Ceny léků se mohou měnit prakticky před očima a co pacient jednou dostane na předpis bez doplatku, může druhý den draze zaplatit. A nejde přitom vždy o drobné, objevily se i výjimečnější případy, kdy rozdíl činil tisíce korun. Taková je realita úhrad a cen léků na českém trhu.
V roce 2019 přišla společnost Morgan Stanley se studií, podle které v roce 2030 bude 45 % žen ve věku 25–44 let svobodných a bezdětných. Dobrá zpráva? Pro výrobce krmiva pro kočky a luxusní kosmetiky určitě. Je to ale to, co si ženy od sexuální revoluce slibovaly? Louise Perryová vydala v roce 2022 knihu The Case Against the Sexual Revolution: A New Guide to Sex for the 21st Century (Proti sexuální revoluci: Nový průvodce sexem pro 21.století). Perryová je 31letá britská novinářka a – jak o sobě tvrdí – hrdá feministka, která většinu svého produktivního života strávila pomocí ženám, jež se staly obětí sexuálního zneužívání a vykořisťování.
V lékárnách chybějí různá léčiva, táhne se to už přes rok. Premiér Petr Fiala minulý týden ve sněmovně krizovou situaci připustil, ovšem jen pro některá místa republiky. Celorepublikově je prý u nás léků dost. Šli jsme se zeptat předsedy Grémia majitelů lékáren Marka Hampla. Mluvili jsme jak o naléhavé situaci a jejích skutečných příčinách, tak o tom, jak trh s léky u nás funguje a jestli má ministr zdravotnictví pravdu, když říká, že být přijata jeho novela zákona o léčivech, žádný problém už by nebyl.
Práci odborníkům při léčbě alkoholismu nyní komplikuje nedostupnost léku antabus. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) by měl být dostupný od dubna 2024. Ze závislosti na alkoholu se jen mezi klienty největší zdravotní pojišťovny, Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), léčilo loni téměř 27 000 lidí. Těžký alkoholik zvládne protialkoholní léčbu napoprvé jen výjimečně, podle odborníků jsou opakované pokusy normální.
Češi patří v rámci Evropy na špičku v utrácení za doplňky stravy, neměli by přitom ale opomíjet možná rizika a varování. Ta přichází od lékařů, lékárníků i odborníků na výživu. Vitaminy, minerály či přípravky na podporu imunity konzumují pravidelně skoro dvě třetiny populace. Nákupní „horečku“ přitom ještě pozvedla pandemie covidu i situace s nedostatky léčiv. Jenže potravinové doplňky nejsou léčiva – prakticky neprochází kontrolou, často nedeklarují celkové složení na etiketách či nedokazují účinnost.
Výrobci dodají do druhé poloviny listopadu do Česka 300.000 balení penicilinu v tabletách a suspenzích. Mělo by ho tak být dostatek, uvedlo páteční tiskové zprávě zaslané ČTK ministerstvo zdravotnictví. V pondělí přijde 30.000 balení penicilinu od společnosti BB Pharma, která dodávky do Česka v posledním půlroce navýšila o 500 procent, uvedl již před tím předseda představenstva společnosti Jiří Volf na páteční tiskové konferenci ministerstva zdravotnictví.
Je to symbolický příběh o současném mentálním stavu Evropy. Největší bohatství vynáší vynález léku proti tomu, čím Evropa sama sebe ničí. Proti obezitě a civilizačním chorobám, které vyvolává. A které devastují život a zabíjejí. Nejhodnotnější firmou Evropy se stala dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Její tržní hodnota minulý týden na burze přesáhla 9350 miliard korun. Dostala se tak před nejcennější francouzské módní impérium LVHM druhého nejbohatšího muže světa Bernarda Arnaulta. Zdraví, tedy spíš šance aspoň na částečný návrat k němu, vynáší víc než krása.
„Za antikoncepcí stojí obrovská lobby farmaceutických firem.“ Podle praktického lékaře bere devět z deseti žen hormonální antikoncepci zbytečně a její dlouhodobé užívání může mít na schopnost otěhotnět devastující dopady. Čeho by se měly nejen ženy vyvarovat? Více o tom, ale také o léčbě postcovidového syndromu, propojení nových vědeckých poznatků s tradičním léčitelstvím nebo zkušenostech z misí v Africe s lékařem MUDr. Rodionem Schwarzem v rozhovoru pro Echo24.
Velkým, byť tichým tématem českého života posledních dvou let je pokles porodnosti. Začal v lednu 2022, za celý loňský rok to dělalo téměř 11 procent. A letos za první čtvrtletí klesl počet narozených dětí proti prvnímu čtvrtletí loňského roku o dalších 11 procent. Co za tím je? Lze úbytek malých Čechů vysvětlit covidem, inflací, nejistotou v době války, anebo třeba očkováním? Otázky pro předsedkyni zdravotního výboru sněmovny Zdenku Němečkovou-Crkvenjaš (ODS), vedoucí katedry demografie na PF UK a členku Národního institutu SYRI Jiřinu Kocourkovou a imunoložku Zuzanu Krátkou.
Spojené státy schválily průlomový lék na zpomalení průběhu Alzheimerovy choroby. K léku se pacietni dostanou až po sérii vyšetření, i tak je o něj ale již nyní velký zájem. Pacienti, kteří o lék Leqembi mají zájem ale mohou čekat až několik měsíců. Ti, co zájem nemají se většinou obávají nežádoucích vedlejších účinků, mezi které patří například otok a krvácení do mozku, informuje o tom agentura Bloomberg. Cena za roční léčbu lékem Leqembi by měla stát zhruba 26 500 dolarů (více než 560 000 korun).
Výpadky léků znepříjemňují lidem život i v sezóně dovolených. Kromě dlouhodobých výpadku některých nejžádanějších léků se pak možná projevuje i druhotný efekt výpadků, tedy preventivní hromadění zásob. Zájem o některé sezónně typické přípravky, kterými se lidé zásobují před výjezdem na dovolenou, narůstá meziročně i o desítky procent. V případě léků na předpis pak mohou situaci „zachránit“ lékárny v zahraničí, které si lze následně nechat proplatit od pojišťovny.
Na první pohled působí trh s léky poněkud chaoticky. Čeští pacienti se už měsíce musejí potýkat s výpadky, které byly obzvlášť závažné během zimy a stále pokračují. Zprvu tomu příliš nepomáhala ani komunikace ministerstva zdravotnictví, která slibovala později nenaplněné odhady či přinesla „slavný“ výrok ministra Vlastimila Válka (TOP 09), že přece stačí obvolat stovku lékáren a lék se vždycky najde. Místo toho se pomalu blíží další podzim a obavy z výpadků zůstávají. K zpřehlednění situace bohužel příliš nepomůže ani druhý pohled. Umožní však pochopit, že ministerstvo zdravotnictví a v lecčem i samo Česko je minimálně na část problému krátké.
Evropská komise podepsala kontrakt se čtyřmi velkými farmaceutickými firmami a zarezervovala si tak výrobní kapacity pro případ budoucí pandemie. Díky dohodě by Evropská unie měla přístup k 325 milionům dávkám vakcíny ročně za celkovou cenu 160 milionů eur. Za výrobní kapacity bude platit i pokud k pandemii nedojde. Smlouvu komise uzavřela s americkou korporací Pfizer, španělskými výrobci vakcín HIPRA a CZ vaccines a s nizozemskou společností Bilthoven Biologicals.
Jens Baas, šéf největší německé zdravotní pojišťovny Techniker-Krankenkasse (TK) požaduje razantní opatření proti růstu cen léků. Farmaceutické společnosti dosahovaly podle něj „někdy obscénních zisků.“ Baas chce do budoucna zastropovat jejich zisky. Šéf pojišťovny varuje, že nejpozději do deseti bude na trhu tolik drahých genových terapií, že zdravotnictví si už nebude moci dovolit jejich plošné používání. Píše o tom německý list Handelsblatt.
Druhou fází klinických testů ve Spojených státech prošly dva nové léky na obezitu, mají být levnější i účinnější než injekce proti obezitě, které jsou dnes na trhu, píše časopis Nature. Obě látky společnosti Eli Lilly s anglickými názvy Orforglipron a Retatrutide imitují přirozený hormon produkovaný v lidském zažívacím traktu, který zpomaluje průchod potravy a snižuje chuť k jídlu. Látky nyní dostupné na trhu pod obchodními názvy Wegovy, Mounjaro nebo Ozempic patří do skupiny sloučenin nazvané peptidy.
Evropa je ve výrobě léků závislá na Číně a Indii, kam se s rostoucími regulacemi i cenovými tlaky přesunula velká část výroby. A objevují se tak varování před možnými hrozbami. Cesta „zpět“ by ale nesla značné náklady. „Musela by být masivně finančně podpořena z veřejných prostředků,“ říká v rozhovoru s deníkem Echo24 výkonný ředitel České asociace farmaceutických firem Filip Vrubel.
Evropa se stala silně závislou na výrobě určitých zásadních komponent léků zejména v Číně a Indii. Totální obrat nastal za posledních dvacet let a staví „starý kontinent“ i do potenciálně mnohem větších problémů. Na možná rizika upozornila velmi rychle už bující covidová pandemie a s ní jdoucí tvrdé restrikce, rozbité dodavatelské a výrobní řetězce se na výpadcích léků podílí dodnes.
„Obvolávání sto lékáren“ nekončí, lidé stále naráží na nedostatky některých léků a lékárníci musí často sahat k improvizaci. Ačkoliv je podle nich v něčem situace lepší, stále připomíná návrat na podzim minulého roku. A zatímco se jedna věc „zalepí“, jiné léky zase vypadnou. A to včetně například některých antibiotických přípravků pro děti. Komplikace přitom zřejmě jen tak neskončí.
Před třemi lety byla skoro celá Evropa ponořena do hlubokého lockdownu. Probíhala totiž právě doba covidová, o níž nikdo nevěděl, kdy skončí a jaké bude mít následky. Po třech letech se může někdy jevit, že to byl takový zvláštní sen. Jenže nebyl. Nebo byl a zaslouží si výklad. Inspirací pro tuto debatu mi byl Anastáz Opasek, nezapomenutelný opat břevnovského kláštera, který pořádal v osmdesátých letech v bavorském exilu pravidelná setkání vítězů a poražených z roku 1948. K tomu jsem pozval osobnosti, jež o věci psaly, reflektovaly ji a popisovaly.
Smlouvy z let covidové pandemie, které uzavírala vláda bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO), zavazují v současnosti Česko k vyplacení dalších více než pěti miliard korun farmaceutickým firmám. Objednaných je stále přes deset milionů dalších dávek. Státy Evropské unie nyní řeší možné změny smluv, české ministerstvo zdravotnictví podporuje možnost rozložit objednané dodávky na příští tři roky a jejich možnou redukci, odhadem by i tak musel stát většinu z částky uhradit. Některé státy jsou však radikálnější a chtějí od smlouvy odstoupit.
Původně lék pro diabetiky si poněkud překvapivě získal světovou popularitu i v jiné disciplíně. Objev účinků Ozempicu na „shazování kil“ vedl přes sociální sítě a známé osobností k masovému nárůstu poptávky. Jenže zatímco lidé lék skupují kvůli hubnutí, pro diabetiky může nedostatek tohoto injekčního léku potenciálně znamenat i vážné následky, varuje v rozhovoru s deníkem Echo24 diabetolog a vědecký sekretář České diabetologické společnosti Jan Šoupal.
V Česku dochází v posledních letech k úbytku lékáren a jejich mizení z menších měst či venkovských oblastí. Podle části lékárníků i jejich profesní organizace za tím stojí chybějící regulace vzniku nových lékáren běžná v mnoha evropských zemích, demotivující prostředí pro potenciální provozovatele a proti tomu naopak jdoucí přísně regulovaný ekonomický provoz lékáren. Změnám se však už zcela nebrání ani někteří zástupci velkých řetězců.
Čína je hrozbou pro bezpečnost a stabilitu v Evropě i jako největší producent léků. Prohlásil to ředitel Bezpečnostní informační služby (BIS) Michal Koudelka na pondělní konferenci ve Sněmovně o vztazích s Čínou v uplynulém desetiletí. Čínské aktivity představují pro Česko riziko, proto je třeba jim efektivně čelit a nepodceňovat varování zpravodajských služeb, uvedl. Bezpečnostní rizika pocházející z Číny jsou podle něj záludnější než ta z Ruska.
Muž s úsměvem u večeře v restauraci vypouští tato šokující slova: „Jedna z věcí, kterou zkoumáme: Proč ty mutace viru nedělat sami, tak abychom vytvořili – preventivně vyvinuli nové vakcíny.“ – V koronaviru SARS-CoV-2 se upraví struktura viru, muž v restauraci říká „selected structure mutations“, tak, aby virus byl „potentnější“, rozuměj nakažlivější a nebezpečnější. „Nikomu to neříkej. Slib mi, že to neřekneš. Dělá se to tak, že napícháme virem opice, pak je necháme se infikovat mezi sebou, a sbíráme vzorky (mutovaných virů).“
Společnost Pfizer čelí otázkám poté, co se po sítích masivně rozšířilo video organizace Project Veritas. To má zachycovat jednoho ze zaměstnanců společnosti skrytou kamerou, jak popisuje praktiky, při nichž se má Pfizer pokoušet či chystat vytvářet nové mutace covidu-19 ve snaze „předběhnout“ s vývojem vakcín přirozený vývoj. Jak uvedl například server Newsweek, ze zveřejněných a editovaných videí však nelze zcela určit, zda zachycený zaměstnanec mluví o hypotetických scénářích či probíhajícím výzkumu.
Farmaceutický průmysl v čele s gigantem Pfizer a BioNTech lobboval za jednotné zájmy v rámci „vakcinační politiky.“ Podle nejnovějšího zjištění nezávislých novinářů v rámci projektu „Twitter Files“ měly farmaceutické firmy vyvíjet přímý nátlak na Twitter, který měl cenzurovat hlasy aktivistů, kteří požadovali „levné a generické“ vakcíny pro země s nízkými příjmy.
V příštím týdnu má do Česka dorazit mimořádná dodávka penicilinových antibiotik a do konce ledna by měly dorazit i desítky tisíc balení dětských antipyretik. Při interpelacích ve Sněmovně to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Situaci na trhu s těmito léky se podle něj daří stabilizovat. Náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček minulý pátek řekl, že mimořádná dodávka penicilinu má do ČR přijít již začátkem tohoto týdne a že dodávky na leden a únor jsou zajištěné.
V České republice pokračují potíže s výpadky dodávek některých léků. Po prosincovém nedostatku dětského sirupu lidé obtížně hledají i poměrně běžné léky na úlevu od bolesti s látkou paracetamol, proti kašli nebo při zažívacích obtížích. Nejzásadněji pak chybí antibiotika. Problém se netýká jen tuzemska, podobné zádrhele s dodáváním léčiv hlásí i další evropské státy. Francie kupříkladu preventivně zakázala internetový prodej léků s paracetamolem. Český ministr zdravotnictví Vlastimil Válek kvůli tomu ustanovil speciální pracovní skupinu.
Nová léčba amyotrofické laterální sklerózy (ALS) přípravkem Relyvrio, který vyrábí společnost Amylyx Pharmaceutical, zpomaluje progresi nemoci a pro mnoho pacientů je životně důležitý. Jenže vysoká cena, kterou společnost stanovila, způsobuje, že pojišťovny lék pacientům blokují svým zdlouhavým procesem. Relyvrio s cenou 158 tisíc dolarů je pro většinu pacientů cenově nedostupný.
Užívání lékařského konopí ke zvládání bolesti není lepší než užívání placeba, tvrdí 20 studií zkoumajících přes 1500 osob, informuje web Live Science. Přesto že se konopí a podobné konopné produkty, jako je CBD či THC, hojně užívá k utlumení a zmírnění bolesti, stále není jasné, na kolik jsou léčivé účinky konopí skutečně efektivní. Snížení bolesti je nejčastějším důvodem k užívání léčebného konopí a více než 17 procent respondentů průzkumu v USA uvedlo, že v posledním roce užili konopí.
