim nemůže dovolit, bude se tak zřejmě snažit o mobilizaci „pokoutní“. Válka kolem pomalu se měnících linií zejména na východní Ukrajině s sebou nese značné ztráty na obou stranách konfliktu.
Rusové pokračují ve vyhrožování Litvě. Marija Zacharovová, mluvčí ruského ministerstva zahraničí známá svými ostrými výroky, mluví o „praktické“ odpovědi na blokádu dovozu zboží do Kaliningradu. O jakou odpověď půjde, zatím Kreml nespecifikuje, příliš praktických es v rukávu však Rusko na Litvu zřejmě nemá. Pokud by tedy nechtělo jít do otevřeného konfliktu.
Rozhodnutí Litvy zablokovat Rusům železniční spojení s Kaliningradem, touto enklávou Ruska ve staré Evropě, přišlo v sobotu. Dochází nám, co všechno se takovým tahem najednou ocitlo ve hře? Litva se odvolává na instrukce Evropské komise ohledně sankcí na ruský import přes území EU, v tomto případě zásobování Kaliningradu uhlím, kovy, stavebním materiálem aj. V ruské enklávě mezi Polskem a Litvou žije téměř milion lidí, tamní gubernátor odhaduje, že zakázané položky dohromady tvoří asi 50 procent dovozu z Ruska.
Kreml zuří a hrozí Litvě odvetou za blokádu dopravy do západní ruské enklávy Kaliningradu. V ruských médiích se tak objevují úvahy, jak má Rusko proti litevským krokům „udeřit“ i varování, že Litevci odvetu silně pocítí.
Budeme mít zbraňové systémy, které nemají ve světě obdoby. Takto se chlubil ruský prezident Vladimir Putin při tradičním setkání se absolventy vojenských škol v Kremlu.
