Tag: válka na Ukrajině

Články k tagu

Rusko žádný mír nechce

Předevčírem tomu byl rok, co žoldnéřská Wagnerova skupina pod vedením Jevgenije Prigožina zahájila pochod na Moskvu. Několik hodin se zdálo reálné, že wagnerovci se zmocní hlavního města a Rusko upadne do anarchie. V půli cesty se ale wagnerovci zastavili a vrátili se do kasáren. Jaké byly podmínky dohody mezi Vladimirem Putinem a Prigožinem, se už asi nikdy nedovíme. Prigožin za ně zaplatil svým životem. Dva měsíce poté se za podezřelých okolností s ním zřítilo letadlo. Epizodu připomínáme, jelikož je nejlepším důkazem ruské nestability.

Aby skončila válka na Ukrajině, měly by si znepřátelené strany bez podmínek sednout ke stolu, řekl Babiš po schůzce na Hradě

Prezident Pavel uvedl, že s premiérem Petrem Fialou (ODS) i zástupci hnutí ANO, Andrejem Babišem a Karlem Havlíčkem, při debatě o zahraniční a bezpečnostní politice v hlavních principech nalezli shodu. Zástupci opozice ani vlády nezpochybňují dlouhodobou prozápadní orientaci ČR, ukotvení v EU i NATO ani potřebu být v institucích aktivní, uvedl Pavel. Debatující strany se dle jeho slov shodly, že největší hrozbou je pro Českou republiku a Evropu Rusko a odsoudili agresi na Ukrajině. NATO má podle Babiše udělat maximum pro to, aby Rusko a Ukrajina jednaly o míru.

1937 podruhé

Rok 1937 byl posledním rokem, kdy se v Evropě násilně neměnily hranice. Ve východní Asii už ale zuřila čínsko-japonská válka, která byla jasným varováním před nadcházející válkou světovou. Španělsko se nacházelo v křečích krvavé občanské války, která sice fyzicky nepřekračovala hranice země, ale evropské národy ji se zaujetím sledovaly. Němci si na baskickém městě Gernika „otestovali“ hromadné bombardování a konstatovali, že „funguje“. Jednotlivé státy si začaly pozvolna vybírat svoji stranu v budoucím konfliktu.

Ukrajina rozhoduje sama, prohlásil Bílý dům. Kreml ho obvinil z útoku na krymskou pláž

Ukrajina sama rozhoduje o cílech svých útoků, uvedl Pentagon. Reagoval tak na vyjádření Kremlu, který Spojené státy obvinil z podílu na nedělním ukrajinském úderu na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli na krymské pláži čtyři lidé a 151 jich bylo zraněno. Informovala o tom agentura Reuters.

Členské státy EU schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku, týká se i LNG

Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.

Podíl USA na ukrajinském útoku na Krym bude mít následky, zaznělo z Kremlu

Podíl Spojených států na nedělním ukrajinském útoku na Ruskem anektovaný poloostrov Krym, při němž podle ruských úřadů zemřeli čtyři lidé, bude mít následky, uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva již dříve uvedla, že Ukrajina útočila americkými střelami ATACMS, ze zodpovědnosti obvinila Washington. Předvolala si rovněž americkou velvyslankyni v Rusku.

VIDEO: Panika a smrt na krymské pláži. Rusové sestřelili rakety ATACMS, z útoku obvinili USA

Při ukrajinském vzdušném útoku bylo v Sevastopolu na Krymském poloostrově zabito nejméně pět lidí a na 120 lidí bylo zraněno. Podle ruské státní agentury TASS to dnes uvedl Moskvou dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že Ukrajina při útoku odpálila pět řízených střel dlouhého doletu ATACMS, z nichž čtyři byly sestřeleny a pátá explodovala ve vzduchu. Resort obrany následně ze zodpovědnosti za útok obvinil primárně Spojené státy

Ukrajina vyslala desítky dronů na ruské území. Rusové odpověděli třemi raketami

Ukrajina v noci na neděli na ruské území vyslala desítky bezpilotních letounů, žádné škody však hlášeny nebyly. S odkazem na ruské představitele o tom informuje agentura Reuters. Ukrajinská armáda zase hlásí ruský útok třemi raketami, z nichž dvě byly zničeny nad Kyjevskou oblastí. Dva lidé byli při tomto útoku zraněni a mnoho domů poničeno, uvedly místní úřady. Nejméně 23 dronů bylo zničeno nad Brjanskou oblastí, která hraničí se severem Ukrajiny, uvedl na platformě Telegram gubernátor oblasti Alexandr Bogomaz.

Ukrajina po povolení používá americké zbraně za hranicemi a brzdí ruský postup

Týdny po rozhodnutí, které Ukrajině umožnilo používat zbraně dodávané Spojenými státy k omezeným úderům na ruské území, se Ukrajincům do určité míry daří zastavovat nový postup Rusů podél severovýchodní fronty. Vojenští velitelé nicméně volají po zrušení omezení pro střely dlouhého doletu, píše agentura AP. Zhoršující se situace na bojišti přiměla USA k tomu, aby povolily Ukrajině používat k obraně Charkova dělostřelecké a raketové systémy dodané Západem.

Trump: „Teď slyším, že Francie chce bojovat na Ukrajině. Tak hodně štěstí“

Bývalý americký prezident a také znovu kandidát na křeslo v Bílém domě Donald Trump si myslí, že důvodem ruské intervence na Ukrajinu je NATO, resp. jeho rozšiřování. "Slýchal jsem to už dlouho a myslím, že to je opravdu důvod, proč tato válka začala," řekl Trump tento týden v podcastu Davida Sackse "All In". Trump již dříve několikrát prohlásil, že kdyby byl prezidentem. válku na Ukrajině by rychle ukončil a žádné peníze by do Kyjeva neposílal.

Rusové znovu masivně zaútočili na energetickou infrastrukturu. V Záporoží a ve Lvovské oblasti

Ruské raketové útoky ve třech ukrajinských regionech v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu a zranily nejméně dva zaměstnance jedné z elektráren. Podle ruské verze serveru BBC o tom informovalo ukrajinské ministerstvo energetiky. Agentura Reuters dnes napsala, že ukrajinská protiletecká obrana sestřelila 12 ze 16 raket a všech 13 dronů, jimiž ruská armáda v noci útočila na ukrajinské území.

USA povolily Ukrajině útočit jejich zbraněmi na cíle kdekoliv u hranic s Ruskem

Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.

Mnoho mužů na Ukrajině žije kvůli strachu z odvodů ve skrytu

Na Ukrajině žije mnoho mužů ve skrytu kvůli strachu z odvodů do armády k obraně země proti ruské invazi. S několika z nich hovořil The New York Times (NYT). Muži si nechávají doručovat jídlo, pracují z domova a ve skupinách na sociálních sítích, které mají desítky tisíc členů, sledují pohyb odvodových důstojníků. Vladyslav (45) tráví většinu dní ve svém bytě, z jehož oken často dalekohledem vyhlíží na ulici, kde u vstupu do metra důstojníci zastavují kolemjdoucí muže a kontrolují, zda v souladu s novým zákonem aktualizovali své údaje na vládním webu.

USA povolily Ukrajině útočit jejich zbraněmi na cíle kdekoliv u hranic, píše Politico

Spojené státy povolily Ukrajině používat jimi dodané zbraně kdekoliv v příhraničních regionech Ruska, odkud ruská armáda útočí na ukrajinské území. Povolení se tak už nevztahuje jen na místa v blízkosti Charkova, píše server Politico s odvoláním na nejmenované americké činitele. Změna podle serveru přichází několik týdnů poté, co Američané dali v tichosti ukrajinské armádě zelenou k útokům zbraněmi z USA proti cílům na ruském území v reakci na zesílený ruský tlak na Charkov.

VIDEO: Obří exploze. Rusko bombardovalo budovu pošty třítunovou bombou

Rusko poprvé ve válce na Ukrajině použilo obří klouzavou bombu FAB-3000 o hmotnosti přes 3000 kilogramů, vybavenou modulem pro navádění a výsuvnými křídly. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na zdroje v armádních kruzích. Ruské vzdušné síly "poprvé použily FAB-3000 s modulem UMPK. Útok byl proveden proti místu využívanému nepřátelskými jednotkami v obci Lypci v Charkovské oblasti," píše TASS.

Putin po 24 letech přiletěl za Kimem. Spekuluje se o vojenské podpoře Korejců válce na Ukrajině

Letadlo s ruským prezidentem Vladimirem Putinem přistálo v úterý večer SELČ v Pchjongjangu, informovala agentura Interfax. Šéf Kremlu zahájil dvoudenní návštěvu Severní Koreje, při níž se setká se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg upozornil, že Putinova návštěva totalitní země má "mezinárodní přesah". Spekuluje se zejména o vojenské podpoře, kterou by Pchjongjang mohl poskytnout Moskvě válčící už více než dva roky proti Ukrajině.

„Barbarství, které nemá ve 21. století místo.“ Rusové uřízli ukrajinskému obránci hlavu, tvrdí Kyjev

Ukrajinský generální prokurátor Andrij Kostin obvinil ruské invazní jednotky, že v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny uřízly nebo uťaly hlavu ukrajinskému vojákovi. Ukrajina získala informaci, že velitelé jedné z ruských jednotek ve Volnovašském okrese nařídili podřízeným, aby ukrajinské vojáky nebrali do zajetí, ale krutě je zabili, cituje ukrajinská prokuratura na Telegramu Kostina. Moskva se k obvinění nevyjádřila.

Fanatismus proti civilizaci

Když teroristé z hnutí Hamás spáchali bestiální útok na nevinné obyvatele kibuců na hranicích s Palestinou, bez lítosti vraždili mladé lidi na alternativním hudebním festivalu. Zmařili víc než tisíc životů nevinných lidí, dvě stovky odvlekli jako rukojmí. Izrael se dočkal solidarity široké euroamerické společnosti. Netrvalo to ale dlouho. Společenské levicové proudy pogrom ze 7. října 2023 vypustily s lehkostí nárokového života bytí a rozjely už tradiční propagandu na podporu Palestiny, která je ve skutečnosti kritikou americké zahraniční politiky.

Mír na Ukrajině byl vždy daleko

Byla na jaře 2022 na stole mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou? Kritici západní pomoci Ukrajině tvrdí, že Kyjev v podstatě bojuje proti své vůli. Západ využívá Ukrajince ve své proxy válce proti Rusům. Nebýt Západu, tak si tyto dva bratské slovanské národy padnou do náruče a ve východní Evropě zavládne klid a mír. Předmětem doličným má být právě mírová dohoda vyjednaná v dubnu 2022, kdy Rusové a Ukrajinci údajně byli připraveni složit zbraně.

Litva zpřísňuje odvody. „Nezáleží na tom, kdo jste. Všichni máte stejnou odpovědnost“

Litva zpřísňuje brannou povinnost a rozšiřuje počet branců. Nově bude muset každý občan v 17 letech před komisi a odvodům se zcela nevyhnou ani studenti, kteří budou na vysokých školách. "Všichni nesou stejnou zodpovědnost," uvedla premiérka Ingrida Šimonytėová při schválení zákona, který prošel v parlamentu naprostou většinou, když proti byli jen 3 poslanci. Informuje například litevský veřejnoprávní LRT.

Na další mírový summit podle Pavla musí Čína. „Pak bude napůl vyhráno i s účastí Ruska“

Naplněna podle českého prezidenta Petra Pavla byla původní očekávání, že summit ve Švýcarsku přinese alespoň nějaký pokrok na cestě k míru na Ukrajině. Fakt, že se některé účastnické státy nepodepsaly pod společnou závěrečnou deklaraci podle něj samo o sobě neznamená, že jsou v opozici. Prezident to řekl novinářům po návratu ze summitu ve Švýcarsku. Podle Pavla bude nutné, aby se příštích jednání o míru na Ukrajině účastnili další velcí světoví hráči, klíčová bude podle něj účast Číny.

„Musí se to zastavit,“ prohlásil Trump o Ukrajině

Americký exprezident Donald Trump si v noci na dnešek stěžoval, že žádosti Ukrajiny o podporu Spojených států "neberou konce", a uvedl, že v případě jeho znovuzvolení by byla záležitost rychle "urovnaná". Podle Trumpa se "to musí zastavit", z jeho slov ovšem nebylo zcela jasné, zda lídr Republikánské strany odkazoval na americkou pomoc nebo celou ruskou agresi. Některá média včetně webu Politico ovšem jeho slova interpretovala jako výhrůžku ohledně zastavení podpory Kyjevu.

Pavel vzal do Švýcarska Drábovou. Na mírovém summitu řeší jadernou bezpečnost

Válka na Ukrajině není jen krizí v Evropě, jak ji někteří nazývají, ale je konfliktem s ohromnými dopady pro region i globálně. Prezident Petr Pavel to v neděli zdůraznil na summitu ve Švýcarsku v národním prohlášení, které má ČTK k dispozici. Pavel doufá, že konference vydláždí cestu k budoucímu mírovému uspořádání na Ukrajině. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednáním o ukončení války.

VIDEO: Ruská armáda přesedlala na motocykly, útočí na nich a dokonce vozí munici

Ruská armáda na ukrajinském bojišti stále častěji používá lehkou techniku – motocykly a terénní vozidla různé konstrukce. Na internetu je mnoho videí, která zachycují, jak se ruští vojáci na motorkách řítí na ukrajinské pozice. Často takové nájezdy končí pohromou: útočníky rozstřílejí ze skrytých postavení, vyhodí je pomocí dronů do povětří, anebo zasypou palbou z minometů. Ale mezi ruskými dobrovolníky poptávka po lehkých dopravních prostředcích, včetně terénních motocyklů, jen roste.

50 miliard pro Ukrajinu poskytnou jen USA, řekla Meloniová. Půjčku bude krýt ruský majetek

Úvěr ve výši 50 miliard dolarů (1,1 bilionu) poskytnou Ukrajině jen Spojené státy. Řekla to na závěrečné tiskové konferenci po summitu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 italská premiérka Giorgia Meloniová, která předsedala dvoudennímu jednání Británie, Francie, Itálie, Japonska, Kanady, Německa a Spojených států s účastí Evropské unie. Půjčku mají krýt výnosy ze zmrazeného ruského majetku, který se nachází převážně v EU. Podle Meloniové se skupina G7 poprvé dohodla na spolupráci v oblasti migrace.

NYT přinesl plné znění neúspěšné mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem v roce 2022. Co je v ní

Deník The New York Times publikoval návrh Kyjevem nakonec odmítnuté ukrajinsko-ruské dohody, která mohla být podepsána v dubnu 2022, když už dva měsíce zuřila válka a Rusové okupovali část východní Ukrajiny. Dokumenty byly podle listu vypracovány na základě jednání, která proběhla během několika týdnů po začátku války od února do dubna 2022. Informuje o tom v sobotu ukrajinská agentura Unian.

Pavel nepočítá s tím, že summit o Ukrajině najde shodu, jak nastolit mír

Švýcarský summit o Ukrajině je podle českého prezidenta Petra Pavla první možností, jak se na co nejširší platformě bavit o podmínkách míru. Nepočítá ale s tím, že by vrcholná schůzka, která začíná v sobotu odpoledne, dosáhla shody, jak mír nastolit. Pavel to v sobotu řekl novinářům před svým odletem do alpské země. Summit v horském středisku Bürgenstock u Lucernu, o jehož svolání požádal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, má především položit základy dalším jednání o ukončení války, kterou před více než dvěma roky zahájilo Rusko.

Ukrajinci zaútočili 70 drony na letiště v ruském vnitrozemí

Ukrajinci zaútočili 70 drony na letiště Morozovsk v ruském vnitrozemí, severně od Volgodonsku. Základna je necelých 300 kilometrů od současné frontové linie v Rostovské oblasti. Útok potvrdil Kyrylo Budanov, velitel ukrajinské vojenské rozvědky. Nicméně škody možná nejsou velké, vyplývá ze zprávy agentury Unian. Letiště bylo napadeno s pomocí nejméně 70 ukrajinských dronů Dragon and Splash. Podle Budanova byly drony vypuštěny z území Ukrajiny.

Pavel bude ve Švýcarsku řešit celistvost Ukrajiny. Summit bez účasti Ruska nic nevyřeší

Státníci se o víkendu sjedou ve Švýcarsku, kde budou řešit válku na Ukrajině. Summitu přitom nebude přítomná druhá země, která se konfliktu účastní – tedy Rusko. Nedorazí ale ani další mocnost, tedy Čína. Základním závěrem víkendové mírové konference ve Švýcarsku by měla být podpora Charty OSN a územní celistvosti Ukrajiny, uvedl náměstek ministra zahraničí Jan Marian (STAN). Podle expertů je bez účasti Ruské federace význam summitu spíše symbolický.

Na Ukrajině bojuje 700 000 ruských vojáků, uvedl Putin

Rusko do války proti Ukrajině nasadilo téměř 700 000 vojáků, prohlásil v pátek ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií. Loni v prosinci Putin hovořil o tom, že na Ukrajině bojuje 617 000 ruských vojáků. Podobná tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. "V zóně speciální vojenské operace je skoro 700 000 lidí," řekl Putin podle státní agentury TASS při dnešním setkání v Solněčnogorsku u Moskvy