Vyrazit na pár dní do Turecka a odjet s novým chrupem nebo rovnou i bujnou kšticí. Takzvaná zdravotní turistika se rozmáhá. Češi vyráží do Turecka stále častěji za různými zdravotními zákroky. V Turecku jsou samozřejmě i špičkoví doktoři, Češi k tomu ale mnohdy využívají služeb agentur, jejichž nabídky někdy lákají na podezřele nízké ceny.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při dnešním projevu v parlamentu označil Izrael za „teroristický stát“ a dění v Pásmu Gazy za genocidu, píše agentura Reuters. Izraelská armáda v Gaze bojuje s islamistickým hnutím Hamás, o kterém Erdogan dnes opět řekl, že je „politickou stranou, která v Palestině vyhrála volby“. Izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi turecký prezident vzkázal, že jeho čas v čele vlády se naplnil, a vyzval ho, aby potvrdil, zda Izrael disponuje jadernými bombami. Pak řekl, že je „evidentní“, že Izrael jaderné zbraně má.
Začala očekávaná pozemní invaze izraelské armády do Pásma Gazy. Hrozí, že by tentokrát izraelsko-palestinský střet mohl přerůst v regionální, nebo snad ještě širší válku? Trochu jinou perspektivu nabízí Turecko, tradiční člen západní komunity ve vojenské a bezpečnostní rovině, současně ale sunnitská velmoc, jejíž současný prezident Recep Tayyip Erdoğan má podobně jako Hamás kořeny v Muslimském bratrstvu. V sobotu na obřím mítinku v Istanbulu Erdoğan obvinil Izrael z válečných zločinů a Západ, že je skutečným hybatelem masakrů v Gaze, dokonce z vytváření „atmosféry křížových válek“.
Turecká letecká společnost Turkish Airlines zavádí slevu pro příbuzné lidí, kteří položili život za své muslimské náboženské přesvědčení. Polovinu ceny letenky jim uhradí turecká vláda, informoval server View from the Wing. Zpráva o takzvané mučednické slevě vzbudila rozruch na sociálních sítích. Turecko totiž v současném izraelsko-palestinském konfliktu podporuje palestinské radikální hnutí Hamás. Mučednická sleva je určena pro „matku, otce, manžela/manželku a svobodné děti do 25 let“ veteránů či mučedníků.
Izrael po turecké kritice izraelského boje s palestinským hnutím Hamás stahuje z Turecka své diplomaty a přehodnotí vztahy s Ankarou. Na sociální síť X to napsal izraelský ministr zahraničí Eli Cohen. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan na dnešní propalestinské demonstraci v Istanbulu označil Izrael za okupanta a zopakoval, že Hamás vládnoucí v Pásmu Gazy není teroristická organizace. Podle Erdogana je Izrael jen "pěšákem" a později bude Západem opuštěn.
Palestinské hnutí Hamás není teroristickou organizací, ale skupinou bojovníků za svobodu, kteří chrání svou zemi. Ve středu to v proslovu k poslancům své Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) řekl turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Erdogan také oznámil, že zrušil své plány na návštěvu Izraele, který znovu ostře kritizoval za údery na Pásmo Gazy. Vyzval také k zastavení útoků na izraelské území a k příměří, napsaly agentury.
V ulicích tureckého Istanbulu se v sobotu večer sešly tisíce lidí a provolávali podporu teroristickému hnutí Hamás. V davu vlály palestinské a turecké vlajky, na některých záběrech jsou vidět i světlice. Dav vyzýval k vojenské podpoře Hamásu a žádal další útoky na Izrael. Izrael se od soboty brání masivnímu útoku hnutí Hamás, které přeneslo boje na izraelské území a zajalo desítky civilistů. Některé z nich zavleklo do Gazy.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes v černomořském letovisku Soči jednal s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Jedním z hlavních bodů jejich schůzky bylo obnovení dohody o vývozu ukrajinského obilí přes Černé moře nebo situace na Ukrajině, kterou Rusko před rokem a půl napadlo. Jednání obou prezidentů skončilo po třech hodinách, z čehož polovina připadla na jednání za přítomnosti delegací, uvedla agentura TASS.
Rusko v noci na dnešek provedlo vzdušný útok na ukrajinský přístav Izmajil na Dunaji, který je důležitý pro vývoz obilí z bránící se země. Nad Oděskou oblastí, kde se tento přístav nachází, ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 17 dronů íránské výroby, uvedl ráno šéf regionu Oleh Kiper a armádní činitelé. Zpráva o útoku na přístav přišla jen několik hodin před plánovanými rozhovory ruského prezidenta Vladimira Putina s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.
Letní sídlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Soči se stane místem, kde se v pondělí setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoganem. Hlavním tématem jednání má být převážně napětí v okolí Černého moře, řešit by společně měli i obilnou dohodu a další témata týkající se ruské „speciální vojenské operace“ na Ukrajině.
Maďarský premiér Viktor Orbán se v neděli sešel s hlavami několika balkánských a středoasijských států včetně srbského prezidenta Aleksandara Vučiče. V neděli v podvečer se setkal také s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem.Čekají se ještě schůze s čelnými představiteli Kataru. Lídři do Budapešti přijeli kvůli mistrovství světa v atletice. Agentura AP dříve uvedla, že tato bilaterální diplomatická jednání jsou důkazem, že se Maďarsko dál ubírá směrem k východní sféře vlivu.
V dávných časech, kdy se jméno naší země ještě vyslovovalo Československá socialistická republika, patřil k letní televizi takzvaný „boj o zrno“. Jakmile začala sklizeň, objevily se v médiích informace o tom, jak probíhají žně a o kolik procent zase JZD a státní statky překonaly své vlastní rekordy. Kombajny, náklaďáky, zpocení zemědělci, drama. Běžný divák měl tendenci brát toto obřadné šílení s humorem, i když potravinami samozřejmě nepohrdal. Po jedné generaci od konce starého režimu jsme se nečekaně ocitli na prahu dalšího boje o zrno, tentokrát ale nejde o metaforu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan uvedl, že se se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem shoduje na prodloužení černomořské obilné dohody. Informovala o tom agentura AFP. Kreml v zápětí uvedl, že ohledně dohody, která umožňuje vývoz ukrajinských zemědělských produktů z přístavů v Černém moři, Rusko žádné prohlášení neučinilo, napsala agentura Interfax. „Připravujeme se na srpnové přijetí Putina a shodujeme se na prodloužení černomořského obilného koridoru,“ řekl dnes Erdogan.
Podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana by EU měla Turecku umožnit cestu do EU předtím, než turecký parlament rozhodne o přistoupení Švédska do NATO. Turecký prezident zároveň upozornil, že by od Turecka nikdo neměl očekávat kompromisy. Erdogan to uvedl před cestou na summit NATO ve Vilniusu. Informuje Reuters. Na prohlášení Erdogana zaragoval německý kancléř Olaf Scholz, který spojení otázek členství v NATO a EU odmítl.
Velitel ukrajinského pluku Azov, který se v sobotu vrátil do vlasti z Turecka spolu se čtyřmi spolubojovníky a prezidentem Volodymyrem Zelenským, chce zpátky na frontu. „Samozřejmě. Kvůli tomu jsme se na Ukrajinu vrátili. Je to náš hlavní cíl,“ řekl Denys Prokopenko ve Lvově novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina. Pět velitelů, kteří společně s dalšími vojáky loni bránili do konce bitvy o Mariupol tamní železárny a ocelárny Azovstal, jsou na Ukrajině mnohými oslavováni jako hrdinové.
Od té doby, co jsme se zabývali v komentáři Istanbulskou úmluvou, její přijetí odsouhlasila Evropská unie. Což znamená, jak uvedl ministr pro evropské záležitosti Dvořák, že se „úmluva stane závaznou pouze v záležitostech, ve kterých má EU pravomoci, tedy například v azylových otázkách, v justiční spolupráci nebo se na ni mohou odvolávat zaměstnanci unijních institucí“. Ale možná má ministr chabou fantazii. Úmluvy i EU mají tendenci k expanzivním důsledkům.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu složil v parlamentu přísahu na další období ve funkci. Do Ankary kvůli tomu přijely přes dvě desítky lídrů států a vlád, i šéf NATO Jens Stoltenberg, kteří by se měli odpoledne účastnit ceremonie v prezidentském paláci. Českou republiku má zastupovat velvyslanec v Ankaře Pavel Vacek. Erdogan, který zemi vládne už dvacet let, má také v sobotu oznámit složení své nové vlády.
Turecká lira dnes pokračuje v poklesu a ráno se dostala na další rekordní minimum vůči dolaru. Trh tím reaguje na volební vítězství dosavadního prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Lira zahájila obchodování na 20,05 liry, poblíž pátečního minima, které pak prorazila a spadla na 20,065 liry za dolar. Lira od začátku roku oslabila zhruba o sedm procent a za posledních deset let ztratila více než 90 procent své hodnoty. Turecká ekonomika je v sevření cyklů mezi růstem a poklesem, potýká se s obrovskou inflací a s měnovou krizí.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan podle všeho zvítězil v dnešních prezidentských volbách. Po sečtení zhruba 99 procent odevzdaných hlasů si připsal zhruba 52,1 procenta hlasů. Jeho vyzývatel Kemal Kiliçdaroglu dostal podle průběžných výsledků 47,9 procenta hlasů, informovala státní agentura Anadolu. Erdogan už poděkoval voličům za odevzdané hlasy a řekl, že mu Turci svěřili odpovědnost vládnout zemi dalších pět let.
V Turecku dnes voliči rozhodují o tom, zda tuto zemi s 85 miliony obyvatel povede dál prezident Recep Tayyip Erdogan, či ho vystřídá lídr opozice Kemal Kiliçdaroglu. Očekává se opět vítězství devětašedesátiletého Erdogana, který zemi vládne už dvacet let. Hlasování podle místních médií postupuje rychleji než v prvním kole před dvěma týdny, kdy se volil i parlament, a dříve by měly být známy i výsledky. O nich smí turecká média informovat až po 20:00 SELČ, ústřední volební komise je ale nejspíš znovu umožní publikovat dříve.
Ve druhém kole prezidentských voleb v Turecku má podle některých analytiků větší šanci vyhrát prezident Recep Tayyip Erdogan. Třetí v pořadí, kandidát pravicové až pravicové aliance Sinan Ogan, který získal pět procent hlasů, uvedl, že o podpoře ve druhém kole rozhodnou jeho voliči. I on ale kritizoval údajné manipulace s volebními výsledky ve prospěch Erdogana, stejně jako to tvrdí zástupci opozičních stran kolem Kemala Kiliçdaroglua.
O příštím tureckém prezidentovi se zřejmě rozhodne až v druhém kole voleb. Současný prezident Recep Tayyip Erdogan podle státní agentury Anadolu v první kole voleb sice stále s náskokem vede, po sečtení zhruba 90 procent okrsků ale jeho zisk klesl pod 50 procent. Výsledek pod 50 procenty Erdoganovi přisuzuje i agentura ANKA, kterou citují opoziční média. Druhým je podle obou agentur kandidát opozice Kemal Kiliçdaroglu.
Jeden ze čtyř kandidátů na tureckého prezidenta Muharrem Ince ohlásil, že se své kandidatury vzdal. Učinil tak krátce před nedělními prezidentskými a parlamentními volbami. Incemu poslední průzkumy přisuzovaly méně než pět procent hlasů, a neměl tak reálnou šanci na vítězství. Politik patřil podle agentury AFP k odpůrcům nynějšího prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Část turecké opozice mu vyčítala, že jeho kandidatura drobí před klíčovými volbami hlasy odpůrců současné hlavy státu.
Na parlamentním zasedání černomořských zemí se strhla potyčka mezi ruskou a ukrajinskou delegací. Informovala o tom stanice Nexta. Zástupci Ukrajiny při projevu vedoucí ruské delegace rozvinuli za jejími zády ukrajinskou vlajku a začali skandovat. Jejich akci se snažili přerušit členové ruské delegace. Jeden člen ruské delegace se také pokusil sebrat Ukrajincům jejich vlajku, za což ho napadli.
Pojem „Evropa“ je trochu gumový, jsou lidé, kteří pod ním vnímají hlavně EU. Nicméně Evropa není jenom EU a její nejdůležitější volby se konají v zemi, která má s EU momentálně trochu napjaté vztahy a která leží v Evropě jen „kouskem“ (ale důležitým!). V Turecku. Turecko je zvláštní stát, ve kterém se složitě mísí staré imperiální dědictví, modernita dovezená Atatürkem, a islámská reakce, která na počátku 21. století začala systematicky vyhlodávat dřív povinně sekulární stát. Leží tu jediné opravdové velkoměsto, které přežilo bývalou Římskou říši, Istanbul, položený na strategicky důležitém Bosporu.
Vůdce teroristické organizace Islámský stát (IS) Husajn Husajní Kurajší, který přišel o život při sobotní operaci tureckých tajných služeb v Sýrii, se zabil sám, když odpálil vestu s výbušninami. Agentuře Reuters to řekl nejmenovaný vysoce postavený turecký představitel. Turecké tajné služby Kurajšího vypátraly na severozápadě Sýrie u hranic s Tureckem. Tato oblast je podle analytiků posledním místem, kde se vůdci IS mohou cítit relativně bezpečně. Teroristická organizace informaci o zabití svého šéfa zatím nekomentovala.
Tři nové smlouvy s tureckým výrobcem dronů Baykar podepsala Ukrajina v sobotu na mezinárodní výstavě letecké techniky Teknofest 2023 v Istanbulu. Informoval o tom zpravodajský web Euromaidan Press. Společnost vyrábí drony Bayraktar, které Ukrajině pomáhají ve válce proti Rusku. Ministerstvo uvedlo, že na ukrajinské straně jsou signatáři dvě ukrajinské společnosti, jejich jména však nezveřejnilo. „Je tu důležitý výsledek – tři nové smlouvy s tureckým výrobcem Baykar pro ukrajinské výrobce.
Turecké společnosti Turkish Aerospace (TA) a Turkish Defense Industry Agency představily nový těžký bitevní vrtulník T929 ATAK2, který má nahradit dnes již zastaralý turecký vrtulník T129. Předpokládá se, že T929 bude provozován tureckými ozbrojenými silami a že bude exportován do mnoha zemí světa. Informuje o tom list Asia Times. Nový, v podstatě špičkový vrtulník se tak přiřadí k řadě zbraňových systémů, kterými se turecký zbrojní průmysl dostává na světovou úroveň.
Tureckému prezidentovi Recepu Tayyipu Erdoganovi se zřejmě během rozhovoru v televizi Ülke TV udělalo nevolno. Živé vysílání bylo přerušeno, ale kamera předtím zachytila znepokojeného moderátora, jak říká „Ale ne, ale ne“ a vyzývá, ať štáb přepne na reklamu. Rozhovor byl odvysílán v úterý večer. Bombový útok letištěm otřásl 26. srpna 2021, když se američtí vojáci pokoušeli pomoci Američanům a Afgháncům uprchnout ze země zmítané chaosem.
Sen tureckého námořnictva několika desetiletí se stal skutečností. První turecká letadlová loď TCG Anadolu byla v pondělí uvedena do služby za přítomnosti tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana, uvedl deník Hurriyet. S délkou přes 230 metrů a šířkou 32 metrů bude loď největší v turecké flotile. Její maximální rychlost je asi 20 uzlů a na otevřeném moři vydrží asi 50 dní. TCG Anadolu je také první lodí na světě, která je vybavena převážně bezpilotními letouny.
