EU jedná o gigantickém dluhu na pomoc ekonomikám, Maďarsko hrozí dohodu vetovat
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu.
Evropské lídry čeká možná nejdůležitější summit za poslední roky. Premiéři a prezidenti členských států budou rozhodovat o plánu na obnovu Evropy, který by měl podle návrhu společně zadlužit členské státy až na 30 let. Plán také počítá se společnými daněmi, což by podle kritiků znamenalo největší krok k další integraci EU od Maastrichtské smlouvy, která přinesla euro.
Oblíbené prázdninové destinace Čechů řeší rapidní nárůst počtu nakažených koronavirem. Kvůli tomu již například Chorvatsko znovu zavedlo roušky v obchodech či restauracích a v Bulharsku zavírají bary a noční podniky.
Část poslanců české sněmovny prokazatelně trpí rozštěpem osobnosti, nejvíc se tento úkaz vyskytuje u menších tzv. středových stran v opozici.
Česko je v horní části žebříčku evropských států, kde se nejčastěji rozpadá manželství. V této statistice, která je přepočtena na tisíc obyvatel, úplně dominují Lotyšsko a Litva. Ze středoevropských států je zemí s výraznou rozvodovostí právě Česko. O aktualizovaných datech informoval v pátek Eurostat.
Plán na obnovu EU po koronavirové krizi je podle kritiků nenápadným krokem k další integraci EU. Srovnáván je s Maastrichtskou smlouvou, která přinesla euro. Kromě společného dluhopisu jsou v plánu obnovy i společné evropské daně. A hned čtyři. Čeští poslanci v pátek jednali o tom, s jakým mandátem vyšlou na summit EU premiéra Andreje Babiše (ANO). Poslanci hnutí ANO se nakonec postavili na stranu liberální opozice, která plán EU podporuje, a premiér tak má podle většiny poslanců plán schválit.
Sněmovna v pátek podpořila postoj české vlády k plánu Evropské komise na podporu oživení evropských ekonomik po koronavirové krizi. Vyzvala premiéra Andreje Babiše (ANO), aby plán i jeho financování v závěrečném hlasování na Evropské radě podpořil.
Německo se ujalo předsednictví Evropské unie.
Se schválením evropského záchranného balíku pro nakopnutí ekonomiky členských států není třeba spěchat, prohlásil v pátek nizozemský premiér Mark Rutte.
V minulých dnech byla na Evropské radě zahájena diskuse o masivním „plánu obnovy“ podle představ Evropské komise (EK). Návrh počítá se zvýšením příštího unijního rozpočtu z 1,1 na 1,85 bilionu eur. Velká část z oněch 750 miliard eur navíc by měla jít na tzv. zelenou revoluci, ať už jako dary, nebo jako půjčky vládám členských států. Peníze si EK půjčí na finančních trzích, splácet je chce rokem 2028 počínaje dalších třicet let – ze společných daní, nebo z vyšších členských příspěvků a vydáním společného dluhopisu.
Evropská unie se pouští do bezprecedentního experimentu. Úplně boří základní smysl, na němž od zrodu v renesanční Itálii stály finance, banky a úvěry. Tím pilířem bylo posuzování rizika konkrétních půjček a investic. Čím byly méně rizikové, tím nižší úrok se z nich platil a tím také byly nižší pojistky. Čím bylo riziko vyšší, tím stoupala i cena, za niž člověku nebo firmě banka půjčovala nebo mu pojišťovna nabízela pojistku.
Český exprezident Václav Klaus v prostorách německého parlamentu vystoupil s projevem před politiky Alternativy pro Německo (AfD). Nejsilnější opoziční strana, jejíž části kvůli pravicově radikálním tendencím sleduje kontrarozvědka, Klause pozvala u příležitosti německého předsednictví Evropské unii, které odstartuje ve středu.
Byl to prý jeden z nejnudnějších summitů v poslední době. Nic nerozhodl, všichni jen odprezentovali známé postoje, ale nikdo nezpochybnil jeho „architekturu“. Tak znělo zpravodajství z pátečního on-line summitu Evropské rady. Jenže pokud to znamená, že cesta pro největší expanzi unijního projektu od Maastrichtské smlouvy je volná, pak to není malý výsledek.
Ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO) chce připravit premiérovi Andreji Babišovi (ANO) reakci na páteční rezoluci Evropského parlamentu (EP) na téma Babišova možného střetu zájmů. Řekla, že Česko má v oblasti nakládání s financemi z Evropské unie propracovaný systém kontrol a jednotné metodické prostředí, takže se jí některá ustanovení usnesení dotkla. Podle ní se EP vměšuje do záležitostí ČR a jeho vyjádření jsou za hranou.
V Česku vládnou podivné pořádky, pokud jde o to, jak přední politici, a zvláště premiér Andrej Babiš, čerpají veřejné dotace. Nutně to nemusí znamenat největší nepořádek v Evropě, přesto je Česko exemplární případ zneužívání. Deklaraci s tímto poselstvím odhlasoval v pátek většinou 77 procent Evropský parlament.
Evropský parlament přijal rezoluci, která říká, že český premiér Andrej Babiš (ANO) kontroluje společnost Agrofert a zároveň má vliv na rozdělování evropských peněz v České republice. České úřady nezávazná rezoluce vyzývá, aby střet zájmů u politiků systémově řešily. Pro bylo 510 z 664 hlasujících, 53 bylo proti.
Česko by mělo svůj souhlas s evropským plánem obnovy, v jehož rámci si Evropská unie má půjčit na finančních trzích 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), podmínit uznáním jaderné energie za čistý zdroj a zákazem společných evropských daní.
V pátek 19. června se koná Evropská rada. Půjde na ní o návrh Komise nazvaný „EU pro nové generace“, který má nakopnout evropské ekonomiky po koroně. Plánu šéfky Komise Ursuly von der Leyenové předcházel společný návrh Emmanuela Macrona a Angely Merkelové, který byl ještě koncipován jako jednorázová pomoc jednotlivým vládám v celkové výši 500 miliard eur. Von der Leyenová jde dál: nejen navýšením na 750 miliard, ale i tím, že z pomoci se má stát trvalejší struktura, jakýsi evropský měnový fond.
"EU je mistrem světa v demokracii." Evropský parlament ve čtvrtek podpořil kontroverzní pravidla, podle nichž by se měly v budoucnu určovat ekologicky udržitelné investice.
Česko ani jiné státy si nemohou vybírat, jak budou uplatňovat pravidla Evropské unie o střetu zájmů.
Maďarský zákon, který zavádí zvláštní požadavky pro nevládní organizace financované ze zahraničí, je v rozporu s právem Evropské unie. Rozhodl o tom ve čtvrtek Soudní dvůr EU.
Prodej nových osobních automobilů v Evropské unii se v květnu kvůli koronavirové krizi meziročně snížil o 52,3 procenta na 581 161 vozů.
Holding Agrofert v otevřeném dopisu předsedovi Evropského parlamentu (EP) Davidu Sassolimu odmítl vyjádření parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, podle něhož český premiér Andrej Babiš (ANO) holding kontroluje a je kvůli tomu ve střetu zájmů.
Když nové auto s rádiem, tak jedině s digitálním. Vyplývá to z návrhu novely zákona o elektronických komunikacích. Důvodem pro rozsáhlou novelu je, že se české zákony musí sladit s novými evropskými regulemi. Jedná se o směrnici z roku 2018, která je označována jako evropský kodex pro elektronické komunikace, informuje o tom server lupa.
Jednoznačně výhodnější z českého pohledu by bylo celý program obnovy, tuto „EU pro příští generace“ zablokovat. Sílu na to máme, protože rozhodnutí musí být jednohlasné.
Evropská komise se rozhodla využít pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla řadu členských zemí Unie, k průlomu v evropské integraci. Pod ambiciózním názvem New Generation EU (Evropská unie nové generace) představila plán, jehož součástí jsou kvůli odporu v mnoha členských zemích dlouhé roky neprosaditelné zlomy. Společné dluhy členských zemí EU a společné daně.
Výsměch nebývá součástí statistických přehledů. Přesto výčet evropských zemědělských dotací pro Agrofert za rok 2019 obsahuje ironickou notu. Holding premiéra Andreje Babiše inkasoval v minulém roce 961 milionů korun, zhruba stejnou částku jako v předchozích třech letech. Tím se připomíná večerní zasedání europarlamentu z 12. prosince 2018, na kterém komisař Günther Oettinger oznámil, že Evropská komise už „nevyplatí žádné dotace“ firmám spojovaným s českým předsedou vlády, dokud se nevyjasní jeho střet zájmů. Co víc, žádné dotace nebyly vyplaceny už od druhého srpna, kdy začala v Evropské unii platit nová, přísnější pravidla.
Státy Evropské unie by se mohly společně zadlužit a mít zároveň společné daně.
Ambiciozní záchranný plán z dílny Evropské komise přinese extrémní zadlužení státu na desítky let dopředu, Česko by se navíc stalo čistým plátcem.