Evropská unie bude muset začít utrácet za dělostřeleckou munici pro Ukrajinu i na zahraničních trzích. Jinak nebude schopna splnit své sliby. Ani navýšené kapacity unijních zbrojovek totiž nestačí pro vedení takové opotřebovávací války, jaká se teď odehrává na Ukrajině. Podobný plán už dávno realizují Američané a Britové, kteří uzavřeli kontrakty na dodání munice v Jižní Koreji, Indii nebo Pákistánu.
Podle ukrajinských vojenských komentátorů se situace v obléhané Avdijivce stala pro tamní obránce stěží udržitelnou. Ve městě v Doněcké oblasti na východě země probíhají intenzivní boje od loňského října a Rusům se zde daří pomalu postupovat. Pád Avdijivky by pro Rusko znamenal největší válečný úspěch od dobytí Bachmutu minulé jaro. Ruské síly měly o víkendu obejít ukrajinské linie na severozápadě města, přičemž se jim následně podařilo zaujmout obranné postavení v tamních budovách, jen nedaleko od hlavní přístupové cesty do Avdijivky.
Polský ministr obrany a místopředseda vlády Wladyslaw Kosiniak-Kamysz v pondělí v rozhovoru pro polský bulvární deník Super Express prohlásil, že nevylučuje žádné možné scénáře vývoje ruské války proti Ukrajině, a to včetně výhry Ruska a jeho následné napadání s Ukrajinou sousedících členských států NATO, mezi néž patří i Polsko. Právě proto prý nyní polské obranné síly současnou válečnou situaci přezkoumávají a dávají důraz na velké vojenské nákupy a osobní vybavení vojáků.
Skupina vyspělých zemí G7 a Evropská unie jednají o plánu, podle kterého by zmrazená aktiva ruské centrální banky v hodnotě více než 250 miliard dolarů (5,8 bilionu Kč) použily jako zástavu za úvěry na poválečnou obnovu Ukrajiny. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg.
V nadcházejících týdnech by mělo mezi Ukrajinou a Francií dojít k podpisu bilaterální dohody o poskytnutí bezpečnostních záruk. V Kyjevě se na tom v sobotu shodli zástupci obou zemí. Paříž by tím naplnila nedávný závazek zemí skupin G7 uzavřít s Ukrajinou dvoustranné bezpečnostní dohody. K podpisu se podle médií blíží také dohoda s Německem.
Ukrajina se potýká s omezením vojenské pomoci od svých spojenců a musí se více zaměřit na vojenské technologie, má-li zastavit ruskou vojenskou agresi. Vyplývá to z komentáře hlavního velitele ukrajinských ozbrojených sil Valerije Zalužného, který ve čtvrtek zveřejnila na svém webu stanice CNN. Generál se v textu nezmiňuje o údajné roztržce s prezidentem Volodymyrem Zelenským ani o možnosti svého odvolání z funkce, o kterém v posledních dnech spekulují některá média. Psali jsme o tom zde. V textu vyzývá k novému systému „technologického přezbrojení“.
Ukrajina kritizuje německou veřejnoprávní televizi ZDF za její nedávné zpravodajství z jihoukrajinského města Mariupol, které okupuje Rusko. Zpravodaj stanice popsal z místa „velké množství destrukce“ a zároveň řekl, že „město funguje“. Mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Oleh Nikolenko novináře obvinil z „překrucování reality“. Informovala o tom dnes stanice BBC na svém ruskojazyčném webu a další média.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj údajně musel stáhnout své hrozby, že odvolá vrchního velitele Ozbrojených sil Ukrajiny Valerije Zalužného. Generál nejprve sám odmítl rezignovat. Potom prezident Zelenskyj údajně narazil u potenciálních náhradníků, kteří odmítli převzít pozici Zalužného.
Maďarský premiér Viktor Orbán označil své rozhodnutí dále neblokovat poskytnutí finanční pomoci Ukrajině za své vítězství. Ve videu na Facebooku uvedl, že dostal záruky, že peníze, které byly kvůli zmrazení některých fondů odepřeny Budapešti, neskončí na Ukrajině.
Ruský vojenský letoun Il-76 minulý týden nad ruskou Belgorodskou oblastí sestřelily rakety Patriot americké výroby vypálené z ukrajinského území, prohlásil ve středu podle agentury TASS ruský prezident Putin. Ukrajina podle něj mohla letoun sestřelit nedopatřením, ale i tak jde podle něj o zločin. Putin kromě toho zopakoval dřívější tvrzení Moskvy, že na palubě letounu bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, což Rusko zatím nepodložilo žádnými důkazy.
Ukrajinská vláda předložila parlamentu nový návrh sporného zákona, který zpřísňuje pravidla mobilizace. Jeho cílem je zajistit armádě dostatek vojáků pro obranu proti ruské invazi, informoval Reuters. Původní návrh změn pravidel mobilizace parlament počátkem ledna vrátil vládě k přepracování poté, co vyvolal pobouření veřejnosti. Zákonodárci a analytici uváděli, že některá ustanovení porušují ústavu a přinášejí korupční rizika.
Odvolání nejvyššího ukrajinského generála, velitele ozbrojených sil, Valerije Zalužného proběhne, ale až poté, co opadne mediální zájem spojený s dlouhodobými spekulacemi souvisejícími s nejasností jeho osudu. Prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí Zalužnému nabídl novou funkci, ten jí ale podle čtyř osob obeznámených s jednáním odmítl.
Letní ukrajinská ofenziva nedopadla tak, jak se očekávalo, což je už dlouho známé. Z toho, že ve válce Ukrajiny s Ruskem nedošlo k významnějšímu průlomu bývají obviňovány i Spojené státy. Ačkoliv USA, ale i další státy, Ukrajině poskytly větší množství zbraní a vojenské techniky, jedná se o starší zbraně, jejichž technologie už v roce 2023 nedokáže být stěžejní pro ofenzivu, píše v analýze o ukrajinské ofenzivě pro zahraničně politický magazín Foreign Affairs americký vojenský historik Stephen Biddle. Ať už se jedná o stíhačky F-16, rakety ATACMS, raketové systémy HIMARS nebo tanky Abrams a Leopard.
Státy Evropské unie mají plán, co dělat pro případ, že by Maďarsko na klíčovém summitu 1. února nadále vetovalo pomoc Ukrajině. Podle dokumentu, který získaly Financial Times, jsou lídři připraveni se zavázat zastavit veškeré financování Maďarska z EU. A následně se podílet na oslabování pozice Maďarska na mezinárodních trzích. V dokumentu se přímo uvádí, že takové kroky by měly vést k vyšším nákladům Maďarska na už nyní vysoký státní dluh a k oslabení maďarské měny.
Zaměstnanci ukrajinské zbrojní firmy společně s úředníky tamního ministerstva obrany zpronevěřili téměř 1,5 miliardy hřiven (takřka 910 milionů korun) určených na nákup 100.000 minometných granátů, uvedla Služba bezpečnosti Ukrajiny (SBU) na svém webu. Tajná služba vyšetřuje pět lidí a píše, že peníze byly zabaveny a budou vráceny do státního rozpočtu. Oznámení o podvodu při nákupu zbraní, který potvrdil resort obrany, bude v zemi bránící se téměř dva roky ruské invazi, rezonovat, podotkl Reuters.
Maďarská krajně pravicová strana Naše vlast by vznesla nárok na západní region Ukrajiny, kde žije asi 150 000 etnických Maďarů, pokud Ukrajina prohraje válku a přijde o státnost. Na konferenci to v sobotu prohlásil předseda strany László Toroczkai, informovala dnes agentura Reuters. Maďarský premiér Viktor Orbán v prosincovém rozhovoru s veřejnoprávním rozhlasem vyjádřil podporu suverenitě a územní celistvosti Ukrajiny.
Ukrajina přichází s novým ambiciozním projektem nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat zavedení nových podvodních dronů v boji na Černém moři. Novinka ve výbavě by měla udrežet nebo lépe ještě zvýšit náskok Ukrajiny před Ruskem, neboť Rusové začali rychle zdokonalovat své námořnictvo. O projektu informují Naval News. Ukrajina přichází s novým projektem podvodních dronů nazvaným FURY. Projekt by měl zahrnovat první robotické námořnictvo.
Zpronevěra 222 milionů hřiven (cca 134 mil. Kč), škody ve výši 1,4 miliardy hřiven (cca 0.84 mld. Kč), omezení obranyschopnosti země a ohrožení života a zdraví příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny. To jsou závěry vyšetřování obviněných vysokých úředníků ukrajinského ministerstva obrany, které vedl Státní úřad pro vyšetřování, a o kterém informovala agentura Unian. Úřad pro vyšetřování nyní dokončil vyšetřování bývalých úředníků ministerstva, kteří nakoupili nekvalitní výstroj pro armádu.
Soud dnes nepravomocně osvobodil bývalou češtinářku pražské základní školy Martinu Bednářovou, která čelí obžalobě za popírání ruských válečných zločinů na Ukrajině. Soudkyně Klára Jantošová stejně jako už dříve rozhodla, že učitelčino jednání nebylo trestným činem. Státní zástupce se proti rozhodnutí na místě odvolal, podle něj soud nesplnil pokyny odvolacího senátu. Bednářová vinu od počátku odmítá. Soudkyně uvedla, že to, co učitelka v hodině pronesla, bylo nepravdivé a zavádějící.
Mezinárodní vyšetřování pádu ruského vojenského letounu Il-76 v ruské Belgorodské oblasti je zapotřebí, pokud se bude zabývat "zločinnými činy" Kyjeva, prohlásil podle agentury Interfax mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Reagoval tak na vyjádření ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, který k mezinárodnímu prozkoumání havárie vyzval ve středu večer.
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal získal od svého slovenského kolegy Roberta Fica při setkání na Ukrajině příslib, že Slovensko podpoří integraci Ukrajiny do Evropské unie a pomoc Kyjevu ve výši 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu Kč) z unijního rozpočtu. Šmyhal to po jednáních v ukrajinském Užhorodu uvedl na Telegramu. Fico po schůzce potvrdil, že podpořil evropskou perspektivu Ukrajiny, současně ale poukázal na rozdílné názory mezi Bratislavou a Kyjevem na válku na Ukrajině, na vliv USA na Kyjev či na členství Ukrajiny v NATO.
Pražský fotbalový klub SK Slavia Praha zrušila přátelské přípravné utkání s ŠK Slovanem Bratislava kvůli tomu, že se slovenský tým zúčastnil zápasu s Dynamem Moskva. Slavia krátce poté oznámila, že náhradním soupeřem bude slovenský konkurent Zlaté Moravce a výtěžek ze vstupenek bude věnován ukrajinským obráncům. "Těšíme se na vás, Zlaté Moravce! A vstupné a výnos z přenosu věnujeme na podporu Ukrajiny," prohlásil slávistický šéf Jaroslav Tvrdík.
Ruské ministerstvo obrany potvrdilo havárii vojenského letounu Il-76 v Belgorodské oblasti. Na palubě podle něj bylo 65 ukrajinských válečných zajatců, šest členů posádky a další tři lidé, informovaly ruské tiskové agentury. O pádu transportního letounu dříve informovala některá ruská média. Podle telegramového kanálu 112 lidé na palubě zahynuli a odhadovaná cena letadla je 27 milionů dolarů.
Ukrajinský poslanec a předseda výboru pro zahraniční politiku ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko uvedl, že Ukrajina by měla zrušit státní návštěvy představitelů, kteří zpochybňují její suverenitu. „Je naprosto nepřijatelné předstírat, že se nic neděje, když vůdce jiného státu zpochybňuje naši suverenitu,“ prohlásil Merežko, ale neupřesnil o kterého „zahraničního lídra“ se jedná.
Rusko je připraveno k jednáním o míru, ale nikoliv k setrvání nynějšího ukrajinského režimu u moci, uvedl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ukrajina se pod vedením prezidenta Volodymyra Zelenského postavila vpádu ruských vojsk a už téměř dva roky se brání ruské agresi ve válce označované za nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války. Západ poskytuje napadené zemi vojenskou a další pomoc.
O víkendu v mnoha ruských městech i v cizině stály fronty lidí, kteří se rozhodli podpořit kandidaturu politika Borise Naděždina na ruského prezidenta. Naděždina nominovala mimoparlamentní strana Občanská iniciativa, a tak potřebuje 100.000 podpisů, aby se dostal na hlasovací lístky, uvedl v pondělí server BBC News na svém ruskojazyčném webu. Současně zveřejnil snímky front před štáby Naděždinovy kampaně.
Polský premiér Donald Tusk v pondělí jednal v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským také o společné produkci zbraní. Vyplývá to z prohlášení obou politiků po jejich schůzce. Šéf polské vlády v této souvislosti hovořil o budování společných podniků a investicích do firem v Polsku i na Ukrajině, které se budou podílet na zvýšení obranných schopností. Zelenskyj po jednání s hostem poděkoval za nový balík polské vojenské pomoci, jakož i za polský úvěr určený na nákup zbraní pro Ukrajinu.
Zákopy na frontové linii, kde svádí boje ukrajinská armáda s ruským invazním vojskem, zamořily myši a krysy, které údajně i šíří mezi vojáky nemoci. Napsala to televize CNN na svém webu. Situace podle ní připomíná podmínky, které sužovaly vojáky v zákopech během první světové války. Za současným přemnožením hlodavců v zákopech je částečně roční období i cyklus páření zvířat, ale je také ukazatelem toho, jak se válka stala statickou, napsala americká zpravodajská stanice.
Bývalá mluvčí prezidenta Petra Pavla Markéta Řeháková má od poloviny ledna novou funkci. Pracuje jako poradkyně vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného při ministerstvu zahraničí. Informuje o tom server Novinky.cz. Na starosti má mít pomoc s čerpáním peněz z mezinárodních fondů a „otevírání dveří“ českým firmám ve válkou poničené zemi.
Česko podle eurokomisařky Věry Jourové začíná po 20 letech v EUi fungovat jako stát, který má ambici a schopnost ovlivňovat evropské dění. Stala se také vysoce atraktivní zemí pro investory. Za přínos vstupu, jehož 20. výročí si letos ČR připomíná, má Jourová také ukončení „divokých devadesátek“. Na pondělní konferenci v pražském Lichtenštejnském paláci připomenula spolupráci zemí EU v době covidové pandemie, kdy účast země v unii znamenala rovný přístup k vakcínám, či pomoc unijních zemí při likvidaci požáru v Českém Švýcarsku.
