Evropská unie přijme protiopatření v reakci na americká cla na dovoz oceli a hliníku. Řekla to v neděli německá kancléřka Angela Merkelová, která zároveň vyjádřila politování nad náhlým odvoláním podpory amerického prezidenta Donalda Trumpa závěrečnému komuniké z víkendového summitu G7 v Kanadě.
Mexiko uvalí cla ve výši 15 až 25 procent na dovoz ocelářských a některých potravinářských produktů ze Spojených států. Oznámilo to mexické ministerstvo hospodářství. Země tak reaguje na americká cla na dovoz oceli a hliníku.
Americký prezident Donald Trump plní sliby z volební kampaně. Rozjíždí boj proti obrovské nerovnováze v americkém obchodě.
Spojené státy začnou od pátku uplatňovat cla ve výši 25 procent na ocel a deset procent na hliník také na dovoz z Evropské unie, Kanady a Mexika. Oznámil to americký ministr obchodu Wilbur Ross. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker označil cla za naprosto nepřijatelná. Dodal, že v příštích hodinách učiní příslušná protiopatření.
Včera skončila dočasná výjimka z cel na dovoz hliníku a oceli pro země Evropské unie. Donald Trump ji navzdory silnému tlaku evropských lídrů nepřeklopil ve výjimku trvalou. Jen ji na poslední chvíli o měsíc prodloužil.
Ekonom Jana Švejnar působí mimo GERGE-EI v Praze už šest let jako ředitel Centra pro globální hospodářskou politiku na prestižní Kolumbijské univerzitě v New Yorku.
Jak šílený je Donald Trump? Jako by nestačilo, že tato otázka hraje roli při konfrontaci s jadernou Severní Koreou, znovu je na stole, když americký prezident vykročil k obchodní válce. Na jedné straně má Donald Trump se svou impulzivností, ješitností a obrněností vůči faktům k šílenství blízko. Na druhé straně se od dob Richarda Nixona mluví o „teorii šílence“ v mezinárodních vztazích. Nixon chápal, že v neprůhledné velmocenské konfrontaci je výhodné, když se nepřítel musí bát, že jste všehoschopný šílenec, který neblufuje. Tuto image záměrně pěstoval, nechával uniknout jakoby důvěrné informace, že jeho vlastní generálové se děsí toho, čeho je schopen. Jde o to, jak nejlépe hrát šílence.
Čína podala u Světové obchodní organizace (WTO) stížnost, ve které napadla rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalit cla na dovoz ocele a hliníku. Oznámila to v úterý WTO. Podle Pekingu cla ve výši 25 procent na dovoz ocele a deset procent na dovoz hliníku porušují mezinárodní obchodní pravidla. Roztržka ohledně těchto cel je částí širokého obchodního sporu mezi čínskou a americkou vládou.
Koncem září to bude deset let od začátku velké finanční krize roku 2008, která výrazně proměnila svět. Proměnila Západ jako žádná jiná událost po konci studené války. Zvolení Donalda Trumpa, rozhodnutí Britů odejít z Evropské unie, posílení katalánského separatismu i nástup Andreje Babiše mají kořeny právě v ní a v následcích, které vyvolala.
Čína s platností od pondělí zavádí cla ve výši až 25 procent na 128 výrobků ze Spojených států. Už dříve avizovaným krokem reagoval Peking na uvalení cel na dovoz oceli a hliníku do USA, které v březnu nařídil prezident Donald Trump. S odvoláním na čínské ministerstvo financí o tom informovala agentura Reuters. Čínská cla se týkají mimo jiné amerického mraženého vepřového, vína, některého ovoce a ořechů. Bílý dům zatím na čínský krok oficiálně nereagoval.
Spojené státy souhlasily s vynětím Jižní Koreje z nového cla na dovoz oceli, stanovily však pro jihokorejskou ocel dovozní kvótu ve výši 70 procent průměrného importu v uplynulých třech letech. Oznámilo to v pondělí jihokorejské ministerstvo obchodu. Jižní Korea se tak stala prvním spojencem USA, který si zajistil trvalou výjimku z cla na dovoz oceli, píše agentura Reuters.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek oslabily o téměř tři procenta. Šlo o největší jednodenní propad od 8. února. Reagovaly na zprávu, že americký prezident Donald Trump podepsal dekret, který by mohl vést k uvalení cel na dovoz čínského zboží v hodnotě až 60 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč). To by mělo dopad na celosvětový obchod. Ztrácely především akcie průmyslových firem, dolar posiloval.
