Evropa přežila již dvě zimy od doby, kdy Rusko napadlo Ukrajinu, což mělo negativní dopad na dodávky plynu. Jak se ale blíží chladnější měsíce, jsou obchodníci a analytici znepokojeni tím, zda region zvládne letošní zimu stejně hladce. Jedním z hlavních problémů je, že evropský trh s plynem je nyní napojený na nestabilnější globální energetický trh více než kdykoliv předtím.
Ústupky Rusku jsou pro Ukrajinu nepřijatelné a pro Evropu sebevražedné, prohlásil podle agentury Reuters ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vrcholné představitele evropských zemí na summitu v Budapešti upozornil, že je to Rusko, které eskaluje situaci nasazením severokorejských vojáků do války proti Ukrajině. Míru je třeba dosáhnout prostřednictvím síly, poznamenal Zelenskyj v narážce na heslo Donalda Trumpa.
Tisíce vojáků ze Severní Koreje byly nasazeny do Ruska, aby podpořily armádu Vladimira Putina v boji proti Ukrajině. Než se však jednotky Kim Čong-una vydají na frontu čelit kyjevským silám, zdá se, že musí nejprve čelit jinému nepříteli – takovému, který je pro nás ve vyspělém světě až příliš známý: nástrahám internetu, píše server Daily Mail.
V nadcházejících dnech by mohla Severoatlantická aliance (NATO) projednat možnost zachycení ruských raket nad ukrajinským územím. Tuto informaci uvedl polský ministr zahraničí Radosław Sikorski v rozhovoru pro televizní stanici TVN24. Podle jeho slov je tento návrh předmětem jednání mezi členskými státy NATO a může se dostat na pořad jednání během příštího setkání ministrů NATO, které proběhne v příštím týdnu.
Donald Trump je známý kritikou „černých pasažérů“ v NATO a tvrzením, že může ukončit válku na Ukrajině během jediného dne. Jakkoli je mnohé jeho výroky během kampaně nutné chápat s určitou nadsázkou, Trump je známý svou nepředvídatelností a s jeho návratem do Bílého domu můžeme v americké zahraniční politice pozorovat dramatické změny.
V Polsku začne do konce roku výcvik členů takzvané Ukrajinské legie, která má být tvořena Ukrajinci žijícími v zahraničí a která bude posléze nasazena do bojů proti ruské invazní armádě na Ukrajině. Za měsíc fungování náborového střediska se do této vznikající legie přihlásilo přes pět set lidí, nejvíce z Polska a Česka, napsala v úterý agentura Ukrinform. Zatím jediné středisko pro rekrutování dobrovolníků do Ukrajinské legie je ve východopolském Lublinu na ukrajinském generálním konzulátu.
Čeští politici v předvečer prezidentských voleb v USA vyjadřují podporu jednomu z kandidátů. Lídr hlavní opoziční strany Andrej Babiš (ANO) se jednoznačně přihlásil k podpoře republikánského kandidáta Donalda Trumpa. Uvedl, že „věří jeho slibu, že ukončí válku na Ukrajině, protože když byl americkým prezidentem, žádná válka nebyla." Naopak například ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) uvedl, že by „bez váhání volil Kamalu Harris“.
Ukrajinská vojska se poprvé střetla v boji se severokorejskými vojáky, nasazenými na straně Ruska, řekl ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov jihokorejské televizi KBS. Umerov podle japonské agentury Kjódó uvedl, že došlo k "malému" střetnutí, aniž by upřesnil, kdy a kde přesně se boj odehrál. Nicméně by podle ministra mohl být považován za začátek účasti KLDR ve válce Ruska proti Ukrajině.
Pokud bude válka na Ukrajině pokračovat další dva nebo tři roky, bude nutné mobilizovat 150 tisíc lidí ročně. Uvedl to dnes ukrajinský poslanec Ruslan Horbenko. Ukrajina přitom trpí citelným nedostatkem vojáků, tisícům Ukrajinců se nechce bojovat a snaží se všemi dostupnými prostředky mobilizaci vyhnout. Vedoucí dobrovolnického projektu Victory drones Marija Berlinskaja přišla nyní s tím, že se musí mobilizovat ženy, jinak se bude muset Ukrajina vzdát a celý národ pak skončí v masových hrobech pod ruskou nadvládou.
Čtrnáct lidí v neděli večer utrpělo zranění po ruském útoku řízenými klouzavými bombami na obytnou čtvrť v ukrajinském Charkově. Podle serveru Ukrajinska pravda o tom informovaly úřady a policie ve druhém největším země na Ukrajině. Zasažen byl supermarket.
S blížícími se americkými volbami je pro Evropu jednou z klíčových otázek, jak se Donald Trump či Kamala Harrisová dívají na válku na Ukrajině, největší konflikt v Evropě od konce druhé světové. Podpora Spojených států - i když podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského někdy pomalá - je stále klíčová. Oba kandidáti se přitom na konflikt a jeho řešení dívají odlišně.
Ruské jednotky se zmocnily další ukrajinské vsi. Jde o vesnici Vyšneve na východě Doněcké oblasti, kterou Moskva nazývá Doněckou lidovou republikou. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom informují tiskové agentury. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opět apeloval na svět, aby podnikl kroky a přijal taková rozhodnutí, která by zajistila Ukrajině bezpečnost a zlomila odhodlání Moskvy dál vést válku.
Americký občan Daniel Martindale, který údajně pomáhal ruským silám lokalizovat ukrajinské jednotky, se v sobotu objevil v Moskvě. Na tiskové konferenci oznámil, že žádá o ruské občanství. Martindale tvrdí, že byl do Ruska tajně přepraven speciálními silami poté, co po dobu dvou let poskytoval informace o ukrajinské infrastruktuře.
Partneři Ukrajiny by měli Kyjevu povolit úder na severokorejské jednotky na území Ruska. Prohlásil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v době, kdy se více než 10 000 bojovníků připravuje na vstup do bojů na frontě, informoval server Politico. Zelenskyj znovu vyzval západní země, aby zrušily zákaz úderů raketami dlouhého doletu na ruské území, v tomto případě k preventivním útokům na tábory, v nichž jsou umístěni zahraniční vojáci.
Místopředseda Rady bezpečnosti Ruské federace Dmitrij Medveděv, který je známý svými značně ostrými výroky a výhrůžkami Západu, na sociální síti Telegram okomentoval americké prezidentské volby, které se blíží do finále. Bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa podle něj může v případě znovuzvolení potkat osud jiného bývalého amerického prezidenta, J. F. Kennedyho.
Prezident Petr Pavel dosud povolil 60 Čechům vstup do ukrajinských ozbrojených sil, celkem obdržel 181 takových žádostí. Českému rozhlasu to řekl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marije Zacharovové český prezident tímto krokem ukázal, že mu na nezáleží na vlastních občanech.
V předvečer ruského invazního útoku na Ukrajinu radili západní představitelé prezidentu Volodymyru Zelenskému, aby byl připraven vytvořit vládu v exilu a zahájit partyzánskou válku. Spojené státy, stejně jako další západní země, byly přesvědčeny, že Ukrajina válku rychle prohraje a že Zelenskyj může být zabit.
Ukrajinská armáda nyní čelí jednomu z největších ruských útoků od rozpoutání války v únoru 2022, napsal velitel ukrajinských sil Oleksandr Syrskyj ve zprávě na sociální síti o setkání vedení ukrajinských ozbrojených sil s delegací ozbrojených sil České republiky vedenou náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou.
Rusko přepravilo k ukrajinským hranicím sedm až osm tisíc severokorejských vojáků a učí je ovládat moderní vybavení jako jsou termokamery, drony, přístroje pro noční vidění či moderní verze útočné pušky Kalašnikov AK-12. Uvádí to alespoň ukrajinské tajné služby. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek večer znovu naléhal na západní spojence, aby Ukrajině poskytli rakety středního a dlouhého doletu a umožnili Ukrajině zasahovat tábory s vojáky KLDR.
Ukrajinská armáda bude mít údajně už brzy možnost provádět hluboké údery na území Ruska, aniž by potřebovala souhlas západních spojenců. Podle deníku The Telegraph se ukrajinské síly připravují na rozmístění vlastní výkonné balistické střely Hrim-2 schopné zasáhnout Moskvu, která má prý představovat i osobní hrozbu pro ruského prezidenta Vladimira Putina.
Na východní hranici Polska začala výstavba prvních částí opevnění, které má zemi ochránit před možným útokem z ruské Kaliningradské oblasti nebo z Běloruska. Ve čtvrtek večer o tom na sociální síti X informoval polský premiér Donald Tusk. Jeho vláda letos na jaře uvedla, že na posílení ochrany východní hranice, takzvaný Východní štít, vyčlení deset miliard zlotých (přes 58 miliard Kč).
O nasazení vojáků NATO na Ukrajině hovoří od jara opakovaně francouzský prezident Emmanuel Macron. Debaty teď přiživuje i přítomnost severokorejských vojáků na frontě, přímé výzvy zaznívají například z Pobaltí. O vyslání instruktorů blíž k frontě přemýšlí také Velká Británie. Podle bývalého náčelníka generálního štábu Armády ČR Jiřího Šedivého by bylo vyslání bojových jednotek nakonec možné, i když značně komplikované a znamenalo by riziko jak pro samotné státy, tak pro Severoatlantickou alianci.
Ruské ministerstvo obrany informuje o dobytí dalších tří obcí v ukrajinské Doněcké oblasti. Konkrétně hlásí převzetí kontroly nad obcemi Novoukrajinka a Šachtarske, které se nachází jižně od města Kurachove, napsal server Meduza. Dále Moskva uvedla, že se zmocnila Leonidivky ležící mezi Doněckem a Bachmutem. Rusko v pátek podle agentury TASS také oznámilo, že za uplynulý týden dobylo 12 obcí v Doněcké a Charkovské oblasti.
Prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval 31. října na sociálních sítích západní spojence, aby přišli s konkrétními opatřeními na podporu Ukrajiny, uvedl server The Kyiv Independent. Reaguje tak na to, že se severokorejští vojáci připravují na boj po boku ruských sil. Severokorejští vojáci byli nasazeni v Kurské oblasti v Rusku, a podle amerického ministra zahraničí Antonyho Blinkena jich tam je vysláno minimálně 8 000.
„Neexistuje shoda na oficiálním vyslání pozemních jednotek na Ukrajinu, ale nic by nemělo být vyloučeno.“ Francouzský prezident Emmanuel Macron překvapil v únoru ostrým výrokem ohledně možného vyslání jednotek NATO na Ukrajinu. V reakci na přítomnost severokorejské armády na frontě teď zaznívají výzvy k přehodnocení Macronova plánu.
Ukrajina dosud obdržela jen desetinu americké vojenské pomoci, kterou dříve v tomto roce schválil Kongres USA, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Ta připomněla, že Rusko, které v únoru 2022 vyslalo svá vojska proti sousední zemi, urychlilo postup svých sil na východě Ukrajiny, jejíž armáda čelí silnějšímu, početnějšímu a lépe vyzbrojenému nepříteli.
Ukrajina a Rusko vedou předběžné rozhovory o zastavení vzájemných úderů na energetickou infrastrukturu, napsal list Financial Times (FT) s odvoláním na své nejmenované zdroje. Potenciální dohoda by podle listu znamenala nejvýznamnější deeskalaci války od začátku roku 2022, kdy ruský prezident Vladimir Putin nařídil rozsáhlou invazi do sousední země. Kreml dnes informace FT popřel.
Slovenský premiér Robert Fico vystoupil v pořadu ruské propagandistky Olgy Skabejevové v ruské televizi Rossija 1. Stal se tak od invaze na Ukrajinu prvním čelním a aktivním politikem NATO, který v ruské televizi vystoupil. V rozhovoru se Skabejevovou mluvil například o možnosti uzavřít mír v roce 2022, který údajně Ukrajina odmítla po nátlaku západních států, či o pochybnostech ohledně výbuchu plynovodu Nord Stream.
Bez chybějících a nevyjasněných až padesáti miliard v rozpočtu to ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi (ODS) příliš nevychází. Vzhledem k tomu, že letošní schodek má činit 282 miliard a v příštím roce se má zredukovat na 241 miliard, nedošlo by vůbec k žádné změně a k žádnému snížení. Když k tomu vezmeme v potaz příjmy z windfall tax, kdy vláda počítá i v příštím roce s více než 30 miliardami, bez nich by mohl být deficit dokonce ještě vyšší než letos. Podle prezidentova poradce Davida Marka už daň nemá jiný důvod, než že bez ní by rozpočet nevycházel.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj žádal Spojené státy o střely s plochou dráhou letu Tomahawk s doletem 2500 kilometrů, což je sedmkrát více než již dodané americké rakety, napsal americký list The New York Times (NYT) o tajné části Zelenského plánu řešení války s Ruskem. Deník se odvolal na nejmenovaného vysoce postaveného amerického představitele, který Zelenského požadavek označil za naprosto nerealistický.
