Při konfrontaci s pandemií koronaviru obstálo Česko i další země západního světa jen do určité míry. Za obranu před neznámou infekcí jsme zaplatili vysokou cenu, míní přední český a světový virolog Zdeněk Hostomský, současný ředitel Ústavu organické chemie a bioechemie, který proslavil jeho předchůdce Antonín Holý.
Hlavní švédský epidemiolog Anders Tegnell, podle jehož rad Švédsko nepřijalo tak přísná omezující opatření proti šíření koronaviru jako jiné evropské země, ve středu připustil, že úřady mohly situaci řešit lépe. Informoval server BBC News. „Měli jsme hned od začátku přijmout víc opatření,“ prohlásil Tegnell ve veřejnoprávním rozhlase a souhlasil s názorem moderátora Sveriges Radio, že v zemi zemřelo příliš brzy příliš mnoho lidí.
Rakousko od čtvrtka ruší kontroly na všech svých hranicích s výjimkou těch s Itálií. Lidé z Česka, Slovenska i dalších sousedních zemí nebudou při cestě do Rakouska muset předkládat negativní test na koronavirus, nepočítá se ani s povinnou karanténou. Ve Vídni to ve středu podle agentury APA oznámil rakouský ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Opatření na rakouských hranicích platila zhruba tři měsíce.
Prodej nových osobních aut za pět měsíců klesl meziročně o 30,3 procenta na 74.258 vozů. V květnu se trh meziročně propadl o 44,4 procenta. Oznámil to dnes Svaz dovozců automobilů.
Akce samospráv kvůli ztrátám příjmů považuje premiér Andrej Babiš (ANO) za kampaň.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) v pondělí oznámil, že od 15.6. budeme moci začít cestovat po Evropě. Vláda zároveň představila mapu, kde barvy označují závažnost vývoje onemocnění covid-19 v dané zemi.
Vláda Andreje Babiše na svých četných tiskových konferencích během koronavirové krize naslibovala stovky miliard, které mají ekonomice pomoci. Místo slibů ale v pondělí vydala tvrdá data, která nemohou nikoho nechat na pochybách, že k masivnímu nalití peněz nedošlo. Místo rozsáhlých finančních injekcí si vláda navíc pomáhá evropskými penězi.
Vláda má pro svůj zásah do lidských životů jediný argument, kterým je ochrana před koronavirem. Ovšem dnes uznává celá řada expertů i představitelů evropských vlád, že se to s utlumením ekonomického a společenského života přehnalo.
Za sobotu přibylo v Česku 34 potvrzených případů nákazy koronavirem, což je nejméně za posledních devět dnů. Druhý den po sobě nikdo s nemocí covid-19 nezemřel, snížil se počet hospitalizovaných i těžce nemocných. Laboratoře provedly v sobotu 2796 testů na covid-19, což bylo nejmíň od 23. března. Podíl pozitivních případů na počtu testů vzrostl na 1,22 procenta. Za uplynulého čtvrt roku se v zemi nakazilo celkem 9233 lidí, z toho se už víc než 70 procent vyléčilo a 319 nemocných zemřelo. Nyní se s virem potýká 2368 lidí. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví k dnešním 09:00. Celosvětově je podle americké Univerzity Johnse Hopkinse na světě už přes 6 milionů infikovaných.
Pražské restaurace prožívají kvůli koronaviru extrémně náročné období. V centru metropole museli provozovatelé sáhnout ve většině případů ke změnám v cenách i v otevírací době a to především kvůli nedostatku zahraničních turistů. Kvůli koronaviru navíc došlo na některých místech i k redukci personálu.
Řada pražských firem stále čeká na příspěvek na náhradu mezd z programu Antivirus, který spadá pod ministerstvo práce a sociálních věcí. Důvodem je velká zahlcenost úřadů práce, kam muselo stát přesunout některé zaměstnance. Firmy se také už nyní mohou těšit na kontroly, stát totiž plánuje, že zkontroluje všechny společnosti.
Od pondělka už není povinné nosit venku roušky, uživatelé sociálních sítí to zaznamenali, proces generování názorů byl nastartován. Ukázalo se totiž, že někteří lidé nosí na ulici roušky, i když se to už nemusí. Podle průzkumu publikovaného na iDNES jich je víc než polovina. Předsedu stomatologické komory Romana Šmuclera (na sociálních sítích dosáhl značné popularity, když se – odhodiv falešnou skromnost – označoval titulem „chief dental officer“) to inspirovalo k zamyšlení: „To je ta půlka, která tu vládne... Musím uznat, že v Praze fakt spousta lidí s rouškou na ulici a klidně i dvacetiletí. Je to jako 68/69. Nejdřív náhubek nasadili silou, pak už to dělali lidé sami. Tato noc nebude krátká...“ I v době inflace nesmyslných historických analogií je to výkon hodný pozornosti.
Velmi vyrovnaně hovořil čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg v rozhovoru s deníkem Právo o koronavirové pandemii, ale také ve vztahu k Izraeli a o domácí politice. Dvaaosmdesátiletý Schwarzenberg jednoznačně řekl, že v příštích volbách do poslanecké sněmovny už kandidovat nebude, byl by podle svých slov přestárlý. Vyjádřil také překvapení nad úspěšným vedením TOP 09 předsedkyní Markétou Pekarovou Adamovou. Koronavirová nákaza ho prý příliš nepřekvapila.
Firmy budou v důsledku pátečního rozhodnutí Sněmovny propouštět zaměstnance a nezaměstnanost poroste. Po rozhodnutí Sněmovny o úlevách firmám postiženým opatřeními proti šíření koronaviru to uvedla Hospodářská komora. Vadí jí, že poslanci odmítli všechny návrhy zejména opozičních poslanců, kteří chtěli okruh firem s nárokem na odpuštění pojistného rozšířit především na středně velké podniky.
V letošním dubnu výrazně stouply vklady domácností u bank. Vyplývá to ze zveřejněných agregátních statistik z českých komerčních bank, které vydává Česká národní banka (ČNB). Češi totiž během koronavirové krize neutráceli a peníze jim tak ležely na účtech. Skoro to tak vypadá, jako kdyby se přeci jen řídili doporučením exministra financí Miroslava Kalouska (TOP 09), podle něhož by měli lidé spíše šetřit a nikoliv utrácet.
Mateřská škola Duha v brněnské Kachlíkově ulici musela uzavřít jednu třídu.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch obvinil ve čtvrtek statutární město Brno z toho, že nakoupila v době koronavirové krize předražené ochranné pomůcky.
Koronakrize, která v posledních měsících zaplavila takřka celý svět, s sebou nese i řadu konspiračních teorií.
Záchranný plán pro ekonomiku, který ve středu představila Evropská komise, vzbuzuje mezi českými politiky emoce, především kvůli velkému zadlužení unie, které by se splácelo 30 let.
Mezinárodní cestovní ruch čeká v letošním roce kvůli koronaviru největší propad od 50. let minulého století.
Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
V hádku, kde nebylo slyšet slova, přerostla včerejší debata v pořadu Události, komentáře v České televizi, kde hejtmanka Středočeského kraje Jaroslava Pokorná-Jermanová (ANO) obhajovala podání trestního oznámení kvůli článku o nedostatku ochranných pomůcek pro středočeskou záchranku.
Bude ovšem těžké někomu za třicet let vysvětlovat, proč musí hradit náklady za ekonomickou katastrofu, kterou způsobili jejich otcové, aby se zachránili před katastrofou zdravotní.
Budou mít města na opravy škol či na budování nových cyklostezek? Nebudou muset začít v krajním případě i propouštět své zaměstnance? Takové otázky si musí klást starostové poté, co sněmovna schválila, že kompenzace pro OSVČ a malé společnosti s ručením omezeným budou vratkou sdílené daně, což dopadne na rozpočty obcí. Proti způsobu vyplácení takzvaného kompenzačního bonusu protestují města, která přijdou v některých případech až o desítky milionů korun.
Koronavirová krize dopadla tvrdě také na automobilový průmysl. Ten hlásí výrazně nižší odbyt nových vozů. Například počet nově registrovaných vozidel značky Škoda Auto byl meziročně téměř o 65 % nižší. Pokles zájmu je ale rovněž o ojeté automobily v bazarech. Nová auta budou navíc podle výrobců zdražovat. Na vině je slabá koruna i náklady na vývoj nových nízkoemisních technologií.
Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Zatímco v České republice nemoc covid-19 příliš neotřásla počtem celkově zesnulých osob, situace v západní Evropě je poněkud jiná. Přehled nadměrných úmrtí přinesl The Financial Times a převzaly jej další světová média. Čísla ukazují, že počet obětí v souvislosti s koronavirem může být vyšší, než udávají oficiální čísla. Problémem také nadále zůstává, že zdravotnictví, které se soustředí především na koronavirus, snadno přehlédne další choroby.
Podle odhadů ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislava Duška nezemřelo 60 procent lidí, jejichž úmrtí jsou v koronavirových statistikách v ČR, primárně na nemoc covid-19. Většinou měli jiné chronické nemoci, často i více než jednu. Nejčastěji šlo o nemoci srdce, dýchací soustavy nebo cukrovku. Řekl to na dnešní odborné konferenci Co víme a nevíme o covid-19 pořádané Univerzitou Karlovou. Zda by lidé zemřeli, kdyby neměli covid-19, neuvedl.
Brány k zahraniční dovolené se otevírají, dokořán však otevřeny ještě nejsou. Chorvatsko, Řecko, Rakousko, a dokonce Itálie už zvou cizince, aby zachránili skomírající turistický průmysl. Také česká vláda slibuje, že cesty za hranice všedních dnů povolí. K tomu, abychom mohli letos na prázdniny do vzdálenějších destinací, však musí Babišův kabinet splnit jednu nezbytnou podmínku.
Od středy budou moci Češi, Slováci a Maďaři mezi zeměmi cestovat bez nutnosti předložení negativního testu na onemocnění covid-19 a bez karantény, pokud se vrátí do své země do 48 hodin.
