Praxe prvorepublikových stranických sekretariátů vyvolala odpor k politickým stranám. První republika pro nás není jen vrcholem našich novodobých dějin, znamená v řadě ohledů vzor, ze kterého odvozujeme naše takzvané demokratické tradice. Například ústava ČR byla do značné míry opsána od té prvorepublikové. Ovšem praxe politických stran, jak fungovala za I. republiky, rozhodně nepatří k zářným příkladům demokracie.
Za jakých okolností se může Ústavní soud vložit do voleb? Komentátoři Týdeníku Echo řeší názory jeho předsedy Josefa Baxy. Kdo může za Green Deal. A drolí se na Slovensku koalice, nebo u sousedů hrozí převrat? CIA říká, že covid skutečně mohl uniknout z čínské laboratoře. S jeho výzkumem však původně začali Američané.
Soudě podle sociálních psychologů se bez lhaní neobejdeme. Četnost našeho lhaní je až šokující.
Proč bývalí disidenti, kteří vyjednali s vedením KSČ sametové převzetí moci, prohráli? – Vše začalo v létě 1990 po volbách, kdy Václav Klaus využil příležitosti, neodjel na dovolenou, a naopak začal objíždět republiku a přemlouval regionální centra OF ke své podpoře. Krajská a okresní centra OF byla tehdy nespokojena s Koordinačním centrem OF a pomalým postupem reforem a toužila si to konečně vyřídit s místními nomenklaturními bratrstvy.
„Bylo to drsné, Trump šel na dřeň, mluví ke svým voličům bez ohledu na spojence, na Evropu. Mluví především k těm, kteří ho zvolili,“ komentuje Jan Švejnar svoje pocity z inauguračního projevu prezidenta Trumpa. Ekonom z kolumbijské univerzity a CERGE-EI se v rozhovoru zamýšlí nad politickou strategií Donalda Trumpa, jeho ekonomickými kroky a vlivem na globální dění. „Zkušenost je dobrá věc a v případě staronového amerického prezidenta je to vidět i na jeho působení v prvních dnech. Bidenova administrativa zašla v hodnotových věcech příliš daleko a příliš rychle. Lidé byli zneklidněni a Trump jim hrál do noty,“ konstatuje Švejnar.
Na sklonku loňského roku byl otevřen nový podstatný úsek dálnice D55 na Bzenec a Hodonín. Hejslované k němu mají osobní vztah, jelikož začíná za domem jednoho z nich. Jakub i Lukáš roky sledovali, jak se stavba zakládá, roste, jak mění krajinu, novou dálnici si oba ihned projeli a hodnotí její existenci každý svým pohledem: Jakub jako domácí, Lukáš jako přespolní. První je ke stavbě smířlivý, druhý je k ní skeptický a považuje ji za zbytečně velkorysou – preferoval by pro tuto oblast střídmější dopravní řešení. Jakub staršího bratra naopak uklidňuje a nabízí mu pohledy místních.
Donald Trump otočil americkou politiku o 180 stupňů. Velikáni byznysu se postavili na stranu prezidenta. Co ze své kampaně nebo inauguračního projevu prosadí? Jaká je česká reakce na novou americkou administrativu. A je vůbec nějaká? Máme se snažit ekonomicky dohánět Čínu, nebo nám bude dobře ve skanzenu?
Základní filozofická výzva „myslete za sebe sama“ by se dnes dala přeformulovat na tezi „čiňte informovaná rozhodnutí“. Na racionalitu, která má být našim nejjistějším průvodcem světem, se vůbec klade značný důraz, nejen ve filozofii. Škoda jen, namítá americká myslitelka L. A. Paulová, že v těch nejdůležitějších věcech, v těch, které opravdu rozhodují o našem životě, se racionálně rozhodovat nemůžeme.
Po pádu komunismu si většina z nás představovala, že svoboda nám přinese především prosperitu. Tato část veřejnosti dodnes pociťuje z liberální demokracie zklamání a důsledky této deziluze se projevují v poslední době v podpoře antisystémových stran. Nutno ovšem dodat, že někteří politici tuto iluzi podporovali. V prosinci 1989 si kapitalismus přála jen 3% populace. Většina společnosti chtěla „třetí cestu“, tedy něco mezi socialismem a kapitalismem. Musel přijít Václav Klaus, aby nás „osvítil“ a nadchnul pro budování ryzího kapitalismu. Z tohoto pohledu ho lze označit za opravdového revolucionáře.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byla Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO a bývalá ministryně financí. A mluvilo se o tom, kdo jsou v Česku prodavači strachu. "Výrok pana premiéra je naprosto nedůstojný a rozděluje společnost. Je to právě on, kdo dává našeho předsedu na billboardy s Putinem. Přitom nenajdete v naší minulosti ani současnosti nic proruského," říká Schillerová a tvrdí, že ANO naopak Ukrajinu podpořilo, ale vláda podle ní migrační krizi nezvládla.
Co všechno vedlo od vzniku komunistické Jugoslávie k samostatnosti Kosova? Na začátku překvapivě nešlo o nacionální spor mezi Albánci a kosovskými Srby, nýbrž o spor ideologický, politicky podmíněný, v němž hlavní roli hrála příslušnost k partyzánskému dědictví nového státu. Podstatná ale byla také negramotnost kosovského obyvatelstva, které velmi rychle bylo dovzděláno a zároveň se intenzivně rozmnožilo, takže na Kosovu brzy žilo hodně nesaturované a nespokojené mládeže. Začala se bouřit… To vše vysvětluje v druhé kosovské epizodě sourozeneckého podcastu Hej, Slované Václav Štěpánek – balkanista a vedoucí Ústavu slavistiky brněnské Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Z hlediska prosazování hodnot svobodné a otevřené společnosti, hájení pravdy a principů demokracie nepřinesl způsob zvolení Václava Havla 29. prosince 1989 prezidentem republiky nic příliš pozitivního. Samozřejmě z hlediska praktické a reálné politiky to byl velký úspěch.
Stát hospodaří blbě, ale pro můj byznys je jedno, jestli vládne Babiš, nebo Fiala, říká Radim Jančura, majitel skupiny RegioJet, který byl hostem podcastu Echo Pavla Štrunce. Podnikatel je od toho, aby překonával překážky, tvrdí a dodává, že zásadní problém pro podnikání v přepravě byly drahé energie a úrokové sazby. Když si půjčujete za sedm procent, nedává smysl podnikat. Nelze se rozvíjet, dodává.
Když se badatelé z Pew Research Center ještě během pandemie ptali Američanů, co si myslí, že bude v roce 2025 naléhavým problémem, poukázali na digitální technologie.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bezpečnostní analytik Milan Mikulecký. A mluvilo se o návštěvě slovenského premiéra Roberta Fica v Moskvě u Vladimira Putina. „Fico jen potřeboval ukázat doma, že je velký politik, má fotky s Putinem, ale reálně nedokáže nic,“ říká Mikulecký a dodává, že jediné země, které by mohly v konfliktu na Ukrajině něco udělat, jsou Spojené státy a Čína.
„Byla to společnost srabů.“ Tak označil jeden můj kamarád pocit generace, která zažila ideály roku 1968 a pak vstoupila do společnosti, která rychle dala přednost poslušnému přežívání před vlastní integritou. V ideály socialismu již nikdo – snad kromě Jiřiny Švorcové – nemohl věřit, přesto se k nim poslušně každý den hlásil.
Komentátoři Týdeníku Echo se na první Echo Poradě roku 2025 ještě vrátili k teroristickému útoku v Magdeburku i nadcházejícím německým volbám. Volební klání v Česku však předznamenaly novoroční projevy tuzemských politiků. Petr Pavel mluvil o dětech a opět tlačil euro, Petr Fiala si troufal a nemá na čem stavět. Babišovi projev napsala sama vláda.
Normalizace představuje ani ne tak temné, ale spíše beznadějně šedivé období našich dějin. Dvacet let nehybnosti a poslušnosti, na které rozhodně nemůžeme být hrdi. A není také divu, že si o období normalizace vyprávíme značně rozdílné příběhy.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl bývalý prezident Václav Klaus. „Ekonomický a politický systém znovu zdegeneroval, nestačí malé dílčí parametrické změny, je potřeba něco zásadního,“ říká a mluví o tom, že je čas na novou revoluci. Politický systém podle Klause nemůže existovat bez jasně definovaných politických stran a současnou ODS označuje za konglomerát ničeho. „Politické strany musí být jasně ideově a zájmově definované. Nesmí to být slepence, které si dají podivný název STAN nebo TOP 09, o Pirátech ani nemluvě.“
Děťátko osiřelo; jindy jej rodiče opustí uprostřed temného lesa; tatínek si vytesá ze dřeva loutku, jíž se pak směje za její natvrdlost. Máme ve zvyku se na pohádky dívat jako na produkci pro děti, která má svět ukazovat ve vlídném světle. Když však odložíme tento „disneyovský“ předpoklad, možná nám nezbude než seznat, že přinejmenším klasické pohádky ztvárňují ty nejhrůznější obavy. Tematizují bolest ze ztráty nejbližšího, chudobu, strach a hrůzu ze samoty. Ostatně když vznikaly jako literární útvar v šestnáctém a sedmnáctém století, nebyly určeny ani dětem. V učených salónech si je předčítali dospělí.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Petr Pudil, zakladatel Family office BPD Partners a říká: „Americkou a čínskou ekonomiku táhnou investice do AI, digitalizace a robotizace, masivně investují do budoucnosti a Evropa brutálně zaostává. Podcenili jsme nástup digitalizace a super technologií, současně nejsme ochotni riskovat.“ Evropský průmysl čelí „dokonalé bouři“ způsobené geopolitickými změnami, technologickým zaostáváním a drahými energiemi.
Nadcházejí nejkrásnější svátky v roce – Vánoce. Máme sice tendence myslet si, že tyto svátky slavíme skoro v celém křesťanském světě až na drobnosti vlastně stejně, jenže není tomu tak: rozdílů je mnoho. Vánocům se proto budou věnovat hned dvě epizody podcastu Hej, Slované – ten první ovšem zůstane u Vánoc západních, tedy katolických a protestantských. Nosí všude dárky Ježíšek? Nadělují se dárky všude na Štědrý večer? Jak vypadají v různých slovanských kulturách slavnostní pohoštění? A scházejí se celé rodiny, velké rodiny, nebo jen malé rodiny?
Co čeká Česko v roce 2025? Budou se řešit ceny energií i sněmovní volby, ve kterých podle průzkumu můžou uspět Motoristé i Stačilo! Kateřiny Konečné. Jaký osud čeká Přísahu Roberta Šlachty? A kdo půjde do vlády s Babišem?
Cenzura byla v roce 1968 původně zrušena proto, aby novináři mohli psát o stalinistické minulosti prezidenta Novotného, jehož potřebovalo nové vedení KSČ zdiskreditovat. Jenže pak se to celé trochu zvrhlo…
Co se děje v Sýrii, co se bude dít a co z toho plyne pro Evropu? Asadovy děti budou asi v pohodě, co ovšem znamená krize otců pro ostatní potomky? Alena Schillerová je v kostýmu hranolků autentická a Petr Fiala není. A co bude s Motoristy, kteří mají za sebou první kongres? Dojde i na windfall tax a Lex Babiš.
Rok 1956 byl v socialistickém bloku docela bouřlivý. Nejdříve na XX. sjezdu KSSS Nikita Chruščov vystoupil proti tzv. kultu osobnosti a odhalil některé Stalinovy zločiny. Pak následovalo Poznaňské povstání proti komunistické vládě v Polsku. Proti dělníkům museli nasadit polští komunisté 10 000 vojáků Polské lidové armády a příslušníků státní bezpečnosti s asi 360 tanky a 30 obrněnými transportéry. O život přišlo asi 70 protestujících a 8 příslušníků bezpečnostních sil. V říjnu vypuklo v Maďarsku celonárodní povstání proti sovětské diktatuře. Maďaři proti komunistům statečně bojovali se zbraní v ruce a Sověti nakonec museli podniknout masivní vojenskou intervenci za pomocí tanků a nejmodernějších bojových letadel. Maďarů padly desetitisíce, možná statisíce. Již v roce 1953 došlo i v NDR k lidovému povstání, kdy statisíce dělníků vstoupily do stávky a na mohutných demonstracích požadovali odstoupení vlády a svobodné volby.
Hostem podcastu Echo Pavla Štrunce byl Pavel Hroboň, lékař, člen Národní ekonomické rady vlády a také bývalý náměstek ministra zdravotnictví. Za ministrování Tomáše Julínka z ODS byl právě Hroboň autorem reformy, která zahrnovala i kontroverzní poplatky za návštěvu lékaře. Jaký recept by předepsal českému zdravotnictví dnes?
Radio Wave začalo 29. října vysílat nový podcast Slast, posluchači zatím mohli vyslechnout čtyři díly (dohromady mají 175 minut), pátý je ohlášen na tento čtvrtek. Podtitul pořadu by klidně mohl být Všechno, co jste kdy nechtěli vědět o sexu (ale Linda Bartošová se nebála zeptat).
Nová epizoda sourozeneckého podcastu Hej, Slované se poprvé nedívá za hranice, nýbrž do českého nitra: na zdejší folklor, na lidové písně a konkrétně nad knižní novinkou Řemeslo má zlaté DNA na to, jak se u nás vyvíjel žánr písně práce. A to samozřejmě nejen za komunismu, ale taky dávno předtím či v posledních letech.
Co bude prezidentství Donalda Trumpa znamenat pro USA a co pro Evropu? A proč nejde Green Deal vetovat? Odpovídá host Echo Porady a hlavní bezpečnostní poradce vlády Tomáš Pojar. Dalibor Balšínek, Daniel Kaiser, Jiří Peňás a Ondřej Šmigol s ním diskutovali také o válce na Ukrajině a situaci na blízkém východě.
