ÚHEL POHLEDU

Solidární tváří v tvář agresi. Prezident Duda o soužití s Ruskem

ÚHEL POHLEDU
Solidární tváří v tvář agresi. Prezident Duda o soužití s Ruskem

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Do Prahy přijíždí polský prezident Andrzej Duda, který se během dne mimo jiné setká se s českým protějškem Milošem Zemanem a také s premiérem Petrem Fialou. Jeho cesta souvisí s aktivitami posilujícími spolupráci v regionu tváří v tvář ruské agresi. Článek vznikl pro revue Wszystko Co Najważniejsze k příležitosti svátku první ústavy z 3. května 1791, který společně slaví Polsko a Litva a k jeho odkazu se hlásí i běloruská opozice a Ukrajina. Text vám nyní exkluzivně přinášíme v celém znění.

Takřka před rokem, během oslav 230. výročí polské Ústavy ze 3. května 1791, jsme ve Varšavě hostili prezidenty Ukrajiny, Estonska, Lotyšska a Litvy. Naše země spojují sousedské vazby a společné hodnoty, kultura, historie a současné výzvy. Symbolem těchto vazeb je historicky druhá moderní ústava na světě, která přeměnila polskou šlechtickou demokracii ve výkonnější konstituční monarchii. Bohužel se to stalo opožděně. Tři spolčené absolutismy: ruský, pruský a rakouský, zničily jedinečný politický a civilizační projekt svobodného mnohonárodnostního a mnohonáboženského státu, kterým byla první Polská republika. Předkové dnešních občanů střední a východní Evropy se z velké části stali poddanými ruských carů. Byli donucováni napomáhat expanzi ruského impéria vlastní krví, majetkem a prací.

Ponaučení z této historie drancování, pronásledování, ničení kulturního dědictví a genocidy, které na našich národech páchalo Rusko a Sovětský svaz a vzhledem k faktické okupaci části území Ukrajiny vojsky Ruské federace, která trvá od roku 2014, jsme tehdy jako prezidenti států našeho regionu podepsali slavnostní prohlášení. Zdůraznili jsme v něm, že sjednocující se Evropa by měla být otevřená všem státům a národům, které sdílejí její hodnoty a „že pro nás všechny je solidarita národů jedním ze základních kamenů míru, stability a rozvoje, zejména s ohledem na současné hrozby pro naši společnou bezpečnost (...).”

Stejně silně tato prohlášení zazněla téměř o rok později při opětovném setkání prezidentů Polska, Ukrajiny, Litvy, Lotyšska a Estonska. Tentokrát byl dne 13. dubna 2022 hostitelem prezident Volodymyr Zelenskij. Sešli jsme se v Kyjevě, ostřelovaném ruskými invazními vojsky.

Dramatické a průběžně opakované výzvy, aby Evropa tváří v tvář ruskému neoimperialismu zůstala pevná a solidární, část politické elity našeho kontinentu nepřesvědčily. Otevřeně deklarovaná snaha Putinova režimu obnovit v té či oné podobě „vězení národů” – Sovětský svaz a sféru vlivu v zemích bývalého východního bloku; glorifikace komunismu a Stalina; zavádění ducha rozdělení do rodiny evropských národů; pokusy zasahovat do demokratických procedur států NATO a EU; represe, útoky a úkladné vraždy ruských disidentů; pravidelné narušování vzdušného a námořního prostoru evropských států ze strany ruských ozbrojených sil a nepřátelské akce v kyberprostoru; invaze do Gruzie v roce 2008 a hybridní válka proti Ukrajině v roce 2014; hybridní útok v roce 2021, kdy Moskvě podřízený Lukašenkův režim převážel do Běloruska migranty z Blízkého východu a pak je nutil překračovat východní hranici Polska, která je zároveň hranicí EU a NATO – toto bití na poplach nebránilo některým politikům a osobám ovlivňujícím veřejné mínění prohlašovat, že je třeba „chápat Rusko a jeho vnímavost”. Zástupcům zemí našeho regionu nikdo nevěřil, když varovali, že nové infrastrukturální investice a smlouvy o dodávkách ruských energetických surovin budou dříve či později Moskvou využity jako nástroj brutálního vydírání. Nedávné události nám daly za pravdu, nemýlili jsme se.

Den 24. února 2022 se stal zlomovým bodem světových dějin. Po tragickém konfliktu před 30 lety v Bosně a Hercegovině opět vypukla v Evropě válka. Opět dochází k událostem, které tu nebyly od roku 1945. Umírají tisíce vojáků i civilistů. Vybombardované vesnice a města mizí z povrchu zemského. Ruští agresoři nedovolují evakuovat jejich obyvatele. Používají teror a taktiku spálené země. Dopouštějí se loupeží, znásilňování a mučení, včetně žen a dětí. Dopouštějí se genocidy – masových poprav.

Probíhající vyšetřování prokurátorů Mezinárodního trestního soudu musí vést k odsouzení nařizovatelů a pachatelů těchto otřesných zločinů proti lidskosti.

Polské úřady, dobrovolníci a miliony Poláků pomáhají uprchlíkům z hořící Ukrajiny od prvních okamžiků války. Pomáháme občanům více než 150 zemí světa vrátit se domů. Do Polska dorazily téměř 3 miliony lidí, z toho téměř 2 miliony u nás zůstaly. Jsou to především ženy, děti a starší lidé. Ačkoli jim říkáme hosté, nikoliv uprchlíci, ačkoli jejich útočištěm nejsou tranzitní tábory, ale soukromé byty, farní a řeholní budovy, zdravotnická a veřejná zařízení, je to pro nás obrovská výzva.

Pro srovnání, během migrační krize v roce 2015 přišlo do Evropy něco přes 1,8 milionu lidí. Naléhavě potřebujeme finanční podporu – alespoň takovou, jakou obdrželo Turecko po přijetí 3 milionů uprchlíků z Blízkého východu.

Především však potřebují pomoc Ukrajinci, kteří se brání zločinné agresi. Potřebují vojenské vybavení a soustavný ekonomický tlak na Rusko, který oslabí jeho válečnou mašinérii.

O osudech našeho světadílu se dnes rozhoduje na ukrajinských pláních. Probíhá tam nesmírně dramatický boj o bezpečnou budoucnost, svobodu, identitu a dobré jméno celé Evropy. Čas diskusí už uplynul. Nastal čas konat – rozhodně a jednotně.

Andrzej Duda, prezident Polské republiky

Text byl publikován v měsíčníku „Wszystko co najważniejsze” a ve světových médiích v rámci projektu „Vyprávíme světu o Polsku”.

Spolupracující instituce: Instytut Pamięci Narodowej (Institut národní paměti) a Narodowy Bank Polski (Polská národní banka)

27. dubna 2022