Uplynulý týden měl být klíčovým momentem vyjednávání ohledně budoucí obchodní dohody mezi EU a Británií. Britský premiér Boris Johnson několikrát avizoval, že pokud 15. října nenastane v negociacích žádný významný posun, Británie je přeruší a začne se připravovat na brexit bez dohody
Podle britského premiéra Borise Johnsona je čas připravit se na to, že Británie a Evropská unie spolu nakonec neuzavřou obchodní dohodu.
Dnes, když jsme se stali epidemií koronaviru nejzasaženější zemí Evropské unie, která má jako jediná zavřené školy, to působí dost mimo čas a prostor. Právě v těchto dnech ale vláda Andreje Babiše finišuje s plánem, jak chce utratit český podíl z historicky prvních společných dluhopisů Evropské unie v celkové hodnotě 750 miliard eur (19,5 bilionu korun, částka třiapůlkrát vyšší než výkon celé české ekonomiky za rok). Na rozdělení peněz se poistoricky nejdelším summitu dohodli lídři zemí Unie 21. července. A přestože se oficiálně deklarovalo, že smyslem je pomoc zemím nejvíc zasaženým epidemií koronaviru, což byly v té době Itálie, Španělsko a Francie, peníze se dělí podle úplně jiných pravidel.
Evropská komise (EK) pod vedením své předsedkyně Ursuly von der Leyenové ve středu představí novou koncepci politiky přijímání migrantů. Impulsem je zejména neutěšená situace na řeckém ostrově Lesbos, kde jsou bez střechy nad hlavou tisíce běženců. Některé státy EU nyní žádají, aby se více států solidárně podílelo na přijímání uprchlíků. To však mnohé země, včetně České republiky, odmítají.
Nebude-li dohoda o budoucích vztazích Británie s Evropskou unií hotová do říjnového summitu unijních lídrů, pak by se obě strany měly smířit s krachem jednání a "jít dál". Před novým blokem rozhovorů mezi vyjednávacími týmy to dnes řekne britský premiér Boris Johnson, avizovala jeho kancelář. Irský ministr zahraničí Simon Coveney zároveň varoval Londýn v souvislosti se zprávou deníku Financial Times (FT), podle níž britská vláda chystá zákon, který by zneplatnil části brexitové dohody.
Irský eurokomisař pro obchod Phil Hogan končí v Evropské komisi. Dnes večer oznámil, že předsedkyni EK Ursule von der Leyenové předal rezignaci. Odchod tohoto zkušeného politika z významného postu v unijní exekutivě souvisí s tím, že v Irsku minulý týden porušil nařízení tamních úřadů proti šíření koronaviru.
Nějaké stanovisko Rady ministrů zahraničí k Bělorusku by byl nezbytný začátek pro cokoliv. Ale chyběl. Zablokovalo ho Řecko. Je to studie nefunkčnosti a přímo nebezpečnosti evropské zahraniční politiky v současné podobě.
Žádné ceremonie. Žádné otvírání smluv o Evropské unii, které by za ostré pozornosti veřejnosti schvalovaly národní parlamenty (nebo dokonce lidé v referendech) jako v případě Maastrichtské smlouvy, z níž se zrodilo euro. Nebo Lisabonské smlouvy, která změnila styl fungování Evropské unie. Na druhém nejdelším summitu v historii se přitom koncem července odehrály ještě větší průlomy. Zrodil se společný evropský dluhopis. Vznikla přerozdělovací unie, které se bohaté země severní Evropy v čele s Německem tak dlouho bránily. Prolomilo se tabu společných evropských daní. Zároveň se zásadním stylem změnilo financování Evropské unie a změnilo se na náš účet. Poprvé v historii se mezi lety 2021 a 2027 staneme čistými plátci.
Česká republika je připravena na vstup do eurozóny, nicméně raději počká, až Evropská unie přijme některé nezbytné reformy, jež například umožní členským státům donutit země na jihu Evropy, aby "rozumněji" nakládaly se svými rozpočty. V rozhovoru v časopisu Harvard International Review to prohlásil český premiér Andrej Babiš. Kromě toho hovořil také o uprchlických kvótách, populismu a podobnosti mezi jím a americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie.
Čím byla karanténa tvrdší, tím méně se nakupovalo, více šetřilo a víc poškozovala ekonomika. To je případ nás, Polska, Německa, Švédska.
V půli srpna přijíždí do Evropy americký ministr zahraniční Mark Pompeo. Navštíví Česko, Polsko, Slovinsko a Rakousko. Podle informací Lidových novin ze svěřenského fondu Andreje Babiše se Pompeo sejde právě s ním. Schůzka se měla uskutečnit už v květnu, kdy byla do Prahy původně naplánována velká mezinárodní konference o bezpečnosti nových mobilních sítí páté generace 5G.
Evropský sbor pro ochranu osobních údajů (EDPB) ve svých pokynech konstatoval, že takzvané cookie walls, tedy zákaz přístupu uživateli na webovou stránku, pokud cookies nepovolí, jsou od května nezákonné. Fungují totiž na principu souhlasu uživatelů se zpracováním jejich osobních údajů, což podle EDPB není platný souhlas. Technologický server The Verge změnu označil za pokus „napravit otřesnou politiku ohledně cookies“.
Istanbulská úmluva, plným názvem Úmluva Rady Evropy o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí, je horký brambor. Jak rychle vláda v pátek zařadila její ratifikaci na program svého jednání, tak rychle ji z něj pondělí odstranila. Proč právě toto a teď, není jasné, ale obecně to jasné je. Z Istanbulské úmluvy se stal politický test.
Automobilový průmysl má po koronavirové krizi vážné problémy a potřebujeme ho řešit. Těmito slovy oznamoval předseda vlády Andrej Babiš směr financí, kam bude stát směřovat pomoc z fondu obnovy Evropské unie. Překvapil tím odborníky z řad ekonomů, kteří se podivují nad tím, že by další peníze měly téct do odvětví, které je pro český průmysl dominantní a v krizi nás tahá dolů. Mnohem raději by peníze viděli v digitalizaci či nových odvětvích, u kterých budeme mít výhodu před ostatními státy.
Předseda vlády Andrej Babiš na vyjednáváních selhal, když nesplnil dva hlavní úkoly. Tak znějí hlasy kritiků, podle kterých měl Babiš na summitu Evropské unie vyjednat jiný klíč k přerozdělování peněz místo výše nezaměstnanosti. Premiér ale ani nevyjednal podporu pro jádro jako čistý zdroj, na kterém záleží financování budoucí dostavby jaderných elektráren. V konečném důsledku premiér schválil hlavně nové zdanění, závazky na následující tři desítky let a nakročení k větší provázanosti států EU. Babiš naopak míní, že se jedná o úspěch, protože Česko získá na dotacích přes 230 miliard korun.
Politici se začali přít o výsledcích jednoho z nejdůležitějších summitů posledních let, který evropským státům přináší z fondu obnovy ekonomiky stovky miliard eur, ale na druhou stranu i společné dluhy. Podle vyjádření některých politiků si výsledky pochvalují, ostře proti se například staví europoslanec za ODS Jan Zahradil, který označil výrok poslance a prvního místopředsedy STAN Jana Farského za svazácká. Europoslanec ODS Alexandr Vondra pak označuje výsledek pro Českou republiku jako nevýhodný a premiér Andrej Babiš podle něj jako vyjednavač selhal.
Lídři Evropské unie se v Bruselu čtyři dlouhé dny a noci pokoušeli dohodnout o největším průlomu v evropské integraci od zavedení eura. Délka, náročnost, tvrdost a nervozita jednání odpovídala podstatě. Nejednalo se o nic menšího než o společné dluhy, kdy za ně svorně a nedílně ručí všechny země Evropské unie.
Česko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik čerpat 35,7 miliardy eur (přes 960 miliard korun). Dalších 15,4 miliard eur si bude moci za výhodných podmínek v rámci fondu vypůjčit.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se po čtyřech dnech a nocích vyjednávání na začátku pátého dne své schůzky dohodli na parametrech fondu obnovy ekonomik a budoucího sedmiletého rozpočtu.
Místo dospělé diskuse v celém reportování o summitu převážila manická potřeba dovést už jednání ke konci, ušetřit účastníkům další diskomfort, nenapínat už tak přetížené nervy Merkelové a Macrona.
Po více než třech dnech vyjednávání prezidentů a premiérů zemí Evropské unie předloží v pondělí večer předseda Evropské rady Charles Michel nový kompromisní návrh parametrů fondu pokrizové obnovy ekonomik a příštího sedmiletého rozpočtu bloku. Omezením podílu grantů v balíku 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun), které požadovaly takzvané šetrné státy, se podle politických vůdců přiblížila možnost konečné dohody. Michel před večerním jednáním prohlásil, že dosažení dohody na protahujícím se summitu je možné.
Česko dostane z grantů ve fondu pokrizové obnovy ekonomik méně peněz, než mělo mít původně. Důvodem je to, že po vypjatých třídenních diskusích poklesne celková částka v balíku grantů z původně navrhovaných 500 miliard eur (asi 13,5 bilionu korun) zřejmě na 390 miliard. Před začátkem čtvrtého dne summitu EU věnovaného fondu a budoucímu sedmiletému rozpočtu to v pondělí řekl český premiér Andrej Babiš. Novou částku však neupřesnil.
Jednání premiérů a prezidentů zemí Evropské unie o fondu na obnovu ekonomik zasažených koronavirovou krizí se v Bruselu ocitla ve slepé uličce.
Snaha části senátorů ústavně bránit život a jiných se zbraní nedává žádný smysl ani ničemu nepomůže.
Summit v Bruselu o covidové dluhové unii probíhá v neděli už třetím dnem bez velkého pokroku.
Maďarskému premiérovi Viktoru Orbánovi už na summitu EU v Bruselu došla trpělivost s nizozemským předsedou vlády Merkem Ruttem.
Česká republika by mohla z unijního fondu obnovy díky změně kritérií získat skoro o 2,8 miliardy eur (75 miliard Kč) více, než podle původního návrhu Evropské komise (EK).
Ani dnešní druhý den summitu Evropské unie nepřinesl shodu na parametrech fondu obnovy a příštího sedmiletého rozpočtu.
Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie zahájili v pátek v Bruselu debatu, která má přinést shodu na parametrech krizového fondu a příštího sedmiletého rozpočtu.
