Zatímco státem organizované testování na covid-19 ukázalo promořenost české populace jen v řádech jednotek promile, existují další na sobě nezávislé průzkumy, které mluví až o několika procentech lidí s imunitou. Podle nich totiž stát nesledoval nakažené s bezpříznakovým průběhem nemoci. Na vině by mohly být také často nepřesné rychlotesty. Právě míra promořenosti bude podle některých ekonomů do budoucna důležitá také pro udržení hospodářství, které by další vypnutí v případě druhé vlny nálazy jen těžko ustálo.

O tom, že se s koronavirem už setkalo více než pět procent české společnosti, mluvil v rozhovoru pro server iDnes lékař, politik a někdejší ministr průmyslu za Nečasovy vlády Martin Kuba (ODS). Své tvrzení zakládá na vlastním testování kolektivní imunity z jižních Čech, které je prý kvůli jiné metodologii přesnější než to vládní ukazující promořenost české společnosti pouze v řádech jednotek promile, což by znamenalo, že nemoc prodělalo velice málo lidí.

Jihočeský kraj nespoléhal jako vláda na rychlotesty, ale objednal německé testy za 1,4 milionu, na něž z části přispěla i Kubova oděvní firma Texsr. Při testování se pak odebírala přímo žilní krev, nikoli kapilární, tedy z bříška prstu, jako u vládní studie. „Z principu rychlotesty, u nichž máte výsledek za 15 minut, nemohou být přesné. Hodnocení probíhá na základě toho, že tam čárka je, nebo ne. Nese to větší chybovost. Chtěli jsme mít přesnější představu na základě kvalitnějšího měření,“ uvedl s tím, že chtěli do debaty přispět co nejpřesnějšími čísly.

Příznakem může být pouhá bolest hlavy nebo únava

Pro průzkum zvolil Jihočeský kraj dvě skupiny lidí z okresů Písek a Strakonice. „Tisícovka byla profesní skupina, kdy jsme chtěli, aby šlo o lidi, kteří byli za posledních osm týdnů v co největším kontaktu s co největším počtem lidí. To znamená pokladní, policisté, záchranáři, hasiči, sestřičky. Prostě lidé, co se pohybují venku a neseděli zavření doma,“ řekl Kuba. Druhá tisícovka lidí se pak skládala z dobrovolníků ale také ze zástupců pokladních z několika obchodních řetězců. I mezi nimi se ukázalo, že mají pozitivní protilátky.

„Teď je to i o tom, co znamená být nemocný. Jestli se bavíme o těžkém průběhu, nebo o tom, co vidíme v testech. Že to dotyčný člověk třeba ani nevěděl, měl bezpříznakový průběh. Takový, který na jaře možná přikládáte únavě či bolestem hlavy. Ale v protilátkách se to projeví,“ domnívá se Kuba.

Také ředitel Centra očkování a cestovní medicíny a vakcinolog Jiří Beran tvrdí, že vládní údaje o promořenosti nejsou vypovídající.„Na to, aby bylo možné sledovat osoby, které onemocnění prodělaly bez příznaků, se musí jako parametr vnímat celulární (buněčná) imunita, která brání množení viru v buňce,“ vysvětlil Beran pro Český rozhlas.

Stejné testy jako v jižních Čechách vyzkoušela rovněž Stomatologická D.C.M. klinika v Hradci Králové, která přišla s ještě mnohem překvapivějším výsledkem. „Akci zorganizovali mezi sebou stomatologové a u vyšetřených 400 lidí se ukázalo, že protilátky má přibližně čtrnáct procent z nich,“ řekl Beran s tím, že vyšší imunizace společnosti je vlastně dobrá zpráva.

Nízkou promořenost kritizuje například stomatolog a člen krizového štábu Roman Šmucler. „Doufám v nové léky, očkování a ‚zmizení viru‘, ale náš odpor k imunizaci mladých a zdravých nám přivodil obrovské riziko zdrcující druhé vlny. My jsme fakticky neabsolvovali ani tu první,“ uvedl stomatolog na Twitteru.

Další vypnutí ekonomika nepřežije, varují odborníci

Mezi 26 549 testovanými v Praze, Brně, Litoměřicích a na Olomoucku bylo odhaleno pouze 107 pozitivních testů na přítomnost protilátek. To znamená 107 lidí, kteří nemoc COVID-19 prodělali, aniž by o tom věděli. Nejvíc protilátek se našlo v místech, kde byla pandemie nejsilnější, například v Litovli.

„Studie zjistila, že u více než 100 lidí se potvrdilo, že mají protilátky, tedy v minulosti nemoc prodělali, přibližně polovina z nich neuváděla žádné příznaky. Osobám s přítomností protilátek bylo doporučeno podstoupit stěr z nosohltanu pro vyšetření na přítomnost viru, výsledek těchto vyšetření bude zahrnut do definitivního vyhodnocení studie,“ uvedl pro Echo24 mluvčí Ústavu zdravotnických informací a statistiky Jiří Tráva.

Podle ministerstva zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) byla nízká promořenost očekávaným výsledkem. „Čekali jsme to. Bude docházet k tomu, že se nemoc bude v populaci dál šířit,“ řekl ministr. Nikdo podle něj zatím definitivně nepotvrdil, že člověk, který nemocí projde, je doživotně imunizován. I proto je třeba se připravovat na případné další vlny.

Imunita v případě podzimní vlny nákazy bude podle některých ekonomů důležitá pro udržení chodu ekonomiky. „Promořenost Čechů je nízká, pohybuje se v jednotkách promile. Tvrdé vypnutí společnosti a ekonomiky bude stát nejen stovky miliard, ale přinese další vlny nákazy. Snad už zvítězí rozum a budou se případně zavádět už jen cílená místní opatření,“ vyjádřila se hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.