Na Ukrajině vznikne nový závod na výrobu munice ve spolupráci s českou společností Sellier & Bellot. Na tiskové konferenci v Praze to po druhých mezivládních konzultacích oznámil ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Smlouvu o dodávce zboží a služeb podepsala firma s ukrajinským státním podnikem Ukroboronservice. Vývoz na Ukrajinu stoupl oproti předválečné době o čtvrtinu, což přináší řadu příležitostí pro lidi a firmy v obou zemích.
Kandidát Republikánské strany do Bílého domu Donald Trump je připraven se okamžitě po svém případném vítězství v listopadových prezidentských volbách v USA zasadit o mír na Ukrajině, napsal v dopise lídrům Evropské unie maďarský premiér Viktor Orbán. V textu adresovaném šéfovi unijních summitů Charlesi Michelovi a poskytnutém všem zemím bloku také Orbán bez podrobností tvrdí, že rusko-ukrajinský konflikt se v blízké budoucnosti radikálně vyostří.
Česká republika bude dál podporovat Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi a současně myslí na její rekonstrukci, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v úvodu úterního druhého společného zasedání české a ukrajinské vlády. Zmínil i podporu Ukrajiny v přístupových jednáních k Evropské unii a Severoatlantické alianci. Na zasedání vlád přijelo do Prahy deset ukrajinských ministrů.
Pořadatel protivládních demonstrací Ladislav Vrabel podal ústavní stížnost proti rozsudku, podle kterého se dopustil šíření poplašné zprávy. Tvrdil, že Česko plánuje použít jaderné zbraně proti Rusku a vstoupit do války. Dostal za to peněžitý trest 10.000 korun. Podání stížnosti je patrné z justičních databází. Ústavní soud zatím o stížnosti nerozhodl, uvedla jeho mluvčí Kamila Abbasi.
Ukrajinské úřady hodlají uspořádat druhý mírový summit před listopadovými prezidentskými volbami ve Spojených státech. Tentokrát povolají i zástupce Ruské federace. Přípravy konference mají být dokončeny do listopadu 2024, uvedl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na konci června Zelenskyj prohlásil, že Ukrajina a její spojenci by měli během několika měsíců připravit akční plán před druhým mírovým summitem.
Pokud chce Evropa hrát zásadní roli při mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou, musí změnit kurz a reálně začít o míru uvažovat. Avizuje to maďarský premiér Viktor Orbán, který podle maďarských médií představil lídrům evropských zemí plán, který by měl k míru vést. Unijní země zároveň ale budou podle serveru Politico bojkotovat maďarský summit ministrů zahraničí. Maďarsko v současné době předsedá Radě EU a tamní premiér Viktor Orbán vyrazil v uplynulých dnech na mírovou misi.
Současná dodávka stíhaček F-16 Ukrajině nebude stačit na obranu před ruským letectvem. Podle ukrajinských médií to dnes na tiskové konferenci uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj. Prezident mluvil i o plánech na další mírový summit a poprvé řekl, že by se jednání měli zúčastnit i ruští představitelé. Zelenskyj potvrdil, že Ukrajina během léta obdrží „určitý počet stíhacích letounů“, další pak do konce roku. Jejich dodávky slíbily Belgie, Dánsko, Norsko a Nizozemsko.
Čtyři ukrajinští vojáci zběhli od jednotky a pokusili se nelegálně překročit hranice s Moldavskem. Při zadržování jeden z dezertérů kladl odpor a pohraničník jej zastřelil, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na nejmenované zdroje. O zastřelení dezertéra, který napadl pohraničníka, informuje na svém webu také list Ukrajinska pravda. Incident mezitím potvrdil mluvčí pohraniční stráže a také vyšetřovatelé, kteří zkoumají okolnosti vojákovy smrti. Na vyšetřování dohlíží prokuratura.
V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil úřad vlády. Naváže na zasedání, které se konalo koncem října 2022 v Kyjevě. Česko patří mezi podporovatele země, která přes dva roky čelí ruské vojenské invazi. Hlavním tématem schůzky budou obranná spolupráce, migrace, spolupráce v energetice či podpora českého exportu a zapojení českých firem do obnovy Ukrajiny.
Šéf armádní rozvědky Kyrylo Budanov o víkendu potvrdil, že ukrajinská armáda se v minulosti několikrát pokusila o atentát na ruského prezidenta Vladimira Putina. Rusové se bojí ztráty svého diktátora, jelikož je zárukou životní stability, uvedl Budanov. Na slova Kyrylo Budanova zareagoval v sobotu i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov s tím, že Putin je dostatečně chráněn. „Bezpečnost hlavy státu Vladimira Putina je zajištěna na patřičné a odpovídající úrovni,“ řekl Peskov.
Účast sportovců Ruské federace a Běloruska na letní olympiádě v Paříži budí rozporuplné emoce. Od olympiády kvůli tomu dávají ruce pryč i někteří sponzoři. Třeba Plzeňský prazdroj stáhl oficiální podporu českému olympijskému týmu už loni v prosinci. Místo něj se ale rozhodly v Českém domě čepovat pivo české minipivovary. Sportovci z Ruska sice nemohou jet do Paříže jako oficiální výprava pod svou vlajkou, nemůže se hrát jejich státní hymna a vše, co k tomu patří,
Belgie slíbila dodat Ukrajině 30 letadel F-16, ale harmonogramy dodávek jsou dlouhodobé, a dále se prodlužují. Těchto 30 stíhaček bude podle Belgičanů poskytnuto Kyjevu do konce roku 2028. "To je pro Ukrajinu nepřijatelné," komentoval situaci zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Ihor Žovkva v Radiu Svobodná Evropa. Zpožďují se i letošní dodávky těchto letadel. Podle agentury Bloomberg letos v létě Ukrajina konečně obdrží stíhačky F-16, ale v mnohem menším počtu, než se očekávalo. Zřej
Ukrajinské síly vyhnaly ruské jednotky z vesnice Sotnickyj Kazačok v Charkovské oblasti, informuje monitorovací projekt DeepState, který má blízko k ukrajinské armádě. Uvedla to dnes agentura Unian s tím, že ale Rusové na jiných místech postupují. Ukrajinské drony dnes ráno zaútočily na ropné sklady v ruské Rostovské oblasti, potvrdily to ruské zdroje. Sotnickyj Kazačok je malá obec, severně od Charkova, přímo na hranicích s Belgorodskou oblastní v Rusku. Je tak těžko hájitelná.
Americký ministr obrany Lloyd Austin dnes telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Andrejem Belousovem. Informoval o tom Pentagon s tím, že hovor iniciovala ruská strana. Naposledy spolu ministři mluvili teprve 25. června, kdy Belousov podle ruského ministerstva obrany varoval Austina před nebezpečím spojeným s americkými dodávkami zbraní Ukrajině. Poradce Bílého domu pro národní bezpečnostní Jake Sullivan mezitím potvrdil, že F-16 dodané Ukrajině budou vzlétat z jejího území
Maďarský ministerský předseda Viktor Orbán se po skončení summitu NATO ve Washingtonu ve čtvrtek večer na Floridě setkal s bývalým americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Informují o tom agentury AFP a AP, podle níž to nejspíš prohloubí frustraci západních spojenců z podobných cest Orbána, který v posledních dnech zamířil také do Ruska a Číny. „Děkuji ti, Viktore. Musí nastat mír, a to rychle. Příliš mnoho lidí zemřelo ve válce, která nikdy neměla začít,“ ocenil Orbánovu mírovou misi Donald Trump.
Úřady v autonomním Tatarstánu v Rusku nově nabízejí odměnu 100 000 rublů (asi 26 700 Kč) za pomoc při zverbování nového vojáka do války proti Ukrajině, uvedl server Meduza s odvoláním na sdělení na zvláštním webu, vytvořeném pro verbování obyvatel regionu do války proti Ukrajině. Ze sdělení vyplývá, že nárok na odměnu mohou mít vojákovi přátelé a příbuzní, ale i pracovníci vojenských správ a úřadů, jakož i "libovolné osoby, které získaly kandidáta".
Až na jednu výjimku se všechny státy na summitu Severoatlantické aliance (NATO) jednoznačně postavily za to, že Ukrajině je třeba dát to, co potřebuje k obraně. Na dnešní závěrečné tiskové konferenci po jednání lídru členských států aliance to řekl český prezident Petr Pavel. Na síti X poté konkretizoval, že k další podpoře napadené země se zavázaly všechny státy s výjimkou Maďarska. Politici se podle hlavy státu bavili o tom, jak lze konkrétně Ukrajině pomoci čelit ruské agresi.
Spojené státy dnes v rámci summitu Severoatlantické aliance oznámily další balík vojenské pomoci Ukrajině, tentokrát v hodnotě 225 milionů dolarů (5,3 miliardy Kč). Washington Kyjevu dodá mimo jiné protivzdušný systém Patriot, střely Stinger nebo dělostřeleckou munici, uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Summitu NATO se zúčastnil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který oznámený americký balík pomoci ocenil.
První vězni mobilizovaní do ukrajinských ozbrojených sil budou na frontě do konce léta, řekl v rozhovoru pro Financial Times ukrajinský ministr spravedlnosti Denys Maljuska. „Za nejpříznivějších okolností“ jich může být postupně odvedeno do armády až 15 tisíc. Povolání vězňů do války umožňuje nový zákon schválený ukrajinským parlamentem v květnu. Podle ministra spravedlnosti Maljusky bylo už z vězení „propuštěno“ do služby 2872 vězňů, kteří v tuto chvíli už prochází vojenským výcvikem, trvat bude nejméně dva měsíce.
Jen několik dní poté, co Maďarsko převzalo předsednictví v Radě EU, se jeho lídr Viktor Orbán dočkal tvrdé kritiky a diplomatického políčku. Politikům Evropské unie se nelíbí jeho nedávná cesta do Moskvy a Pekingu. Podle řady evropských politiků se tím dopustil porušení smluv, protože neměl k vyjednávání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem mandát a porušil několik evropských dokumentů o přístupu k válce na Ukrajině.
Aktivity Severoatlantické aliance představují závažnou hrozbu pro národní bezpečnost Ruska a vyžádají si ze strany Moskvy odpověď. V reakci na dosavadní výstupy ze summitu NATO ve Washingtonu to dnes podle agentury TASS uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Severoatlantická aliance podle něj podněcuje napětí v Evropě a plně se angažuje v konfliktu na Ukrajině. Ten rozpoutalo Rusko svou plnohodnotnou invazí před více než dvěma lety. Slib summitu přiznat členství Ukrajině dnes odsoudil také bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv
Ve Velké Británii vznikl otevřený dopis vyzývající k příměří na Ukrajině. „Vyzýváme světové lídry, aby takovou iniciativu zahájili nebo podpořili. Čím déle bude válka pokračovat, tím více území Ukrajina ztratí a tím více bude růst tlak na eskalaci až do jaderné úrovně,“ stojí v dopise, jehož autory jsou mimo jiné emeritní profesoři Robert Skidelsky z University of Warwick a Richard Sakwa z University of Kent. Dopis zveřejnil server Financial Times.
Ukrajina, která se snaží přesvědčit Ukrajince žijící v Evropě ke vstupu do své armády, vytváří novou jednotku, takzvanou Ukrajinskou legii, která má vzniknout a být vycvičena v Polsku, uvedla ve středu agentura AFP s odvoláním na dřívější vyjádření ukrajinského ministra obrany Rustama Umerova na sociálních sítích. Varšava je naopak ohledně nového projektu „velice diskrétní“, poznamenala AFP. Do jednotky, která ještě oficiálně nevznikla, se podle polské rozhlasové stanice už hlásí stovky zájemců.
Do závěrečného komuniké probíhajícího summitu NATO ve Washingtonu by se podle New York Times měla dostat i formulace o „nezvratnosti členství“ Ukrajiny v NATO. Tuto formulaci podpořil i český prezident Petr Pavel či finský prezident Alexander Stubb. Komuniké však budou muset na závěr jednání schválit všechny státy NATO, současný dokument se tak může změnit. Na summitu se jednalo i o letounech F-16 pro Ukrajinu či posílení obranného průmyslu a obranyschopnosti jednotlivých členů vojenského paktu.
Bývalý ruský prezident a v současnosti místopředseda ruské bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv opět pohrozil Ukrajině. Podle něj je nutné, aby Rusko obsadilo celou Ukrajinu. A to i v případě, že by Moskva s Kyjevem nyní podepsaly mír. Podle Medveděva se totiž dříve či později dostanou na Ukrajině k moci „radikální síly“. Medveděv hrozí Ukrajině a jejím spojencům dlouhodobě, několikrát pohrozil jadernými zbraněmi. O jeho současných výrocích informují například The Moscow Times.
Severoatlantická aliance lépe zabezpečí organizaci své vojenské pomoci Ukrajině z obavy před jejím omezením pod taktovkou možného příštího prezidenta USA Donalda Trumpa. Plán NATO se týká změn v mezinárodní koordinaci dodávek zbraní a výcvikových aktivit pro Ukrajinu. Je to z důvodu řady Trumpových výroků směrem k Ukrajině, informuje server Bild. Mezi takové Trumpovy výroky patří prohlášení, že v případě jeho zvolení v listopadových volbách ukončí ruskou válku na Ukrajině „do 24 hodin“.
Od summitu Severoatlantické aliance, který se do čtvrtka koná ve Washingtonu, očekává generální tajemník NATO Jens Stoltenberg shodu na robustním balíku pomoci pro Ukrajinu. Zahrnovat by měl například bilaterální dohody mezi některými členskými státy a zemí, která již třetím rokem čelí ruské invazi, či oznámení dodávek vojenského materiálu Kyjevu. Stoltenberg to řekl při příchodu na středeční jednání summitu.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že zabránila útoku na ruskou letadlovou loď Admirál Kuzněcov, která prochází generální opravou v přístavu Murmansk, a také atentátu na tři vysoce postavené pracovníky ministerstva obrany v Moskvě. Ze zodpovědnosti viní ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR, která podle FSB verbovala pro útoky dva ruské občany. Informovaly o tom dnes ruské tiskové agentury a server Kommersant. Tvrzení není možné ověřit z nezávislých zdrojů, Kyjev se k obviněním Moskvy nevyjádřil.
Ruská agrese proti Ukrajině je největší bezpečnostní krizí za poslední generace. Při slavnostním zahájení summitu Severoatlantické aliance to v noci na dnešek SELČ prohlásil generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Ukrajina podle něj prokázala odvahu a spojenci ji bezprecedentně podpořili. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj později vyzval americké politiky i další spojence, aby s pokračováním podpory nečekali na výsledek listopadových prezidentských voleb v USA.
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti) v úterý nechal do Černínského paláce předvolat ruského velvyslance v České republice Alexandra Zmejevského kvůli pondělnímu ruskému vzdušnému úderu na ukrajinská města. Uvedl to mluvčí úřadu Daniel Drake. Při ruském útoku podle ukrajinských úřadů zahynuly více než čtyři desítky lidí včetně čtyř dětí, téměř dvě stovky osob utrpěly zranění. Útok zasáhl mimo jiné dětskou nemocnici, kde se léčí také děti s onkologickými nemocemi.
