Některé soudy požadují při vstupu vyplněný formulář, že dotyčný nemá nemoc covid-19 nebo se s někým nakaženým v minulých týden nesetkal. Opatření, které některé soudy vyžadují, vychází z doporučení ministerstva spravedlnosti. To však upozorňuje, že lidem rozhodně není odepřeno právo na spravedlnost, soudci mohou například odročit jednání.
Kabinet Andreje Babiše si počíná protiústavně, když ponechává uzavřené restaurace a hospody, protože omezuje vlastnické právo. Myslí si to advokát Václav Vlk z Unie obhájců, podle kterého by se provozovatelé podniků proti tomu měli ohradit. Hospody nechala vláda uzavřené ještě týden po konci nouzového stavu. Bývalý ústavní soudce Stanislav Balík se pak podivuje nad tím, že lidé už dnes mohou spolu pracovat v jedné místnosti bez roušek, ale do hospody je stále vstup zakázán.
Jako hra s písmenky se může jevit odhadování vývoje makroekonomické situace s ohledem na probíhající koronavirovou krizi.
Na titulní otázku je snadná odpověď: česká kultura přežije všechno, i vlastní smrt. Ale co s ní udělá korovinová krize? Vznikne něco jako koronavirové umění? Jaký dopad bude mít na tisíce lidí, kteří se kulturou živí? Nemůže být ten zastavený čas i k něčemu dobrý? To byla témata debaty, která se konala minulý týden v Knihovně Václava Havla a kterou moderoval její ředitel Michael Žantovský. Týdeník Echo byl jejím partnerem a část debaty teď předkládá. Celý záznam je k vidění na stránkách Knihovny Václava Havla.
Kolem Romana Prymuly je na jeho ministerstvu zdravotnictví napětí.
Česká vláda podcenila pomoc podnikatelům, což vede k tomu, že firmy nebudou k vládě vstřícné a pravděpodobně využijí možnosti podat žaloby kvůli škodě způsobené opatřeními vůči šíření koronaviru.
Ošetřovné se pro řadu rodičů a samoživitelek i samoživitelů stává noční můrou.
Nemoc ustoupila, začíná rekonvalescence. Bude dlouhá a bude se odehrávat s vědomím, že choroba se zase objeví. Všichni tuší, že nějaký čas potrvá, než se život vrátí tam, kde byl před koronavirem. Nebo se mu aspoň přiblíží. Dva měsíce vypnutí dosavadního způsobu života způsobily nejen přímé ekonomické ztráty na makro- i mikroekonomické úrovni, ale otřásly se základními životními jistotami a zasely do života lidí obavy, kterých se budou jen těžko zbavovat.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) se staví kriticky k návrhu Francie a Německa na evropský záchranný program po pandemii koronaviru o objemu 500 miliard eur (13,8 bilionu korun).
Americký prezident Donald Trump pohrozil trvalým zastavením amerického financování Světové zdravotnické organizace (WHO) a přehodnocením členství USA, pokud organizace dostatečně neprokáže svou nestrannost vůči Číně.
Česko chce otevřít od 26. května drtivou většinu hraničních přechodů, řekl v úterý v Plzni ministr vnitra Jan Hamáček.
Podnět na zrušení povinnosti nosit zakrytá ústa a nos bude posuzovat městský soud v Praze. Návrh podal 5. května advokát Adam Černý s odůvodněním, že Ministerstvo zdravotnictví při tomto nařízení překročilo své pravomoci a zasahuje do Ústavou zaručených práv. Výhrady má i ústavní právník Jan Kysela.
Trvalo mi to několik desetiletí. Minulý víkend jsem poprvé v životě seděl na zahrádce pražské restaurace U Fleků. K návštěvě mě přivedla až pandemie, vědomí, že tam nebudou davy turistů a nebude probíhat s tím související cirkus.
Zatímco státem organizované testování na covid-19 ukázalo promořenost české populace jen v řádech jednotek promile, existují další na sobě nezávislé průzkumy, které mluví až o několika procentech lidí s imunitou. Podle nich totiž stát nesledoval nakažené s bezpříznakovým průběhem nemoci. Na vině by mohly být také často nepřesné rychlotesty. Právě míra promořenosti bude podle některých ekonomů do budoucna důležitá také pro udržení hospodářství, které by další vypnutí v případě druhé vlny nálazy jen těžko ustálo.
Pár dnů před ukončením nouzového stavu potkala premiéra Andreje Babiše nepříjemnost. Jeho kabinet se pokusil v rámci nouzového režimu protlačit parlamentem zákon, podle kterého mohou ministři přidělovat státní zakázky anonymním firmám bez jakékoli soutěže a kontroly. „Jediný cíl byl to, abychom se připravili na tu druhou vlnu, ale pokud jsou tam nějaké pochybnosti, tak je lepší to vlastně projednávat normálně a nedávat tam na to legislativní nouzi,“ snažil se vysvětlit České televizi, které se podařilo chytit ho na chodbách Strakovy akademie.
Firmy, které táhnou ekonomiku a které ze dne na den přišly o jakékoliv výdělky stále drtí nedostatek peněz. Stát totiž do dnešního dne nedokázal dostát svým slibům a nenalil do firem stovky miliard korun, které by ekonomiku rozhýbaly. Zástupci podnikatelů uvádějí, že důsledkem toho firmy neplatí svým dodavatelům, kteří tak podnikatelům přestávají věřit.
Česko chce od 8. června upustit od povinných testů na covid 19 u lidí vstupujících do země, pokud budou přicházet ze států, které budou z epidemiologického hlediska nerizikové. V současnosti by mezi nimi byly například Rakousko, Slovensko nebo Chorvatsko, řekl v pondělí po jednání vlády ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Seznam rizikových a nerizikových zemí se podle něj bude pravidelně aktualizovat.
Pražský magistrát uzavře od soboty 23. května na Smetanově nábřeží jízdní pruh ve směru od Národního divadla. Město tu umožní v rámci podpory podnikatelům postiženým opatřeními proti koronaviru vznik zahrádek a budou se zde konat kulturní akce. Řidiči úsek objedou Divadelní ulicí.
Předseda ústavně-právního výboru Sněmovny Marek Benda (ODS) považuje za protiústavní, že od po konci nouzového stavu omezuje chod restaurací a dalších ekonomických odvětví jen opatření ministerstva zdravotnictví. Benda v tiskové zprávě uvedl, že opatření resortu mají sloužit jen k izolaci zdrojů nákazy novým typem koronaviru, nikoliv k plošnému uzavírání provozoven.
S ustupující epidemií nemoci covid-19 je potřeba obracet pozornost zpět k nemocem, které mají na svědomí mnohonásobně více životů než čínský koronavirus.
Již naplno běží spekulace, co všechno současná pandemie změní. Věští se konec měst, konec práce z kanceláře, konec americké hegemonie a začátek čínské. Další položkou, kterou můžeme na seznam přidat, je konec tlouštíků.
O půlnoci na pondělí v Česku skončil nouzový stav, který vláda kvůli epidemii nového typu koronaviru vyhlásila 12. března. Trval 66 dní. I po skončení stavu nouze budou v zemi platit některá bezpečnostní opatření.
Pomoc pro firmy, které táhnou českou ekonomiku, by v bezprecedentní koronavirové situaci měla být rychlá a účinná. Pro půjčky z programu Covid to ale neplatí. První vlna ještě není po skoro měsíci celá vyplacená, z druhé vlny se úvěry stále schvalují a třetí vlna se zapojí až po rozhodnutí vlády Andreje Babiše v pondělí. Pro pražské firmy se navíc program stal nedosažitelný a do dnešního dne mají peníze jen desítky firem.
Pojďme to uzavřít tím, že tahle léčba ekonomiky opravdu nebyla účinná. Na otevřené zlomeniny se dávaly homeopatické kuličky. A pokud možno po jedné. Covid III vypadá slibněji.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se podle svých slov chystá telefonovat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, protože nesouhlasí s chystanou pomocí státům unie, kterou by měl poskytovat Fond pro oživení evropských ekonomik. Podle premiéra není správné, aby peníze z evropského rozpočtu dostaly státy, které v minulosti nebyly rozpočtově zodpovědné. „Ten rozpočet není na půjčování, ale na to, aby se čerpaly dotace,“ řekl premiér ve svém pravidelném nedělním hlášení na facebookové stránce, které začíná pozdravem „Čau lidi“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zkritizoval nízkou angažovanost ministerstva zdravotnictví v projektu chytré karantény, která má pomáhat ve vyhledávání kontaktů nakažených koronavirem nového typu a ohnisek nemoci. Vláda v pondělí projedná přechod projektu pod tento resort, řekl v neděli v rozhovoru pro Českou televizi. Doposud chytrá karanténa spadala pod Centrální řídící tým COVID-19, který vede od 30. března Roman Prymula. „Doufám, že resort zdravotnictví se k tomu přihlásí, není to záležitost jen IT a armády,“ uvedl.
Přední poradce čínské vlády a tvář jejího boje s koronavirem Zhong Nanshan řekl, že úřady ve městě Wu-chan v počátku epidemie lhaly o počtu nakažených i závažnosti situace. Odmítl však, že by poté čínská vláda pokračovala v manipulaci statistik, podle Nanshana dostala lekci během epidemie SARS, kdy k podobným praktikám docházelo. V rozhovoru pro americkou CNN zároveň varoval před nedostatkem kolektivní imunity a hrozící druhou vlnou nákazy.
Na ekonomiku přišlo něco jako osudová rána, proti níž se není možné bránit. Ať chceme, nebo nechceme, prožíváme volný pád – a může za to jedině koronavirus. Rozhodně není viníkem vláda, která ekonomiku vypnula, protože jenom chtěla chránit naše životy. Takovou úvahu šíří fatalisté nejen v Česku, ovšem první přesnější data o ekonomických dopadech koronaviru ukazují něco jiného. Záleží na tom, jak se vláda dané země k nákaze postaví.
Krajská hygienická stanice Středočeského kraje pokračuje v prověřování okolností schůzky poradního týmu prezidenta Miloše Zemana, která se odehrála v období nouzového stavu a přísné karantény v sobotu 15. března v lovecké chatě lánské obory. Tvrdí ale, že jí k tomu chybí informace od Kanceláře prezidenta republiky, která podle mluvčí krajské hygieny odpověděla nedostatečně. Podle mluvčího Jiřího Ovčáčka přitom Hrad odeslal hygienikům již tři písemné reakce.
Tuzemští zdravotníci zvládli koronavirovou krizi s přehledem, zdejší pacienti našli vždy účinnou pomoc zvláště v těch nejlépe vybavených a největších nemocnicích. Ke třem klíčovým ústavům v zemi patří vedle bohunické nemocnice v Brně a pražského Motola také Všeobecná fakultní nemocnice (VFN) v Praze na Karlově náměstí. Dnes ví snad každý, že právě v tomto špitále poprvé zkusili lék remdesivir. Onkolog David Feltl nastoupil na místo ředitele Všeobecné fakultní nemocnice přesně rok před příchodem pandemie.
