Komentáře - 01. října

Jiří Peňás

Druhá republika: plavba vytřeštěných zavrženců

Po Mnichovu ’38 následuje tak zvaná druhá republika, trvala krátce, od 1. října 1938 do 15. března 1939, to je 167 dní. Václav Černý popsal ve svých pamětech Křik koruny české oněch pět měsíců druhé republiky sugestivně takto: „Plavba vytřeštěných zavrženců, napěchovaných na rozbitý člunek bez plachet a spuštěný bez cíle na živé moře.“ Tato plavba nemohla skončit jinak než vpádem krvelačných pirátů na palubu a vřícením se do válečných proudů, i když je nutné vždy dodat, že hlavní příboj šel mimo.

30. září

Ondřej Štindl

Hlavně nepublikovat „zavržené“

Americký intelektuální svět zažil docela velký otřes, z postu šéfredaktora prestižního časopisu New York Review of Books musel odejít Ian Buruma. Prosadil totiž zveřejnění textu Jiana Ghomeshiho, druhdy velice populárního kanadského rozhlasového moderátora, který byl před čtyřmi roky asi dvaceti ženami obviněn ze sexuálního obtěžování, byl proto propuštěn z práce, napadl to u soudu a prohrál.

29. září

Daniel Kaiser

Když mluví komisařka Jourová, svoboda se krčí v koutě

V úterý na jakési konferenci o „základních právech“ ve Vídni vystoupila česká komisařka Věra Jourová. Věnovala se tématu šíření nenávisti a nacionalismu a při letmém pohledu to byl standardní projev, jaké se tak píší a přednášejí po brexitu a po Trumpovi: pozor na růst nesnášenlivosti a špatnou verzi nacionalismu, apel na politiky, aby si uvědomili vlastní zodpovědnost a nepřilévali olej do ohně rétorikou, „která rozděluje“. Do toho tradiční šťouchanec do Viktora Orbána, který vedl antikampaň proti předchozím kampaním George Sorose.

28. září

Marian Kechlibar

Vzpoura v Berlíně

Úterní hlasování o šéfovi poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu mělo být mimořádné už tím, že o funkci předáka se ucházeli dva kandidáti. To se stalo naposledy roku 1973, od té doby probíhala volba – až dosud – tak, že vedení obou stran, často jen opravdu to nejužší (oba předsedové), vybralo kandidáta, předložilo jej poslanecké frakci a ta jej drtivou většinou hlasů zvolila.

27. září

Lucie Sulovská

Chytili se za ruce a vyšli proti zdi

„Víme dopředu, jaký bude výsledek. Nemám o tom nejmenší pochybnosti. Bude to politické rozhodnutí. (...) Oni se dívají jen na to, jestli jste politický spojenec, nebo politický nepřítel. A neexistuje kompromis s těmi, které pokládají za nepřátele. Oni nás považují za nepřátele. A soudní dvůr je stejný. Považují nás za nepřátele. Nelze se poddat bezpráví a toho je stále více.“

26. září

25. září

Daniel Kaiser

Babiš jako Sorosův nástroj

Malta a Česká republika spolu sdílejí pochybné prvenství členských zemí, jejichž premiéři odhodili zábrany a britské voliče vyzvali, ať hlasují o brexitu ještě jednou a lépe.

24. září

Ondřej Štindl

Pozdvižení v Lidových novinách

Petra Procházková, jejíž specializací jsou především postsovětské státy, asi ani po Babišově nástupu nebyla nijak omezována ve výběru témat a způsobu jejich zpracování. Neznamená to ale, že by se tím pádem nezúčastnila „babišizace“ médií, naopak, dávala jim svůj kredit, pomáhala udržet iluzi normálního fungování.

23. září

Jiří Peňás

Rozházet si to s Maďary?

O Maďarech se říká, že jsou nejopuštěnějším národem Evropy. A mnozí Maďaři se prý tak i cítí. Je to národ, který přišel do Evropy relativně pozdě, když už tam ostatní byli jakž takž usazeni a dosud mají pocit, že se s nimi až tak nepočítalo. Z uralské pravlasti je přivedl mystický turul, kuriózní kříženec orla s husou, což je ten pták, který je na mnoha maďarských pomnících vyznačujících se nevídanou epičností. Tento divoký lid došel do Karpatské kotliny, odkud by se možná chtěl vydat dál, kdyby ho nezastavil Jindřich Ptáčník na Lechu, tak se rozumně stáhnul, přijali křesťanství, asimilovali mírněji založené původní obyvatelstvo, například Slováky, a stal se součástí Evropy.

22. září

Petr Holub

Volby zdravého rozumu

Při procházce ulicemi jakéhokoli většího města se člověk nemůže zbavit dojmu, že se stranám kampaň do komunálních a senátních voleb vymkla z rukou. Na jedné tramvajové zastávce straší čtyři vysoké panely, na každé ve fotolabu upravené tváře nebo postavy opakující v různých variantách „posuneme naše město dopředu“. O kus dál je z velkoplošných billboardů pozorují jiní lídři, o nichž až do začátku kampaně nikdo neslyšel. Pak přijede tramvaj polepená dalšími tvářemi a hesly, a uvnitř v tramvaji jsou zase. Jak daleko jsou tyto propagační artefakty vzdáleny realitě, lze měřit tím, jak vyprázdněný je obsah jednotlivých hesel. Jednou slibují mladí mužové, že vás nakopnou, jindy svůdné ženy nabízejí, že budou sloužit. Někdy se objevují nabídky slibující jakési neurčité, zato všeobsáhlé dobro, občas vyjádřené magickou formulí „budeme investovat“.

21. září

Ondřej Štindl

Dobré kádry se vracejí

Hnutí ANO nominovalo do Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Petra Štěpánka, je to osobnost, řekněme, dost výrazná. Někdejší tiskový tajemník ODS v éře Václava Klause. Později člen vysílací rady, v níž nejprve ostře vystupoval proti mocnému řediteli televize Nova Vladimíru Železnému, aby později – po Železného roztržce s americkými investory – oddaně hájil jeho zájmy. Výrazně se angažoval na straně opoziční smlouvy v časech televizní krize, činorodě publikoval – články to byly asi tak myšlenkově pronikavé a stylisticky zvládnuté jako Štěpánkovy písně, které s vytrvalostí hodnou lepší věci nahrává s kapelou Unisono. Z rady musel odejít, nějakou dobu byl stranou veřejného života, na Twitteru se velmi ostře vyjadřoval o Babišově hnutí, ale teď, zdá se, se pro něj může vše zas v dobré obrátit.

20. září

Lucie Sulovská

K sirotkům ještě jednou

Kauza „padesáti sirotků ze Sýrie“ uvrhla českou společnost mezi dva na sebe pořvávající, hysterické tábory, které se vzájemně utvrzují v tom, že na protistraně stojí nelidské zrůdy. Tématu se chytily všechny více i méně relevantní politické síly, které buď dávají najevo ostentativní nesouhlas s pomocí, nebo se naopak mohou přetrhnout s morálním pohoršením nad českou bezcitností.

19. září

18. září

Petr Holub

Ještě silnější stát. První rozpočet premiéra Babiše

Konečné znění rozpočtu na rok 2019 projedná vláda už zítra a zřejmě na něm mnoho nezmění, maximálně dodrží tradiční rituál a odloží jeho schválení o týden. Projednání rozpočtu bude slavnostní událostí, protože půjde o první rozpočet premiéra Andreje Babiše. V pozici ministra financí sice už čtyři připravoval, neměl však k tomu úplně volnou ruku, jako má v této chvíli. Nový rozpočet může přinést novou kvalitu.

17. září

16. září

Martin Weiss

Salisbury, Mekka ruských turistů

Když britská vláda záhy po otrávení ruského přeběhlíka Sergeje Skripala a jeho dcery přišla s obviněním, že za ním stojí Rusové, nechyběly skeptické reakce. Je to srozumitelné. Tomu, jak funguje otravná látka novičok, jež měla být použita, nikdo pořádně nerozumí. A každá tajná služba či státní orgán pracující s tajnými informacemi má v tom, co může zveřejnit, dost svázané ruce – nemůže prozrazovat všechny zdroje svých informací. Všechny informace, které zveřejní, mohou být rozporovány někým, jehož informace si laik neumí ověřit a nedokáže s jistotou určit jejich věrohodnost. Cožpak nevěříte britským vládním zdrojům? lze se ptát. Jenže, nehledě na některé zmatečné výroky ministra zahraničí Johnsona, někteří lidé západním rozvědným zdrojům nevěří – nejpozději od invaze do Iráku. Tehdejší tvrzení amerických a britských tajných služeb (a služeb dalších zemí, jež se ovšem nepodílely na invazi), že Saddám měl zbraně hromadného ničení, je bude dlouho pronásledovat.

Zpět na hlavní stranu