Prvního ledna 2019 přistála na odvrácené straně Měsíce čínská sonda, která má za úkol jej prozkoumat. K podobné misi se aktuálně chystá Indie a v pořadí je i malé vozítko z Izraele, sestavené soukromým týmem, které má k Měsíci vynést raketa společnosti SpaceX Falcon 9. V letovém plánu na další léta jsou i Němci, Američané a Japonci.
Zatímco my jsme si svou porci vizí hlavy státu s přirovnáním asertivní Číny k mandelince bramborové a lepšolidmi dali už na druhý svátek vánoční, nejdůležitější hybatelé událostí v Evropě promluvili až na Silvestra a Nový rok.
Česká republika si i v letošním roce udržela vysoké hodnocení schopnosti splácet své závazky, tzv. rating. Mezi zeměmi regionu je tak Česko nejlépe hodnocené a několik let se již pohybuje také nad průměrným ratingovým hodnocením členských zemí eurozóny. Vyplývá to z údajů ministerstva financí a vyjádření ekonomů. Důvodem příznivého hodnocení je mimo jiné stav veřejných financí a ekonomický růst.
Pokud britský parlament příští měsíc odmítne připravenou dohodu o podmínkách odchodu země z Evropské unie, skupina konzervativní a labouristických poslanců chce prosadit odklad brexitu, aby se Británie vyhnula opuštění evropského bloku bez dohody. Informoval o tom list The Observer, nedělník deníku The Guardian. Datum vystoupení Británie z EU je nyní stanoveno na 29. března příštího roku. Dokument vypracovaný britskými a unijními vyjednavači začne britská Dolní sněmovna projednávat 7. ledna a hlasovat by o něm měla třetí lednový týden, napsal na svém webu list The Daily Telegraph.
Nejznámější antikomunista světa Vladimír Bukovskij (78) žije dnes na okraji anglické Cambridge v půldomku se zarostlou zahrádkou. Několik posledních let pro něho bylo těžkých osobně – nemoci, operace srdce, před níž mu chirurg řekl, že se na 60 procent po operaci už neprobudí, vyšetřování pro údajné stahování „neslušných obrázků“ dětí v domácím počítači – i politicky. Západní svět, do něhož byl před čtyřiceti lety vyměněn za chilského komunistu Luise Corvalána, se podle Bukovského mění k horšímu a rychle v něm ubývá svobody. Náladu mu paradoxně zlepšuje to, co je mainstreamem označováno za nárůst populismu.
Trestné činy proti finančním zájmům EU a spolu s dalším zneužíváním unijních fondů by mohl řešit evropský veřejný žalobce. Na zřízení instituce se shodla většina unijních zemí včetně Česka. Fungovat by mohl už v roce 2020. Vyšetřovat by mohl i takové případy, jakým je kauza Čapí hnízdo, v níž je trestně stíhán premiér Andrej Babiš (ANO). Svého kandidáta do úřadu nyní hledá i Česko, respektive ministerstvo spravedlnosti. To nyní zveřejnilo výzvu k předkládání kandidatur.
Autor následujícího textu před dvěma měsíci seděl v restauraci s kolegou ze slovenského webu Postoj.sk a s redaktorem německého listu Frankfurter Allgemeine. Slovák vymlouval Němcovi jeho představu, že Británie nemůže opustit Evropskou unii bez nějaké katastrofy, že odejít z EU je v podstatě nezvládnutelný úkol. „Když se za dva měsíce dokázali na rozdělení státu dohodnout Klaus s impulzivním Mečiarem, proč by to za dva roky nemohly zvládnout Brusel a Londýn.“
Pokud britští poslanci nepřestanou s nekonečnými dohady o podobě brexitu a nepodpoří verzi premiérky Theresy Mayové o odchodu Velké Británie z Evropské unie, uvrhne nepřipravenou ostrovní ekonomiku do chaosu. Tak situaci vidí pět britských podnikatelských svazů, jejichž varování přinesl pouhých 100 dní před konečným odchodem království z osmadvacítky deník The Guardian.
Evropský soudní dvůr nařídil Polsku, aby okamžitě přestalo uplatňovat zákon, který soudce polského nejvyššího soudu nutí odebrat se po dosažení věku 65 let na odpočinek. Unijní soud tak podle agentury Reuters podpořil Evropskou komisi (EK) v jejím boji s polskou vládou.
Britská premiérka Theresa Mayová odsoudila hlasy volající po dalším referendu o setrvání Británie v Evropské unii. Reagovala tak na slova bývalého předsedy vlády Tonyho Blaira, podle nějž by poslanci mohli druhé hlasování podpořit v případě, že „žádná z dalších možností nebude fungovat“.
Belgický premiér se zlobí, že Visegrádská skupina blokuje společné azylové právo pro EU. Vyloučit je za to ze Schengenu je asi ten nejbizarnější možný nápad.
Europoslanec Jaromír Štětina už nebude kandidovat do Evropského parlamentu za TOP 09. Rozchod se stranou vysvětluje tím, že není spokojen s novým vedením strany v čele s europoslancem Jiřím Pospíšilem. Dává mu za vinu neúspěch ve volbách, nízkou podporu voličů a upřednostňování osobních zájmů, když se snaží vykonávat obě funkce zároveň.
Většina členů britské vlády považuje brexitovou dohodu premiérky Theresy Mayové za mrtvou a otevřeně diskutuje o dalších možnostech, včetně nového referenda. Napsal to britský deník The Times s odvoláním na své zdroje.
Ačkoliv se ještě před měsícem tvářila Evropská unie vstřícně vůči zachování určité bezvízové povinnosti pro občany Británie po brexitu – pokud se britská strana zachová stejně vůči občanům EU – budou muset nakonec Britové před vstoupením na půdu členských států Unie přece jen platit. Informuje o tom britský deník The Guardian.
Tím, že tvrdohlavě odmítají projevit byť minimální solidaritu v migrační otázce, otevírají státy visegrádské čtyřky (Česko, Maďarsko, Polsko, Slovensko) debatu o tom, zda by měly setrvat v schengenském prostoru. Na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie to v pátek řekl belgický premiér Charles Michel, informoval místní list Le Vif. Země EU se podle očekávání na vrcholné schůzce neshodly na reformě azylového systému.
Podle prohlášení vlády ze středy 12. prosince nebude Česká republika prozatím stanovovat datum přijetí eura. Jedná se vlastně jen o vládní požehnání k jednotnému doporučení ministerstva financí a České národní banky. Jako o jednom z důvodů, proč euro nepřijímat, se hovoří zejména o nedostatečné konvergenci české ekonomiky k průměru eurozóny a neochotě ohrozit úspory občanů. To ale působí dojmem zástupných důvodů.
Budoucí rozpočtový nástroj pro konvergenci a konkurenceschopnost eurozóny bude mít za cíl pomoci sblížit země se společnou měnou a bude domluven v kontextu budoucího víceletého rozpočtu Evropské unie. V Bruselu to novinářům řekla německá kancléřka Angela Merkelová. Detaily mechanismu, do kterého se dobrovolně budou moci zapojit i členové evropského mechanismu směnných kurzů bez eura, podle ní vypracují ministři financí eurozóny.
Britská média a sociální sítě snad více než výsledek čtvrtečního jednání Theresy Mayové s představiteli unijní sedmadvacítky v Bruselu zaujalo krátké video z dnešního rána zachycující vzrušenou debatu premiérky s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Tisk jej popisuje jako všeříkající nebo mrazivou výměnu názorů.
Prezidenti a premiéři 27 zemí Evropské unie v noci na pátek zdůraznili, že takzvaná irská pojistka ve smlouvě o britském odchodu ze společenství by v případě spuštění byla jen dočasným řešením do rychlého dojednání nové dohody. O smlouvě o brexitu jako takové už není možné znovu vyjednávat.
Kořeny kritiky valící se z orgánů Evropské unie na svou adresu vidí předseda vlády Andrej Babiš v „pokračování kampaně, kterou proti němu vede opozice v Česku.“ Výzvu k pozastavení dotací pro Agrofert kvůli Babišovu střetu zájmů a dalším krokům ale ve čtvrtek vyslovilo 434 poslanců Evropského parlamentu. Češi v něm mají pouze 21 zástupců, z toho jen 10 je z jiných stran, než jsou vládní ANO a ČSSD a vládu držící KSČM.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas neočekává, že by se po středečním hlasování britských konzervativců o nedůvěře pro Theresu Mayovou, které šéfka strany přestála, změnily poměry v britském parlamentu pokud jde o brexit. Německo se proto nadále musí připravovat na vystoupení Británie z Evropské unie bez příslušné dohody. Maas to ve čtvrtek řekl v Berlíně Spolkovému sněmu.
Prvního prosince se stal viceguvernérem České národní banky. Do Prahy se před dvěma lety do bankovní rády vrátil po sedmi letech strávených na špičkovém postu v evropské administrativě. V rozhovoru pro Týdeník Echo Marek Mora popisuje, co se bude dít s českou ekonomikou a jak budou stoupat platy. Mluví i o tom, proč se v tuto chvíli nedá čekat žádná hlubší integrace Evropské unie.
Premiér Andrej Babiš nepozorovaně obrátil. Na domácí půdě a do českých médií opakuje, že v žádném střetu zájmů není a Česko nebude žádné unijní dotace vracet. Zároveň ale píše unijnímu komisaři a slibuje, že „osobně podnikne takové kroky, aby všechny jeho aktivity byly plně v souladu s evropskou legislativou“. Babišovým střetem zájmů se budou v podvečer zabývat europoslanci.
Dočasné pozastavení dotací určených firmám skupiny Agrofert a plné prošetření jejich zákonnosti za dobu vládního angažmá stávajícího českého premiéra Andreje Babiše žádají po Evropské komisi europoslanci v návrzích usnesení Evropského parlamentu. O rezoluci má EP hlasovat ve čtvrtek poté, co jeho členy ve středu večer čeká rozprava na téma "Střet zájmů a ochrana evropského rozpočtu: případ České republiky".
Německá kancléřka Angela Merkelová odmítá další vyjednávání o dohodě o odchodu Británie z Evropské unie. V úterý to po setkání s britskou premiérkou Theresou Mayovou řekla svým spolustraníkům z Křesťanskodemokraticé unie (CDU), informovala agentura DPA.
Zástupci evropských médií podpořili další výzvu, která se týká připravované evropské směrnice o ochraně autorských práv na internetu a má přimět internetové giganty, aby se s médii podělily o část zisků z reklamy. Autorem výzvy je opět zpravodaj francouzské agentury AFP Sammy Ketz, který varuje, že internetové společnosti se snaží chystanou evropskou legislativu změnit ve svůj prospěch tak, aby platby autorům za obsah co nejvíce omezily.
Zatímco v roce 2018 byla pro evropské firmy největší brzdou růstu domácí poptávka následovaná nedostatkem zaměstnanců s odpovídající kvalifikací, v roce 2019 na první místo poskočí náklady na pracovní sílu. Vyplývá to z šetření Evropské asociace obchodních a průmyslových komor (Eurochambers), do kterého se zapojilo více než 45 000 podniků z 26 zemí.
Hlasování o brexitu se odloží na pozdější termín. Informovala o tom britská premiérka Theresa Mayová při projevu v britském parlamentu. Podle ní by byla smlouva nyní pravděpodobně odmítnuta, proto je důležité hlasování odložit a znovu vést dialog o problematických částech smlouvy, jako je například pojistka týkající se Severního Irska. Nový termín hlasování zatím není známý.
Soud Evropské unie potvrdil, že Velká Británie může jednostranně stáhnout svůj záměr odejít z EU. Rozhodnutí by se muselo uskutečnit v souladu s britskou ústavou. Výsledkem by podle soudu bylo, že země by zůstala členem společenství za stejných podmínek jako dosud.
Střet zájmů premiéra Andreje Babiše přestal být národním tématem, zajímají se o něj orgány Evropské unie. Po úniku interního rozboru právníků Evropské komise, kteří konstatují jeho střet zájmů, se tím samým budou zabývat i europoslanci.
