Co stojí za boomem self-help literatury? A jak souvisí s filozofií? Není pochyb, že určitý typ filozofického psaní má k self-help literatuře blízko. Patrné je to třeba i na současném zájmu o stoiky. Navíc nelze popřít, že filozofie byla tradičně spjata s ideou, že člověk nemá jen žít, ale svůj život má sám vést – a k tomu potřebuje… co vlastně?

Tady narážíme na kámen úrazu. Self-help literatura nabízí konkrétní rady, jak efektivněji řídit svůj život: vstávejte v pět ráno, pijte vodu s citronem, staňte se lepší verzí sebe sama. Filozofické vedení je jiné – často nejasné. Kierkegaard, který zdůrazňuje význam filozofie pro dobrý život, považuje tuto nejasnost za klíčovou. Metodu „promyšleného zmatku“ sdílel mimochodem i Sókratés, Ježíš nebo věštkyně Pýthie.

Echo 24

Filozof v souboji s průmyslem osobního rozvoje: „Všechno je lepší než chytráctví“

Odkaz na RSS feed zkopírován.

0.5x 0.75x 1x 1.25x 1.5x 1.75x 2x

0:00 0:00

Stáhnout MP3

Pointa je jednoduchá: nikdo vám neřekne, co máte dělat. Nejasnost má pozitivní funkci – nutí nás, abychom se sami zamysleli, místo abychom přijímali návody. Zatímco self-help literatura nabízí radu, filozof nabízí „neradu“. Operuje podle hesla: Nelze žít za druhého, ale lze žít tak, že druhý sám znejistí. Zdá se to málo, ale ve skutečnosti je to hodně. Výzkumy navíc ukazují, že udělování rad může být škodlivé: v příjemci vyvolává pocit, že si sám neumí poradit, zatímco tomu, kdo radí, narůstá sebevědomí. Kdo radí, šíří bezmoc, jak upozorňuje americký novinář Steve Salerno v knize s příznačným podtitulem: Jak hnutí self-help učinilo Ameriku bezmocnou.

Filozofie i self-help literatura mohou posilovat určitou formu odolnosti. Zatímco self-help autoři se soustředí na výkonnost a hladké začlenění do světa – Kierkegaard by řekl, že z nás dělají „hladké oblázky“ ve společenském soukolí –, filozof říká, že to je málo. Právě tím nám něco zásadního zprostředkovává: ukazuje, že líbit se našim současníkům není vůbec důležité. Krásně to ostatně vystihla spisovatelka Doris Lessingová: „Všechno je lepší než chytráctví, než vypočítavost, než opatrnost, než neochota dávat ze strachu před následky.“

Kapitoly

1. Lítost moudrostí života [začátek až 24:48]
2. Kdo radí, oslabuje [24:48 až 42:05]
3. Filosofická rada? Hlavně nebýt srozumitelný! [42:05 až 58:00]
4. Pasti self-help literatury – ztráta bolesti [58:00 až konec]

Bibliografie

Rober Bellah, Religion in Human Evolution. From the Paleolithic to the Axial Age, Cambridge, MA, 2011.

Tereza Matějčková, Hegelova fenomenologie světa, Praha: OIKOYMENH, 2018

Soren Kierkegaard, Either/Or, Part I. Translated by Howard V. Hong and Edna H. Hong. Princeton: Princeton University Press, 1987.

Søren Kierkegaard, The Concept of Irony with Continual Reference to Socrates, Princeton: Princeton University Press, 1992.

Doris Lessing, The Golden Notebook, New York: Frederick A. Praeger, 1962.

Jan Loffeld, Když Bůh nikomu nechybí: Úvahy o náboženské lhostejnosti, Praha: Portál, 2025.

Jonathan Rauch, „Let It Be: Three Cheers for Apatheism“, in: The Atlantic Monthly, May 2003.

Steve Salerno, SHAM: How the Self-Help Movement Made America Helpless. New York: Crown Publishers, 2005.

Liv Strömquist, Strömquist, Hovoří Pýthie, přel. Marie Voslářová. Praha: Paseka, 2025.