Ukrajinské síly mají pod kontrolou pouze okrajové části Severodoněcku, připustil v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK Ukrajina oblastní gubernátor Serhij Hajdaj. Ukrajinské jednotky možná budou muset ustoupit, řekl agentuře AP. Zatím podle něj ale ukrajinští vojáci v Severodoněcku bojují „o každý centimetr“, napsal ráno na sociální síti Telegram.
Několik regionálních médií v Rusku muselo odstranit seznamy ruských vojáků, zabitých ve „speciální vojenské operaci“, jak Kreml oficiálně označuje válku proti Ukrajině. Všechna jména na seznamech sice média získala z otevřených zdrojů, ale okresní soud v Kaliningradské oblasti dospěl k závěru, že tím porušují výnos prezidenta Vladimira Putina.
Více než 1000 ukrajinských vojáků, kteří se podíleli na obraně oceláren Azovstalu v Mariupolu, bylo kvůli vyšetřování převezeno na území Ruské federace, citovala dnes agentura TASS nejmenovaného ruského bezpečnostního činitele.
Rusko neotálí a na okupovaných územích Ukrajiny zintenzivňuje snahy o rusifikaci ukrajinských dětí, institucí a obyvatel. V Chersonské oblasti se uprostřed bojů opět mluví o referendu o připojení k Ruské federaci, dobytá území se podle Rusů začínají obchodně i infrastrukturou napojovat k Rusku. Obrázek však boří také nadále pokračující odboj, který působí okupantům problémy a podle některých analytiků nabývá na intenzitě.
Ruská invaze na Ukrajinu je neomluvitelná a brutální. V prvním velkém veřejném rozhovoru po odchodu z funkce to prohlásila bývalá německá kancléřka Angela Merkelová, která Německo vedla 16 let do loňského prosince. Řekla, že z mezinárodního vývoje je jí velice smutno, ale ví, že se snažila nejčernějším scénářům zabránit. "Je velmi smutné, že se to nepodařilo, ale nemám výčitky, že bych se nesnažila," poznamenala Merkelová.
Ministerstvo obrany čelí správní žalobě kvůli zásahu proti dezinformačním webům. Na soud se obrátily nezisková organizace Otevřená společnost a Institute H21, podle nichž byl postup státu nezákonný. Usilují také o vydání předběžného opatření, které by ministerstvu zakázalo zdržet se podobných zásahů. Sdělil to Vojtěch Šrámek z Institute H21. Ministerstvo obrany sdělilo, že žalobu zatím neobdrželo, a proto se k ní zatím nemůže vyjádřit.
Ukrajinská armáda si pochvaluje dodávky francouzských houfnic Caesar. Zbraně, o jejichž nákupu uvažovala i česká armáda, nyní efektivně využívají ukrajinské ozbrojené síly na frontě. Dokazují to videa z posledních dní. Jedno z nich zaznamenává bleskový útok tří Caesarů proti ruským cílům vzdáleným 17 kilometrů. Informuje například francouzský France Info či U.S. Defense News.
Obvinění ruských vojáků z páchání sexuálního násilí na Ukrajině přibývá, sdělila Radě bezpečnosti OSN zvláštní zástupkyně generálního tajemníka OSN pro sexuální násilí během konfliktů Pramila Pattenová podle webu ReliefWeb. Zdaleka ne všechny případy sexuálního násilí jsou nahlášeny a humanitární krize na Ukrajině se mění v „krizi obchodování s lidmi,“ cituje ji agentura AP.
Všude číhají američtí a britští agenti, kteří chtějí zničit Rusko – tak by se dal ve zkratce shrnout rozhovor, který dal ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov bosenskosrbské televizi Radio Televizija Republike Srpske. Lavrov v interview také prohlásil, že Ukrajina posloužila Západu jako obětní beránek a nástroj jeho zájmů. Ukrajinu podle něj západní země používají jako hlavní nástroj svých snah ohrozit a ovládnout Rusko, a proto bylo třeba uznat nezávislost separatistických republik na Donbase.
Válka na Ukrajině podnítila celosvětovou potravinovou krizi a zapříčinila prudký nárůst cen, především pšenice, kterou tato „obilnice Evropy“ spolu s Ruskem pěstuje ve velkém. S invazí Moskvy se navíc narušil distribuční řetězec obilnin, což staví do nelehké role africké státy, které sužuje hlad. Těm nyní ale Spojené státy zaslaly upozornění, aby nekupovaly pšenici od Ruska, protože jde o kradené obilí z Ukrajiny, na němž se Kreml snaží vydělat, píše deník NYT.
Pokud se Rusku podaří prorazit na Donbasu na východě Ukrajiny, bude to pro Kyjev velmi těžká situace, řekl v pondělí podle Reuters novinářům ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na Donbasu se v posledních dnech odehrávají tvrdé boje zejména o město Severodoněck. Podle Zelenského mají sice Rusové v Severodoněcku početní převahu, ale Ukrajina má stále možnosti, aby se ubránila.
K vypnutí dezinformačních webů vyzvala česká vláda ve svém obecně formulovaném usnesení a je vděčná nevládním organizacím i komerčním firmám, že tyto dezinformační weby vypnuly. Vládě je ale jasné, že vypnutí webů je jen přechodné opatření. Uvedl to premiér Petr Fiala (ODS) v odpovědi na písemnou interpelaci poslance ANO Patrika Nachera. Nacher ve své interpelaci poukazoval na vypínání různých serverů a není podle něj jasné, na základě jakých podkladů se tak děje.
Ruský prezident Vladimír Putin patří kvůli invazi na Ukrajinu před válečný soud. Stanout by měl i před soudem v Rusku, protože poslal svou zemi do izolace a uvrhl ji vývojově zpět. V rozhovoru pro ukrajinskou redakci Rádia Svobodná Evropa to řekl český prezident Miloš Zeman. Přepis rozhovoru zveřejnil Pražský hrad na svém webu. Zeman se v minulosti se svým ruským protějškem několikrát setkal a byl znám svým vstřícným postojem k Rusku.
Británie dodá Ukrajině raketomety s dostřelem až 80 kilometrů, které mají pomoci v boji proti ruským silám na východě země. Oznámil to britský ministr obrany Ben Wallace. Ministerstvo z taktických důvodů neupřesnilo, kolik salvových raketometů M270 a příslušné munice pošle. Oznámilo však, že ukrajinští vojáci se budou učit raketomety obsluhovat v Británii. Zprávy o tom, že Londýn dodávku samohybných raketometů americké výroby na Ukrajinu chystá, se objevily už minulý týden.
Černá Hora, Severní Makedonie a Bulharsko zakázaly přelet ruskému vládnímu letadlu, kterým měl v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov cestovat na oficiální návštěvu do Bělehradu. Původně o tom informoval srbský deník Danas s odvoláním na své zdroje. Informaci posléze podle agentury Interfax potvrdil i nejmenovaný vysoce postavený představitel ruského ministerstva zahraničních věcí. Lavrov měl do Srbska v pondělí přicestovat na dvoudenní návštěvu.
Když francouzský prezident Emmanuel Macron řekne, že „Rusko nesmí být ponižováno“, člověk zpozorní a řekne si, kde na takový velkolepý objev ten člověk přišel. Vykládat to lze zajisté všelijak a lze v tom najít třeba i špetku racionality. Ano, zajisté, Macron to myslel asi nějak v tom smyslu, že nějaký prostor pro vyjednávání je vždy nutné nechat otevřený, a také zřejmě tím myslel, že Rusko je velká země a tou zůstane, i když se chová jako vyvrhel – a zdá se, že je mu v tom dobře.
Během bojů na východě Ukrajiny v neděli zemřel ruský generálmajor Roman Kutuzov, píše ukrajinská agentura Unian. Moskva úmrtí dalšího svého generála na Ukrajině zatím nepotvrdila, kondolence adresované Kutuzovovým blízkým se ale objevují i na proruských kanálech na komunikační platformě Telegram, podotklo internetové médium Nexta. O smrti generála píše i ruský server Lenta.ru s odkazem na informace ruského válečného zpravodaje Alexandera Sladkova.
Ukrajinská média v neděli informovala o tom, že ruské rakety v sobotu zasáhly sklady obilí v ukrajinském přístavu Mykolajiv. Požár zachvátil velké množství budov a obilí shořelo, píše ČTK. Ruský prezident Vladimir Putin přitom jen před dvěma dny tvrdil předsedovi Africké unie Mackymu Sallovi, že Rusko nemůže za potravinou krizi a že je ochotný „usnadnit“ export ukrajinského obilí. Není jasné, jak velké množství obilí v Mykolajivu bylo zničeno.
V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů. Moskva tvrdí, že svými raketami zničila tanky a další obrněná vozidla dodaná na Ukrajinu východoevropskými zeměmi. Šéf ukrajinských železnic Oleksandr Kamyšin potvrdil, že čtyři rakety zasáhly ráno opravnu vagónů v metropoli. Odmítl ale, že by se tam nacházely tanky. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička při explozích nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice.
Ukrajina začala využívat samohybné houfnice M109A3, které jí poskytlo Norsko. Nasazeny jsou v předních liniích, protože s vysokou přesností zasahují cíle a ničí nepřítele. Na Telegramu to oznámil vrchní velitel ozbrojených sil Valerij Zalužnyj, jeho vojáci si tuto těžkou techniku prý pochvalují. „Jak poznamenávají moji dělostřelci, hlavní rozdíl mezi těmito zbraněmi a sovětskými modely je v tom, že jsou vyrobeny pro lidi,“ napsal na Telegramu Zalužnyj.
Ukrajinské město Lyman, které se nachází v Doněcké oblasti, podle jeho starosty Alexandra Zhuravleva již neexistuje. Ve zbytcích města zničeného ruskou armádou zůstalo zhruba 7500 lidí, možnost jejich evakuace je vzhledem k dobytí města ruskou stranou nulová.
Na Ukrajině zahynuli čtyři vojenští dobrovolníci. Muži z Austrálie, Německa, Francie a Nizozemska zahynuli v bojích po boku ukrajinské armády, která brání svou zemi před ruskou armádou. Informovala o tom Mezinárodní legie obrany Ukrajiny na svém facebooku. Podle dostupných informací nejméně tři z těchto dobrovolníků zemřeli v Charkově. Podle ukrajinských úřadů jsou to Ronald Vogelaar, Michael O‘Neill, Björn Benjamin Clavis a Wilfried Blériot. Kdy nebo za jakých okolností bojovníci zemřeli, zpráva neuvádí.
Někteří ruští vojáci se podle ruských lidskoprávních organizací a právních zástupců odmítají vracet zpátky do bojů na Ukrajině. Často svou neochotu odůvodňují strachem ze smrti a nevyhovující kvalitou vybavení, které jim ruská armáda poskytuje. Britský server BBC přinesl rozhovor s jedním z těchto vojáků. „Nechci se vrátit zabíjet a být zabit,“ říká muž, kterého server BBC nazývá pseudonymem Sergej. Začátkem dubna se vrátil z války zpátky do Ruska a nyní vyhledal právní pomoc, aby se do bojů nemusel vydat zpět.
V Kyjevě se v neděli ráno ozvalo několik výbuchů, informovala agentura Reuters. Podle starosty ukrajinské metropole Vitalije Klička nikdo nezemřel, ale jeden člověk utrpěl zranění a musel být převezen do nemocnice. Svědci viděli nad městem po explozích stoupat dým. Příčiny výbuchů nejsou zatím známé. Před explozemi byly v Kyjevské oblasti slyšet sirény, jež varují před leteckým útokem. Podle některých zdrojů, na které se odvolává agentura Reuters, šlo o ruské bombardování, jehož cílem byla železniční síť.
Třetí den po začátku války na Ukrajině Olaf Scholz ohlásil změnu času. Kancléř sice mluvil o novém letopočtu pro celou Evropu, avšak konkrétní závěry slíbil vyvodit pro Německo, a to především ve třech oblastech: přechod k tvrdší linii vůči Rusku, vyzbrojení bundeswehru, změny v energetické politice. Od té doby se soudí, že Spolková republika opravdu prochází masivními změnami. Prochází? Ano i ne. Masivně se změnil vztah k Rusku. Veřejné mínění a ovšem většina politické scény doslova natlačily kancléře Scholze do vojenské podpory Ukrajině.
Mezi tisícovkami podezření na ruské válečné zločiny se objevuje i stále rostoucí počet dětí, které měl režim Vladimira Putina odvléct proti jejich vůli do vzdálených koutů Ruska. Tvrzení ukrajinské vlády může přitom sehrát zásadní roli v šetření, čeho se ruská armáda dopouští. Ukrajinská prokuratura v nich vidí možný silný důkaz o páchání genocidy na ukrajinském národě.
Rusko sklidilo výsměch kvůli tomu, že ze skladů vytáhlo staré sovětské tanky T-62, jejichž záběry se před několika dny objevily na veřejnosti. Podle některých názorů jejich zapojení dokládá, že Rusům už dochází moderní technika. Pravý důvod, proč se Rusové rozhodli vytáhnout ze skladů půlstoletí starou techniku, ale může být jiný. Tanky T-62 ze 60. let 20. století byly nasazeny na ruské straně ve válce v Afghánistánu a v ČR jsou nechvalně známé i kvůli sovětské okupaci v roce 1968.
Pořadí a statistiku zemí, které finančně, materiálně či humanitárně pomáhají napadené Ukrajině, zveřejnil Institut světové ekonomie v Kielu. Největším zastáncem a podporovatelem Ukrajiny jsou podle očekávání USA. V přepočtu na obyvatele přispívá nejvíc Estonsko, Polsko a Lotyšsko. EU se všemi svými členy dala dohromady zhruba třetinu pomoci, kterou Ukrajině poskytují USA. Studie pokrývá 37 zemí a ukazuje závazky vlád, soukromé dary a jakoukoliv vojenskou či technickou pomoc.
Američtí představitelé se v posledních týdnech pravidelně setkávají se svými protějšky z Británie a Evropské unie a jednají o možnostech ukončení války na Ukrajině diplomatickou cestou. Americké stanici CNN to řekly zdroje obeznámené s těmito jednáními. Ukrajina se rozhovorů přímo neúčastní, přestože USA dříve slíbily, že "o Ukrajině bez Ukrajiny" se nic nerozhodne. Kyjev ale odmítl vést mírové rozhovory s Moskvou, dokud se ruské jednotky nestáhnou "co nejvíc za ukrajinské hranice".
Ruský ministr Sergej Šojgu chce zrychlovat tempo postupu „speciální vojenské operace“ na Ukrajině, řekl to na setkání s čečenským vůdcem Ramzanem Kadyrovem. Rusku ale začíná chybět jak vojenská technika, tak samotní vojáci. Ti kvůli neschopnosti některých velitelů zbytečně přichází o život. V lesích u Izjumu Ukrajinci podle ruského blogera zničili skoro celou 64. a 38. motostřeleckou brigádu, ztráty jdou údajně za ruským velením, informuje Institut pro výzkum války. Zprávu ovšem nebylo možné ověřit.
