Od středy budou moci Češi, Slováci a Maďaři mezi zeměmi cestovat bez nutnosti předložení negativního testu na onemocnění covid-19 a bez karantény, pokud se vrátí do své země do 48 hodin.
Po týdnech karantény můžou lidé v Česku sundat roušky – alespoň venku, na místech, kde kolem sebe mají dva metry volného prostoru. Pro někoho možná důvod k úlevě. Pro jiného ale záminka k bedlivému posuzování chování druhých a jeho promptnímu morálnímu odsudku. Z nějakého důvodu se ty roušky právě pro tohle hodí.
Pouze polovina žáků prvního stupně se vrátila zpět do třídních lavic. Zbytek dětí musel být doma kvůli státním opatřením proti koronavirové nákaze, která je ale nyní na ústupu. Část politiků volá po tom, aby skončila doba pokusů a vrátila se povinná školní docházka.
Mohou lidé žalovat již zrušená opatření ministerstva zdravotnictví? V zásadní otázce se neshoduje Městský soud v Praze s Nejvyšším správním soudem (NSS).
Od středy 27. května se zmírní hraniční kontroly mezi Českou republikou a Slovenskem. Lidé budou moci mezi oběma zeměmi cestovat bez toho, aniž by museli předložit negativní test na koronavirus nebo museli do karantény. Podmínkou bude, že se vrátí nejpozději do dvou dnů. Na Twitteru to oznámil český předseda vlády Andrej Babiš (ANO).
Od úterý přestane v Česku platit omezení, podle kterého mohou do větších obchodů s potravinami, hygienickým zbožím, kosmetikou a drogerií v době mezi 08:00 a 10:00 jen lidé starší 65 let. Na pondělním zasedání o tom rozhodla vláda, sdělil vicepremiér Karel Havlíček (za ANO). Opatření z druhé poloviny března mělo ochránit seniory jako hlavní rizikovou skupinu před nákazou nemocí covid-19.
Ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně zemřela žena s nemocí covid-19 ve vážném stavu. Lékaři jí deset dní podávali remdesivir. Úmrtí ale nesouviselo s covidem-19 a léčbou remdesivirem, uvedla v tiskové zprávě mluvčí nemocnice Dana Lipovská.
Mezi nakaženými zaměstnanci těžební společnosti OKD na Karvinsku jsou i tři z Dolu ČSM-Jih a jeden z Dolu ČSA.
Dnes se po dvouapůlměsíční pauze opět otevírá první stupeň základních škol.
Pokud je autor článku dobře informován a během noci neprovede plukovník Prymula s doktorem Maďarem či někdo podobný státní převrat, tak dnes ráno jsme mohli vyjít na ulici prostolící, tedy bez roušek. To je zajisté velký okamžik, který pociťují nyní občané na vlastních tvářích, jež se znovu stávají tím, čím byly před oněmi třemi měsíci. Tedy lidskými obličeji.
Přešlapování vlády nad tématem, kdy ukončit útlum společnosti a ekonomiky, se stává už nesnesitelným. Také se vládní aktivity shrnují pod slovo „rozvolňování“, což podobně jako kdysi obrat „demokratizace“ umožňuje o těchto aktivitách prázdně mluvit donekonečna. O to víc potěší, že ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) učinil krok správným směrem.
V zemědělství chybí pracovníci, může proto ještě více zdražit ovoce i zelenina. Stát přitom platí mzdu lidem, kteří zůstávají doma. Nouzové navýšení podpory v nezaměstnanosti tak podle ekonoma Lukáše Kovandy není žádoucí. Rostoucí ceně zeleniny přispívá také sucho, kterým trpí celé evropské zemědělství.
Vláda nepočítá s vytvořením mechanismu pro odškodňování firem kvůli restriktivním opatřením, která kabinet přijal kvůli pandemii koronaviru. Pokud podnikatelé budou škody mít, mají se obrátit na soudy a prokázat je, uvedla v pořadu Partie na televizi Prima ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO). Postoj kabinetu kritizoval předseda poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, podle něj vláda spoléhá na to, že se lidé nebudou chtít soudit.
Pražští zastupitelé za ODS navrhli, aby magistrát prošetřil, jestli nedošlo k pochybení při zřízení fondu COVID, kterým chtělo hlavní město pomoci podnikatelům zasaženým koronavirovou pandemií.
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.
Nošení roušek uvnitř veřejných prostor bude možná v některých oblastech volnější nebo přísnější podle epidemiologické situace.
Nárůst počtu případů nemoci covid-19 způsobované novým koronavirem v Česku v pátek opět zrychlil, pozitivní test mělo 59 lidí.
Je to fakticky cesta k potravinářskému monopolu Agrofertu. Z Kostelce už nebudou jen párky, ale v dohledné době i ústřice, krevety nebo mušle.
Celoplošná karanténa vyvolaná koronavirovou pandemií zdraví Čechů příliš neprospěla. Asi dvě pětiny z nich během nouzového stavu přibraly, každý dvacátý dokonce o více než 5 kilogramů. Vyplývá to z průzkumu agentury STEM/MARK, který zpracovala pro Českou obec sokolskou. Zjistilo se také, že lidé, kteří nesportovali tak často, během nouzového stavu svůj pohyb ještě více omezili.
Krize způsobená šířením koronaviru tvrdě zasáhla leteckou dopravu. Přepravní společnosti bojují o přežití a žádají pomoc státu. Velké problémy má i úspěšný globální prodejce letenek Kiwi.com, jehož tržby zničehonic spadly téměř na nulu. Firma počítá škody, zároveň však vidí v současné situaci potenciál jak dále růst, řekl deníku Echo24 spolumajitel firmy Oliver Dlouhý, který v březnu obdržel prestižní ocenění Podnikatel roku 2019.
Ve Švédsku, které zvolilo benevolentnější přístup k opatřením kvůli pandemii koronaviru než většina evropských zemí, zemřelo od 12. do 19. května nejvíce lidí na milion obyvatel z celé Evropy. Od čtvrtka však smutné prvenství opět převzala Velká Británie. Vyplývá to ze statistických údajů serveru urworldindata.org. Přesto má však od začátku epidemie Švédsko v celkovém součtu stále nižší počet obětí v přepočtu na milion obyvatel než Británie, Španělsko, Itálie, Belgie či Francie.
Koronavirová pandemie dopadající na život ve všech evropských zemích přinesla Belgii jeden problém navíc. Ústup od vládních omezení, stejně jako předtím jejich zavádění, vyostřil spory mezi dvěma částmi dlouhodobě politicky rozdělené země. Vlámští nacionalisté z ekonomicky významnějšího severu Belgie začali v současné krizi opět mluvit o opuštění svazku s Valony.
Gastronomické podniky v Česku by měly zavést povinných 10 % spropitného, aby pomohly podnikům a jejich zaměstnancům s finančními problémy způsobenými novým koronavirem. Navrhuje to iniciativa #milujemevino, podle níž je takové spropitné jakožto součást účtu ve světě standardem. Spropitné tvoří až polovinu příjmů pracovníků v barech či restauracích a dalších zařízeních, dodává iniciativa v tiskové zprávě.
Roušky by se podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) mohly i ve vnitřních prostorech odložit na konci června.
Všechny české hranice by mohly být otevřené již 8. června, tedy týden před tím, než se původně plánovalo. V rozhovoru pro Echo24 to zmínila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Podle dřívějších rozhodnutí by to znamenalo možnost cestovat do sousedních zemí bez karanténních opatření či testu na covid-19.
V souvislosti s hromadnou nákazou covidem-19 v Dole Darkov na Karvinsku hygienici aktuálně evidují 120 nakažených horníků a 12 jejich příbuzných, u nichž je hotovo epidemiologické šetření.
Přestože dochází k pozvolnému návratu k normálnímu životu, může být pro řadu lidí situace nadále komplikovaná.
Asi si pamatujete tu zprávu, jak prezident Trump propagoval nevyzkoušený preparát chlorochin jako lék na koronavirus a jak to manželé v Arizoně viděli v televizi, požili větší množství této látky a muž zemřel. Je to příběh symbolizující nezodpovědný přístup nekompetentního prezidenta. Ale taky příběh symbolizující, jak je ve skutečnosti s koronavirem v USA všechno trochu jinak.
Obyvatelé Slovenska mohou od čtvrtka vycestovat na jeden den do vybraných zemí, aniž by při návratu museli nastoupit do karantény nebo předložit potvrzení o negativním výsledku testu na koronavir.
Některé soudy požadují při vstupu vyplněný formulář, že dotyčný nemá nemoc covid-19 nebo se s někým nakaženým v minulých týden nesetkal. Opatření, které některé soudy vyžadují, vychází z doporučení ministerstva spravedlnosti. To však upozorňuje, že lidem rozhodně není odepřeno právo na spravedlnost, soudci mohou například odročit jednání.
