Redaktor MF Dnes Marek Přibil se stal představitelem jedné z významných vedlejších rolí v politické krizi posledních dní. Ta jeho úloha byla sice rozsahem nevelká, v jiných ohledech ale velmi výživná a Přibil se jí zhostil, když už nic jiného, tak s nasazením.
Napsat dějiny skupiny The Plastic People Of The Universe a českého undergroundu je podobně zodpovědná práce, jako bylo kdysi sepsat Dějiny Všeruské komunistické strany – bolševiků – VKS(b).
Zadání znělo jasně: „Udělejte to levně, ideálně zadarmo,“ vzpomínají architekti Ondřej Chybík a Michal Krištof. V roce 2015 dostali tito mladí brněnští architekti nabídku rychle a levně navrhnout a předělat showroom firmy My Dva, která se zabývá výrobou kancelářského a školního nábytku. Díky silnému nápadu vznikla v Brně-Vinohradech jedinečná stavba, kterou vzhledem k originální fasádě nelze minout bez povšimnutí.
Geolog a esejista Václav Cílek se dokáže k aktuálním problémům světa vyjádřit nadčasově, s nadhledem, vtipem i s konstruktivní skepsí. I jeho nová kniha je typicky cílkovská: zdánlivě jde o popis velké proměny světa vlivem klimatických změn a migrační vlny, ale ve skutečnosti se soustřeďuje především na to, jak si v životě udržet radost a jak (pře)žít šťastně.
Konspirační myšlení je dnes velké téma – politologové a mediální analytici se zabývají jeho vzestupem, způsoby, jímž třeba může ovlivnit volby nebo jak jeho „mainstreamizace“ ovlivňuje obsah sdělovacích prostředků. Pro lidi, kteří mu propadli, jsou konspirační teorie předmětem horečného sdílení, výměny „poznatků“. Jeho kritikům jejich výlevy mohou přinášet neutuchající proud legrace. Jenomže konspirační myšlení je vážná věc, nejenom kvůli svým celospolečenským dopadům.
Nová škola v Hovorčovicích architekta Ondřeje Tučka je příkladem neokázalé, ale noblesní architektury. Nehraje si na něco, čím není, a právě v oné poctivosti a upřímnosti spočívá její kouzlo. Tvarosloví, měřítko i levnější materiály a jednoduše řešené detaily odpovídají škole v malé obci.
Je víc cest, jak ve světě rokenrolu důstojně zestárnout, jedna z nich je dosáhnout jakéhosi pozdního majestátu. Umělec, který na scénu vstoupil jako mladý divoch a zpustlík, z ní odchází coby bohatou životní zkušeností poučený mudrc, snad až prorok.
Absolvoval jsem před časem jednu debatu, kde mi učená kunsthistorička vysvětlila, v čem je největší problém současného umění. Totiž v tom, že lidé přicházejí na výstavy a očekávají, že tam najdou něco krásného. A to je v zásadním rozporu se současným uměním, které se za sto let moderny a postmoderny osvobodilo od diktátu „být krásné“.
Kapela Finský barok ve skutečnosti neexistuje. Uskupení kolem umělců Františka Skály a Jiřího Černického se samo charakterizuje jako alternativa k hudbě a má kořeny hluboko v českém undergroundu. Na žádném vystoupení této hudební performance nechybí nadsázka a legrace.
Seriál Volejte Saulovi (Better Call Saul), jehož třetí sezonu nedávno začala uvádět streamovací služba Netflix, asi nikdy nebude patřit mezi díla, v očekávání jejichž rozuzlení si budou miliony napjatých diváků z nervozity ohryzávat nehty. Není to „velká věc“, která by z herců udělala hvězdy a autorům přidala o nulu víc v cifře honoráře. Je to ale nenápadně pohlcující seriál. Jakkoliv často postrádá atributy prvoplánové atraktivnosti, všechny jeho složky – scénář, herectví, obraz – jsou velmi neokázalým způsobem dokonalé.
Po osmi letech od novely Chladnou zemí vydává Jáchym Topol nový román, Citlivý člověk. Je to čtvrtý díl z jeho románové řady, kterou kdysi, v roce 1994, zahájila Sestra, jež byla hned uvítána jako přelomové dílo v české literatuře, která se měla po listopadu ’89 nově vyjádřit o novém světě.
Čeladná je beskydské podhorské rekreační středisko a vyhlášený golfový resort. Dvě 18jamková hřiště obklopuje impozantní krajina – na jedné straně homolovitý vrch Skalka v masivu Ondřejník, na straně druhé ještě vyšší Malá a Velká Stolová (obě přes 1000 m) a nejvyšší Smrk.
Také nejnovější autorský film bratrů Dardennů se ucházel o Zlatou palmu v Cannes. Vypráví o ambiciózní lékařce, která po zavírací době ignoruje zvonek. Druhý den je ale nedaleko její ordinace nalezena zřejmě zavražděná dívka. Lékařku tíží špatné svědomí, proto se snaží identitu neznámé vypátrat.
Horor má k legraci často blíž, než by se na první pohled mohlo zdát, ty nejhrůznější filmové obrazy často hraničí s groteskou (viz např. počínání postavy Jacka Nicholsona v Kubrickově Shining). Taky je to žánr, který může jednoduše a třeba i satiricky ilustrovat dobová témata, být jednoduchým vyjádřením hlubšího tématu.
Pavel Baňka je významný český fotograf, který před pěti lety oslavil retrospektivními výstavami v pražské Špálovce a v brněnském Domě umění svou sedmdesátku. Sklon k bilancování, který v jisté chvíli přirozeně přichází, pokračuje fotografickou knihou Reflexe, jež má být prvním dílem trilogie, následovat mají svazky Blízkost a Esence.
Architekt Jan Tyrpekl se ve své tvorbě zaměřuje na udržitelnou architekturu. Pracoval na mezinárodních architektonických projektech ve Španělsku, Dánsku nebo Thaj-wanu. V létě 2015 vytvořil v rodných Strančicích projekt Hnízdo, dům ve stromě, postavený pouze z vrbového proutí bez použití spojovacích prvků, tedy kompletně biologicky rozložitelný.
Šestice předních českých fotografů, kteří doslova procestovali svět, vystavuje své nejlepší fotky živé přírody. Zhruba šest desítek fotografií zachycuje divokou krásu všech kontinentů objektivy autorů, kteří obdrželi jak světová ocenění, tak i ta v rámci soutěže Czech Press Photo.
Polský režisér Andrzej Wajda loni zemřel ve věku devadesáti let. Až do konce života pracoval, jeho poslední film Mžitky, měl mezinárodní premiéru měsíc před jeho smrtí. A prizmatem autorova konce ten film je nutně vnímaný, nejenom publikem. I režisér ho pravděpodobně točil s tím, že Mžitky budou jeho poslední dílo.
Minisérii Sedmilhářky (Big Little Lies) prohlašují už teď někteří recenzenti za nejlepší televizní seriál letošního roku. Možná bych se v tom ohledu trochu krotil, ale i tak – je to pozoruhodné dílo. Příběh žen, vyprávěný z větší části muži, v něčem velice feministický, což čtenářům tohoto týdeníku možná nebude připadat jako to nejvřelejší doporučení.
Co to je? Začne to jako severská detektivka s mrtvolou přibitou na stropě, pokračuje to jako filozofická zpověď moudrého králíka, pak se to promění v psychologickou novelu s hororovým tématem trestu smrti, přičemž do hry vstoupí dvojníci, kteří žijí v paralelních literárních světech, vloží se do toho příběh s osudovou ženou a skončí to moudrým králíkem na pekáči. A celé se to odehrává v Brně.
Pražský ateliér Mimosa tvoří šest architektů. Muži a ženy, půl na půl. Tvrdí o sobě, že k vlastnímu navrhování potřebují klienta, který je inspiruje. Svou první zakázku, tehdy ještě v menší sestavě, dostali už během studií na FA ČVUT. Šlo hned o rodinný dům, pro sestru kamaráda. Před dvěma lety na sebe upozornili interiérem karlínské kavárny Proti proudu.
I další film rumunského režiséra Cristiana Mungiua okouzlil festival v Cannes – odnesl si cenu za nejlepší režii. Drama o morálce popisuje příběh uznávaného lékaře v jednom malém městě v Transylvánii, jehož pověst ohrozí, když se zaplete do řetězce služeb a protislužeb.
Když Divadlo v Dlouhé realizovalo plán inscenovat hru Lucerna od Aloise Jiráska, bylo to – aspoň pro pisatele těchto řádků – drobné překvapení. Lucerna totiž sice patří mezi základní díla české literární dramatiky, zároveň ale v Praze v posledních letech pravidelně hrána nebývá. Naposled byla roku 2008 v Národním divadle pouze obnovena starší inscenace Vladimíra Morávka.
Vzestup populistických hnutí na současném Západě často bývá popisován jako nutná korekce výstřelků intelektuální levice, která v mnoha prostředích získala značný faktický vliv, „globalistických“ ekonomických elit. Promlouvá v nich prý tradiční selský rozum, na scénu se pod jejich praporem vrací elementární soudnost, novodobými sociálními inženýry vykořeňovaná tradice a tak dále.
IT segment je v současné době jedním z nejrychleji se rozvíjejících na světě. Při náboru nových talentů je třeba zaujmout, a to i skrze atraktivní pracovní prostředí. Delegace zaměstnanců české firmy Avast Software se proto nejprve vypravila na obhlídky kanceláří v kalifornském Silicon Valley a teprve pak vzniklo zadání pro architekty, kteří měli navrhnout interiéry nového sídla společnosti na Pankráci.
Výstava mapuje hudební slavnost z léta roku 1976, která se konala ve slovenském Pezinku. Tehdy šestadvacetiletý Jaroslav Prokop na „Festivalu mladosti“ pořídil fotky, jimiž diplomoval na FAMU. Výběr 32 z nich zachycuje dobový kontext a přenáší autenticitu ze zákulisí i publika.
Ceny Czech Grand Design byly uděleny již po jedenácté. V deseti kategoriích bylo nominováno celkem 116 autorů. Jasné je, že podle názoru Akademie pocházejí nejlepší designéři z pražské UMPRUM ať už jako studenti absolventi nebo pedagogové.
Od roku 1966 visí na domu přitisknutém ke staroměstskému kostelu svatého Mikuláše pamětní deska se štíhlou černou hlavou a českým nápisem, který sděluje, že se tu roku 1883 narodil spisovatel Franz Kafka.
Vlastně se není co divit, že tak pozapomenutý významný akt zdejšího společenského chování, jako jsou námluvy, si vysloužil svou výstavu dokonce v Národním muzeu. Je zaměřena, jak jinak, na projevy lásky na českém a moravském venkově v 19. i 20. století i na představení darů, které si tehdy zamilované páry dávaly.
Pritzkerova cenu, kterou už od roku 1979 každoročně udílí Hyatt Foundation, bývá také označována jako Nobelova cena či Oskar za architekturu. S nápadem na založení takové ceny přišli manželé Cindy a Jay Pritzkerovi, když si uvědomili, jak architektonicky kvalitní interiéry jejich hotelů pozitivně působí na hosty i zaměstnance. Chtěli tak architektům zajistit více pozornosti a podnítit jejich kreativitu.
