Tag: válka na Ukrajině

Články k tagu

V troskách domu v Kyjevě zemřela žena. Rusové poslali rakety v době návštěvy šéfa OSN

Čtvrteční ostřelování Kyjeva přineslo i ztráty na životě. Zemřela při něm ukrajinská novinářka z tamější pobočky Rádia Svoboda Vira Hyryčová, uvedla stanice. Ruská raketa zasáhla dům, v němž žila. Její tělo objevili v pátek. Rusko v pátek potvrdilo, že ve čtvrtek provedlo v Kyjevě raketový útok v době návštěvy šéfa OSN Antónia Guterrese. „Tělo zemřelé bylo ráno 29. dubna nalezeno pod troskami,“ napsala rozhlasová stanice.

Polsko posílá Kyjevu více než 200 tanků

Polsko posílá na Ukrajinu více než 200 tanků T-72, uvedl v pátek Polský rozhlas. Tento typ tanků byl nejvyužívanější v zemích někdejšího komunistického vojenského bloku Varšavská smlouva a ukrajinská armáda ho v současnosti nasazuje ve válce s Ruskem. Většina polských tanků prý už dorazila na Ukrajinu. To, že Polsko posílá tanky Ukrajině čelící ruské agresi, oznámil před několika dny premiér Mateusz Morawiecki. Neupřesnil ale jejich počet.

„Rusko nemá budoucnost,“ říká exmanažer Gazprombanky

Teď už bývalý viceprezident banky ruského plynárenského koncernu Gazprom Igor Volobujev dal rozhovor agentuře Reuters. Prohlásil v něm, že doufá, že se bude moci se zbraní postavit proti invazi Moskvy a že ruský prezident Vladimir Putin vede svou zemi do katastrofy. Gazprombank, na kterou je napojena také společnost Novatek, je jednou z klíčových institucí Putinova režimu. Evropa právě přes tuto banku platí za ruský plyn, připomněl server Liga.net.

Putin na Ukrajinu vyslal šéfa ruské armády

Na Ukrajinu údajně odcestoval zatím nejvýznamnější ruský generál – náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov. Podle ukrajinského portálu Defence Express převzal velení ruských vojsk v Donbasu. Právě Donbas zůstává hlavním strategickým cílem Ruska. Od počátku ruské invaze ztratila Moskva v bojích už osm generálů.

Teorie senilního muže

Na začátku dubna americký prezident Joe Biden uprostřed projevu o inflaci prohlásil, že ceny, které Američané platí, by neměly záviset na tom, jestli se nějaký diktátor rozhodne „spáchat genocidu“ v sousední zemi. Bylo to poprvé, kdy Biden nazval události na Ukrajině genocidou, což vyvolalo menší bouři. Později byl na svoje slova tázán novináři. „Necháme právníky, aby na mezinárodní scéně rozhodli, zda to tak lze kvalifikovat, ale mně to tak určitě připadá,“ odpověděl.

Zrušme OSN

António Guterres navštívil Moskvu a Kyjev. Pokud nevíte, kdo to je, vězte, že se jedná o generálního tajemníka OSN. Do hlavních měst válčících států vyrazil vyjednávat o mírovém řešení války, nebo aspoň o vytvoření humanitárních koridorů pro civilisty z oblastí, kde se bojuje. Vše nasvědčuje tomu, že selhal. V Moskvě ho ruský prezident Vladimir Putin přivítal u již legendárního dlouhého stolu. Nikdo chudáka Guterrese nebere vážně. Jeho cesta tak jen podtrhla skutečnost, že OSN je organizace naprosto k ničemu a měla by se zrušit.

Naprostý blázinec v Kyjevě. Zelenskyj poprvé popsal začátek ruské invaze

Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek promluvil v rozhovoru pro magazín Time o prvních chvílích ruské invaze na Ukrajině. V rozhovoru popsal, jak se střelba ruských jednotek ozývala v okolí prezidentského sídla, kde se nacházel s rodinou, nejbližší mi spolupracovníky a přáteli. Ukrajinští vojáci ihned začali tyto prostory opevňovat. Zelenskyj a jeho kolegové dostali útočné pušky, ale používat je uměli jen dva lidé v jeho nejbližším okolí.

„Ustoupit agresi by bylo nákladnější.“ Biden žádá Kongres o obří sumu pro Ukrajinu

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek požádal Kongres o vyčlenění dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině. Asi 20 miliard dolarů (468 miliard korun) má směřovat do vojenské pomoci, kolem osmi miliard dolarů (187 miliard korun) na podporu ukrajinské ekonomiky a asi tři miliardy dolarů (70 miliard korun) na humanitární a potravinové programy. Biden rovněž požádal Kongres o udělení nových sankčních pravomocí, jež by mu například umožnily zabavit nyní zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině.

„Jen přiléváte olej do ohně.“ Vláda je pod palbou kvůli zbraním a uprchlíkům

Vláda Petra Fialy se chová diletantsky a nepomáhá českým lidem, v konfliktu s Ruskem naopak přilévá olej do ohně a nesnaží se k Vladimiru Putinovi přistupovat spíše diplomaticky. Tvrdí to sněmovní opozice a někteří bývalí političtí představitelé. Podle šéfa SPD Tomia Okamury ani dva měsíce po začátku invaze kabinet v podstatě nic nedělá. Předseda opozičního hnutí SPD Tomio Okamura uvedl, že „vláda neřeší problémy českých občanů“.

„Demilitarizace“ z Ruska se zadrhla. Ukrajina vojensky posiluje a věří si

Ukrajinu povzbudilo historické setkání 40 ministrů obrany v německém Ramsteinu. Kyjev je teď přesvědčen, že selhává ruský plán na demilitarizaci Ukrajiny, a mluví se o vítězství. Setkání mělo za cíl koordinovat snahy států, které podporují Ukrajinu v jejím boji proti ruské agresi. Ministři se dohodli, že se budou scházet každý měsíc, zároveň v posledních dnech spojenci zvyšují dodávky těžkých zbraní na Ukrajinu.

Rusové ovládli další vesnice na východě. Ukrajina kontroluje většinu svého nebe

Ruská vojska dál útočí na východě Ukrajiny s cílem ovládnout celý Donbas a udržet pozemní přístup na Krym, uvedl ukrajinský generální štáb v ranním hlášení, ve kterém připustil dobytí několika obcí ruskými silami. Ukrajina si udržuje kontrolu nad většinou svého vzdušného prostoru, ruské síly neuspěly v snaze zničit ukrajinské letectvo či potlačit protivzdušnou obranu země, upozornila britská vojenská rozvědka.

Solidární tváří v tvář agresi. Prezident Duda o soužití s Ruskem

Do Prahy přijíždí polský prezident Andrzej Duda, který se během dne mimo jiné setká se s českým protějškem Milošem Zemanem a také s premiérem Petrem Fialou. Jeho cesta souvisí s aktivitami posilujícími spolupráci v regionu tváří v tvář ruské agresi. Článek vznikl pro revue Wszystko Co Najważniejsze k příležitosti svátku první ústavy z 3. května 1791, který společně slaví Polsko a Litva a k jeho odkazu se hlásí i běloruská opozice a Ukrajina. Text vám nyní exkluzivně přinášíme v celém znění.

Ukrajina je teroristický stát, hřímá šéf ruské dumy. Posloužily mu i trapné důkazy

Předseda ruské Státní dumy Vjačeslav Volodin v úterý označil Ukrajinu za teroristický stát, informuje Gazeta.ru. Komentoval tak údajné pokusy o atentát na ruského moderátora Vladimira Solovjova, který je jednou z hlavních tváří ruské propagandy. Plánované útoky prý odhalila policejní akce, která dokazovala neonacistickou orientaci domnělých pachatelů fotkou s důkazy, mezi kterými jsou i počítačové hry The Sims.

Mariupol je osvobozen, Ukrajinci by se měli vzdát, řekl Putin Erdoganovi

Ruský prezident Vladimir Putin v úterním telefonickém rozhovoru řekl svému tureckému protějšku Recepu Tayyipu Erdoganovi, že Kyjev by měl nařídit ukrajinským vojákům, bránícím se v ocelárnách Azovstal v Mariupolu, aby složili zbraně. Oznámil to Kreml. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov mezitím podle agentury Reuters odmítl ukrajinský návrh na speciální kolo jednání o evakuaci civilistů a vojáků z Mariupolu. Na umožnění evakuace z Mariupolu naléhal i Erdogan.

„Posel míru“ Guterres je v Moskvě. U Lavrova řekl, že je znepokojen

Mírotvůrcem mezi Ruskem a Ukrajinou se chce stát generální tajemník António Guterres. Ten po jednání s ministrem zahraničí Ruské federace Sergejem Lavrovem řekl, že je vývojem invaze na Ukrajinu znepokojen. Podle Lavrova je Rusko zavázané k diplomatickému řešení s Ukrajinoum nicméně pokud Kyjev neopustí svůj narativ, k dohodě podle něj nedojde. Guterres mimo jiné uvedl, že do Moskvy dorazil jako „posel míru“ a dodal, že diskuse s Lavrovem byla upřímná, ačkoliv je jasné, že oba političtí představitelé mají zcela opačný názor na vývoj událostí na Ukrajině.

Rusové obsadili radnici v ovládnutém Chersonu, na východě chtějí Ukrajince obklíčit

Ruští vojáci v úterý večer obsadili budovu radnice ve městě Cherson na jihu Ukrajiny, uvedl na facebooku tamní starosta Ihor Kolychajev. Přístavní město, v němž před válkou žilo asi 300 000 lidí, je pod kontrolou ruských sil už od začátku března. Rusko se podle posledních informací snaží o obklíčení ukrajinských pozic na východě země. Tvrdě se bojuje také u města Izjum. „Dnes večer do budovy chersonské městské rady dorazili ozbrojení (Rusové), sebrali klíče a vyměnili naši ostrahu za svoji,“ napsal starosta.

Provokace, nebo útok? Podněstřím otřásly dvě exploze, které zničily rádiové vysílače

Dvě exploze dnes ráno vyřadily z provozu dvojici rozhlasových vysílačů v Podněstří. Informovalo o tom ministerstvo vnitra tohoto proruského separatistického státního útvaru na území Moldavska. Podněsterská bezpečnostní rada podle agentury TASS následně oznámila, že terčem "teroristického útoku" se stala také vojenská jednotka poblíž hlavního města Tiraspolu. Bezpečnostní radu státu svolala v souvislosti s incidenty v Podněstří také moldavská prezidentka Maia Sanduová.

„Sezona už začala.“ Kraje musí řešit stěhování tisíců uprchlíků z hotelů

S tím, jak prvotní nápor uprchlíků postupně utichá, přichází další výzvy. Tisíce uprchlíků totiž stále využívají k ubytování kapacity hotelů a dalších ubytovacích zařízení, které měly sloužit jako dočasné řešení. To má nyní skončit se začátkem jarní sezóny. Hoteliéři potřebují po dvou letech pandemie kapacity volné. Situace se podobně jako v otázkách školních či zaměstnaneckých kapacit liší po krajích, celkově však podle odhadů ministerstva vnitra, krajů, ale i samotných hoteliérů zůstávají v dočasném ubytování tisíce uprchlíků.

Velký návrat ke špinavému uhlí. Jeho ceny zvyšuje poptávka z Evropy

Závislost světa na uhlí, tedy palivu, o němž si mnozí mysleli, že brzy skončí, je teď silnější než v minulosti. Poptávka roste od loňského roku v souvislosti s nedostatkem zemního plynu a prudkým růstem spotřeby elektřiny po zrušení koronavirových omezení. Ruská invaze na Ukrajinu pak trh s uhlím výrazně podpořila a vyvolala dominový efekt. Ten způsobil, že producenti elektřiny mají této suroviny nedostatek, ceny se proto zvyšují na nové rekordy.

„Dejte dítěti život, řešením je také babybox.“ Arcibiskup Duka o znásilnění ve válce

Hnutí Pro život pořádá v sobotu v Praze Pochod pro život, na kterém se scházejí zastánci tradiční rodiny a odpůrci potratů. Na akci v pondělí pozval na twitteru pražský arcibiskup Dominik Duka, který bude před pochodem sloužit mši v katedrále sv. Víta. Hnutí pro život nedávno vzbudilo pozornost kvůli své reakci na případy znásilňování žen na Ukrajině, kdy se odmítavě postavilo k podávání léků, které ukončí těhotenství po znásilnění. Lidskoprávní organizace následně vyzvaly ministerstvo práce, aby ukončilo s hnutím spolupráci.

Cíl USA na Ukrajině: „Rusko musí být tak oslabené, že nezopakuje invazi“

Rusko selhává ve svých válečných cílech, Ukrajina je úspěšná, prohlásil v pondělí po návštěvě Kyjeva americký ministr zahraničí Antony Blinken. Informovaly o tom agentury AP a Reuters. Šéf americké diplomacie navštívil ukrajinskou metropoli společně s ministrem obrany Spojených států Lloydem Austinem. Austin uvedl, že doufá, že budou po této válce ruské vojenské síly natolik oslabené, že nebudou schopny podobnou invazi zopakovat.

Ruský opoziční politik je ve vazbě. Hrozí mu 15 let vězení, mluvil o útocích na civilisty

Moskevský soud uvalil v pátek vazbu na opozičního politika a publicistu Vladimira Kara-Murzu, kterému hrozí až 15 let vězení, protože prý údajně šířil lži o ruské armádě. Současně ministerstvo spravedlnosti zařadilo na seznam cizích agentů Kara-Murzu a Leonida Volkova, spolupracovníka uvězněného opozičního vůdce Alexeje Navalného, ale i novináře Alexeje Venediktova. Ten byl v čele nezávislé rozhlasové stanice Echo Moskvy až do jejího uzavření po začátku ruské války proti Ukrajině.

Česko zmrazilo ruský majetek už za miliardu. Ve hře je i propadnutí

Česká republika dosud zmrazila ruský majetek v zemi za skoro miliardu korun. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Vláda prověřuje možnosti konfiskace ruského zmrazeného majetku. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur.

Čas budovat, anebo odejít do důchodu

Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.

Exkancléř Schröder promluvil: Když Putin vypne plyn, rezignuji. Rusko nelze izolovat trvale

Invaze na Ukrajinu byla chyba, na svou pozici rezignuji, jen pokud Vladimir Putin vypne plyn pro Evropu. Řekl to bývalý německý kancléř Gerhard Schröder v prvním rozhovoru po ruské invazi na Ukrajinu. Bývalý vrcholný politik je známý svými prokremelskými tendencemi a pracuje nyní jako lobbista a předseda dozorčí rady ruské naftové společnosti Rosněfť. Podle svých slov se Schröder snaží nadále hájit německé zájmy a zároveň se nabídl, že by mohl být jedním z mediátorů jednání o míru.

Ukrajina hrozí útokem na most spojující Krym s Ruskem

Ukrajinská armáda pohlíží na nový strategický cíl, kterým by mohla Rusku zasadit materiální i morální ztrátu srovnatelnou s potopením vlajkového křižníku Moskva. Je jím devatenáct kilometrů dlouhý most, který spojuje anektovaný poloostrov Krym s jižním pevninským Ruskem. Možnost leteckého útoku na most zmínil tento týden tajemník Rady národní bezpečnosti a obrany Ukrajiny Oleksij Danilov, uvádí britský deník The Telegraph. Rusko most využívá k přepravě zbraní a vojáků z Ruska na Krym a odtamtud na frontu do jižní Ukrajiny,

Američtí experti: Rusové nezměnili taktiku, velká ofenzíva není pravděpodobná

Vedení ruské armády podle nové analýzy amerických expertů odmítá vynaložit čas a prostředky na konsolidaci svých sil na Ukrajině a nadále uplatňuje strategii pozorovanou od začátku války. Útočné operace se odehrávají na různých osách a v menším měřítku, napsali v sobotu večer pracovníci washingtonského ústavu pro válečná studia (Institute for the Study of War, ISW). Domnívají se, že Moskva nebude schopna v brzké době spustit na Donbasu či kdekoli jinde rozsáhlejší ofenzívu.

A co když už je na mírovou iniciativu pozdě?

Zvláštní, že první hlasitější iniciativa, která volá po deeskalaci v rusko-ukrajinsko-západní válce, přišla až 58. den bojů. Primárně je příjemcem otevřeného dopisu německý kancléř Olaf Scholz, skupina signatářů – německých intelektuálů: vědců umělců a špetkou i bývalých politiků – po něm primárně žádá, aby zastavil dodávky zbraní Ukrajině. Ale politický impulz má být evidentně širší, chce ovlivnit nejprve diskusi o Ukrajině v Německu a přes něj v Evropě. Požadavek na stopku zbraní pro Ukrajinu je přirozeně sporný, zvláště v této chvíli.

Co ruská válka znamená pro Asii?

Jak je současný válečný konflikt na Ukrajině vnímán v širším okolí Ruska, postsovětském prostoru, v Číně nebo třeba v Indii? Spojují tyto země s válkou také nějaké své cíle či ambice? Komu se válka hodí? Nebo naopak překáží? Redaktor Týdeníku Echo Ondřej Štindl o tom mluvil s někdejším náměstkem ministra zahraničí a bezpečnostním analytikem Jiřím Schneiderem, politologem z pražské Fakulty sociálních věd Emilem Aslanem a sinologem a analytikem serveru Sinopsis Davidem Gardášem. Nejprve jsme se zaměřili na Čínu, spojence Ruska, jehož ale válka staví před složitá dilemata.

Ministryně životního prostředí je neoblomná, odmítá prolomit limity těžby uhlí

Lidovecká ministryně životního prostředí Anna Hubáčková na sjezdu KDU-ČSL v Ostravě řekla, že rozhodně odmítá jakékoli snahy o prolomení limitů těžby uhlí. Hovoří o tom někteří politici ohledně války na Ukrajině, která pravděpodobně způsobí další růst cen elektřiny, pohonných hmot a zemního plynu. Je třeba se ale podle ní velmi pečlivě rozhodnout, kterým směrem jít, co využít a jak si v nejbližších dvou až pěti letech nastavit dodávky plynu, nebo ho možná nahradit vodíkem.