Komentáře - 27. ledna

Lenka Zlámalová

Francie kapitulovala před Trumpem

Americký prezident Donald Trump začal používat cla, tarify a sankce k prosazování amerických ekonomických a politických zájmů tak, jak to na Západě nikdo nedělal dlouhé roky. Je to hlavní pilíř jeho politiky Let’s Make America Great Again. Ta je reakcí na to, jak za předchozích prezidentů ztrácely Spojené státy přirozené instinkty hlavní globální mocnosti a nejsilnější ekonomiky světa. Především svoji pasivitou tolerovaly vztahy, které pro ně byly nevýhodné. Jak v obchodě s Čínou, tak s Evropou. Vyznavač transakční politiky zájmů Trump řekl dost. A začal podle toho jednat. Zatím všichni, kdo se stali terčem jeho tlaku, ustupují. Vědí, že Amerika je ve vzájemném vztahu tím silnějším a oni můžou ztratit víc.

26. ledna

Petr Holub

Lidovci už zase na šikmé ploše

Křesťané potvrdili očekávání a z hotelu Ambassador na pražském Václavském náměstí zaznělo jednoznačné poselství. Radují se z něho v hlavním stanu ANO na pražském Chodově, zuby skřípou v centrálách ODS, TOP 09 i STAN. Novým předsedou byl totiž zvolen Marian Jurečka, exministr zemědělství.

25. ledna

24. ledna

Ondřej Štindl

Soukupův obrat. Může žena lhát?

Skutečně se to stalo. Partnerství nejpilnějšího tuzemského (možná nejen) televizního moderátora Jaromíra Soukupa a prezidenta Miloše Zemana je passé. Hlava státu už na TV Barrandov nebude čelit pronikavým Soukupovým otázkám, už mezi nimi nenastane to myšlenkové jiskření, které často hrozilo vyzkratovat televizní přijímače. V panu Soukupovi se, zdá se, navíc probudil jeho vnitřní sluníčkář, rozpravy se Zemanem snad má nahradit seriál o mladých lidech, kteří chtějí změnit svět k lepšímu. A co má jako být tohle?

23. ledna

Petr Holub

Poslední křesťanský hrdina

Lidovci mají tu smůlu, že jejich role v historii, jak ji sami definovali, fakticky skončila. Do názvu si vetkli slovo křesťanství, jenže v ateistické zemi slouží nejčastěji k vytváření prázdných národoveckých frází. Politicky bojovali za podporu rodinám, jenže od roku 1989 byli s výjimkou dvou čtyřletých období v každé vládě a prosadili rodinám větší výhody, než mají v jakékoli jiné evropské zemi. Jaký důvod k existenci mohou lidovci na svém víkendovém sjezdu ještě prokázat?

22. ledna

Martin Weiss

Fiala je na začátku už příliš dlouho

V hantýrce investorů a zakladatelů firem v Silicon Valley narazíte na slovo „scale“ (měřítko, rozsah). V ekonomii „economies of scale“ znamená úspory z rozsahu, ale tamní investoři ho používají i jako sloveso. „It doesn‘t scale“ znamená, že určitá softwarová aplikace nebo organizační postup či firma funguje při určitém objemu uživatelů, prodejů atd. Ale když má zvládnout řádově vyšší objemy, tak už nefunguje. ODS se přihodilo něco podobného. Je to velmi pěkná dvanáctiprocentní strana. Ale na vyšší procenta její současná verze není stavěná.

21. ledna

Daniel Kaiser

Když v Čechách zemře „kontroverzní“ politik

Loni 15. listopadu stál Jaroslav Kubera o kuřácké pauzičce na Žofíně. Před hodinou předal stříbrnou medaili Senátu Rogeru Scrutonovi. Britský filozof, který zemřel předminulý víkend, už byl tou dobou vážně nemocen, většinu ceremoniálu absolvoval na vozíčku. Než mu ale byla medaile předána, přihodilo se, že docela dlouho musel stát na pódiu a vyslechnout projevy předřečníků. Jedním z nich byl Kubera. Mimochodem tu stačil „sira Rogera“ vyzvat, aby nepodléhal módní vlně klimahysterii. Že by Angličana bolely nohy, ho zjevně nenapadlo. Na cigaretce později si byl jist, že jsme my Češi Scrutona právě zachránili: „Ten tu dostal povzbuzující dávku jako ze tří chemoterapií!“ Nežije už ani jeden, týden po Scrutonovi postihla Kuberu v jeho Teplicích nevolnost a v pondělí pak přišla zpráva, že zemřel na infarkt. V čele Senátu mu bylo dáno strávit něco málo přes rok, nelze tedy dnes už odpovědět na otázku, která se trochu nabízela: Podařilo by se tomuto dlouholetému starostovi Teplic ještě vyrůst ve státníka?

20. ledna

19. ledna

18. ledna

17. ledna

Daniel Kaiser

Na tohle už jen nějaké panevropské žluté vesty

Jak už se stalo pravidlem posledních měsíců, bez větší pozornosti jsme byli dovedeni do další etapy na cestě k největší změně našich životů za posledních třicet let. Evropský parlament od úterka do včerejška plenárně zasedal a projednával i dvě věci, které se týkají přímo nás. Jednak střet zájmů Andreje Babiše (stav: zatím rozprava, bez usnesení), jednak nový zelený uděl (New Green Deal), tedy plán předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové , zkratka UdL, jak do roku 2050 učinit z Evropy bezuhlíkovou část Země. Ten je přes všechny špatné, na tomto serveru vícekrát popsané následky babišismu pro českou společnost ještě důsažnější, následky této politiky naběhnou v plné síle až poté, co už Babiš bude historií.

16. ledna

Dalibor Balšínek

Bez Scrutona

Když Roger Scruton loni v listopadu v předvečer oslav 30. výročí listopadové revoluce přijel naposledy do Prahy, aby v Žofínském paláci převzal medaili předsedy Senátu, bylo mezi asi sto padesáti hosty slavnostního večera šest členů redakce, což je skoro dobrá polovina naší liberálně-konzervativní úderky. To samotné indikuje naprosto speciální vztah naší redakce k přednímu britskému mysliteli konzervativního vyznání. Ostatně jeden z rozhovorů, které jsme v prvních číslech Týdeníku Echo v roce 2014 přinesli, byl právě s Rogerem Scrutonem a vyšel s titulkem „Povinností intelektuála dnes je urazit tolik lidí, kolik se dá“, což v době vrcholu zvracení emocí aktérů na sociálních sítích má úplně jiný význam, než měl na mysli Scruton, protože to poslední, co sociální sítě přinášejí, je inspirující a provokativní myšlenka.

15. ledna

14. ledna

Lenka Zlámalová

Služebnice každého režimu

Filozofka Hannah Arendtová, autorka známých úvah o totalitarismu, formulovala v roce 1963 postřeh o „banalitě zla“. Popisuje, jak zločinné režimy drží u moci lidé, kteří jim oddaně slouží. Nechtějí sami nikomu škodit. Jen se zcela přizpůsobí režimu, v němž žijí. Snaží se v něm uspět a mít se co nejlépe. Nepřipouštějí si, čemu slouží. Nebo to aspoň tvrdí. Nebo o tom sami sebe přesvědčují vnitřně. Bez těchto věrných a pracovitých služebníků by zločinné režimy těžko fungovaly. Je to podvolení a kariérismus. Kdyby osud ty lidi zavál do jiných, mnohem lepších režimů, sloužili by jim stejně oddaně.

Zpět na hlavní stranu