Sirotci a naše migrační válka
Povinností křesťanských panovníků bylo chránit vdovy a sirotky. Tím se mimochodem evropská civilizace lišila od různých orientálních despocií, kde panovník jen šířil děs a hrůzu a všichni se ho báli – včetně těch vdov a sirotků. Všimněme si ale, že ta povinnost se nevztahovala zdaleka na všechny: panovník nesliboval ochranu všem, neříkal „Budu chránit všechny, třeba i mladé muže“, ale pouze „vdovy a sirotky“, tedy nejnešťastnější a nejslabší tvory na světě. A zvláště sirotek je nejsmutnější opuštěná bytost, zcela odkázaná na milosrdenství a soucit. Ve světě, kde tyto dvě věci zanikly, nemůže přežít. Nebo přežije jen jako zvíře. Lze se obávat, že v zemi, jako je Sýrie, těch dětských zvířat bude plno.