Pokud Západ poleví v podpoře Ukrajiny, může být příští rok pro Rusko ještě příznivější. Vítězství Ruska ve válce proti Ukrajině by přitom mohlo mít pro Západ nepříjemné důsledky v budoucnu. Řekl to v rozhovoru s italským deníkem Corriere della Sera český prezident Petr Pavel, který dnes během oficiální návštěvy Itálie bude jednat s protějškem Sergiem Mattarellou i s premiérkou Giorgiou Meloniovou.
Německo a USA po čtyřech dnech popřely článek Bildu o společném „tajném plánu“ obou zemí omezit dodávky zbraní Ukrajině, aby ji přiměly k mírovým rozhovorům s Ruskem. Uvedlo to v pondělí ukrajinské vysílání německého rozhlasu Deutsche Welle s tím, že podle německé vlády tato zpráva nemá reálný základ. "Od samého začátku ruské útočné války se USA a Německo zavázaly ukončit ruskou agresi a dosáhnout spravedlivého míru na Ukrajině. A to nemůže být vnucený mír," reagovala spolková vláda.
Ruské okupační jednotky zahájily silné útoky na strategickou Avdijivku z dalších dvou směrů. Podle agentury Unian to oznámil šéf ukrajinské vojenské správy města Avdijivka Vitalij Barabáš. Rusové se důležité město snaží dobýt už řadu měsíců. Podle Barabáše se obrana oblasti stala ještě obtížnější. Rusové využívají hodně dělostřelectva a navzdory nepříznivým povětrnostním podmínkám také letectva.
V zásobách armády už není mnoho vojenského materiálu, který by Česká republika mohla poslat Ukrajině. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to v neděli řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Firmy ale dostávají vývozní licence, materiál za desítky miliard korun do Ruskem napadené země putoval právě od soukromých podniků a dárců, uvedla.
Vůdce parlamentního klubu Zelenského strany Služebník lidu Davyd Arachamija, který vedl ukrajinskou delegaci na „mírových“ jednáních s Rusy v Bělorusku a Turecku v roce 2022, v rozhovoru potvrdil, že ruská delegace slíbila Kyjevu mír výměnou za odmítnutí vstupu do NATO. Ukrajinci jim však prý nevěřili. S podpisem dohody nesouhlasil bývalý premiér Spojeného království Boris Johnson, který hned poté přijel do Kyjeva. Arachamija ale popírá, že by Ukrajina dohodu odmítla pod nátlakem Johnsona.
Ukrajina potřebuje další zbraně a Česko jí je nepřestane dodávat. Prohlásila to v sobotu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová v sídle ukrajinského parlamentu v Kyjevě. Podle předsedy Senátu Miloše Vystrčila, který rovněž dorazil do ukrajinské metropole, si Ukrajina zaslouží další podporu i proto, že proti ruské agresi nebojuje pouze za sebe, ale také za další evropské demokracie. Oba politici se během připomínky výročí hladomoru z let 1932 až 1933 shodli, že Rusko se stejně jako tehdy pokouší opět zlikvidovat Ukrajince.
Zatímco do Kyjeva v sobotu dorazila předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), aby se společně s šéfy parlamentů dalších evropských zemí setkali s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, Spojené státy v koordinaci s Německem tajně tlačí na Zelenského, aby učinil "brutální kompromisy" a začal jednat s Rusy. Washington a Berlín chtějí brzy ukončit tuto válku, tvrdí německý Bild.
Ruský dronový útok na Kyjev si v noci na dnešek vyžádal několik zraněných, včetně jedenáctiletého dítěte.
Boj Ukrajiny proti Rusku je i naším bojem. Pokud Ukrajina prohraje, prohrajeme i my. Společnost musí být dlouhodobě připravena na konflikt, který hrozí. V době konfliktu už bude pozdě. Nejen to zaznělo na debatě pořádané Centrem transatlantických vztahů CEVRO mezi admirálem Robem Bauerem, předsedou vojenského výboru NATO, náčelníkem generálního štábu generálporučíkem Karlem Řehkou a národním bezpečnostním poradcem Tomášem Pojarem. Admirál Bauer byl na dvoudenní návštěvě Česka, kde konzultoval dlouhodobé strategické plány NATO.
Nebývale tvrdá slova náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky o jaderné válce s Ruskem vyvolávají rozruch napříč společností. Na posledním výboru pro obranu se jimi zabývali i poslanci. Straší Řehka jaderným konfliktem zbytečně, nebo je nutné se připravit na nejhorší možný scénář, jak sám generál říká?
Na Ukrajině od začátku ruské invaze z loňského 24. února zahynulo více než 10 000 civilistů. Uvedl to dnes podle agentury Reuters Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva, podle kterého zhruba polovina úmrtí za poslední dobu nastala daleko za frontovou linií. Ta se táhne stovky kilometrů od jižní přes východní Ukrajinu na sever země.
Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale uvedl, že Ukrajina je pro EU nejvyšší prioritou.
Klíčové součástky pro vojenské vrtulníky, které vyrábí česká firma První brněnská strojírna (PBS) Velká Bíteš, se dostaly do Ruska i po začátku invaze na Ukrajinu. Stalo se tak skrze třetí firmy v Kazachstánu a v Indii, tvrdí ukrajinský server The Kyiv Independent, který zveřejnil reportáž, jež se zakládá na zjištění ukrajinské nevládní organizace State Watch. Podle ní tak firma mohla porušit sankce zavedené proti Rusku Evropskou unií. Česká společnost pochybení odmítá.
Ukrajinská protiofenziva se nevyvíjí tak, jak Ukrajinci sami očekávali. Podpora Západu podle něj mimo jiné nebyla dostatečně masivní a rychlá, zároveň čas strávený přípravou Rusku umožnil velice dobře se na protiofenzivu přichystat. Při úterním zahájení velitelského shromáždění armády v Praze to řekl prezident Petr Pavel.Pavel také varoval, že konflikt v Izraeli se může rozrůst do globálních rozměrů.
Do ukrajinské metropole přicestoval německý ministr obrany Boris Pistorius, den poté, co v Kyjevě jednal šéf Pentagonu Lloyd Austin. Návštěvu ráno oznámilo německé ministerstvo obrany s tím, že hlavním cílem je potvrdit německou podporu zemi, která se skoro 21 měsíců brání ruské agresi. Podle deníku Bild dorazil Pistorius do Kyjeva v 05:00 místního času (04:00 SEČ). Do metropole se vrátil po téměř deseti měsících.
Americký ministr obrany Lloyd Austin v pondělí na své druhé návštěvě v Kyjevě od začátku ruské invaze ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o trvalé americké podpoře bránící se zemi. Podle agentury AP je cílem návštěvy šéfa Pentagonu potvrdit, že Spojené státy budou i nadále pomáhat Ukrajině, i když jejich zdroje vyčerpávají i další globální rizika včetně konfliktu mezi Izraelem a palestinským radikálním hnutím Hamás.
Rusko vydalo zatykač na ukrajinskou zpěvačku Džamalu, která v roce 2016 zvítězila v mezinárodní písňové soutěži Eurovize a v minulosti kritizovala ruskou invazi na Ukrajinu i anexi Krymu. Informovala o tom v pondělí ruská tisková agentura TASS s odvoláním na databázi hledaných osob ruského ministerstva vnitra. Zpěvačka krymskotatarského původu, občanským jménem Susana Džamaladinovová, opakovaně veřejně odsoudila ruskou invazi na Ukrajině. Zastává se také krymských Tatarů.
Rusové údajně zabránili pokusu ukrajinských ozbrojených sil o vylodění na Velkém Potěmkinově ostrově na Dněpru jižně od Chersonu. Zničili prý dva čluny s 11 ukrajinskými vojáky. Uvedla to agentura TASS. Ukrajinci hlásí v neděli ráno silné ruské útoky na Cherson. "V Chersonském směru byl zastaven pokus o přistání na ostrově Velký Potěmkin, byly zničeny dva čluny a 11 vojáků ukrajinských ozbrojených sil. Člun ukrajinských ozbrojených sil v korytě řeky Dněpr a v oblasti vesnice Sadovoje byly zničeny houfnicemi D-30,“ řekl mluvčí ruských sil.
Do ruského zajetí se dostalo přes 3500 ukrajinských vojáků, přičemž část z nich již byla propuštěna. Uvedlo to ve čtvrtek ministerstvo pro reintegraci dočasně okupovaných oblastí Ukrajiny, pod nějž agenda válečných zajatců spadá. Údaje zveřejnila zvláštní komise pro zjištění skutečného počtu válečných zajatců pod vedením ukrajinské vicepremiérky Iryny Vereščukové. "Podle jejích výsledků byla skutečnost zbavení svobody zjištěna u 4337 osob (3574 vojáků a 763 civilistů).
Organizace Dárek pro Putina se rozhodla v Den boje za svobodu a demokracii na pražské Letné ukázat novou zbraň, kterou hodlá poslat na Ukrajinu. Organizace na helikoptéru UH-60 Black Hawk rovněž vybírá peníze, aby jí do bojů na Ukrajinu mohla vyslat. Sbírku s cílovou částkou 105 milionů korun ale zkritizoval muž, který se sám bojů na Ukrajině účastnil a který vystupuje na sociálních sítích pod přezdívkou Cohen The Barbarian, podle něj je na frontě potřeba jiných a zároveň levnějších věcí.
Ukrajinské síly provedly řadu úspěšných operací na levém břehu Dněpru v Chersonské oblasti a udržují tam pozice na několika předmostích, uvedlo v prohlášení na facebooku ukrajinské námořnictvo. Ukrajinci kromě toho v oblasti způsobili vážné ztráty ruským silám, stojí v tomto oznámení. Podobná prohlášení nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Od začátku současných ukrajinských operací na levém břehu Dněpru podle dnešního ukrajinského vyjádření v oblasti padlo 1216 ruských vojáků a 2217 jich utrpělo zranění.
Ukrajina by měla být jako Izrael, uvažovalo se tam prý svého času. Tak jako Izrael by měla mít hlavní spojence na Západě, ale nikdy by se jimi neměla nechat úplně vázat, aby měla otevřené ruce k dalším spojenectvím ad hoc, s jediným imperativem nezávislosti a bezpečnosti. Tak jako Izrael může být sebevědomá, vojensky silná a zároveň prosperující. Jenže když se dvě takové země ocitnou v podobné situaci, neznamená to, že je to pro ně výhodné. Útok Hamásu na Izrael jako by odbrzdil strategické přehodnocení Ukrajiny. Dávalo na sebe čekat a není pro Ukrajinu výhodné.
V ukrajinských uličkách znovu řádí tajemná žlutá dodávka, která „chytá“ nové rekruty a odváží je do náborových středisek ukrajinských ozbrojených sil. Kyjev už delší dobu řeší problém s muži, kteří se vyhýbají odvodům a nástupu do armády, a občas se uchýlí k poměrně drsným metodám. Videozáznam, který se šíří sociálními sítěmi, ukazuje příslušníky mobilizační kanceláře, kteří násilně nakládají mladé muže do žluté dodávky a odváží je do odvodového centra.
Evropské unii se nepodaří splnit její plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit.
Jeden z odsouzených za vraždu ruské novinářky a kritičky Kremlu Anny Politkovské byl předčasně propuštěn z vězení a odešel bojovat na Ukrajinu. Napsal to dnes portál Baza, který má blízko k ruským bezpečnostním složkám. Ruští vyšetřovatelé před lety označili bývalého policistu Sergeje Chadžikurbanova za jednoho z organizátorů vraždy, soud ho poslal za mříže na 20 let. Ve vězení měl být do roku 2034. Chadžikurbanov se podle Bazy dostal do zóny „speciální vojenské operace“, jak Moskva nazývá svou invazi na Ukrajinu, koncem loňského roku.
Ruská státní média v pondělí zveřejnila a rychle odvolala zprávy o stahování sil z pozic na levém (východním) břehu Dněpru. Zprávy citovaly ruské ministerstvo obrany, které oznámilo, že vojáci byli přesunuti "na výhodnější pozice" na Ruskem okupované levé - neboli východní - straně. Ruské ministerstvo obrany obvinilo z "falešné zprávy" Ukrajinu. Ukrajina prohlásila, že toto oznámení je ruskou dezinformační operací namířenou proti ní, informoval server BBC.
Maďarsko bude i nadále blokovat vyplacení osmé tranše vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF). Hodlá tak činit do chvíle, než Kyjev poskytne záruky, že maďarská banka OTP ani jiné maďarské firmy nebudou figurovat na seznamu "mezinárodních sponzorů války". V Bruselu to v pondělí uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto. Podle šéfa maďarské diplomacie čelilo na pondělním jednání v Bruselu Maďarsko "tlaku", aby podpořilo uvolnění poslední tranše v hodnotě 500 milionů eur (asi 12,3 miliardy Kč),
Plán Evropské unie na vojenský balíček v hodnotě 20 miliard eur (více než 492 miliard Kč), určený na pomoc Ukrajině, naráží na větší odpor než se zdálo. Ten byl již dříve deklarován z Budapešti nebo Bratislavy, ale teď vznáší výhrady i Berlín. Vojenská pomoc v hodnotě 20 miliard eur měla být ve formě čtyřletého plánu, to by znamenalo zhruba pětimiliardovou pomoc každý rok.
Válka na Ukrajině možná dospěla do patové situace. Aktuální vývoj konfliktu podle prezidenta Petra Pavla nenasvědčuje tomu, že by ukrajinská armáda mohla získat nad Ruskem vojenskou převahu. „Čas teď hraje v jeho prospěch, protože má silnější mobilizační základnu pro lidské zdroje. Tím, že získá čas, bude schopno doplnit i materiál, který mu chyběl,“ řekl prezident. Podle americké televize NBC už zástupci Spojených států a Evropské unie zahájili s Ukrajinou rozhovory o tom, jaké ústupky by případně mohly vést k uzavření míru.
Válka Ruska proti Ukrajině se stala důležitou zkouškou pro dělostřeleckou výzbroj, protiletecké zbraně, obrněnce a drony. Už jen sama zpráva o úspěšném použití proti jedné z nejsilnějších armád světa zaručuje výrobcům pozornost a dává pádný argument při jednání se zákazníky. Zbrojovky, jejichž výrobky obstály ve válce, dostávají nejen zakázky na doplnění vyčerpaných arzenálů západních zemí, ale díky dobré reklamě získávají nové trhy, rozšiřují výrobu a modernizují své výrobky rychleji než konkurenti.
