Dohoda o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach, kterou v noci na úterý podepsaly Arménie, Ázerbájdžán a Rusko, předpokládá pouze rozmístění ruských mírových jednotek, nikoliv jednotek tureckých. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na Kreml.
Současná globální nejistota uprostřed hospodářské krize způsobené pandemií koronavirů by mohla být podle velitele britských ozbrojených sil generála Nicka Cartera předzvěstí další světové války.
„Mohou odjet jen ženy a děti, nikdo jiný, rychle, rychle nastupujte, musím se dnes otočit ještě několikrát,“ křičí řidič autobusu na nádraží ve Stěpanakertu. Ve městě je panika, v dáli to duní. Dopoledne sem dopadla další raketa. Před autobusem se vine dlouhá fronta žen ověšených dětmi a igelitkami. Všechny chtějí odsud pryč. Už čtyři dny je metropole Náhorního Karabachu ostřelována ázerbájdžánskými raketami, které dopadají do centra. Doteď žili lidé ve sklepích, kryptách kostelů a krytech. Včera se ale vše změnilo. Na město dopadly kazetové bomby, rakety Grad či Smerch a vyhlásili letecký poplach.
Na Kavkaze již týden zuří regulérní válka. Stovky mrtvých a zraněných, civilisté v krytech, to vše se odehrává mimo zájem světových medií, která se většinou obtěžují jen menšími zprávami mimo přední stránky a homepage.
Přesně před sto lety se na předpolí Varšavy rozhodovalo o osudech střední Evropy.
Žijeme v čase, kdy se otřásají všechny hodnoty. Takže došlo i na Fifinku ze Čtyřlístku. Její zploditel, Jaroslav Němeček, si postěžoval, že je předmětem útoků feministek, byť zatím snad jen verbálních.
Dobytí enklávy Srebrenica srbskými jednotkami a následný masakr přibližně 8 tisíc lidí se staly jedním z tragických vrcholů tříleté občanské války v Bosně a Hercegovině. Vyhánění z domovů, masové vraždění, ale i výsměch požadavkům mezinárodního společenství se staly v letech 1992 až 1995 smutnou realitou, pád jedné ze šesti bezpečných zón vyhlášených OSN ale všechny šokoval. Vojáci pod velením generála Ratka Mladiče vstoupili do Srebrenice 11. července 1995.
Francouzské velení armády vypracovalo strategický plán, který má zásadně přehodnotit dosavadní vizi ozbrojeného konfliktu a podstatně posílit ozbrojené složky země.
Na přehlídce konané v říjnu v Pekingu se předvedla hypersonická střela DF-17, kdežto Rusko v květnu oznámilo, že zavádí do služby útočný prostředek Avangard, jednu z nových zbraní, o kterých hovořil Vladimir Putin ve svém projevu 1. března 2018. Hypersonické střely vyvíjejí i USA, stranou ovšem nechtějí zůstat ani jiné velmoci. Co může nástup této kvalitativně nové techniky znamenat pro vojenskou strategii?
Zapojení do činnosti nestátní ozbrojené skupiny, která se zaměřuje na působení v ozbrojeném konfliktu na území cizího státu, by nově mělo být samostatným trestným činem. Pachateli za něj má hrozit až pětileté vězení. Počítá s tím návrh ministerstva spravedlnosti, který příští týden projedná vláda. Novela trestního zákoníku jde na jednání kabinetu bez rozporu, a lze tak očekávat její schválení.
Syrská národní armáda, která podporuje tureckou ofenzívu na severu země, čelí podezření, že její příslušníci zavraždili přední kurdskou političku Hervin Chalafovou.
Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil, že turecká armáda zahájila operaci proti kurdským silám na severu Sýrie. Informoval o tom prezident na svém twitterovém účtu. Kurdové po zahájení ofenzivy tvrdí, že místní civilisté kvůli náletům panikaří a požádali USA o zřízení bezletové zóny.
Plán ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského pro Donbas počítá s oddělením bojujících stran po celé délce fronty, nikoli jen na jednotlivých nejcitlivějších úsecích. V ukrajinském parlamentu to prohlásil ministr zahraničí Vadym Prystajko. „Naším úkolem je zabránit krveprolití,“ prohlásil.
S Kosovem máme korektní vztahy, stejně jako se Srbskem, uvedl v reakci na výrok prezidenta Miloše Zemana ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Připomněl, že Česká republika uznala Kosovo a je mezi zhruba stovkou zemí, které tak učinily.
Připomněli jsme si osmdesát let od počátku druhé světové války, jejíž první obětí se stalo Polsko. Jeho území si rozdělily nacistické Německo a Sovětský svaz, dvě totalitní mocnosti, které svět v srpnu 1939 šokovaly podpisem smlouvy o neútočení, jež vstoupila do dějin jako pakt Molotov–Ribbentrop. V Polsku se ovšem stále vedou diskuse, jestli se tomuto katastrofickému vývoji dalo zabránit, respektive zda existovala i jiná cesta.
Syrské vládní jednotky v neděli obsadily strategicky důležité město Al-Habít ležící v severozápadní provincii Idlib. Informovali o tom opoziční aktivisté i státní média. Syrská armáda a její spojenec Rusko vedou v oblasti od dubna ofenzivu, jejímž cílem je dobýt poslední baštu odpůrců prezidenta Bašára Asada. Boje si dosud vyžádaly stovky životů a přinutily statisíce lidí opustit jejich domovy.
Syrský prezident Bašár Asad se v neděli u příležitosti muslimského svátku oběti íd al-adhá objevil na veřejnosti a modlil se v mešitě v Damašku. Informovala o tom syrská média. Syrská státní tisková agentura SANA zveřejnila fotografie, na kterých je vidět Asad během ranních modliteb společně s dalšími vysokými představiteli země, mimo jiné se syrským premiérem a velkým muftím.
Nizozemský nejvyšší soud v pátek podpořil rozsudek soudů nižší instance, podle něhož nizozemský stát nese část viny na masakru ve Srebrenici v roce 1995.
Blízký východ je černou dírou světové geopolitiky. Vsakuje pozornost politiků, diplomatů a generálů přes jejich úpornou snahu oblast ignorovat. To se týká i Donalda Trumpa. Ten je považován za následovníka zahraničněpolitické tradice prezidenta Andrewa Jacksona. Jacksonovci jsou izolacionisté, kteří se brání zapojování USA v zahraničí. Ve chvíli, kdy je ale v ohrožení bezpečnost Spojených států, jsou ochotni chovat se agresivně a nebojí se vojenských řešení.
Donald Trump vyhrotil obchodní a technologickou válku s Čínou do bodu, kdy se ukazuje, kdo koho potřebuje víc. Pilotním projektem, na němž se to demonstruje, je výrobce mobilních telefonů a technologií Huawei. Toho spolu s další čínskou firmou – ZTE – Američané už před měsíci obvinili, že má ve svých sítích otevřená zadní vrátka pro špionáž. Konkrétní důkazy nepředložili, což se v tak citlivém místě ani čekat nedá. U firem, přes jejichž sítě sdílíte citlivá data, je to stejné jako ve financích.
Americká armáda loni v zahraničí zabila 120 civilistů a dalších 65 zranila. Oznámil to ve čtvrtek Pentagon v každoroční zprávě o civilních obětech svých zahraničních operací. V roce 2017 zahynulo při střelbě amerických vojáků téměř 800 civilistů, podle nevládních organizací jsou ale počty obětí ve skutečnosti vyšší.
Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.
Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?
O dokumentárním filmu Petera Jacksona Nikdy nezestárnou se v době jeho uvedení na podzim (čeští diváci ho budou mít šanci vidět na Febiofestu) psalo jako o mimořádném technickém výkonu. Režisérovi a lidem z jeho firmy Weta se podařilo dosáhnout toho, že filmové záznamy z fronty první světové války v něm vypadají (alespoň podle dnešních měřítek) „jako živé“. To je jistě pravda. Nikdy nezestárnou je ale také pozoruhodné filmové dílo.
Pákistán indický útok neočekával. Rozmisťování indických divizí podél hranice považoval jen za řinčení zbraněmi v rámci poslední diplomatické krize. Jeho vlastní armáda zaspala. Indům se podařilo postoupit po celé délce fronty. Třetí den padl Láhaur, druhé největší pákistánské město. Ke konci týdne se vláda evakuovala z Islámábádu ve stejnou chvíli, kdy do města vstupovaly první indické jednotky.
Velitel arabsko-kurdské koalice SDF v Sýrii vyzval mezinárodní společenství, aby v zemi ponechalo 1000 až 1500 vojáků, kteří by jim pomohli bojovat proti organizaci Islámský stát (IS). Vyjádřil naději, že zejména Spojené státy ustoupí od svého plánu ze Sýrie se úplně stáhnout. Velitel SDF to řekl malé skupině novinářů po jednání s americkými generály, informovala agentura Reuters.
Rusko a Česko se obviňují z odmítání společného jednání o péči o válečné pomníky a hroby. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová ve středu uvedla, že Rusko chtělo tento měsíc uspořádat schůzku, ale nedostalo z Česka odpověď. České ministerstvo zahraničí v reakci na tvrzení Ruska sdělilo, že navrhlo několik schůzek, které Rusko odmítlo. Česko si stěžuje na poškozování hrobů českých vojáků v Rusku. Rusko zase vytýká Česku, že byly k pomníku maršála Ivana Koněva v Praze umístěny tabulky zmiňující Koněvův podíl na okupaci Československa.
Traduje se, že americký prezident Fraklin D. Roosevelt o nikaragujském prezidentovi Anastasiu Somozovi starším řekl: „Je to zkurvysyn, ale náš zkurvysyn.“ Citát pochází z roku 1939, svého zenitu dosáhl ale teprve za studené války, kdy popisoval instinkt USA v globálním zápase se Sověty podporovat v Latinské Americe antikomunistické diktátory. Že tento vzorec chování přežil studenou válku, dnes nejlépe vidíme na Saúdské Arábii.
Mírové rozhovory mezi jemenskou vládou a šíitskými povstalci se patrně uskuteční na začátku prosince ve Švédsku, oznámil ve Washingtonu americký ministr obrany James Mattis.
