Vývoj na Ukrajině, tedy zda a v jaké míře se stane cílem agrese Ruska, je nepředvídatelný. Americkými tajnými službami ohlášený termín invaze z minulého týdne se nepotvrdil, nyní mluví o tom, že může nastat kdykoli. Zatím je jisté, že začala informační válka, jejímž smyslem je zaměnit příčinu s následkem. Je také zřejmé, že Rusko k útoku na území svrchované Ukrajiny využije jakoukoli záminku, i kdyby měla být vymyšlená. Záminkou nebude mít smysl se zabývat.
Situace na ukrajinské hranici je nejistá. Může z toho být válka a nemusí, protože do hlavy Putinovi nikdo nevidíme. Co ale autora tohoto sloupku poněkud dráždí, jsou politici věštící, že válka bude. Britský premiér Johnson i americký prezident Biden se v poslední době v tomto směru vyjádřili docela přesvědčeně. Je možné, že vědí něco, co my ne, ale stejně. To je hodně pochmurné proroctví, a dokonce i mně, starému cynikovi, nahání trochu strach.
Ruský prezident Vladimir Putin nařídil armádě zahájit misi ve dvou povstaleckých republikách na východě Ukrajiny, jejichž nezávislost krátce předtím uznal zvláštními dekrety. Cílem mise má být podpora míru, napsala agentura TASS. V návaznosti na uznání samostatnosti separatistických regionů dnes Putin s vůdci Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky podepsal dohody o spolupráci.
Za „poslední možnou šanci a důležitou snahu zabránit vážnému konfliktu na Ukrajině“ označil Elysejský palác nedělní rozhovor mezi prezidentem Francie Emmanuelem Macronem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Hovor začal v 11 hodin dopoledne a trval 105 minut. Hned potom si Macron volal s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským.
Vláda podle premiéra Petra Fialy (ODS) v nejbližších týdnech vyhlásí tendr na stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany. Vyhodnocení by mělo být uzavřeno do konce roku 2024. Zkušební provoz je nutné spustit v roce 2036. Česká republika má dostatečné nástroje k tomu, aby do projektu kdykoliv zasáhla a ohlídala tak, kdo bude například dodavatelem technologií. Fiala to v neděli řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce.
Situace na Ukrajině je každým dnem vážnější. Evropa je krok od války a pravděpodobnost mírového řešení se snižuje, řekl v Otázkách Václava Moravce premiér Petr Fiala. Ruská vojska jsou podle něj v takovém stupni připravenosti, že z technicko-organizačního hlediska mohou okamžitě zaútočit. Zdůraznil, že západní země nejsou připraveny obětovat Ukrajinu a její budoucnost.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil za velkou provokaci čtvrteční ostřelování východoukrajinského města Stanycja Luhanskaja z pozic proruských separatistů, kteří podle ukrajinské armády poškodili mateřskou školu. Agentura Reuters poznamenala, že ukrajinská strana i proruští separatisté podávají protichůdné informace týkající se ostřelování a nelze je nezávisle ověřit.
Signály o ruské vůli k dalším jednáním se Západem jsou důvodem k opatrnému optimismu, Moskva však zatím nijak nesnížila počet svých vojáků na hranici s Ukrajinou a má vše připraveno k okamžitému útoku. Novinářům to v úterý řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg, který ve středu projedná další postup NATO s ministry obrany členských zemí.
Jeden z největších teoretiků válečných konfliktů Carl von Clausewitz přišel s konceptem takzvané válečné mlhy. Nazývá tak nejistotu, která je přítomna ve všech válečných konfliktech, skutečnost, že si nikdy nemůžete být jisti, co protivník provede, kde má své armády, v jakém složení a za jakým účelem. Svět nyní zažívá praktickou ukázku této mlhy. V okolí ukrajinské hranice se evidentně něco děje. Na sítích se šíří spekulace o přesunech ruských vojsk, provokacích a manévrech. Americké tajné služby to vyhodnotily jako důkaz, že v Moskvě padlo rozhodnutí o útoku.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době průběhu nynějších zimních olympijských her. Na tiskové konferenci v australském Melbourne to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil Blinken,
Generálporučík Oleksandr Pavljuk, který velí ukrajinským silám na východě země, kde by čelil prvnímu náporu případné invaze, prohlásil, že Rusko by mohlo zaútočit koncem února. Již několikrát se objevilo dokonce datum 20. února. Podle něj se nyní rozdávají zbraně domobraně, která čítá na 100 tisíc lidí. Na půl milionů Ukrajinců prý okupanty roztrhá holýma rukama. Generál je připraven na válku, o které ví, že nemusí vyhrát, přesto je optimistický.
Pětice jaderných zemí – Rusko, Spojené státy, Čína, Francie a Británie – se shodly, že je třeba zabránit válce mezi jadernými mocnostmi a dalším závodům ve zbrojení. Vyplývá to ze společného prohlášení, které dnes publikoval na svých stránkách Bílý dům, Kreml, Elysejský palác , kancelář britského premiéra i čínské ministerstvo zahraničí. Moskva doufá, že prohlášení pomůže snížit mezinárodní napětí. Peking v něm vidí příležitost pro zvýšení důvěry mezi státy.
Německý deník Bild zveřejnil údajné možné plány útoku Ruska na Ukrajinu. Vychází z materiálů, které získal od zdrojů v Severoatlantické alianci. Podle těchto materiálů, by potencionální útok probíhal ve třech vlnách. Nejdříve by Rusko zaútočilo od moře z jihu směrem k separatistickému Podněstří. V druhé fázi by využilo separatistických „republik“ na východě Ukrajiny a ve třetí fázi by zaútočilo ze severu s potencionální pomocí Běloruska. Informuje Bild.
V Etiopii se spojilo devět protivládních frakcí a společně usilují o politickou změnu v zemi. Války a boje s rebely už přes rok zmítají celou zemí. Od loňska se tam bojuje a fronta se nezadržitelně blíží k hlavnímu městu Addis Abebě. Agentura Reuters informuje, že nová aliance vytvoří další tlak na vládu premiéra Abiye Ahmeda. Cílem koalice je vojenskou silou či jednáním odstranit stávající kabinet, svrhnout premiéra a vytvořit přechodnou vládu,
Podle bývalého britského špiona Christophera Steeleho si nejvyšší představitelé ruské vlády myslí, že jsou v podstatě ve „válečném stavu" s Británií. Vysoce postavení příslušníci moskevského aparátu považují zemi za nepřátelskou. Píše o tom server The Independent. Steele je ale poznamenán aférou, když se před lety přišlo na to, že kompromitující materiál na Donalda Trumpa, když poprvé kandidoval na amerického prezidenta, vypracoval právě on.
Průměrná kompenzace za jeden zmařený lidský život civilisty byla od britské armády okolo 70 000 korun. Britská armáda je spojena se smrtí 86 dětí a přes 200 smrtí dospělých afghánských civilistů. Uvedl to server The Guardian. Nejmladšímu civilistovi, kterého britské síly mylně označili za cíl a způsobili tak jeho smrt, byly teprve tři roky. V roce 2009 britská armáda působící v Afghánistánu omylem "střelila a zabila" čtyři sourozence. Jejich rodina dostala za ztrátu svých dětí v přepočtu 125 000 korun.
Do německého Ramsteinu, na největší americkou vojenskou základnu mimo území Spojených států, bylo od začátku evakuací z letiště v Kábulu převezeno 23 000 afghánských spolupracovníků spojeneckých vojsk a jejich rodinných příslušníků. Přibližně 15 000 z nich v současné době dál čeká na americkém vojenském letišti na další cestu, uvedla v pondělí agentura DPA s odvoláním na základnu. Spojené státy už ze základny vypravily 38 letů, na jejichž palubě k novým domovům v USA odletělo přes 8 000 evakuovaných.
Západní svět zažívá neuvěřitelné období míru. Od roku 1945 nebyl zatažen do žádné velké války. Pokud se nějakých účastnil, tak většinou na periferii či v dalekých krajích. To však neznamená, že by občas západní veřejnost nepocítila její dopady. Válka ve Vietnamu vedla k hluboké krizi v americké společnosti a politice. Stojí za pozornost, že Vietnam je zatím poslední americká válka, které se účastnili odvedenci. Od té doby všechny americké války byly vedeny profesionály, konflikty tak mají ve společnosti mnohem menší dosah.
Kam mohou lidé utéct v případě, že dojde k zániku civilizace? Na to odpovídají vědci v odborné studii, která ukazuje, že nejlepším místem je Nový Zéland, následuje Island, Spojené Království, Tasmánie a Irsko. Experti namodelovali situace vyvolané například klimatickou nebo finanční krizí. Kolaps společnosti by podle modelu, který vědci vytvořili, mohl přijít například z šoku vyvolaného finanční krizí, zničením přírody člověkem, dopadem klimatické krize nebo ještě horší pandemií, než byla ta koronavirová.
Mimo pozornost rozvinutého světa začíná v Etiopii, druhé nejlidnatější zemi Afriky, humanitární katastrofa s potenciálem destabilizovat celý region. Pikantní na situaci je, že je to do velké míry vina etiopského premiéra a držitele Nobelovy ceny za mír Abiye Ahmeda. Možná se stane prvním nobelistou odsouzeným za zločiny proti lidskosti. Přitom jeho nástup k moci byl považován za velkou příležitost a naději pro Etiopii.
Již před schůzkou Joea Bidena s Vladimirem Putinem bylo možné zaznamenat, že americký prezident na ni přichází s určitými vstřícnými kroky. Vyňal šéfa firmy, která staví plynovod Nord Stream 2, ze sankcí a snížil výdaje na evropskou obranu. Vzápětí po summitu přišla americká média se zjištěním o dalším dárečku: Bílý dům zmrazil připravený balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu.
Mechanismus OSN pro mezinárodní trestní tribunály (MICT) dnes s konečnou platností potvrdil bývalému veliteli bosenskosrbské armády Ratku Mladičovi doživotní trest vězení za genocidu spojenou se srebrenickým masakrem a za další zločiny spáchané během války v Bosně a Hercegovině v letech 1992 až 1995. Nevyhověl tak požadavku Mladiče, který v odvolání žádal zproštění viny, nebo nový proces.
Zástupce vedoucího administrativy ruského prezidenta Dmitrij Kozak dnes prohlásil, že Rusko bude podle rozsahu konfliktu nuceno bránit své občany na Donbasu. Rozpoutání velké operce na Donbasu v plném rozsahu bude podle Kozaka pro Ukrajinu začátkem konce. Zástupce šéfa kanceláře ruského prezidenta dnes prohlásil, že Rusko může být donuceno bránit své občany na východě Ukrajiny. "Dnes vše závisí na tom, jaký rozměr bude mít požár.
Na podzim 2020 opět vypukly boje o spornou oblast Náhorního Karabachu, jenže tentokrát šlo o zcela jiný druh konfliktu. Místo pohraničních přestřelek se rozhořela regulérní válka s rozsáhlým nasazením těžkých zbraní včetně balistických raket, ačkoli největší pozornost se věnovala bezpilotním letadlům. Ázerbájdžánské drony způsobily arménské straně velké ztráty a četná vyjádření jim přisuzují rozhodující podíl na výsledku války.
Měl to být blitzkrieg, ale Arméni dokázali bránit Náhorní Karabach celých 44 dní. Pro Armény válka proti masivní přesile skončila porážkou, uhájili jen malý kousek Arcachu (tak zní arménské jméno Náhorního Karabachu). Prožívají to bolestně, toto území považují za kolébku své historie. Opouštějí zemi a do dobytých území směřují dlouhé kolony ruských mírových sil. I Turecko sem posílá svoje jednotky.
Dne 10. listopadu skončila již druhá válka mezi Arménií a Ázerbájdžánem o Náhorní Karabach. Podle vyjednaného příměří se arménští vojáci musejí stáhnout z oblastí, které země zabrala po první válce v devadesátých letech. Ázerbájdžán si dobytá území může ponechat. Neuznávaná arménská republika Arcach, která se na Náhorním Karabachu rozkládá, sice přežila, ale stažené Armény vystřídali na pět let ruští mírotvorci.
Šéf australských obranných sil Angus Campbell dnes připustil, že existují věrohodné důkazy o tom, že příslušníci speciálních jednotek v Afghánistánu nezákonně zabili 39 lidí. Uvádí se tak ve zprávě šéfa generální inspekce armády, která dnes byla částečně zveřejněna. Vyšetřování inspekce probíhalo od roku 2016. Ve zprávě jsou popisovány různé tzv. „sanctioned massacres“ tedy systematické, bezcitné a masové násilí vedené vojáky. Přímo identifikováno s konkrétními činy bylo 25 vojáků.
Dohoda o ukončení arménsko-ázerbájdžánské války o Náhorní Karabach, kterou v noci na úterý podepsaly Arménie, Ázerbájdžán a Rusko, předpokládá pouze rozmístění ruských mírových jednotek, nikoliv jednotek tureckých. Informovala o tom agentura TASS s odvoláním na Kreml.
Současná globální nejistota uprostřed hospodářské krize způsobené pandemií koronavirů by mohla být podle velitele britských ozbrojených sil generála Nicka Cartera předzvěstí další světové války.
„Mohou odjet jen ženy a děti, nikdo jiný, rychle, rychle nastupujte, musím se dnes otočit ještě několikrát,“ křičí řidič autobusu na nádraží ve Stěpanakertu. Ve městě je panika, v dáli to duní. Dopoledne sem dopadla další raketa. Před autobusem se vine dlouhá fronta žen ověšených dětmi a igelitkami. Všechny chtějí odsud pryč. Už čtyři dny je metropole Náhorního Karabachu ostřelována ázerbájdžánskými raketami, které dopadají do centra. Doteď žili lidé ve sklepích, kryptách kostelů a krytech. Včera se ale vše změnilo. Na město dopadly kazetové bomby, rakety Grad či Smerch a vyhlásili letecký poplach.
