Čeští politici hledají cestu, jak se vzepřít unijní směrnici omezující držení zbraní. V reakci na zpřísňující nařízení, které schválili europoslanci, vymýšlí způsoby, jak Čechům zbraně ponechat. Vedle novely Ústavy ministerstva vnitra se do věci vložil také ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Ten chce připravit návrh zákona, který by dovolil nosit zbraně členům branných spolků.
Pochybné rozdělování zemědělských dotací v České republice odhalila Evropské komise. Riziko manipulací se týkalo částky jeden a půl miliardy korun, kterou v letech 2014 a 2015 inkasoval holding Agrofert.
Bulharsko, které sousedí s Tureckem, naléhá na Evropskou unii, aby přehodnotila svou dohodu s Ankarou o uprchlících. Podle agentury DPA to v pondělí řekla bulharská viceprezidentka Ilijana Jotovová během diskuse o budoucnosti EU.
Britská premiérka Theresa Mayová 29. března oficiálně oznámí Bruselu úmysl své země odejít z Evropské unie. Britské zastoupení při EU již o chystaném kroku informovalo předsedu Evropské rady Donalda Tuska, uvedla v pondělí podle agentury Reuters mluvčí Mayové.
Ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD) ostře kritizuje Evropskou unii. V rozhovoru pro Hospodářské noviny (HN) řekl, že by byl pro omezení pohybu lidí za prací po Evropské unii. Podle Zaorálka se při britském referendu o vystoupení z EU ukázalo, že tato svoboda zašla příliš daleko a EU by se z něj měla poučit a neopakovat stejné chyby. Rozhovor vyšel v ranním vydání listu, v poledne se však Zaorálek ohradil, když napsal, že byly některé jeho výroky dezinterpretovány.
Příkop je bohužel širší, než se před cestou Merkelové do Ameriky zdálo. Proti atlantické jednotě pracují nejvíc ti, kdo, až se rozbije, ze všeho budou obviňovat Vladimira Putina.
Lidé s tureckými kořeny žijící v Evropě by měli mít pět dětí a posílat je do lepších škol. Pak jim bude patřit budoucnost starého kontinentu, řekl v pátek turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Tento cílevědomý postup turecké diaspory má být podle něj odpovědí na údajné ústrky ze strany rodilých Evropanů.
Turecký ministr vnitra Süleyman Soylu v pátek podle agentury Anadolu pohrozil Evropské unii, že jí bude posílat 15 000 migrantů měsíčně. Učinil tak v souvislosti s konflikty spojenými se zmařenými agitacemi tureckých vládních činitelů na území Německa a Nizozemska s cílem získat v tamních diasporách podporu pro změny turecké ústavy posilující pravomoci prezidenta.
Evropská unie obelhala Turecko, když jako součást loňské migrační dohody přislíbila zrušení víz pro turecké občany. V Budapešti to řekl maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož bruselští byrokraté ohrožují bezpečnost starého kontinentu.
Výsledky nizozemských parlamentních voleb a reakce na ně nejsou měřítkem vitality demokratické a unijní myšlenky, ale naopak hloubky evropské politické krize.
O politiku se zajímá zhruba polovina českých občanů, více sledují politické dění doma než ve světě nebo v Evropské unii. Druhá polovina v únorovém průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) uvedla, že je politika nezajímá. Rozhodovat o významných místních otázkách by chtělo osm z deseti lidí, celospolečenské otázky by chtěla řešit polovina. Naproti tomu významné zákony a mezinárodní smlouvy by na politicích nechaly zhruba tři čtvrtiny Čechů. Výsledky průzkumu zveřejnilo ve čtvrtek CVVM.
Středeční parlamentní volby v Nizozemsku jasně vyhrála Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD) premiéra Marka Rutteho, která ve 150členném parlamentu bude mít 33 křesel. Vyplývá to z takřka konečných výsledků po sečtení zhruba 95 procent volebních okrsků. Na druhém místě s 20 mandáty skončila nacionalistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse.
Turecko bylo ještě před pár lety považováno za toužebný příklad toho, že islámská země se může vyvinout v demokracii, a dokonce se stát členem EU.
Turecko přerušilo spolupráci s ostatními členskými státy NATO a zeměmi ve vojenském partnerství s aliancí, zřejmě v rámci kulminujícího diplomatického sporu s Nizozemskem a Německem. Podle úředních a neoficiálních zdrojů v alianci, které cituje agentura Reuters, Ankara zablokovala některé akce plánované pro letošní rok, včetně vojenských cvičení, politických akcí či plnění civilních projektů.
Turecko splnilo své závazky vyplývající z migrační dohody s Evropskou unií, unie ale nedodržela jediný slib. V rozhovoru, který ve středu zveřejnila agentura Reuters, to uvedl turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik. Snažil se zároveň uklidnit nizozemské investory, kterých se podle něj současné napětí v turecko-nizozemských vztazích nijak nedotkne.
Nizozemci od rána hlasují v parlamentních volbách, které jsou vnímány jako barometr nálad proti imigrantům a establishmentu. Volební místnosti se uzavřou ve 21:00 SEČ. Poténizozemské televize zveřejní odhady výsledků; oficiální výsledky budou k dispozici průběžně během noci. Volební účast by podle průzkumu agentury Ipsos mohla být vyšší než před pěti lety, kdy k urnám přišlo bezmála 75 procent voličů.
Německo a Francie prozatím přestaly pokutovat české řidiče za příliš nízké mzdy. Zřejmě za to může tlak od autodopravců na Evropskou komisi. Ta má podle členských států Evropské unie dohlížet na to, aby pokuty nepadaly do doby, než se vyšetří, jestli jsou tato nařízení v souladu s unijním právem. Německo přitom Komise prošetřuje už dva roky.
V Severním moři má vzniknout soustava tisíců větrných turbín a solárních panelů, které by byly schopny dodávat energii až 80 milionům Evropanů. Centrem tohoto energetického kolosu se má stát uměle vytvořený ostrov s vlastním přístavem a přistávací dráhou. Příští týden má v Bruselu za účasti Evropské komise vzniknout konsorcium energetických firem, které by smělý projekt realizovaly, píše britský The Independent.
Polský europoslanec Janusz Korwin-Mikke přijde za své urážlivé výroky o ženách o část peněz, na které má nárok, po deset dní se nebude smět účastnit práce parlamentu a rok nebude moci Evropský parlament nijak reprezentovat. O trestu, který je podle příslušné tiskové zprávy bezprecedentně tvrdý, rozhodl nový předseda Evropského parlamentu Antonio Tajani.
Britský parlament v pondělí schválil zákon, který vládě premiérky Theresy Mayové umožní spustit proces odchodu země z Evropské unie. Předloha definitivně prošla poté, co Sněmovna lordů večer odhlasovala, že již nebude trvat na dvou svých dodatcích, které krátce předtím odmítla Dolní sněmovna. Ministr pro brexit David Davis vzápětí zopakoval, že vláda hodlá rozluku zahájit koncem března.
Britská Dolní sněmovna v pondělí zamítla oba dodatky k zákonu, který má vládě premiérky Theresy Mayové umožnit spuštění odchodu země z Evropské unie. Dodatky, z nichž jeden se týká práv občanů unie po brexitu a druhý britského parlamentního přijetí konečné dohody s EU, nedávno schválila horní komora, Sněmovna lordů. Do ní se ještě v průběhu pondělí text zákona vrátí k dalšímu projednání.
Členské státy Evropské unie se v pondělí rozhodly prodloužit o další půlrok sankce proti Rusku, které zavedly proti různým osobám a subjektům kvůli aktivitám ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny. Ruský parlament zároveň začal projednávat návrh, který by postižené ruské občany zbavil povinnosti platit daně.
Turecký ministr pro evropské záležitosti Ömer Çelik v pondělí vyjádřil průběžně se opakující názor, že by Ankara měla přehodnotit dohodu s Evropskou unií o kontrole migrace a zvolnit dohled nad migranty mířícími na starý kontinent. Podle turecké agentury Anadolu Çelik to zdůvodnil tím, že unie prý nesplnila vlastní závazky.
Polská prokuratura předvolala předsedu Evropské rady Donalda Tuska na 15. března k výslechu jako svědka v případu z roku 2010, který se týká neschválené spolupráce bývalých vedoucích činitelů polské tajné služby se službami jiného státu, zřejmě ruskými. Informovala o tom média s odvoláním na zdroje z varšavské prokuratury, podle nichž bylo předvolání doručeno již dříve.
Polsko-maďarské přátelství prochází zkouškou. Úder mu zasadil maďarský premiér Viktor Orbán, když podpořil kandidaturu Donalda Tuska na funkci šéfa Evropské rady, upozornila v sobotu polská televize TVN 24. Polské ministerstvo zahraničí vzápětí zrušilo návštěvu svého náměstka v Budapešti.
Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních schůzek Donalda Tuska bezpochyby významnou částí diskuse 27 členských zemí Evropské unie připravujících se na setkání v Římě. Tusk to řekl novinářům po pátečením neformálním jednání šéfů států a vlád EU bez odcházející Velké Británie. V Římě chce unie 25. března při příležitosti 60. výročí začátku evropské integrace především demonstrovat jednotu, která podle Tuska bude nejcennějším aktivem EU.
Jeden rok po uzavření takzvané balkánské trasy, po níž do střední a západní Evropy proudily statisíce migrantů a uprchlíků, varuje rakouský ministr obrany Hans Peter Doskozil před bezstarostností. Počet žadatelů o azyl je stále vysoký.
Země Beneluxu – tedy Nizozemsko, Belgie a Lucembursko – zvou členy středoevropské visegrádské skupiny (V4; Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko) do Nizozemska k jednání o budoucnosti Evropské unie. Před začátkem páteční neformální schůzky 27 členských států bloku to novinářům bez podrobností řekl nizozemský premiér Mark Rutte. Setkání by se mělo uskutečnit do léta.
Polská premiérka Beata Szydlová splnila své hrozby. Poté, co její kolegové ve čtvrtek na summitu Evropské unie potvrdili jejího krajana Donalda Tuska do čela vrcholných schůzek na dalšího dva a půl roku, odmítla pozdě večer souhlasit s celkovými závěry setkání šéfů států a vlád osmadvacítky.
Státy západního Balkánu mají dál evropskou budoucnost a perspektivu, potvrdili v noci na dnešek lídři zemí unijní osmadvacítky na summitu v Bruselu. Situaci v regionu označili za křehkou, neboť oblast čelí vnějším i vnitřním výzvám. Závěry summitu pro nesouhlas s novým potvrzením Donalda Tuska ve funkci šéfa unijních vrcholných schůzek odmítlo schválit Polsko.
