Budoucnost Evropy

O vícerychlostní Evropě budeme významně mluvit, slíbil Tusk

Budoucnost Evropy
O vícerychlostní Evropě budeme významně mluvit, slíbil Tusk

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních schůzek Donalda Tuska bezpochyby významnou částí diskuse 27 členských zemí Evropské unie připravujících se na setkání v Římě. Tusk to řekl novinářům po pátečením neformálním jednání šéfů států a vlád EU bez odcházející Velké Británie. V Římě chce unie 25. března při příležitosti 60. výročí začátku evropské integrace především demonstrovat jednotu, která podle Tuska bude nejcennějším aktivem EU.

Tusk, který byl ve čtvrtek přes polský odpor potvrzen v čele unijních summitů na dalšího dva a půl roku, v pátek prohlásil, že rozumí důvodům pro úvahy o Evropě, v níž se různé členské země integrují různými rychlostmi. Připomněl, že někteří členové chtějí posílit roli národních států, jiní naopak hledají další hlubší rozměry integrace.

Přesto ale Tusk, také vzhledem k nadcházejícím jednáním o britském odchodu z bloku, žádá ostatních 27 států, aby se snažily udržet jednotu EU. „Proto by při diskusi o různých scénářích pro Evropu mělo být naším hlavním cílem udržet vzájemnou důvěru a jednotu mezi 27,“ prohlásil před novináři den poté, co na protest proti jeho setrvání ve funkci odmítla polská premiérka Beata Szydlová souhlasit s celkovými závěry summitu. Ta v pátek rovněž odmítla myšlenku vícerychlostní Evropy. Podle ní by se tím ohrozila integrita unie. 

Diskuse o myšlence vícerychlostní Evropy bude podle šéfa unijních schůzek Donalda Tuska bezpochyby významnou částí diskuse 27 členských zemí Evropské unie připravujících se na setkání v Římě - Foto: Shutterstock

Na pátečním jednání nabídl Tusk svou představu o tom, jak by měla vypadat deklarace, se kterou by měli šéfové států a vlád 27 států souhlasit v Římě. Tam se setkají, aby si připomněli 60. výročí podpisu Římských smluv, počátku evropského integračního projektu.

Slovenský premiér Robert Fico je ovšem skeptický k tomu, zda se do 25. března podaří připravit dokument, s nímž budou moci v Římě souhlasit všichni zúčastnění. „Pokud se nám to nepodaří, budu to považovat za katastrofu,“ prohlásil Fico, který dnes na jednání zastupoval i svého českého kolegu Bohuslava Sobotku.

Také podle polské premiérky Szydlové nebude dosažení shody před Římem jednoduché. „Dnešní diskuse ukázala, že pohled na EU je v různých částech Evropy dost rozdílný,“ prohlásila.

Na základě dnešní debaty, která je pokračováním diskusí z předcházejících podobných schůzek v Bratislavě a na Maltě, by měl vzniknout konečný text Římské deklarace. Tu by pak měl neformální summit v Římě potvrdit už beze změn.

Tuskovy podklady nabízí „možné prvky agendy“ v několika bodech. „Za 10 let chceme unii, která je bezpečnějším a více prosperujícím místem k životu,“ stojí mezi nimi například. Unie by podle textu měla být blíže k občanům, mít silný sociální rozměr a být silnější při prosazování svých zájmů ve světě.

Německá kancléřka Angela Merkelová před novináři připomněla, že země bloku jsou už nyní fakticky integrovány různým způsobem. Některé platí společnou měnou, jiné nejsou součástí schengenského prostoru volného pohybu. Kancléřka EU přirovnala k rodině, kdy se ne každý její člen musí účastnit všech jejích aktivit. Francouzský prezident Francois Hollande při odchodu zmiňoval myšlenku rychlé a silné integrace některých zemí bez narušení solidarity a soudržnosti bloku.

Už stávající unijní smlouvy dávají možnost takzvané posílené spolupráce v některých oblastech. Tu ostatně už ve čtvrtek summit potvrdil v souvislosti se vznikem úřadu evropského veřejného žalobce, který si přeje zřídit 17 až 20 států bloku.

,

10. března 2017